Veverka patří mezi hlodavce a má tedy dobře vyvinuté přední řezáky. Nejraději má semena šišek nebo houby, ale též oříšky a různé plody. Hledáním potravy tráví 60-80 % dne. Část nalezené potravy si schovává do tzv. spižíren v dutinách stromů nebo zahrabává do země. Zásoby pak využívá v zimě. V tomto období totiž nehybernuje jako jiný hlodavci (např. sysli), a proto není výjimkou se s ní setkat také v zasněženém lese.
Pro svůj typický vzhled nelze veverku zaměnit s žádným jiným druhem. Spatřit ji můžeme jak v lesích, tak i v parcích velkých měst. Veverka je samotář, kromě období rozmnožování pobývá nejraději sama. Staví si kulovitá hnízda na silnějších větvích v korunách stromů nebo výjimečně i v dutinách stromů. Může mít až dva vrhy mláďat za rok a v každém z nich má obvykle 2-3 veverčata.
Veverka je zajímavá také variabilním zbarvením. Nejčastěji je rezavá nebo hnědá, někdy černá. Zdá se, že černé veverky se vyskytují spíše ve vyšších nadmořských výškách a rezavé v nížinách. Ale vždy jde o jeden a týž druh - veverku obecnou.
Veverka obecná se vyskytuje v širokém pásu od západní Evropy po východní Asii. V České republice veverka patří mezi ohrožené druhy. V okolních státech, zejména pak ve Velké Británii nebo v Itálii veverku obecnou vytlačuje nepůvodní veverka popelavá ze Severní Ameriky, která je větší a agresivnější.
Pomozte nám zmapovat, kde všude veverky u nás žijí a jakou mají barvu. Informace o výskytu v naší databázi ukazují, že existují místa, odkud zatím nemáme žádné pozorování. Pomozte nám je zaplnit. Zadejte své pozorování do mobilní aplikace BioLog (v poznámce uveďte zbarvení).
