CZ0313128 - Nadějská soustava
Rozloha: |
612.2595 ha |
Navrhovaná kategorie ochrany: |
|
Biogeografická oblast - vysvětlivky: |
kontinentální |
Souřadnice středu: |
14°44'34'' v.d., 49°7'17'' s.š. |
Nadmořská výška: |
409 - 422 m n. m. |
Mapa:
Poloha:
Lokalita je vymezena na pravém břehu Lužnice mezi obcemi Klec (linie silnice Klec-Kolence) a Vlkov (rybník Krajina) a zahrnuje Nadějskou rybniční soustavu a její okolí.
Ekotop:
Geologie: Podloží lokality je tvořeno převážně pleistocénními fluviálními písky a štěrky risského stáří, které tvoří sedimentární výplň nivy údolí Lužnice. V jižní části se na povrchu místně objevují žuly moldanubického plutonu, terciérní jílovité a písčité sedimenty a svrchnokřídové pískovce a slepence klikovského souvrství. Holocenní sedimenty tvoří fluviální písčité hlíny, hlinité písky, sedimenty vodních nádrží a drobná přechodová rašeliniště (Rod).
Geomorfologie: Území náleží do geomorfologického celku Třeboňská pánev, podcelek Lomnická pánev a okrsek Borkovická pánev.
Reliéf: Reliéf lokality je plochý se sklonem k severozápadu a je typický pro severní část Třeboňské pánve. Výrazně se zde uplatňují antropogenní tvary – převýšení hlavní hráze i menší dělící hrázky rybníků Nadějské soustavy. Tok Lužnice je regulován, místy jsou zachována odstavená říční ramena. Nadmořská výška 415-420 m n. m.
Pedologie: Tok Lužnice doprovází pásmo fluvizemě glejové, na většině nezatopeného zbytku lokality je vyvinut glej typický, který místy přechází ke gleji organozemnímu až organozemi.
Krajinná charakteristika: Jedná o segment krajiny, jejíž typický charakter udává rozsáhlá Nadějská rybniční soustava vybudovaná v nivě Lužnice na jejím pravém břehu - rybníky s litorálními porosty a alejemi dubů, zbytky listnatých lužních lesů a z východu navazující hospodářské lesy s převahou borovice lesní. Lokalita zahrnuje PR Rod.
Biota:
Základní charakteristika: Na lokalitě jsou zastoupeny hospodářsky využívané eutrofní rybníky s litorálními porosty vysokých rákosin (M1.1), hrázovými porosty převážně vlhkých acidofilních doubrav s dubem letním (L7.2) a ve výtopách s navazujícími olšinami (L1), vrbinami, přechodovými rašeliništi (R2.3) a drobnými rašelinnými oky s výskytem bublinatek ( V3) a hrotnosemenky bílé ( R2.4). Lesní porosty jsou z části zbytky lužních porostů s dubem letním, z části hospodářské lesy tvořené borovicí lesní a smrkem ztepilým.
Výskyt řady chráněných druhů: ostřice vyvýšená (Carex elata), leknín bělostný (Nymphaea candida), pupečník obecný (Hydrocotyle vulgaris), zábělník bahenní (Potentilla palustris), ostřice měchýřkatá (Carex vesicaria), ostřice plstnatoplodá (Carex lasiocarpa), smldník bahenní (Peucedanum palustre), rhotnosemenka bílá (Rhynchospora alba), rosnatka okrohloulistá (Drosera rotundifolia), bublinatka bledožlutá (Utricularia ochroleuca), bublinatka jižní (Utricularia australis), bublinatka menší (Utricularia minor), vachta trojlistá (Menyanthes trifoliata).
Charakteristika ve vztahu k chráněnému fenoménu: Pro ochranu páchníka hnědého (Osmoderma eremita) má klíčový význam značné zastoupení starších věkových kategorií dubů letních (Quercus robur) na rybničních hrázích (L7.1, kyselá doubrava) a v lužním lese (L7.2).
Pro vydru říční (Lutra lutra) jsou na území ideální stanovištní a potravní podmínky tvořené intenzivními rybníky různého typu a velikosti s bezprostřední návazností na řeku Lužnici.
Společenstva s hrotnosemenkou bílou (R2.4) se izolovaně vyskytují v zrašelinělém litorálu rybníka a PR Rod.
Kvalita a význam:
Významná lokalita v rámci Třeboňska s výskytem ohrožených biotopů zrašelinělých půd s hrotnosemenkou bílou a se společenstvy oligotrofních tůní se zástupci rodu Utricularia.
Lokalita pro páchníka hnědého (Osmoderma eremita) - i pro tesaříka obrovského (Cerambyx cerdo), který zde však není předmětem ochrany - nedosahuje takové kvality jako okolní lokality v území - Třeboň, Třeboňsko-střed. Výskyt je stálý, ale populace je relativně nízká a zranitelná.
Pro vydru říční (Lutra lutra) se na daném území nachází jádro populace v ČR, druh zde prosperuje a dochází zde k pravidelnému rozmnožování.
Zranitelnost:
Lokalita je ohrožena těsným sousedstvím vodní plochy intenzivně využívaného rybníka Rod a postupující eutrofizací stanoviště, která přispívá k rychlejšímu zarůstání náletem a snižuje druhovou diverzitu původně oligotrofního prostředí.
Pro vydru říční (Lutra lutra) je největším rizikem soukromé vlastnictví rybníků, intenzivní chov ryb a s tím spojený nelegální lov a pronásledování. Pro páchníka hnědého (Osmoderma eremita) je rizikovým faktorem odstraňování starých listnatých stromů, z lesnického hlediska neproduktivních, dále změny vodního režimu a používání pesticidů.
Management:
Pro páchníka hnědého (Osmoderma eremita): Ponechávání torz odumřelých dubů s trouchem k dokončení vývoje xylofágního hmyzu po dobu 5 let.
Možné střety zájmu:
Rybniční hospodaření. Kácení stromů s výskytem páchníka a dalších xylofágních brouků, zpracování jejich polomů. Ničení biotopů turisty (vypalování trouchu v dutých kmenech).
Stanoviště:
Stanoviště - přehled
Zobrazovaná data rozloh stanovišť a biotopů odpovídají informacím o stavu při vyhlášení lokality a jsou rovněž shodná s daty zasílanými Evropské komisi formou standardního datového formuláře.
Aktuální data je možné získat na AOPK ČR (pavla.trachtova@nature.cz)Naturové biotopy:
| Stanoviště/Biotop | Rozloha (ha) | Podíl (%) | R/Z/G | Předmět ochrany |
2330 | Otevřené trávníky kontinentálních dun s paličkovcem (Corynephorus) a psinečkem (Agrostis)
| 0.0108 | 0.00 | B/B/- | Ne |
| T5.3 Kostřavové trávníky písčin | 0.0108 | 0.00 | B/B/- | |
3150 | Přirozené eutrofní vodní nádrže s vegetací typu Magnopotamion nebo Hydrocharition
| 1.4997 | 0.24 | C/B/- | Ne |
| V1B Makrofytní vegetace přirozeně eutrofních a mezotrofních stojatých vod s řezanem pilolistým (Stratiotes aloides) | 0.2971 | 0.04 | C/B/- | |
| V1C Makrofytní vegetace přirozeně eutrofních a mezotrofních stojatých vod s bublinatkou jižní nebo obecnou (Utricularia australis a U. vulgaris) | 0.9629 | 0.15 | C/B/- | |
| V1F Makrofytní vegetace přirozeně eutrofních a mezotrofních stojatých vod - ostatní porosty | 0.2397 | 0.03 | B/B/- | |
3160 | Přirozená dystrofní jezera a tůně
| 0.01 | 0.00 | B/B/- | Ne |
| V3 Makrofytní vegetace oligotrofních jezírek a tůní | 0.0100 | 0.00 | B/B/- | |
6510 | Extenzivní sečené louky nížin až podhůří (Arrhenatherion, Brachypodio-Centaureion nemoralis)
| 6.736 | 1.10 | B/B/- | Ne |
| T1.1 Mezofilní ovsíkové louky | 6.7360 | 1.10 | B/B/- | |
7140 | Přechodová rašeliniště a třasoviště
| 1.9778 | 0.32 | B/B/- | Ne |
| M1.6 Mezotrofní vegetace bahnitých substrátů | 0.7570 | 0.12 | C/B/- | |
| R2.2 Nevápnitá mechová slatiniště | 1.1571 | 0.18 | B/B/- | |
| R2.3 Přechodová rašeliniště | 0.0637 | 0.01 | D/C/- | |
7150 | Prolákliny na rašelinném podloží (Rhynchosporion)
| 0.8399 | 0.13 | C/B/B | Ano |
| R2.4 Zrašelinělé půdy s hrotnosemenkou bílou (Rhynchospora alba) | 0.8399 | 0.13 | C/B/B | |
9190 | Staré acidofilní doubravy s dubem letním (Quercus robur) na písčitých pláních
| 2.2142 | 0.36 | D/B/- | Ne |
| L7.2 Vlhké acidofilní doubravy | 2.2142 | 0.36 | D/B/- | |
91D0 | Rašelinný les
| 6.2345 | 1.01 | C/B/- | Ne |
| L10.2 Rašelinné brusnicové bory | 6.2345 | 1.01 | C/B/- | |
91E0 | Smíšené jasanovo-olšové lužní lesy temperátní a boreální Evropy (Alno-Padion, Alnion incanae, Salicion albae)
| 6.119 | 0.99 | B/B/- | Ne |
| L2.2A Údolní jasanovo-olšové luhy, typické porosty | 6.1190 | 0.99 | B/B/- | |
91F0 | Smíšené lužní lesy s dubem letním (Quercus robur), jilmem vazem (Ulmus laevis), j. habrolistým (U. minor), jasanem ztepilým (Fraxinus excelsior) nebo j. úzkolistým (F. angustifolia) podél velkých řek atlantské a středoevropské provincie (Ulmenion minoris)
| 28.795 | 4.70 | B/B/- | Ne |
| L2.3B Tvrdé luhy nížinných řek, člověkem silně ovlivněné porosty | 28.7950 | 4.70 | B/B/- | |
Ostatní přírodní biotopy
| Biotop | Rozloha (ha) | Podíl(%) | R/Z |
K1 | Mokřadní vrbiny | 4.9292 | 0.80 | C/B |
K2.1 | Vrbové křoviny hlinitých a písčitých náplavů | 0.2154 | 0.03 | B/B |
L1 | Mokřadní olšiny | 21.9917 | 3.59 | C/B |
L2.2B | Potoční a degradované jasanovo-olšové luhy | 16.0503 | 2.62 | B/C |
L7.1 | Suché acidofilní doubravy | 0.4422 | 0.07 | C/B |
L7.3 | Subkontinentální borové doubravy | 5.4159 | 0.88 | C/B |
L8.1B | Boreokontinentální bory bez lišejníků | 39.8940 | 6.51 | D/C |
M1.1 | Rákosiny eutrofních stojatých vod | 43.2256 | 7.06 | C/B |
M1.3 | Eutrofní vegetace bahnitých substrátů | 3.5103 | 0.57 | C/C |
M1.4 | Říční rákosiny | 0.0014 | 0.00 | C/B |
M1.7 | Vegetace vysokých ostřic | 4.2106 | 0.68 | C/B |
T1.3 | Poháňkové pastviny | 0.4714 | 0.07 | C/B |
T1.4 | Aluviální psárkové louky | 9.2504 | 1.51 | B/B |
T1.5 | Vlhké pcháčové louky | 2.0536 | 0.33 | C/B |
T5.5 | Acidofilní trávníky mělkých půd | 0.4582 | 0.07 | C/C |
V1G | Stanoviště bez vodních makrofyt, ale s přiroz. nebo přírodně blíz.charakt.dna a břehu | 0.8381 | 0.13 | D/B |
V2B | Makrofytní vegetace mělkých stojatých vod s dominantní žebratkou bahenní (Hottonia palustris) | 0.9528 | 0.15 | A/A |
V2C | Makrofytní vegetace mělkých stojatých vod - ostatní porosty | 0.6052 | 0.09 | C/B |
Biotopy řady X
| Biotop | Rozloha (ha) | Podíl (%) |
X1 | Urbanizovaná území | 1.4527 | 0.23 |
X2 | Intenzivně obhospodařovaná pole | 23.0845 | 3.77 |
X3 | Extenzivně obhospodařovaná pole | 0.9552 | 0.15 |
X5 | Intenzivně obhospodařované louky | 12.4727 | 2.03 |
X7 | Ruderální bylinná vegetace mimo sídla | 6.8397 | 1.11 |
X8 | Křoviny s ruderálními a nepůvodními druhy | 0.5342 | 0.08 |
X9A | Lesní kultury s nepůvodními jehličnatými dřevinami | 71.2160 | 11.63 |
X9B | Lesní kultury s nepůvodními listnatými dřevinami | 1.4614 | 0.23 |
X11 | Paseky s nitrofilní vegetací | 4.8356 | 0.78 |
X12 | Nálety pionýrských dřevin | 17.1239 | 2.79 |
X13 | Nelesní stromové výsadby mimo sídla | 16.2800 | 2.65 |
X14 | Vodní toky a nádrže bez ochranářsky významné vegetace | 208.1107 | 33.99 |
Druhy - Rostliny:
Nejsou předmětem ochrany.
Druhy - Živočichové:
Kraje a katastrální území:
Kraj Jihočeský kraj:
Frahelž, Klec, Kolence, Lomnice nad Lužnicí, Ponědraž, Ponědrážka, Val u Veselí nad Lužnicí, Vlkov nad Lužnicí
Prameny:
Neuvedeno
Fotografie: