Rostliny

Flóru Českého ráje můžeme zhruba rozdělit podle geologického podloží na dvě odlišné skupiny, a to na druhy a společenstva acidofilní, vyskytující se na kyselých kvádrových pískovcích a na druhy a společenstva bazofilní, vyskytující se na vápnitých pískovcích, slínovcích a na vyvřelinách.

Český ráj je v závislosti na pestrosti biotopů velmi různorodý. U rybníku Žabakor, který se nachází v nadmořské výšce 235 m, jsou podmáčené louky a zbytky lužních lesů. Dále se přes reliktní bory skalních měst, podhorské a horské louky a bukové lesy dostáváme až na vrchol Kozákova s nadmořskou výškou 745 m.

Celkově bylo na území Českého ráje zatím zjištěno přibližně tisíc druhů vyšších rostlin. I přes velkou rozmanitost přírodních stanovišť jsou zde zastoupeny převážně druhy skalních měst a mokřadů. Druhovou pestrost organismů obohacují v severní části horské druhy a dále teplomilné druhy, které pronikají na území Českého ráje okrajově na jihu a jihozápadě. Nalezneme je také na sopečných vrcholech Mužský, Vyskeř a Trosky.

Mezi nejcennější území, nejen z hlediska botanického patří Podtrosecká údolí, která jsou ekosystémem rybníků a vodních toků, přilehlých mokřadních luk i skalních stěn, kde je možné se setkat s rozmanitostí biotopů a odpovídajících rostlinných druhů.

Louky

Luční společenstva se díky péči člověka vyvíjela v krajině Českého ráje po staletí. Louky jsou nejen stanovištěm vzácných a chráněných druhů rostlin a živočichů, ale také zdrojem léčivých bylin, potravy pro zvířata a chrání půdu před erozí. Naší povinností je louky chránit a vytvářet podmínky pro jejich obnovu a péči.

• Květnaté louky poskytují kvalitní seno a svou vysokou pokryvností chrání půdu před větrnou a vodní erozí.
• Louky jsou pro mnoho živočichů primárním životním prostředím. Většina druhů hmyzu je úzce specializovaná a ke svému životu potřebuje příslušné druhy rostlin a naopak rostliny potřebují své opylovače.
• Louky značně zpomalují odtok vody z krajiny a výrazně zabraňují erozi, napomáhají retenci vody i její lepší akumulaci.

Luční společenstva se dělí podle toho, jaké druhy rostlin na nich rostou. Mezi zajímavé zástupce, které zde můžeme nalézt, patří například:

Mezofilní ovsíkové louky

Tyto druhově bohaté louky (až cca 50 druhů) se nacházejí na svazích, v blízkosti sídel, na živinami dobře zásobených půdách. Ovsíkové louky musí být zpravidla dvakrát ročně koseny a příležitostně i přepásány.

Vlhké bezkolencové louky

Luční porosty s bezkolencem se vyskytují na střídavě zamokřených půdách. Pokud louky nejsou alespoň jednou ročně koseny, zarůstají náletem dřevin.

Suché trávníky

Druhově bohaté louky s širokolistými bylinami rostou na jižních, teplých svazích, na půdách s obsahem vápníku. Vyskytují se na nich vzácné druhy rostlin. Louky je nutné alespoň jednou za dva roky pokosit nebo spást a zbavovat náletu dřevin.

Vlhké pcháčové louky

Vlhké až mokré louky rostou na podmáčených půdách v údolích potoků a na prameništích. V minulosti byly odvodňovány a likvidovány. Pcháčové louky se musí pravidelně kosit.

Lesy

V dávné minulosti, po ústupu posledního zalednění a před vznikem stálého osídlení, byl Český ráj územím pralesů. S osídlováním člověk postupně les kácel a krajinu změnil na mozaiku lesů, rybníků, luk a polí. Do poloviny 18. století se lesy obnovovaly samy přirozeným zmlazením, vyšší potřeba dřeva však vedla k rozsáhlejším těžbám a nutnosti umělého zalesňování. Problémem lesů v Českém ráji je jejich intenzívní obhospodařování a pozměněná druhová skladba. Přirozené lesy jsou zastoupeny na malých plochách. Jde o zbytky reliktních borů ve skalních městech, bučiny v údolí řeky Jizery, olšiny podél vodních toků a ojedinělé ostrůvky doubrav. Vzácně se tu nalézají i jiné typy lesních společenstev, např. dubohabřiny, suťové lesy a teplomilné doubravy.

Opomíjenou, avšak přirozenou součástí lesa, jsou vedle stojících živých stromů i stromy mrtvé a jejich padlé kmeny. Poskytují životní prostor pro mnoho živočichů a hub, bez kterých nemůže přirozený lesní ekosystém fungovat.

Vodní společenstva

Český ráj je v rámci regionu také významný podílem vodních a mokřadních biotopů. Základní charakter společenstev vodních rostlin je dán prouděním vody. Jiná společenstva rostlin vznikají v proudící vodě (řeky, potoky) a jiná ve stojatých vodách (tůně, rybníky, mokřady). Zvláštním typem společenstev vodních a vlhkomilných rostlin jsou rašeliniště a slatiny. K největším mokřadům patří rašeliniště Vidlák, kde roste také několik kriticky ohrožených druhů rostlin. Zajímavou rostlinou rybníků a tůní je bublinatka, která vyhledává stojaté vody bohatší na živiny. Jedná se o vodní hmyzožravou rostlinu dorůstající délky až 1,5 m. Na listech má plovací měchýřky uzpůsobené k lapání hmyzu.

Zvláště chráněné druhy rostlin

Pokud budete mít štěstí, můžete při toulkách Českým rájem nalézt až 45 druhů rostlin, které jsou ohrožené nebo vzácné a byly tedy vyhlášené za zvláště chráněné. Mezi tyto druhy patří například kriticky ohrožený hlízovec Loeselův, silně ohrožený vstavač kukačka, okrotice červená, ladoňka vídeňská, ohrožený ďáblík bahenní či žebratka bahenní.