Homepage

CZ0624104 - Děvín

Rozloha: 406.3195 ha
Navrhovaná kategorie ochrany:
Biogeografická oblast - vysvětlivky: panonská
Souřadnice středu: 16°38'54'' v.d., 48°52'9'' s.š.
Nadmořská výška: 175 - 529 m n. m.

Mapa:

Poloha:

Nápadné vápencové bradlo v S části Pavlovských vrchů, 2,3 km ZJZ od obce Pavlov, mezi obcemi Perná, Horní a Dolní Věstonice, Pavlov a Klentnice.  

Ekotop:

Geologie: Součást vnějšího bradlového pásma Karpat, příkrov tvořený jurskými vápenci.
Geomorfologie: Lokalita spadá do Pavlovských vrchů, které tvoří západní část Mikulovské vrchoviny. Jedná se o členitou vrchovinu, převažuje denudační reliéf s vypreparovanými vápencovými bradly, zbytky zarovnaných povchů a četnými krasovými a periglaciálními tvary.
Reliéf: Děvín představuje nejvyšší vrch Pavlovských kopců (550 m n. m.). Táhlý hřeben protažený ve směru JZ-SV. Na SVV přechází v tzv. Děvičky (428 m n. m.).
Pedologie: Je zde vyvinuta převážně rendzina modální.
Krajinná charakteristika: Výrazný krajinný útvar, nápadné vápencové bradlo, které se s převýšením asi 390 m zvedá z rovinaté nivy Dyje. Rozsáhlý komplex skalních stepí, teplomilných trávníků, křovin a lesů s teplomilnými společenstvy rostlin a živočichů.  

Biota:

Ve vegetačním krytu Děvína jsou na výslunných svazích a exponovaných hřbetech zastoupeny perialpidské bazifilní teplomilné doubravy, které na úpatích a v dolních partiích svahů střídají panonské dubohabřiny. Na prudkých severních svazích Děvína se vlivem mezoklimatických podmínek vyskytují suťové lesy, které v nejvyšších částech svahu jsou nahrazeny pěchavovými lipinami. Přirozené bezlesí je omezeno na příkré svahy a skály: na skalnatých stanovištích s velmi mělkými rendzinami jsou to především subpanonské úzkolisté suché trávníky, na skalnatých svazích převážně jižní orientace je nahrazuje skalní vegetace s kostřavou sivou, na severních, severozápadních a severovýchodních orientovaných skalnatých svazích se vyskytují pěchavové trávníky. Polopřirozenou náhradní vegetaci představují na sušších místech subpanonské úzkolisté suché trávníky, které na mezičtějších hlubších a těžších půdách nahrazují širokolisté suché trávníky. Suché trávníky místy zarůstají vysokými mezofilními a xerofilními křovinami. Maloplošně jsou vyvinuty suché bylinné lemy.
Suché trávníky i lesní porosty masivu Děvína jsou druhově velmi bohaté a hostí velký počet chráněných a ohrožených druhů rostlin, mimo jiné reliktní druh písečnice velkokvětá (Arenaria grandiflora), okrotice červená (Cephalanthera rubra), hvozdík Lumnitzerův (Dianthus lumnitzeri) (početně nejsilnější populace v ČR), kruštík drobnolistý (Epipactis microphylla), kosatec skalní (Iris humilis) (nejpočetnější populace v ČR), kosatec nízký (I. pumila), hnědenec zvrhlý (Limodorum abortivum), paprska velkokvětá (Orlaya grandiflora) (jedna z mála lokalit v ČR), záraza hořčíková (Orobanche picridis), vstavač nachový (Orchis purpurea), čistec německý (Stachys germanica), kavyl sličný (Stipa pulcherrima), starček celolistý (Tephroseris integrifolia), lněnka Dollinerova (Thesium dollineri), violka nejmenší (Viola kitaibeliana) (jediná populace v ČR). Z význačných živočichů se na Děvíně vyskytuje sága jižní (Saga pedo). Za živočišné druhy přílohy II směrnice o stanovištích je nutné jmenovat netopýra velkouchého (Myotis bechsteinii), netopýra černého (Barbastella barbastellus), střevlíka Carabus hungaricus, přástevníka kostivalového (Callimorpha quadripunctaria) a roháče velkého (Lucanus cervus).  

Kvalita a význam:

Suché trávníky i lesní porosty masivu Děvína jsou druhově velmi bohaté a hostí velký počet chráněných a ohrožených druhů rostlin, mimo jiné reliktní druh písečnice velkokvětá (Arenaria grandiflora), okrotice červená (Cephalanthera rubra), hvozdík Lumnitzerův (Dianthus lumnitzeri) (početně nejsilnější populace v ČR), kruštík drobnolistý (Epipactis microphylla), kosatec skalní (Iris humilis) (nejpočetnější populace v ČR), kosatec nízký (I. pumila), hnědenec zvrhlý (Limodorum abortivum), paprska velkokvětá (Orlaya grandiflora) (jedna z mála lokalit v ČR), zaraza hořčíková (Orobanche picridis), vstavač nachový (Orchis purpurea), čistec německý (Stachys germanica), kavyl sličný (Stipa pulcherrima), starček celolistý (Tephroseris integrifolia), lněnka Dollinerova (Thesium dollineri), violka nejmenší (Viola kitaibeliana) (jediná populace v ČR). Z význačných živočichů se na Děvíně vyskytuje sága jižní (Saga pedo). Celostátní význam lokality je dán mj. výskytem velkého počtu vzácných a chráněných druhů rostlin a živočichů, z nichž někteří zde mají jediné naleziště, popř. početně nejsilnější populaci v českých zemích, jiní se zde vyskytují na severním nebo severozápadním okraji areálu. Za živočišné druhy přílohy II směrnice o stanovištích je nutné jmenovat netopýra velkouchého (Myotis bechsteinii), netopýra černého (Barbastella barbastellus), střevlíka Carabus hungaricus, přástevníka kostivalového (Callimorpha quadripunctaria) a roháče velkého (Lucanus cervus).
Převážná část lokality je chráněna jako NPR Děvín-Kotel-Soutěska.  

Zranitelnost:

Lokalita byla v minulosti ovlivněna chovem zvěře v oboře, výstavbou telekomunikačního a vojenského zařízení na vrcholu Děvína i lovecké chaty v Soutěsce (shořela v roce 2002).
Poškození lesních porostů vlivem zvěře se podařilo omezit zrušením obory, ačkoli v masivu Děvína v současnosti stále žije asi 50 muflonů. Trvalé ohrožení rezervace představuje telekomunikační zařízení na vrcholu Děvína, zatímco zbytky vojenských objektů by měly být v nejbližší době odstraněny. Turistické stezky jsou místy silně poškozeny erozí. Rostoucí nebezpečí s sebou nese velká návštěvnost lokality, a to zejména zjara.
V lesních porostech se vyskytují invazní dřeviny, zejména trnovník akát.
Některé suché trávníky jsou ohroženy šířením křovin.  

Management:

Nahrazení nepůvodních dřevin autochtonními druhy, zmírnění následků oborního chovu zvěře a odstraňování akátu a pajasanu žláznatého. Je nutná obnova přestárlých pařezin. Rozsáhlé stepní porosty vyžadují odstraňování náletu křovin; jako nejvhodnější se jeví řízená pastva.  

Možné střety zájmu:

Ve vrcholové části je umístěn televizní vysílač, hrozí nevratné erozní poškození přístupové cesty.  

Stanoviště:

Stanoviště - přehled

Celková rozloha lokality:%ha: 406.3195
Z toho prioritních naturových biotopů: 68.99280.3514
Z toho neprioritních naturových biotopů: 9.5438.7986
Z toho ostatních přírodních biotopů: 4.9119.9673
Z toho X biotopů: 16.3466.4273
Z toho nereklasifikovaných biotopů: 0

Zobrazovaná data rozloh stanovišť a biotopů odpovídají informacím o stavu při vyhlášení lokality a jsou rovněž shodná s daty zasílanými Evropské komisi formou standardního datového formuláře.
Aktuální data je možné získat na AOPK ČR (pavla.trachtova@nature.cz)

Naturové biotopy:

Stanoviště/BiotopRozloha (ha)Podíl (%)R/Z/GPředmět ochrany
6110Vápnité nebo bazické skalní trávníky (Alysso-Sedion albi)0.52420.12C/A/-Ne
T6.2A Bazifilní vegetace efemér a sukulentů s převahou netřesku výběžkatého (Jovibarba globifera)0.36700.09C/A/-
T6.2B Bazifilní vegetace efemér a sukulentů bez převahy netřesku výběžkatého0.15720.03B/A/-
6190Panonské skalní trávníky (Stipo-Festucetalia pallentis) 11.03812.71A/B/BAno
T3.1 Skalní vegetace s kostřavou sivou (Festuca pallens)5.45881.34B/B/B
T3.2 Pěchavové trávníky5.57931.37A/B/B
6210Polopřirozené suché trávníky a facie křovin na vápnitých podložích (Festuco-Brometalia) 24.88186.12B/B/BAno
T3.4D Širokolisté suché trávníky bez význačného výskytu vstavačovitých a bez jalovce obecného (Juniperus communis)24.88186.12B/B/B
6240Subpanonské stepní trávníky 52.128712.82B/B/BAno
T3.3A Subpanonské stepní trávníky52.128712.82B/B/B
6510Extenzivní sečené louky nížin až podhůří (Arrhenatherion, Brachypodio-Centaureion nemoralis) 2.46250.60C/B/-Ne
T1.1 Mezofilní ovsíkové louky2.46250.60C/B/-
8160Vápnité sutě pahorkatin a horského stupně 0.07310.01C/B/CAno
S2A Pohyblivé sutě karbonátových hornin0.07310.01C/B/C
8210Chasmofytická vegetace vápnitých skalnatých svahů 0.41620.10C/B/BAno
S1.1 Štěrbinová vegetace vápnitých skal a drolin0.41620.10C/B/B
9180Lesy svazu Tilio-Acerion na svazích, sutích a v roklích 144.28235.50B/B/BAno
L4 Suťové lesy144.282035.50B/B/B
91G0Panonské dubohabřiny 66.608816.39B/B/BAno
L3.4 Panonské dubohabřiny66.608816.39B/B/B
91H0Panonské šípákové doubravy 16.73464.11B/B/CAno
L6.1 Perialpidské bazifilní teplomilné doubravy16.73464.11B/B/C

Ostatní přírodní biotopy

BiotopRozloha (ha)Podíl(%)R/Z
K3 Vysoké mezofilní a xerofilní křoviny18.60694.57A/B
M1.3 Eutrofní vegetace bahnitých substrátů0.00500.00C/B
T4.1 Suché bylinné lemy1.35540.33C/B

Biotopy řady X

BiotopRozloha (ha)Podíl (%)
X1 Urbanizovaná území1.35210.33
X3 Extenzivně obhospodařovaná pole2.46030.60
X5 Intenzivně obhospodařované louky0.75710.18
X6 Antropogenní plochy se sporadickou vegetací mimo sídla0.91720.22
X7 Ruderální bylinná vegetace mimo sídla4.07241.00
X8 Křoviny s ruderálními a nepůvodními druhy0.20270.04
X9A Lesní kultury s nepůvodními jehličnatými dřevinami13.86473.41
X9B Lesní kultury s nepůvodními listnatými dřevinami23.69995.83
X11 Paseky s nitrofilní vegetací4.43251.09
X12 Nálety pionýrských dřevin12.45733.06
X13 Nelesní stromové výsadby mimo sídla2.21110.54
 

Druhy - Rostliny:

Stálá populace Zastavující se Zimující Hnízdící
Podíl populace Zachovalost Izolace Celkové hodnocení
hvozdík Lumnitzerův50-100
Dianthus lumnitzeriAAAA
kosatec skalní písečnýR
Iris humilis subsp. arenariaABBB
 

Druhy - Živočichové:

Stálá populace Zastavující se Zimující Hnízdící
Podíl populace Zachovalost Izolace Celkové hodnocení
netopýr černýR
Barbastella barbastellusBACB
netopýr velkouchýR
Myotis bechsteiniiBACB
přástevník kostivalovýP
Callimorpha quadripunctariaCACB
roháč obecnýC
Lucanus cervusCACB
střevlík panonskýR
Carabus hungaricusBABA
 

Kraje a katastrální území:

Kraj Jihomoravský kraj:

Dolní Věstonice, Horní Věstonice, Klentnice, Pavlov u Dolních Věstonic, Perná  

Prameny:

Neuvedeno  

Fotografie:

Poznámka: Zpracované souhrny doporučených opatření pro evropsky významné lokality naleznete na webových stránkách Ústředního seznamu ochrany přírody http://drusop.nature.cz/portal/

(c) 2006 Natura 2000 - Oficiální webové stránky soustavy Natura 2000 v České republice, všechna práva vyhrazena. Náměty, příspěvky a připomínky zasílejte na adresu natura2000@nature.cz. Redakce stránek využívá zpravodajství z databází ČTK, jejichž obsah je chráněn autorským zákonem. Přepis, šíření, či další zpřístupňování tohoto obsahu či jeho části veřejnosti, a to jakýmkoliv způsobem, je bez předchozího souhlasu AOPK ČR výslovně zakázáno. (c) 2006 - všechna práva vyhrazena. Materiály agentury AOPK ČR nesmí být dále publikovány, vysílány, přepisovány nebo redistribuovány. Správa a redakce stránek využívá redakční systém portálového rešení SuperServer firmy RAGTOOLS.