Péče o přírodu - Křivoklátsko
Péče o les
Na více než šedesáti procentech plochy Křivoklátska rostou smíšené nebo listnaté lesy. Pro oblast jsou charakteristické bučiny, dubohabřiny, suťové lesy, teplomilné nebo kyselé doubravy a lužní lesy. V porostech převažuje smrk ztepilý, borovice lesní, dub zimní a letní, buk lesní a modřín opadavý. Zdejší lesy jsou druhově pestré a poměrně bohatě strukturované jako výsledek působení člověka a přírodních vlivů. Zachovaly se všechny původní druhy dřevin, kterých je více než 80. V lesních porostech se běžně nachází na 30 druhů dřevin - např. javor klen a mleč, lípa malolistá a velkolistá, jasan ztepilý, jeřáb břek nebo muk. Zejména v suťových lesích roste vysoký počet jedinců silně ohroženého tisu červeného, doprovázený často jedlí bělokorou. Nerostou zde sice člověkem nedotčené lesy a pralesy, je zde ale velké množství přirozených lesů s odpovídající dřevinou skladbou.
V péči o les se soustřeďujeme na udržení a posílení druhově bohatých lesů s přírodě blízkou skladbou dřevin, přírodě odpovídající strukturou a dostatečným podílem ponechaného odumřelého dřeva. Vybrané části lesa je vhodné ponechat samovolnému vývoji. Agentura ochrany přírody a krajiny ČR využívá krajinotvorné dotační tituly na zlepšení stavu lesa. Podporujeme tak např. umělou výsadbu, přirozené zmlazení a výchovné zásahy jedle bělokoré, tisu červeného a cenných listnatých dřevin - např. jeřábu břeku, jeřábu muku, dubu zimního a letního. Velice důležité a nepostradatelné je nalezení vyváženého stavu mezi spárkatou zvěří a prostředím ve kterém žije.
Péče o bezlesí
Prvotní zemědělské využívání krajiny je spjato s životem Keltů na Křivoklátsku. Postupná kolonizace ve středověku byla prováděna s ohledem na existenci loveckého hvozdu českého státu. Po třicetileté válce bylo celé území značně zpustošené, včetně zemědělské půdy. Šlechtický rod Valdštejnů a později Fürstenbergů značně zvelebili od konce 17. století zemědělské hospodaření svých statků i obyčejných sedláků. Došlo k rozvoji např. ovocnářství a tím související výsadbám ovocných dřevin v krajině podél cest nebo v sadech. Velkovýrobní hospodaření po roce 1948 způsobilo značné změny v krajině. Stejně jako jinde byly zcelovány pole do velkých bloku, rozorávány meze, docházelo k plýtvání při používání průmyslových hnojiv a přípravků na ochranu rostlin.
V současné době je na Křivoklátsku větší počet zemědělců nebo zemědělských podniků s výměrou od několika po stovky hektarů. Neustále se zvyšuje podíl ekologického hospodaření na zemědělské půdě, která zaujímá více než 8 % z celkové výměry. Snižuje se velikost jednotlivých půdních bloků a zemědělci hojně využívají agroenvironmentální dotační tituly hospodaření podle požadavků státní ochrany přírody i z vlastní iniciativy. Velká část bezlesí je tvořena malými polními celky, často rozdělené úzkými a klikatícími se polními cestami s ovocnými alejemi. Již po několik let pečujeme prakticky o botanicky významné plochy bezlesí. Z krajinotvorných programů provádíme řízenou pastvu hospodářských zvířat na stepních lokalitách a za pomoci ručních kos a lehké techniky jsou sečeny např. podmáčené louky s výskytem chráněných orchidejí. Ve spolupráci s obcemi a soukromými zemědělci jsou obnovovány ovocné či listnaté aleje kolem cest a extenzivní ovocné sady.
Péče o vodu
Nejvýznamnějším tokem Křivoklátska je řeka Berounka. Je to jeden z posledních říčních toků Čech a Moravy, který si zachoval svůj přírodní charakter. Než proteče oblastí, posbírá celkem 36 svých přítoků. Jedná se většinou o drobné potoky, často s vyhovující kvalitou vody, které ale zejména v letním období velmi často vysychají. Do současné doby bylo vybudováno více než 340 vodních nádrží. Mezi největší patří vodní nádrž Klíčava s rozlohou 72,5 ha. Podporují se takové zásahy na tocích a vodních nádržích, které zpomalují odtok vody z krajiny a vytvářející vhodná stanoviště pro rostliny a živočichy. Velice potřebné je udržování nebo budování rybích přechodů na jezech, dále pak malých tůní, mokřadů či terénních sníženin s různou hloubkou vody.
To jak se o CHKO Křivoklátsko pečuje, se řídí plánem péče, který si můžete stáhnout přímo zde. Plán péče je platný po dobu deseti let, aktuální plán péče je platný v letech 2017 - 2026.