To, jak o CHKO Brdy pečujeme, se řídí plánem péče, který si můžete stáhnout přímo zde. Plán péče je platný po dobu deseti let, aktuální plán péče je platný v letech 2016 až 2025.

Plán péče CHKO Brdy 

Péče o bezlesí 

Otevřené plochy v Brdech jsou pozůstatkem lidské činnosti a bez údržby by zanikly. Máme tu tři základní typy bezlesí. Území, kde bývaly obce Padrť, Záběhlá, Kolvín či Hrachoviště, kde hospodařili jejich obyvatelé, a které po vysídlení nadále udržoval pravidelný výcvik armády. Louky, které se zde nacházejí, by bez péče zarostly expanzivními druhy rostlin, jako je třtina křovištní nebo ostružiník a později i křovinami a stromy. Tyto louky jsou ale cenným pozůstatkem chudých vlhkých luk, jakých dříve bývalo v okolí bezpočet. Dnes už jsou vzácností. Taková místa je třeba pravidelně spásat nebo ručně sekat. Režim pastvy i sečí je třeba přizpůsobovat nejen konkrétním druhům rostlin, ale také například bezobratlým či hnízdícím ptákům. Na loukách, které již byly delší dobu bez údržby a začaly zarůstat křovinami, je třeba k pastvě a sečení přidat i výřezy dřevin.

 Louky v okolí Padrťských rybníků, na Hrachovišti či Felbabce spásá stádo 
 krav. Foto: Bohumil Fišer
Krávy na pastvě a sečení luk.
 Ruční sečení umožňuje například ponechat trsy kosatců dokud nedozrají
 semena. Foto: Běla Komancová

Bývalé dopadové plochy Tok a Jordán. Jsou jiným typem bezlesí.  Jejich podobu formovalo intenzivní a velmi drsné vojenské využívání. Jsou pokryty především rašeliništěm a vřesovištěm. I o ně je třeba pečovat, pokud je chceme do budoucna uchovat. Je třeba zabránit zarůstání, ale zároveň i vystárnutí vřesových porostů. Nejvhodnějším typem péče o tyto plochy je řízené vypalování. V současné době probíhají metodické přípravy, aby bylo možné tento typ údržby bezpečně využívat. Do té doby je hlavním typem ochrany, vyřezávání náletových dřevin.

Výřez náletových dřevin.
 Na bývalých dopadových plochách si prozatím musíme vystačit s výřezem náletových dřevin. Foto: Bohumil Fišer

Vojenská cvičiště Bahna, Hrachoviště či Felbabka jsou jiná než dopadové plochy, a proto se o ně i jinak staráme. Jejich předností jsou plochy rozježděné těžkou technikou a nejrůznější louže. Na zcela obnažené půdě totiž nacházejí svůj prostor k životu například konkurenčně slabší druhy rostlin, které se v souvislém porostu neuchytí. Holé nejrůznější louže jsou zase domovem obojživelníkům a celé řadě bezobratlých. Péči o taková území musí zajistit zase jen těžká technika, která tato místa vytvořila.

Péče o les 

Lesní porosty v Brdech jsou člověkem obhospodařovány už dlouho. Postupně na většině míst v důsledku hospodářské poptávky došlo k přeměně původních, přirozených porostů na smrkové monokultury, které jsou v dnešní době náchylné ke kalamitám, ať už kůrovcovým, nebo větrným. Proto je v lesích cílem ochrany přírody přispívat ke změně druhové skladby podporou vysazování takzvaných melioračních a zpevňujících dřevin, tedy listnáčů a jedle, a jejich ochrana před poškozením lesní zvěří. V budoucnu by dnes vysazované sazenice měly přispět k větší stabilitě a diverzitě porostů.

Péče o aleje a památné stromy 

Málokdo z návštěvníků si nechá ujít mohutné aleje v okolí Padrťských rybníků, koneckonců jimi vede i naučná stezka. Staré aleje z dob osídlení Brd však také potřebují péči. Stromy je nutné prořezávat a ošetřovat, aby dlouho vydržely, a také aby suché větve nikoho neohrožovaly. Stejně tak je vhodné pečovat i o památné stromy, kterých v Brdech postupně přibývá. S mapováním zvlášť zajímavých a starých stromů nám můžete pomoci i vy například prostřednictvím aplikace Stromy v Brdech.

Péče o vodu

Voda byla pro Brdy vždy zásadní, vždyť jsou jejím zdrojem pro široké okolí. Je důležité zde vodu zadržovat, aby při deštích neodtekla jednorázově rychle a bez dalšího užitku pryč. Voda v nejrůznějších podobách je životním prostředím pro mnoho rostlinných a živočišných druhů. Mimo jiné i pro raka kamenáče žijícího v brdských potocích, kterého má CHKO Brdy ve svém logu. Kromě údržby stávajících potoků a nádrží, do které patří i udržování vhodné rybí obsádky, je nutné vytvářet i biotopy nové. Pro obojživelníky jsou nejvhodnější mělké tůně, které se vyhloubí a pak nechají postupně zarůstat. Než ale zarostou zcela, vyhloubí se v jejich blízkosti tůň nová. Vznikne tak dynamická soustava tůní různého stáří, kde si každý najde své místo. 

 Čerstvě vybagrovaná tůň nevypadá úplně nejlépe, ale ...
 foto: Helena Vejrová
Vybagrovaná tůně.
 ... po necelém roce už působí, jako by tu byla odjakživa. ​​
 ​​​​​Foto: Helena Vejrová