Proč jsou invazní nepůvodní druhy nebezpečné?

Můžeme zmínit několik důvodů. Jsou silně konkurenceschopné (rychle se šíří, mají velké množství semen/potomků, v novém území jim chybí přirození predátoři a mohou tak zasahovat třeba do reprodukce), vytlačují původní druhy (zabíjením pro potravu, konkurencí o zdroje, přenosem nemocí) a mění tak významně složení společenstev a rozmanitost krajiny. Řada z nich negativně působí i na člověka (popálení bolševníkem, pylové alergie ambrózie a pajasanu, atd.). Jsou mezi nimi i druhy obtížné v zemědělství a druhy, co poškozují infrastrukturu (opět pajasan, křídlatky).

Jak dochází k šíření invazních druhů?

Šíření je buď úmyslné, nebo neúmyslné. Mezi úmyslné lze zařadit třeba zavlečení do zahrad, odkud pak druh unikne. To je případ původně okrasných druhů jako je bolševník, netýkavka žláznatá, kolotočník a mnoha dalších. Ze živočichů jde třeba o kožešinové druhy či druhy určené k lovu (norek, nutrie). Šíření invazních nepůvodních druhů a rizika, která tyto druhy představují, jsou v posledních dekádách umocňována intenzivním celosvětovým obchodem a využíváním přírodních zdrojů, dopravou, cestovním ruchem i změnou klimatu. Druhy se šíří jako záměrná i nezáměrná součást dováženého zboží, materiálu a substrátu. Ale také přirozeným šířením z ohnisek vzniklých ze všech předchozích příkladů, např. kolem silničních a železničních koridorů, vodními cestami atd.  

Jsou invazní druhy v EU skutečně závažným problémem?

Počet záměrně vysazených či neúmyslně zavlečených nepůvodních druhů, které se chovají invazně, na našem kontinentě neustále roste. Od roku 1900 jejich počet vzrostl čtyřnásobně. Každý pátý evropský původní druh planě rostoucí rostliny nebo volně žijícího živočicha je přímo negativně ovlivněn invazními organismy. Celkové ztráty a náklady související s nepůvodními druhy v EU se odhadují na 12 mld EUR/rok. Již nyní činí roční náklady na zabraňování šíření, regulaci a odstraňování invazních druhů v EU 40 – 100 mil EUR. Z pohledu ochrany přírody je působení nepůvodních a invazních druhů považováno za jeden z nejvýznamnějších faktorů ohrožujících biologickou rozmanitost (globálně jde po záboru a ničení biotopů o druhou nejvýznamnější příčinu ohrožení přírody).

Jak šíření nepůvodních invazních druhů řeší evropská legislativa?

Povinnost zpracovat akční plán každým členským státem EU je zakotvena v nařízení č. 1143/2014. Vzhledem k tomu, že jde o evropský předpis, je tedy ve všech státech EU nastaven stejný systém. V nařízení jsou stanoveny zákazy (např. chovat, rozmnožovat, převážet, uvolňovat do volné přírody atd.) a povinnosti pro podnikatelské subjekty i jednotlivé hospodáře, ale i chovatele a veřejnost. Na tzv. unijním seznamu je ke dnešnímu dni uvedeno 88 nejvýznamnějších druhů, které mají být aktivně regulovány a odstraňovány, aby jejich dopad na původní společenstva byl co nejmenší.

Které invazní druhy byly zařazené na evropský (unijní) seznam a kde jsou o nich k dispozici informace?

Výčet druhů z unijního seznamu a jejich popis či případné aktuální rozšíření v ČR jsou k dispozici zde na stránkách AOPK ČR.

Jak má postupovat soukromý chovatel, který vlastní druh z unijního seznamu?

Soukromí chovatelé si držené živočichy z unijního seznamu budou moci ponechat do konce jejich přirozeného života s tím, že musí zamezit jejich dalšímu rozmnožování a úniku do přírody. Podmínkou je jejich registrace přes webový formulář.

Co např. zoologické zahrady či akademická pracoviště, které by chtěly dále pokračovat v držení a chovu invazních druhů z unijního seznamu?

Existuje možnost povolení výjimek ze zákazů dovozu, držení a chovu pro účely výzkumu či ochrany ex situ (ochrany mimo přirozené místo výskytu), v zajetí. Je nutné zažádat o výjimku, a to na ministerstvo životního prostředí, formulář žádosti výjimku a další náležitosti lze nalézt na stránkách MŽP.

Co a jak řeší Akční plán proti šíření invazních druhů?

Akční plán pro řešení problematiky prioritních způsobů šíření invazních nepůvodních druhů v České republice je zásadní z hlediska osvěty, monitoringu, výzkumu a kontrolní činnosti. Akční plán formou 14 definovaných opatření naplňuje 7 základních cílů ČR v oblasti nezáměrného šíření invazních nepůvodních druhů. Jeho smyslem je koordinovaně na úrovni státu a se zapojením všech významných institucí, vědecké komunity i veřejnosti spolupracovat na zpomalení či lépe zastavení negativního účinku biologických invazí na biodiverzitu a lidskou hospodářskou činnost. 

Kdy bude Akční plán platit?

Akční plán platí od jeho schválení vládou, tedy od 14. 6. 2023 a je platný 6 let. Poté dojde k jeho aktualizaci. 

Co můžu dělat pro to, abych nepomáhal/a šíření invazních druhů?

Informovat se o rizicích konkrétních druhů. Nevysazovat a nepodporovat druhy s výrazným invazním potenciálem, aktivně pečovat o vlastněné či užívané pozemky. Dobře se starat o chovaná zvířata, v žádném případě je nepouštět do volné přírody. Zajímat se o své okolí. Probíhá řada dobrovolných aktivit na regulaci invazních druhů, např. likvidace křídlatky apod.