Homepage

CZ0714085 - Morava - Chropyňský luh

Rozloha: 3205.3339 ha
Navrhovaná kategorie ochrany: Národní přírodní rezervace - část, Přírodní památka - část
Biogeografická oblast - vysvětlivky: kontinentální
Souřadnice středu: 17°19'30'' v.d., 49°26'17'' s.š.
Nadmořská výška: 185 - 210 m n. m.

Mapa:

Poloha:

Řeka Morava od Nemilan (jižně od Olomouce) po Chropyni a její okolí - aluviální louky a lesy, mokřady a tůně, štěrkovny severně od silnice Kojetín - Chropyně s navazujícím lužním lesem a lučními enklávami nacházející se mezi Kojetínem, Chropyní, Tovačovem a Kroměříží. Na severu je území zakončeno menším lužním lesem mezi obcemi Troubky a Tovačov, cca 8 km západně od Přerova.  

Ekotop:

Geologie: Podloží lokality tvoří kvartérní usazeniny řeky Moravy. Široká aluviální rovina tvořená souvrstvím naplavených pleistocénních štěrkopísků a nadložních holocenních povodňových hlín.
Geomorfologie: Navrhovaná evropsky významná lokalita se nachází ve střední části Hornomoravského úvalu zvané Středomoravská niva.
Reliéf: Reliéf v oblasti je nivní, plochý, oblast Zámeckého rybníka v Chropyni leží na nízké říční terase. Území je mírně skloněné k jihu, nadmořská výška lokality se pohybuje mezi 190-195 m n. m. Niva je protkána sítí starých, zpravidla suchých zazemňovaných říčních koryt a ramen, dále terénními sníženinami převážně s periodicky stagnující vodou, odvodňovacími melioračními kanály a příkopy.
Pedologie: Fluvizemě glejové.
Krajinná charakteristika: Navrhovaný přírodní komplex zahrnuje větší lesní porosty tvrdých luhů v nivě dolního toku Morávky s mokřadními biotopy při soutoku Moravy, Morávky a Malé Bečvy v mozaice s vlhkomilnými společenstvy vázanými na vodní toky či na deprese se stagnující podzemní vodou. Součástí navrhovaného přírodního komplexu jsou dvě zvláště chráněná území NPR Zástudánčí a NPP Chropyňský rybník.  

Biota:

Převládajícím typem vegetace v navrhovaném PK jsou tvrdé luhy nížinných řek sv. Ulmenion, které na vyvýšených místech přecházejí v západo-karpatské dubohabřiny sv. Carpinion. Na březích řeky Moravy se vyskytují fragmenty měkkého luhu sv. Salicion albae, podél Mlýnského náhonu též jasanovo-olšové luhy as. Pruno-Fraxinetum. Zcela ojediněle často v mozaice s lužními lesy byly mapovány mokřadní vrbiny svazu Salicion cinereae.
Primární bezlesí je zastoupeno častými vodními a bažinnými společenstvy. Velmi cenné jsou především makrofytní společenstva as. Trapetum natansis a vysoce reprezentativní rákosiny eutrofních stojatých vod asociací Typhetum angustifoliae a Phragmitetum communis v NPP Chropyňský rybník.
Liniové porosty asociace Glycerietum maximae, méně Phragmitetum communis a Typhetum latifoliae šíře převážně 1-3 m se vyskytují hojně také podél odvodňovacích kanálů, příkopů a struh v lužních lesích, na loukách u Chropyně a méně i na loukách mezi Plešovcem a Bezměrovem a v omezeném litorálu rybníka Hejtman.
Podél železniční trati Přerov - Brno a na vyschlých dnech slepých ramen jsou rozšířena společenstva eutrofní vegetace bahnitých substrátů, as. Rorippo amphibiae-Oenanthetum aquaticae s roztroušeným až hojným výskytem sterilní formy žebratky bahenní (Hottonia palustris).
Podél kanálu Svodnice se fragmentárně vyskytuje pobřežní vegetace potoků s dominantní pomněnkou bahenní (Myosotis palustris).
Vodní toky jsou zpravidla zcela bez vegetace, jen v Malé Bečvě se místy vyskytuje stolístek klasnatý (Myriophyllum spicatum). Výjimku tvoří Svodnice, kanál protékající okolo komplexu Chropyňských a Záříčských luk, v níž se poměrně hojně vyskytuje hvězdoš háčkatý (Callitriche hamulata), voďanka žabí (Hydrocharis morsus-ranae), roztroušeně šípatka vodní (Sagittaria sagittifolia) a také druhy charakteristické spíše pro vody stojaté. V korytě řeky Moravy se na některých místech vyvinuly štěrkové náplavy, často s velmi slabě vyvinutou vegetací, výhradně s náletem vrb a topolů. Samotný vodní tok představuje přechod parmového a cejnového pásma s typickým rybím společenstvem.
Rozsáhlé luční porosty se nacházejí zejména západně od Chropyně, méně u hájovny Včelín a mezi Plešovcem a Bezměrovem. Původně se jednalo vesměs o aluviální psárkové louky svazu Alopecurion pratensis. V důsledku poklesu spodní vody se v současnosti zde vyskytují pouze ochuzené a často ruderalizované porosty s přechody k mezofilním ovsíkovým či střídavě vlhkým bezkolencovým loukám, ve vlhkých depresích mozaikovitě též s fragmenty vysokých ostřic asociace Caricetum gracilis.  

Kvalita a význam:

Lužní lesy jsou velmi hodnotné po stránce dendrologické, vyskytují se zde zbytkové populace topolu černého (Populus nigra), jilmu vazu (Ulmus laevis) a jasanu úzkolistého (Fraximus angustifolia subsp. danubialis).
Před regulací toků a rozsáhlými melioračními úpravami, které vedly k celkovému narušení vodního režimu krajiny, na lokalitě jednoznačně dominovala vlhčí společenstva. Aktuální lesní porosty byly vesměs vysazeny uměle, avšak velká část starších porostů byla vhodnými pěstebními zásahy nasměrována k přírodě blízkému stavu. Tyto porosty jsou výrazně různověké, velmi dobře je vyvinuta patrovitost. V hlavní úrovni dominuje dub letní (Quercus robur) a jasan ztepilý (Fraxinus excelsior), přimíšen je místy topol kanadský (Populus x canescens). Velmi hojné jsou lípy, převážně lípa srdčitá (Tilia cordata), zastoupeny jsou především v nižších stromových patrech, do hlavní úrovně zasahují jen zřídka, podobně jako vtroušený javor klen (Acer pseudoplatanus). Z hlavní úrovně téměř zcela vymizely jilmy (Ulmus sp.), v současnosti je jilm vaz (Ulmus laevis) pravidelně zastoupen v podúrovni, jilm habrolistý (Ulmus minor) je velmi vzácnou dřevinou a v rozsáhlejších lesních komplexech se nevyskytuje vůbec. Celkově plošně převažující jsou však lesní porosty určitým způsobem degradované. Některé staré porosty jsou druhově ochuzené, v extrémních případech se jedná až o monokultury s jasanem (Fraxinus excelsior) či dubem letním (Quercus robur) s výrazně pozměněnou patrovitostí (dvouetážové porosty). Mladší porosty jsou hospodářské mlaziny až tyčoviny, stejnověké, často monokulturně založené nebo pouze skupinovitě smíšené. Na lokalitě je uplatňována holosečná obnova lesních porostů na menších a středně velkých plochách. Místy jsou v porostech také přimíšeny alochtonní dřeviny – především topoly kanadské (Populus x canadensis), dále dub červený (Quercus rubra), javor jasanolistý (Acer negundo), trnovník akát (Robinia pseudacacia), vzácně jírovec maďal (Aesculus hippocastanum) a ořešák černý (Juglans nigra). Nejzachovalejší lesní porosty jsou chráněné v rámci NPR Zástudánčí.
Také louky jsou v důsledku absence pravidelných povodní, poklesu spodní hladiny, nedostatečného kosení a někdy též přehnojování silně ochuzeny. Zpravidla ještě stále výrazně dominuje psárka luční (Alopecurus pratensis), místy dominantní až subdominantní je pcháč šedý (Cirsium canum) a masově se šíří ruderální pcháč oset (Cirsium arvense). Na mnohých místech se prokazuje přechod k střídavě vlhkým jednotkám bezkolencových luk, který indikuje velmi hojný výskyt pcháče šedého (Cirsium canum), svízele severního (Galium boreale), koromáče olešníkového (Silaum silaus), olešníku kmínolistého (Selinum carvifolia), čertkuse lučního (Succisa pratensis) či na sušších místech k mezofilním ovsíkovým loukám, který je charakteristický vyšším zastoupením ovsíku vyvýšeného (Arrhenatherum elatius), řebříčku obecného (Achillea millefolium), kakostu lučního (Geranium pratense), svízele povázky (Galium mollugo). Na pravděpodobný výskyt vegetace svazu Cnidion se dá usuzovat z přítomnosti druhů jako česnek hranatý (Allium angulosum), jarva žilnatá (Cnidium dubium), oman britský (Inula britannica), rozrazil klasnatý (Pseudolysimachion spicatum), šišák hrálovitý (Scutellaria hastifolia), rostoucí již jen po okraji kulturních luk nebo cest. I přes tuto degradaci patří louky v okolí Chropyně k nejzachovalejším v Dolnomoravském úvalu.
Velkou neznámou je budoucnost dříve velmi kvalitních porostů vodních makrofyt v Chropyňském rybníku. Před několika lety zde vymizel leknín bílý (Nymphaea alba), populace kriticky ohrožené kotvice plovoucí (Trapa natans) vykazuje velmi velké roční fluktuace. V minulých letech velmi početně poklesla, ale v roce 2003 zde byla zjištěna relativně stabilní populace (1/5 vodní plochy). Prokázán byl botulismus, patrně související s nevhodnou manipulací s hladinou rybníka (dlouhodobé zastavení přítoku vody).
Z dalších významných druhů, které nejsou výše uvedeny, se na lokalitě vyskytují šmel okoličnatý (Butomus umbellatus), rozpuk jízlivý (Cicuta virosa), jarva žilnatá (Cnidium dubium), dymnivka plná (Corydalis solida), nadmutice bobulnatá (Cucubalus baccifer), lýkovec jedovatý (Daphne mezereum), pryšec prutnatý (Euphorbia waldsteinii), mečík střechovitý (Gladiolus imbricatus), žebratka bahenní (Hottonia palustris), kosatec sibiřský (Iris sibirica), lilie zlatohlávek (Lilium martagon), štírovník tenkolistý (Lotus tenuis), vstavač bledý (Orchis pallens), drnavec lékařský (Parietaria officinalis), prvosenka vyšší (Primula elatior), p. jarní (P. veris), starček poříční (Senecio sarracenicus), žluťucha orlíčkolistá (Thalictrum lucidum), rozrazil drchničkovitý (Veronica anagallis-aquatica).
I po stránce zoologické je území velmi cenné. Žije zde typická fauna lužních lesů a luk. V tůních jihozápadně od Chropyně se vyskytuje žábronožka sněžní (Siphonophanes grubii), listonoh jarní (Lepidurus apus) či vznášivka šmolková (Hemidiaptomus amblyodon). Při výzkumu denních motýlů bylo v NPR Zástudánčí zaznamenáno na 37 druhů. Na vlhké louky v okolí Tovačova a na Včelínských loukách je vázán výskyt celoevropsky chráněných motýlů ohniváčka černočárného (Lycaena dispar) a modráska bahenního (Maculinea nausithous). Tyto druhy patří mezi předměty ochrany navrhované evropsky významné lokality. Ze zdejšího toku Moravy je známo nejméně 12 druhů ryb, významný je především výskyt hrouzka Kesslerova (Gobio kesslerii). V území bylo potvrzeno 11 druhů obojžívelníků: kuňka obecná (Bombina bombina), ropucha obecná (Bufo bufo), r. zelená (B. viridis), rosnička zelená (Hyla arborea), blatnice skvrnitá (Pelobates fuscus), skokan hnědý (Rana temporaria), s. štíhlý (R. dalmatina), s. zelený (R. kl. Esculenta), s. ostronosý (R. arvalis), čolek velký (Triturus cristatus), č. obecný (T. vulgaris) a 2 druhy plazů ještěrka obecná (Lacerta agilis) a užovka obojková (Natrix natrix). Při ornitologickém výzkumu NPR Zástudánčí zde bylo zjištěno 54 druhů ptáků. V neregulovaném toku Moravy hnízdí břehule říční (Riparia riparia), pisík obecný (Actitis hypoleucos), ledňáček říční (Alcedo atthis), kulík říční (Charadrius dubius). V NPP Chropyňský rybník je chráněna bohatá populace racka chechtavého (Larus ridibundus) a některých pěvců např. cvrčilky slavíkové (Locustella luscinioides), rákosníka proužkovaného (Acrocephalus schoenobaenus), rákosníka velkého (Acrocephalus arundinaceus) a řady druhů hladinových a potápivých ptáků např. potápky černokrké (Podiceps nigricollis).
Břehy vodních toků jsou téměř souvislé osídleny bobrem evropským (Castor fiber).  

Zranitelnost:

Zásadní negativní vliv na celou lokalitu má z hlediska ochrany přírody regulace většiny vodních toků, odvodnění a celkové narušení vodního režimu mající za následek absenci přirozených pravidelných povodní a pokles hladiny podzemní vody. Tyto faktory klíčově ovlivňují zhoršený stav lužních lesů a zejména aluviálních luk.
Lesní porosty tvrdého luhu jsou degradovány nevhodným lesním hospodářstvím, kdy jsou často vysazovány stejnověké monokultury hlavních dřevin, na některých místech i dřevin alochtonního původu. Negativní vliv na lesní porosty mají i vysoké stavy srnčí zvěře, čehož důsledkem je téměř úplná absence zmlazení dubu letního (Quercus robur). Struktura lesního komplexu je výrazně narušena bezlesím bažantnic a přilehlými výsadbami monokultur smrku (Picea abies) a topolu kanadského (Populus x canadensis).
Nejistý je současný stav populace kriticky ohrožené kotvice plovoucí (Trapa natans) v NPP Chropyňský rybník. Velký úbytek jedinců byl zapříčiněn konzumací býložravými rybami, vodním ptactvem a aplikací herbicidů a hnojiv v minulých letech.
Negativní dopad na území má i podzemní zásobník zemního plynu Lobodice a s ním spojená infrastruktura na povrchu (asfaltové cesty, oplocené betonové plošiny, provozní budovy na okraji PK) v severozápadní části území.
V minulém století probíhala v území těžba štěrkopísků přímo z koryta řeky Moravy. V souvislosti s vyhlášením NPR Zástudánčí byla těžba v polovině 20. stol. zastavena. V současnosti se s těžbou pokračuje v těsné blízkosti navrhovaného přírodního komplexu.
Podél vodních toků se v posledních letech masově šíří neofyty: netýkavka žláznatá (Impatiens glandulifera), křídlatka japonská (Reynoutria japonica), topinambur (Helianthus tuberosus), zlatobýl kanadský (Solidago canadensis) aj.
Populace evropsky významných motýlů (modráska bahenního a ohniváčka černočárného) jsou ohroženy převážně nevhodným managementem ve formě velkoplošného sečení s ponecháním minimálního počtu kvetoucích hostitelských rostlin. Bohužel takto jsou obhospodařovány Včelínské louky, na které jsou vázány části populací těchto motýlů. Ostatní lokality jsou naopak ohroženy zarůstáním dřevinami z důvodu absence vhodného managementu.
V oblasti lučních porostů Hejtman je plánována výstavba vodních nádrží, která bude mít za následek zánik velké části biotopu obou druhů evropsky významných motýlů (modráska bahenního a ohniváčka černočárného).  

Management:

Pro zlepšení celkového stavu evropsky významné lokality je nutné zlepšit vodní režim v území. Ve vodních tocích je nutné zachovat případně obnovit přirozený splaveninový a plaveninový režim. Zabránit nevhodným vodohospodářským úpravám, zejména odtěžování štěrkových náplavů (stěžejní z pohledu existence hrouzka Kesslerova).
Na území NPR Zástudánčí a NPP Chropyňský rybník je nutné hospodařit v souladu se schválenými plány péče.
V lesích mimo stávající NPR Zástudánčí začít aplikovat zásady přírodě blízkého hospodaření - tzn. maloplošnými obnovnými prvky docílit přirozené druhové a věkové struktury těchto porostů. V co největší míře podporovat přirozené zmlazení původních dřevin. Cíleně se zaměřit na ochranu především topolu černého, jasanu úzkolistého a jilmů. Zcela vyloučit vysazování nepůvodních dřevin. Nejzachovalejší porosty ponechat samovolnému vývoji. Vhodné je zvýšit podíl ponechané dřevní hmoty v porostech. Snížit stavy zvěře do takové míry, aby bylo umožněno úspěšné odrůstání přirozeného zmlazení.
Louky je žádoucí pravidelně 1-2x ročně kosit s využitím lehčí techniky či ručně. Zcela vyloučeno je hnojení luk. Na ochranu bezobratlých je nutné ponechávat nepokosené plochy. Mezi jednotlivými roky pokosené a nepokosené plochy střídat.
Louky s výskytem modráska bahenního (Maculinea nausithous) a ohniváčka černočárného (Lycaena dispar) je žádoucí pravidelně kosit, nejlépe v měsíci červen, striktně je vylučována druhá seč. Tento typ managementu (vyloučení otavy) je na některých lokalitách v rozporu s managementem doporučovaným pro daný typ vegetace. Populace modráska a ohniváčka jsou vázány na druhově bohaté vlhké louky. Tyto porosty by měly být každoročně 2x koseny. Doporučujeme tedy, aby zde byla aplikována fázová seč s první sečí v červnu a s druhou v období července až konec srpna. Nutné je ponechat alespoň 1/5 plochy nepokosenou nejlépe s vyšším podílem živných rostlin (krvavec toten, šťovíky). Tyto neposečené pásy by měly být dosékány o několik týdnů později a obměňovány mezi jednotlivými roky.  

Možné střety zájmu:

Neuvedeno  

Stanoviště:

Stanoviště - přehled

Celková rozloha lokality:%ha: 3205.3339
Z toho prioritních naturových biotopů: 1.3743.9771
Z toho neprioritních naturových biotopů: 60.241931.0376
Z toho ostatních přírodních biotopů: 7.39237.1752
Z toho X biotopů: 17.81570.8991
Z toho nereklasifikovaných biotopů: 0

Zobrazovaná data rozloh stanovišť a biotopů odpovídají informacím o stavu při vyhlášení lokality a jsou rovněž shodná s daty zasílanými Evropské komisi formou standardního datového formuláře.
Aktuální data je možné získat na AOPK ČR (pavla.trachtova@nature.cz)

Naturové biotopy:

Stanoviště/BiotopRozloha (ha)Podíl (%)R/Z/GPředmět ochrany
3150Přirozené eutrofní vodní nádrže s vegetací typu Magnopotamion nebo Hydrocharition 17.93850.55D/C/BAno
V1F Makrofytní vegetace přirozeně eutrofních a mezotrofních stojatých vod - ostatní porosty17.93850.55D/C/B
3270Bahnité břehy řek s vegetací svazů Chenopodion rubri p.p. a Bidention p.p. 0.46120.01D/B/-Ne
M6 Bahnité říční náplavy0.46120.01D/B/-
6410Bezkolencové louky na vápnitých, rašelinných nebo hlinito-jílovitých půdách (Molinion caeruleae)0.21870.00C/B/-Ne
T1.9 Střídavě vlhké bezkolencové louky0.21870.00C/B/-
6430Vlhkomilná vysokobylinná lemová společenstva nížin a horského až alpínského stupně 6.85630.21B/B/BAno
M7 Bylinné lemy nížinných řek5.98160.18B/B/B
T1.6 Vlhká tužebníková lada0.87470.02D/C/C
6510Extenzivní sečené louky nížin až podhůří (Arrhenatherion, Brachypodio-Centaureion nemoralis) 25.41630.79C/C/CAno
T1.1 Mezofilní ovsíkové louky25.41630.79C/C/C
9170Dubohabřiny asociace Galio-Carpinetum 8.16520.25D/B/-Ne
L3.3B Západo-karpatské dubohabřiny8.16520.25D/B/-
91E0Smíšené jasanovo-olšové lužní lesy temperátní a boreální Evropy (Alno-Padion, Alnion incanae, Salicion albae) 43.97711.37C/B/CAno
L2.4 Měkké luhy nížinných řek43.97711.37C/B/C
91F0Smíšené lužní lesy s dubem letním (Quercus robur), jilmem vazem (Ulmus laevis), j. habrolistým (U. minor), jasanem ztepilým (Fraxinus excelsior) nebo j. úzkolistým (F. angustifolia) podél velkých řek atlantské a středoevropské provincie (Ulmenion minoris) 1871.981458.40B/B/AAno
L2.3A Tvrdé luhy nížinných řek, člověkem málo ovlivněné porosty491.733015.34A/A/A
L2.3B Tvrdé luhy nížinných řek, člověkem silně ovlivněné porosty1380.248443.06C/B/A

Ostatní přírodní biotopy

BiotopRozloha (ha)Podíl(%)R/Z
K1 Mokřadní vrbiny0.56540.01D/B
K2.1 Vrbové křoviny hlinitých a písčitých náplavů6.39560.19C/B
K3 Vysoké mezofilní a xerofilní křoviny3.43140.10D/C
L1 Mokřadní olšiny0.46990.01C/B
L2.2B Potoční a degradované jasanovo-olšové luhy0.72380.02B/A
M1.1 Rákosiny eutrofních stojatých vod7.61580.23B/B
M1.3 Eutrofní vegetace bahnitých substrátů0.42420.01C/B
M1.4 Říční rákosiny2.98230.09D/C
M1.5 Pobřežní vegetace potoků0.02190.00C/B
M1.7 Vegetace vysokých ostřic7.19590.22C/B
M4.1 Štěrkové náplavy bez vegetace1.63260.05A/A
T1.4 Aluviální psárkové louky126.53513.94C/C
V1G Stanoviště bez vodních makrofyt, ale s přiroz. nebo přírodně blíz.charakt.dna a břehu22.52330.70B/A
V2B Makrofytní vegetace mělkých stojatých vod s dominantní žebratkou bahenní (Hottonia palustris)0.00041.24C/B
V2C Makrofytní vegetace mělkých stojatých vod - ostatní porosty0.06800.00D/B
V4B Makrofytní vegetace vodních toků - stanoviště s potenciálním výskytem makrofyt nebo se zjevně přirozeným či přírodě blízkým charakterem koryta56.58961.76D/C

Biotopy řady X

BiotopRozloha (ha)Podíl (%)
X1 Urbanizovaná území1.47700.04
X2 Intenzivně obhospodařovaná pole12.75070.39
X3 Extenzivně obhospodařovaná pole22.96790.71
X4 Trvalé zemědělské kultury1.82070.05
X5 Intenzivně obhospodařované louky24.19590.75
X6 Antropogenní plochy se sporadickou vegetací mimo sídla16.83980.52
X7 Ruderální bylinná vegetace mimo sídla64.45822.01
X8 Křoviny s ruderálními a nepůvodními druhy1.08450.03
X9A Lesní kultury s nepůvodními jehličnatými dřevinami73.07932.27
X9B Lesní kultury s nepůvodními listnatými dřevinami30.82910.96
X10 Paseky s podrostem původního lesa24.63070.76
X11 Paseky s nitrofilní vegetací232.56587.25
X12 Nálety pionýrských dřevin22.78670.71
X13 Nelesní stromové výsadby mimo sídla9.94950.31
X14 Vodní toky a nádrže bez ochranářsky významné vegetace31.46330.98
 

Druhy - Rostliny:

Nejsou předmětem ochrany.  

Druhy - Živočichové:

Stálá populace Zastavující se Zimující Hnízdící
Podíl populace Zachovalost Izolace Celkové hodnocení
bobr evropskýP
Castor fiberCACB
čolek velkýR
Triturus cristatusCBCC
hrouzek KesslerůvR
Gobio kessleriiABAA
modrásek bahenní>10
Maculinea nausithousCBCC
ohniváček černočárnýR
Lycaena disparCBCC
 

Kraje a katastrální území:

Kraj Olomoucký kraj:

Blatec, Bochoř, Citov, Dub nad Moravou, Holice u Olomouce, Charváty, Kojetín, Kožušany, Lobodice, Nemilany, Tážaly, Tovačov, Troubky nad Bečvou, Uhřičice, Věrovany

Kraj Zlínský kraj:

Bezměrov, Chropyně, Kroměříž, Miňůvky, Plešovec, Postoupky, Skaštice, Záříčí  

Prameny:

AOPK PrahaDruhové databáze2003
Merta L., Lusk S.Výskyt hrouzka Kesslerova (Gobio kessleri) v řece Moravě. Biodiverzita V, Brno, v tisku.2004
AnonymusDokumentace k nadregionálnímu biocentru 104. Chropyňský luh (textová část). Archiv AOPK ČR, Brno.1998
Čelechovský A.Rozšíření denních motýlů (Lepidoptera: Rhopalocera) na území střední Moravy II. - běláskovití (Pieridae) a petrobarvcovití (Riodinidae). Přírodovědné studie Muzea Prostějovska, Prostějov, 4: 69-92.2002
Čelechovský A.Lepidopterologický průzkum NPR Zástudánčí. Ms., Archiv AOPK ČR, Olomouc, 25 str.1997
Čelechovský A.Motýli (Macrolepidoptera (NPR Zástudánčí u Tovačova. Přírodovědné studie Muzea Prostějovska, Prostějov, 4: 103-114.2001
Hrabica A.Z0049 - Chropyňský luh (Chropyně) - Závěrečná zpráva z mapování Natura 2000, depon. in AOPK ČR, Praha.2001
Liška M.M0064 - Troubky - Závěrečná zpráva z mapování Natura 2000, depon. in AOPK ČR.2002
Liška M.Z0051-Rasina, Chropyňský luh (Zářičí) - Závěrečná zpráva z mapování Natura 2000, depon. in AOPK ČR, Praha.2001
Machatka T., Slavík P. a Zajíček R.Plán péče pro NPP Chropyňský rybník pro období 2003-2012. Ms., Archiv AOPK ČR, Brno, 12 str.2003
Moravec J. (ed.)Atlas rozšíření obojžívelníků v České republice. Národní Muzeum, Praha, 136 str.1994
Moštěk J.Obojžívelníci okresu Kroměříž. Ms., Archiv OŽP MěÚ, Kroměříž.1993
Mudra S.M0168 - Zástudánčí - Závěrečná zpráva z mapování Natura 2000, depon. in AOPK ČR, Praha.2003
Otýpková Z.Z0154 - Kontext na Kroměřížsku - Závěrečná zpráva z mapování Natura 2000, depon. in AOPK ČR, Praha.2003
Polášek V. a Havlíček J.Plán péče pro chráněné území NPR Zástudánčí na období 1999-2008. Ms., Archiv AOPK ČR, Olomouc, 8 str.1998
Šafář J.Novodobé rozšíření bobra evropského (Castor fiber L., 1758) v České republice. Příroda, Praha, 13: 161-196.2002
Šafář J. et al.Chráněná území ČR. Olomoucko, svazek VI. Agentura ochrany přírody a krajiny ČR a EkoCentrum Brno, Praha, 456 str.2003
Toman A.Avifauna Státní přírodní rezervace Zástudánčí. Ms., Knihovna Katedry zoologie a antropologie, Přírodovědecké fakulty UP, Olomouc, 98 str.1984
Zwach I.Monitoring obojžívelníků a plazů CHÚ Zástudánčí. Ms., Archiv AOPK ČR, Olomouc, 35 str.1995
Čelechovský A.Monitoring modráska bahenního (Maculinea nausithous) na lokalitě Troubky v roce 2005, MS., Archív AOPK ČR, Praha, 4 str.2005
Čelechovský A.Monitoring modráska bahenního (Maculinea nausithous) na lokalitě Chropyně a Včelínské louky v roce 2005, MS., Archív AOPK ČR, Praha, 3 str.2005
Čelechovský A.Monitoring ohniváčka černočárného (Lycaena dispar) na lokalitě Tovačov v roce 2005, MS., Archív AOPK ČR, Praha, 2 str.2005
Čelechovský A.Monitoring modráska bahenního (Maculinea nausithous) na lokalitě Tovačov v roce 2005, MS., Archív AOPK ČR, Praha, 2 str.2005
Čelechovský A.Monitoring ohniváčka černočárného (Lycaena dispar) na lokalitě Včelínské louky v roce 2005, MS., Archív AOPK ČR, Praha, 2 str.2005
Merta M.Inventarizační průzkum NPR Zástudánčí z oboru ichtyologie. MS., Archív AOPK ČR, Olomouc, 12 str.2004
Merta L.Ověření výskytu čolka velkého na lokalitě Morava - Chropyňský luh - ústní sdělení.
Koutný T.Výsledky ornitologického inventarizačního průzkumu NPR Zástudánčí (okr. Přerov) v sezóně 2004. MS., Archív AOPK ČR, Olomouc, 9 str.2004
Čelechovský A.Inventarizační průzkum NPR Zástudánčí z oboru zoologie - denní motýli (Lepidoptera), MS., Archív AOPK ČR, Olomouc, 8 str.2004
 

Fotografie:

Poznámka: Zpracované souhrny doporučených opatření pro evropsky významné lokality naleznete na webových stránkách Ústředního seznamu ochrany přírody http://drusop.nature.cz/portal/

(c) 2006 Natura 2000 - Oficiální webové stránky soustavy Natura 2000 v České republice, všechna práva vyhrazena. Náměty, příspěvky a připomínky zasílejte na adresu natura2000@nature.cz. Redakce stránek využívá zpravodajství z databází ČTK, jejichž obsah je chráněn autorským zákonem. Přepis, šíření, či další zpřístupňování tohoto obsahu či jeho části veřejnosti, a to jakýmkoliv způsobem, je bez předchozího souhlasu AOPK ČR výslovně zakázáno. (c) 2006 - všechna práva vyhrazena. Materiály agentury AOPK ČR nesmí být dále publikovány, vysílány, přepisovány nebo redistribuovány. Správa a redakce stránek využívá redakční systém portálového rešení SuperServer firmy RAGTOOLS.