Krajina porostlá souvislým lesem dokáže zadržovat vodu jako houba. V kombinaci s pro vodu velmi neprostupným podložím činí z Brd zásobárnu vody a pramennou oblast. Dešťová voda se tu zadržuje nejen v lesních porostech, ale i rašeliništích, mokřadech, tůních a rybnících. Díky tomu je celá oblast současně chráněnou oblastí přirozené akumulace vod a zdrojem pitné vody pro okolní obce.

 Jedna z mnoha brdských studánek, foto: Bohumil Fišer

Voda odsud samozřejmě také odtéká. Odvádí ji celá řada pramínků, potoků a říček. Brdské toky začínají svou cestu na svazích brdských vrchů. Jejich podoba je tu silně závislá na aktuálních srážkách. Pokud neprší, jejich nepříliš zvlněná korýtka vysychají, pokud zaprší hodně, rozdivočí se.

Poté, co se voda přesune ze svahů do plochých údolí, se jejich tok změní, koryta se rozvlní - meandrují. Brdské potoky se nezařezávají do podloží, nevytvářejí hluboká údolí. Nepoddajné skály jim to neumožňují. O to více se vyřádí na povrchu. Při každé větší vodě se koryto mění a posouvá, kudy se mu zrovna nejlépe teče. Voda při tom přemisťuje nemalé množství drobného štěrku i větších kamenů a všeho, co jí leží v cestě. Takto zachovalé přirozené toky jsou v kulturní krajině střední části Čech mimořádné.

 Pramenná část Litavky, foto: Bohumil Fišer
 Dolní tok potoka Rezerva, foto: Běla Komancová

Přestože Brdy nejsou rybniční oblast, voda je tu neúživná, mnoho ryb se v ní přirozeně neuživí, lidé vodní nádrže vytvářeli. Schopnost brdských lesů zadržet vodu přece bylo a je potřeba využít. V minulosti voda zachycená vodními díly poháněla místní hamry i vzdálenější průmyslové provozy. Dnes jsou zásobárnou pitné vody pro okolní obce. 
Největšími nádržemi jsou v Brdech Padrťské rybníky. Ty byly v posledních desetiletích využívány k intenzivnímu chovu ryb.

 Dolejší Padrťský rybník, foto: Běla Komancová

Za zmínku rozhodně stojí i vodárenské nádrže Láz, Pilská, Obecnická nebo také Octárna, Pod Valdekem stejně jako celá řada menších nádrží, které zaujmou čistou vodou a pestrostí vodního života. Velké i malé, stejně jako louže či tůně na bývalých dopadových plochách, plní vodní plochy nezastupitelnou úlohu v krajině. Zadržují v ní vodu a zpomalují její odtok z území. Navíc jsou domovem celé řady rostlin a živočichů, čímž zvyšují pestrost zdejší přírody.

 Tůň po vybuchlém granátu na DP Jordán, foto: Hana Mayerová
 Tůň po průjezdu těžké techniky na Hrachovišti, foto: Bohumil Fišer
 Louže v PR Na skalách, foto: Běla Komancová