Homepage

CZ0614134 - Údolí Jihlavy

Rozloha: 861.9281 ha
Navrhovaná kategorie ochrany: Přírodní rezervace - část, Přírodní památka - část
Biogeografická oblast - vysvětlivky: kontinentální
Souřadnice středu: 16°10'42'' v.d., 49°6'19'' s.š.
Nadmořská výška: 241 - 450 m n. m.

Mapa:

Poloha:

Výrazné údolí řeky Jihlavy od hráze VN Dalešice až po úsek mezi obcemi Biskoupky a Hrubšice.  

Ekotop:

Geologie: Horninový podklad tvoří metamorfované horniny moldanubika. Převládají granulity a biotitické pararuly, výrazně jsou zastoupeny serpentinity ve větších tělesech u Mohelna a Biskoupek a v řadě menších vložek. Okrajově (jižně od Rabštejna) jsou zastoupeny amfibolity. Místy se přidávají fluviální písčité štěrky. Na plošinách a v úpadech je toto podloží ojediněle překryto sprašemi a sprašovými hlínami.
Geomorfologie: Území je součástí podcelku Znojemská pahorkatina, východní část území zasahuje již do podcelku Oslavanská brázda.
Reliéf: Hluboce zaklesnuté údolí řeky s četnými meandry, mrazovými sruby a občasnými suťovisky na příkrých svazích s četnými erozními zářezy a roklemi. Dále od říčního údolí nacházíme mírné svahy, hřbety a svažité plošiny.
Pedologie: Půdní pokryv tvoří převážně kambizemě na hlubších zvětralinách plošin a mírnějších svahů, na aluviálních náplavech v nivách jsou vyvinuty fluvizemě. Časté jsou rankery v extrémnějších polohách suťových svahů s vysokým podílem hrubého skeletu, na skalních výchozech přecházející v mělké litozemě. Na spraších a sprašových hlínách se ostrůvkovitě vyskytují luvizemě.
Krajinná charakteristika: Charakteristické hluboce zaříznuté říční údolí v praebohemiku, výrazná konkávní krajinná dominanta ve fádní holorovině okolní agrární krajiny, přírodní antipod civilizační dominanty - JE Dukovany.  

Biota:

Vegetační kryt je tvořen především hercynskými dubohabřinami (L3.1), které převládají na plošinách i mírnějších svazích. Exponované polohy výslunných skal pokrývají acidofilní teplomilné doubravy (L6.5), a to i v extrémních podobách s kručinkou chlupatou (Genista pilosa) (L6.5A). Sušší plošiny a svahy na granulitech jsou stanovištěm suchých acidofilních doubrav (L7.1). V často inverzních polohách bází skal a suťových polí se vyskytují suťové lesy (L4). Na severních a západních svazích na serpentinitech se nacházejí perialpidské hadcové bory (L8.3), extrémní stanoviště na granulitech i hadcích osídlují reliktní boreokontinentální bory bez lišejníků (L8.1B). Vlastní tok Jihlavy tvoří z velké části makrofytní vegetace vodních toků (V4A) a doprovází jej říční rákosiny (M1.4) a vrbové křoviny hlinitých a písčitých náplavů (K2.1). Potoční a degradované olšovo-jasanové luhy (L2.2B) jsou naopak mapovány relativně zřídka. Velmi pestrá je skladba nelesní vegetace, přirozené i náhradní. Nejvýznamnější jsou úzkolisté suché (T3.3) a subpanonské stepní trávníky (T3.3A) v komplexu Mohelenské hadcové stepi. Výskyt přirozeného bezlesí indikuje skalní vegetace s kostřavou sivou (T3.1), plošně významná je štěrbinová vegetace silikátových skal a drolin (S1.2), místy lze nalézt i vysokostébelnou vegetaci skalních terásek (S1.3). Tyto typy vegetace jsou doprovázeny společenstvy nízkých xerofilních křovin se skalníky (K4A) a suchých bylinných lemů (T4.1). Roztroušeně jsou přítomné drobné plošky s acidofilní vegetací jarních efemér a sukulentů (T6.1). Běžnější náhradní nelesní vegetaci zastupují mezofilní ovsíkové louky (T1.1) a acidofilní suché trávníky (T3.5), v menší výměře jsou zastoupeny i podhorské acidofilní trávníky (T5.5), mezofilní bylinné lemy (T4.2) a mezofilní křoviny (K3).
Velmi pestrá je flora území s řadou významných a ohrožených druhů, jen namátkou lze jmenovat např. česnek žlutý (Allium flavum), trávničku obecnou hadcovou (Armeria vulgaris subsp. serpentini), sleziník hadcový (Asplenium cuneifolium), hvězdnici zlatovlásek (Aster linosyris), hvězdnici chlumní (A. amellus), tařici skalní (Aurinia saxatilis), dvojštítek hladkoplodý (Biscutella laevigata), zvonek boloňský (Campanula bononiensis), ostřici Michellova (Carex michelii), o. vřesovištní (C. ericetorum), o. tlapkatou (Carex pediformis), řeřišničník skalní (Cardaminopsis petraea), okrotici bílou (Cephalanthera damasonium), dvouřadec pozdní (Cleistogenes serotina), dřín jarní (Cornus mas), brambořík nachový (Cyclamen purpurascens, lýkovec vonný (Daphne cneorum), třemdavu bílou (Dictamnus albus), bílojetel německý (Dorycnium germanicum), pryšec hranatý (Euphorbia angulata), p. mnohobarvý (E. epithymoides), p. sivý menší (E. seguieriana subsp. minor), křivatec český (Gagea bohemica), lopuštík skloněný (Hackelia deflexa), oman oko Kristovo (Inula oculus-christi), oman srstnatý (Inula hirta), podmrvku hadcovou (Notholaena marantae), vstavač kukačku (Orchis morio), zarazu bílou (Orobanche alba), koniklec velkokvětý (Pulsatilla grandis), koniklec luční český (P. pratensis subsp. bohemica), bažanku vejčitou (Mercurialis ovata), pomněnku úzkolistou (Myosotis stenophylla), vítod větší (Polygala major), černohlávek velkokvětý (Prunella grandiflora), starček roketolistý (Senecio erucifolius), sesel fenyklový (Seseli hippomarathrum), hadí mord rakouský (Scorzonera austriaca), kavyl chlupatý (Stipa dasyphylla), kavyl Ivanův (S. pennata), k. sličný (S. pulcherrima), k. tenkolistý (S. tirsa), starček celolistý (Tephroseris integrifolia), lněnku alpskou (Thesium alpinum), penízek horský (Thlaspi montanum), ovsiřík štíhlý (Ventenata dubia), diviznu brunátnou (Verbascum phoeniceum) a jistě i řadu dalších.
Ohrožené druhy živočichů reprezentují cenné teplomilné druhy pavouků (Ozyptila kopulai, Xysticus marmoratus), mravenců (Plagiolepis vindobonensis, Camponotus aethiops) a dalších bezobratlých (Ephippigera ephippiger, Zygaena laeta, Cycnia luctuosa aj.). Početná je populace přástevníka kostivalového (Callimorpha quadripunctaria). Z významných obratlovců lze uvést např. nevelkou, ale vitální kolonii sysla obecného (Spermophilus citellus) a hojnou ještěrku zelenou (Lacerta viridis).  

Kvalita a význam:

Rozsáhlá a z řady hledisek unikátní lokalita s výskytem mnoha ohrožených typů stanovišť, především úzkolistých suchých a subpanonských stepních trávníků, skalní vegetace s kostřavou sivou, acidofilních teplomilných doubrav s kručinkou chlupatou, štěrbinové vegetace silikátových skal a drolin, hercynských dubohabřin, suťových lesů a makrofytní vegetace vodních toků. Velmi vysoká druhová diverzita, výskyt velkého počtu ohrožených druhů rostlin a živočichů. Početná populace přástevníka kostivalového (Callimorpha quadripunctaria), s rozsáhlým souborem vhodných biotopů. Perspektivní populace sysla obecného (Spermophilus citellus).  

Zranitelnost:

Území bylo výrazně poškozeno výstavbou VN Mohelno (součást energetické soustavy JE Dukovany) v 70. létech 20. století. Vliv JE se nejvíce projevuje změnou vodního režimu v Jihlavě pod hrází přehrady (roční průběh teplot a úrovně hladiny). Území je pod značným rekreačním tlakem (chaty, turistika). Negativní vlivy lesnického hospodaření (převod listnatých porostů na jehličnaté monokultury) se nejvíce projevuje na přístupnějších plošinách. Degradaci lesní vegetace urychluje masivní invaze netýkavky malokvěté (Impatiens parviflora). Lidskou činností podmíněné biotopy stepních suchých trávníků jsou při ukončení či trvající absenci vhodné péče ohroženy ecesí dřevin, šířením akátu a zarůstáním vzrůstnými druhy - třtina křovištní (Calamagrostis epigejos), ovsík vyvýšený (Arrhenatherum elatius). Část cenných ploch je již pod pravidelnou péčí (pastva ovcí, tlumení dřevin).  

Management:

Lesní porosty v přírodním komplexu jsou většinou lesy ochranné na příkrých svazích. V přístupnějších lesních porostech je třeba při obnově upřednostňovat šetrné způsoby, resp. alespoň porosty obnovovat autochtonními listnatými dřevinami a nerozšiřovat plochy jehličnatých kultur. Mezofilní louky v nivě je třeba nadále pravidelně kosit. Na plochách suchých a stepních trávníků (hlavně v okolí Mohelna, Biskoupek a Hrubšic) je třeba udržovat či rozšiřovat optimální péči - extenzivní jednorázovou pastvu ovcí a koz. Na zvláště zachovalých plochách či extrémních stanovištích je možno občas pastvu vynechat, nejlépe s ohledem na průběh počasí (přísušky aj.). Na některých lokalitách primárního i sekundárního bezlesí, kde probíhá ecese dřevin, je nutno provádět jejich tlumení či odstraňování. Pozornost je třeba dále věnovat invazním druhům rostlin - především akátu a netýkavce žláznaté (Impatiens glandulifera).
Management stanovišť přástevníka kostivalového Callimorpha quadripunctaria spočívá v zachování jejich lesostepního charakteru, tj. ve výše uvedeném odstraňování náletových dřevin, regulaci porostu sečením, popř. řízenou pastvou. Ve vymezených územích je nutno zachovávat lesní lemy. Obecně je třeba v rámci zásahů respektovat i životní nároky ohrožených živočichů, zvláště bezobratlých (mozaikovitý charakter zásahů, jejich časové i prostorové rozložení, vynechávání plošek, cyklické zásahy aj.).  

Možné střety zájmu:

Lze předpokládat střety s hospodářskými zájmy vlastníků lesa a majiteli či uživateli rekreačních a dalších objektů v území (chaty, mlýny). Jako zvláště významné a problémové se jeví velké rekreační komplexy pod Mohelnem (u bývalé papírny, u Fioly) a pod Templštejnem. Relativně vysoký tlak turistiky (klasická pěší turistika, cykloturistika, vodácké sporty) rovněž vytváří potenciální prostor pro další střety zájmů.
Péče o Mohelenskou hadcovou step a v menší míře i o ostatní plochy stepních trávníků bude i v budoucnu přinášet určité střety jednotlivých skupin odborníků (např. pastva ovcí vs. živné rostliny vybraných druhů hmyzu, potřebnost asanačních zásahů v porostech borovic na hadcích aj.).  

Stanoviště:

Stanoviště - přehled

Celková rozloha lokality:%ha: 861.9281
Z toho prioritních naturových biotopů: 11.66100.5059
Z toho neprioritních naturových biotopů: 37.90326.7478
Z toho ostatních přírodních biotopů: 34.25295.2259
Z toho X biotopů: 13.06112.6377
Z toho nereklasifikovaných biotopů: 0

Zobrazovaná data rozloh stanovišť a biotopů odpovídají informacím o stavu při vyhlášení lokality a jsou rovněž shodná s daty zasílanými Evropské komisi formou standardního datového formuláře.
Aktuální data je možné získat na AOPK ČR (pavla.trachtova@nature.cz)

Naturové biotopy:

Stanoviště/BiotopRozloha (ha)Podíl (%)R/Z/GPředmět ochrany
3260Nížinné až horské vodní toky s vegetací svazů Ranunculion fluitantis a Callitricho-Batrachion 39.13244.54C/B/BAno
V4A Makrofytní vegetace vodních toků - porosty aktuálně přítomných vodních makrofyt39.13244.54C/B/B
4030Evropská suchá vřesoviště 0.17410.02B/B/-Ne
T8.1B Suchá vřesoviště nížin a pahorkatin bez výskytu jalovce obecného (Juniperus communis)0.17410.02B/B/-
40A0Kontinentální opadavé křoviny 0.06790.00B/A/-Ne
K4A Nízké xerofilní křoviny - porosty se skalníky (Cotoneaster spp.)0.06790.00B/A/-
5130Formace jalovce obecného (Juniperus communis) na vřesovištích nebo vápnitých trávnících 3.07060.35B/A/-Ne
T8.1A Suchá vřesoviště nížin a pahorkatin s výskytem jalovce obecného (Juniperus communis)3.07060.35B/A/-
6190Panonské skalní trávníky (Stipo-Festucetalia pallentis) 20.23052.34B/B/CAno
T3.1 Skalní vegetace s kostřavou sivou (Festuca pallens)20.23052.34B/B/C
6210Polopřirozené suché trávníky a facie křovin na vápnitých podložích (Festuco-Brometalia) 43.63015.06C/B/BAno
T3.3D Úzkolisté suché trávníky - porosty bez význačného výskytu vstavačovitých42.63074.94C/B/B
T3.5B Acidofilní suché trávníky bez význačného výskytu vstavačovitých0.99940.11C/B/-
6240Subpanonské stepní trávníky 32.47453.76B/B/BAno
T3.3A Subpanonské stepní trávníky32.47453.76B/B/B
6510Extenzivní sečené louky nížin až podhůří (Arrhenatherion, Brachypodio-Centaureion nemoralis) 8.97931.04C/B/-Ne
T1.1 Mezofilní ovsíkové louky8.97931.04C/B/-
8220Chasmofytická vegetace silikátových skalnatých svahů 14.42891.67B/B/BAno
S1.2 Štěrbinová vegetace silikátových skal a drolin14.42891.67B/B/B
8230Pionýrská vegetace silikátových skal (Sedo-Scleranthion, Sedo albi-Veronicion dillenii)0.0910.01B/B/-Ne
T6.1B Acidofilní vegetace efemér a sukulentů bez převahy netřesku výběžkatého0.09100.01B/B/-
9170Dubohabřiny asociace Galio-Carpinetum 197.010922.85C/B/BAno
L3.1 Hercynské dubohabřiny197.010922.85C/B/B
9180Lesy svazu Tilio-Acerion na svazích, sutích a v roklích 52.63426.10B/B/BAno
L4 Suťové lesy52.63426.10B/B/B
91I0Eurosibiřské stepní doubravy 15.32931.77B/A/BAno
L6.5A Acidofilní teplomilné doubravy s kručinkou chlupatou (Genista pilosa)15.32931.77B/A/B

Ostatní přírodní biotopy

BiotopRozloha (ha)Podíl(%)R/Z
K2.1 Vrbové křoviny hlinitých a písčitých náplavů0.85620.09D/C
K3 Vysoké mezofilní a xerofilní křoviny7.39630.85B/B
L2.2B Potoční a degradované jasanovo-olšové luhy3.01190.34A/C
L6.5B Acidofilní teplomilné doubravy bez kručinky chlupaté (Genista pilosa)209.776224.33C/B
L7.1 Suché acidofilní doubravy50.33545.83B/B
L8.1B Boreokontinentální bory bez lišejníků0.71030.08B/B
L8.3 Perialpidské hadcové bory19.10642.21A/A
M1.4 Říční rákosiny2.93180.34C/B
S1.3 Vysokostébelné trávníky skalních terásek0.45860.05B/A
T4.1 Suché bylinné lemy0.54180.06B/A
T5.5 Acidofilní trávníky mělkých půd0.10000.01C/B
V1G Stanoviště bez vodních makrofyt, ale s přiroz. nebo přírodně blíz.charakt.dna a břehu0.00100.00C/B

Biotopy řady X

BiotopRozloha (ha)Podíl (%)
X1 Urbanizovaná území3.98840.46
X2 Intenzivně obhospodařovaná pole0.44700.05
X5 Intenzivně obhospodařované louky8.63291.00
X6 Antropogenní plochy se sporadickou vegetací mimo sídla0.36560.04
X7 Ruderální bylinná vegetace mimo sídla15.22631.76
X8 Křoviny s ruderálními a nepůvodními druhy0.90970.10
X9A Lesní kultury s nepůvodními jehličnatými dřevinami50.71465.88
X9B Lesní kultury s nepůvodními listnatými dřevinami14.06951.63
X11 Paseky s nitrofilní vegetací8.17150.94
X12 Nálety pionýrských dřevin10.11221.17
 

Druhy - Rostliny:

Nejsou předmětem ochrany.  

Druhy - Živočichové:

Stálá populace Zastavující se Zimující Hnízdící
Podíl populace Zachovalost Izolace Celkové hodnocení
přástevník kostivalovýR
Callimorpha quadripunctariaCBCB
 

Kraje a katastrální území:

Kraj Kraj Vysočina:

Dukovany, Kladeruby nad Oslavou, Kramolín, Lhánice, Mohelno, Skryje nad Jihlavou

Kraj Jihomoravský kraj:

Biskoupky na Moravě, Hrubšice, Jamolice, Nová Ves u Oslavan  

Prameny:

Chytrý M. & Vicherek J.Přirozená a polopřirozená vegetace údolí řek Oslavy, Jihlavy a Rokytné. - Přírod. Sborn. Západomorav. Muz., Třebíč, 22: 1-125.1996
Unar J.Přehled druhové skladby dřevinné a bylinné vegetace NPR Mohelenská hadcová step. - Přírod. Sborn. Západomorav. Muz., Třebíč, 23: 1-44.1996
Buček A. & Lacina J.Kostra ekologické stability širší oblasti energetické soustavy Dukovany - Dalešice. - Přírod. Sborn. Západomorav. Muz., Třebíč, 29: 1-146.1997
Koblížek J. & kol.Floristická charakteristika vybraných lokalit širšího okolí energetické soustavy Dukovany - Dalešice. - Přírod. Sborn. Západomorav. Muz., Třebíč, 37: 1-99.1998
Čech L., Šumpich J. Zabloudil V. & kol.Jihlavsko.- In: Mackovčin P. & Sedláček M. (eds.): Chráněná území ČR, svazek VI. Agentura ochrany přírody a krajiny ČR a ČR EkoCentrum Brno, Praha, 528 pp.2002
Ondráčková S.Přehled druhové skladby dřevinné a bylinné vegetace PR Dukovanský mlýn. - Přírod. Sborn. Západomorav. Muz., Třebíč, 23: 45-78.1996
Staňková L.J0080 - Mohelno. Závěrečná textová zpráva k mapování biotopů soustavy Natura 2000 a Smaragd. – ms. [Depon. in: AOPK ČR, Praha].2002
Staňková L.B0204 - Biskoupky. Závěrečná textová zpráva k mapování biotopů soustavy Natura 2000 a Smaragd. – ms. [Depon. in: AOPK ČR, Praha].2002
Čech L.J0088 - Dalešice (Dřínová hora). Závěrečná textová zpráva k mapování biotopů soustavy Natura 2000 a Smaragd. – ms. [Depon. in: AOPK ČR, Praha].2002
Čech L.J0246 - Dalešice. Závěrečná textová zpráva k mapování biotopů soustavy Natura 2000 a Smaragd. – ms. [Depon. in: AOPK ČR, Praha].2004
Březina S.J0081 - Údolí Oslavy jih. Závěrečná textová zpráva k mapování biotopů soustavy Natura 2000 a Smaragd. – ms. [Depon. in: AOPK ČR, Praha].2002
 

Fotografie:



Autor: Mgr. Petr Slavík , 2005
Komentář: CZ0613325 Mohelenská hadcová step



Autor: Mgr. Petr Slavík , 2005
Komentář: CZ0613325 Mohelenská hadcová step



Autor: Mgr. Petr Slavík , 2005
Komentář: CZ0613325 Mohelenská hadcová step



Autor: Mgr. Petr Slavík , 2005
Komentář: CZ0613325 Mohelenská hadcová step



Autor: Mgr. Petr Slavík , 2006
Komentář: CZ0620112 Hadcové stráně v údolí Jihlavy



Autor: Mgr. Petr Slavík , 2006
Komentář: CZ0620112 Hadcové stráně v údolí Jihlavy



Autor: Mgr. Petr Slavík , 2006
Komentář: CZ0620112 Hadcové stráně v údolí Jihlavy



Autor: Mgr. Petr Slavík , 2006
Komentář: CZ0620112 Hadcové stráně v údolí Jihlavy

 
Poznámka: Zpracované souhrny doporučených opatření pro evropsky významné lokality naleznete na webových stránkách Ústředního seznamu ochrany přírody http://drusop.nature.cz/portal/

(c) 2006 Natura 2000 - Oficiální webové stránky soustavy Natura 2000 v České republice, všechna práva vyhrazena. Náměty, příspěvky a připomínky zasílejte na adresu natura2000@nature.cz. Redakce stránek využívá zpravodajství z databází ČTK, jejichž obsah je chráněn autorským zákonem. Přepis, šíření, či další zpřístupňování tohoto obsahu či jeho části veřejnosti, a to jakýmkoliv způsobem, je bez předchozího souhlasu AOPK ČR výslovně zakázáno. (c) 2006 - všechna práva vyhrazena. Materiály agentury AOPK ČR nesmí být dále publikovány, vysílány, přepisovány nebo redistribuovány. Správa a redakce stránek využívá redakční systém portálového rešení SuperServer firmy RAGTOOLS.