Homepage

CZ0624060 - Pouzdřanská step - Kolby

Rozloha: 177.4210 ha
Navrhovaná kategorie ochrany:
Biogeografická oblast - vysvětlivky: panonská
Souřadnice středu: 16°38'23'' v.d., 48°56'51'' s.š.
Nadmořská výška: 170 - 279 m n. m.

Mapa:

Poloha:

Lokalita se nachází v Hustopečské pahorkatině, 1,4 km SV od obce Pouzdřany, mezi obcemi Pouzdřany a Uherčice.  

Ekotop:

Geologie: Podklad tvoří vápnité jíly a pískovce pouzdřanské jednotky místy překryté sprašemi.
Geomorfologie: Území patří do Starovické pahorkatiny. Jedná se o členitou pahorkatinu s erozně-denudačním reliéfem s plošinami a široce zaoblenými rozvodnými hřbety a vesměs suchými údolími. Okrajově území zasahuje také do okrsků Uherčická sníženina, Popická sníženina a do Dyjsko-svratecké nivy.
Reliéf: Převážná část stepního území je tvořena zaobleným pahorkem vybíhajícím cca od severu k jihu s drobnými dílčími hřbítky s velmi rozdílnou expozicí. Kromě jižního výběžku je velká část pahorku zterasována převážně ve směru kolmém na hlavní osu pahorku. Lesní část - Kolby se nachází na vrcholové plošině a převážně severně orientovaných úbočích. Ve stepní části se místy vyskytují sesuvy, často ve svislých stěnách teras.
Pedologie: Převládajícím půdním typem je pararendzina (modální, kambická), doplněná v severní části stepi (v místech, kde přechází do části Kolby) kambizemí luvickou.
Krajinná charakteristika: Lesní část je tvořena na většině území hnědozemí modální. Rozsáhlé území lesů a sprašových stepí.
 

Biota:

Území se skládá ze severní zalesněné části - Kolby a menší jižní části se stepní vegetací. Dominantu porostu v severní části tvoří panonské dubohabřiny (L3.4), na plošinách a ve vrcholových částech svahů pak panonské teplomilné doubravy na spraši (L6.2). Lesní porosty na Kolbách mají místy charakter lesostepi s hojným výskytem křovin a lemových společenstev. Zastoupeno je několik druhů dubů z okruhu dubu zimního (Quercus petraea agg.) i dubu pýřitého (Q. pubescens agg.), přítomen je jeřáb břek (Sorbus torminalis), v keřovém patře častý výskyt klokoče zpeřeného (Staphylea pinnata), místy dřínu (Cornus mas). V bylinném patře je především bohatý jarní aspekt s dymnivkami (Corydalis sp.), sněženkou (Glanthus nivalis), křivatcemi (Gagea sp.) či zapalicí žluťuchovitou (Isopyrum thalictroides), na hlubších půdách později dominuje česnek medvědí (Allium ursinum). Ojediněle se vyskytuje kosatec trávovitý (Iris graminea). Výrazným fenoménem jsou časté a reprezentativní suché bylinné lemy (T4.1) svazu Geranion sanguinei na pomezí lesní a travinobylinné vegetace s třemdavou bílou (Dictamnus albus), pryšcem mnohobarvým (Euphorbia epithymoides), kakostem krvavým (Geranium sanguineum).
V jižní části převládají panonské sprašové stepní trávníky (T3.3B), které jsou nejtypičtěji vyvinuty na vrcholové J a JZ části rezervace (asociace Astragalo excapi-Crambetum). Jejich převaha je patrná na relativně chladnějších východních svazích stepi a dále na úpatí J a JZ svahů. Na východních svazích jsou častější širokolisté suché trávníky svazu Cirsio-Brachypodion pinnati (T3.4D).
K nejvýznamnějším fenoménům území patří výskyt pelyňku Pančićova (Artemisia pancicii), jehož zdejší malá populace je jednou ze tří v ČR. Typickým druhem panonských trávníků je katrán tatarský (Crambe tataria) vedle tvrdých trsnatých trsav - kavylu sličného (Stipa pulcherrima), kavylu vláskovitého (Stipa capillata) a kostřavy valiské (Festuca valesiaca). Z dalších významných druhů rostlin se vyskytují například bezobalka sivá (Trinia glauca), koniklec luční (Pulsatilla pratensis), koniklec velkokvětý (Pulsatilla grandis), kosatec nízký (Iris pumila), kosatec různobarvý (Iris variegata), vstavač vojenský (Orchis militaris), česnek kulatohlavý (Allium sphaerocephalon), šanta lesostepní (Nepeta nuda), len chlupatý (Linum hirsutum), hlaváček jarní (Adonis vernalis), kozinec bezlodyžný (Astragalus exscapus), zvonek boloňský (Campanula bononiensis), ostřice nízká (Carex humilis), sinokvět měkký (Jurinea mollis), hrachor panonský (Lathyrus pannonicus), sápa hlíznatá (Phlomis tuberosa) a řada dalších. Travnaté porosty jsou v mozaice s vysokými mezofilními a xerofilními křovinami (K3) se zastoupením teplomilnějších druhů, např. kalina tušalaj (Viburnum lantana), brslen bradavičnatý (Euonymus verrucosus), klokoč, dřín. Místy se vyskytují i nízké xerofilní křoviny s růží bedrníkolistou (Rosa spinosissima), růží galskou (R. gallica) a třešní křovitou (Prunus fruticosa). Na okrajích svahů, polí, na obnažených svazích mezí a teras najdeme řadu vzácných teplomilných druhů plevelů, jako dejvorec velkoplodý (Caucalis platycarpos), zběhovec trojklaný (Ajuga chamaepitys), hojník chlumní (Sideritis montana), chruplavník větší (Polycnemum majus), vrabečnice roční (Thymelaea passerina), hlaváček letní (Adonis aestivalis) nebo čistec roční (Stachys annua).

Zoologický je to velmi význymná lokalita. Byla zde objevena např. vzácná žížala vázaná na sprašové substráty Allolobophora hrabei. Významnými druhy bezobratlých živočichů jsou motýli, mezi nimi ostruháček česvinový (Satyrium ilicis), evropsky významný druh přástevník kostivalový (Callimorpha quadripunctaria) a z brouků např. evropsky významný druh střevlík panonský (Carabus hungaricus) nebo krajník zlatotečný (Calosoma auropunctatum). Mimořádně početné zastoupení nejméně pěti druhů zde mají majky (Meloe sp.), a to včetně kriticky ohrožené majky uralské (Meloe uralensis). Pouzdřanská step je také jednou z několika recentních lokalit ságy stepní (Saga pedo) v České republice. Na dřevo starých stromů jsou vázány mimo jiné dva z největších brouků našeho kontinentu, roháč obecný (Lucanus cervus) a tesařík obrovský (Cerambyx cerdo).
Na lokalitě je prokázáno hnízdění kolem 60 druhů ptáků. V zemniku při přijezdové cestě od Pouzdřan je velmi známá hnízdní kolonie vlhy pestré (Merops apiaster), která jednotlivě hnízdí i v mezích teras. V lese hnízdí krahujec obecný (Accipiter nisus) nebo krkavec (Corvus corax), v dutinách starých ovocných stromů pak krutihlav obecný (Jynx torquilla). Porosty křovin rozptýlených po stepi jsou mimořádně důležité pro drobné pěvce. Zde hnízdí například bramborníček černohlavý (Saxicola rubicola), pěnice vlašská (Sylvia nisoria). V trávě hnízdí strnad luční (Miliaria calandra).
 

Kvalita a význam:

Jedna z nejvýznamnějších lokalit teplomilné fauny i flóry v ČR. Na lokalitě se vyskytují významné populace několika druhů rostlin a živočichů zařazených do soustavy Natura. Z rostlin jsou to pelyněk Pančićův, koniklec velkokvětý a katrán tatarský. Z živočichů pak přástevník kostivalový, střevlík panonský a roháč obecný. Z naturových biotopů jsou nejvýznamnější a plošně nejrozsáhlejší porosty panonských dubohabřin (L3.4) a panonských teplomilných doubrav na spraši (L6.2). Z nelesních společenstev pak panonské sprašové stepní trávníky (T3.3B) a širokolisté suché trávníky (T3.4D). Tyto biotopy hostí celou řadu živočišných a rostlinných druhů majících z ochranářského hlediska regionální až národní význam. Z rostlin jsou to například bezobalka sivá, koniklec velkokvětý, kosatec nízký, kosatec různobarvý, hlaváček jarní, kozinec bezlodyžný, zvonek boloňský, sinokvět měkký, sápa hlíznatá a řada dalších. Zoologický význam lokality je srovnatelný s botanickým. Bylo odtud popsáno několik pro vědu nových živočišných druhů. Řada druhů zde má jediné známé místo výskytu v České republice či zde má své největší populace.  

Zranitelnost:

Všechny porosty jsou ohroženy šířením nepůvodních druhů - lékořice lysé (Glycyrrhiza glabra), pajasanu žláznatého (Ailanthus altissima) a trnovníku akátu (Robinia pseudacacia). Lesní porosty jsou ohroženy expanzí jasanu ztepilého (Fraxinus excelsior), strdivky jednokvěté (Melica uniflora) a vysázením stanovištně nevhodných druhů dřevin, nejčastěji smrku.
Stepní plochy jsou ohroženy hromaděním stařiny v travních porostech, nadměrným sešlapem a následnou erozí v důsledku paraglidingu, expanzí třtiny křovištní (Calamagrostis epigejos) a přirozenou sukcesí dřevin v travinobylinných porostech.  

Management:

U nelesních společenstev pravidelná pastva, případně kombinovaná s kosením a odstraňování náletových dřevin a invazních druhů rostlin.
V lesních společenstvech zachovat přirozenou druhovou a věkovou strukturu včetně dostatečného množství mrtvé dřevní hmoty, likvidovat invazní a nepůvodní dřeviny a vysazovat pouze původní druhy.
V celé lokalitě redukovat návštěvnost a omezit její sportovní a rekreační využití.  

Možné střety zájmu:

Neuvedeno  

Stanoviště:

Stanoviště - přehled

Celková rozloha lokality:%ha: 177.4210
Z toho prioritních naturových biotopů: 66.96118.8182
Z toho neprioritních naturových biotopů: 10.0817.8972
Z toho ostatních přírodních biotopů: 14.6225.9523
Z toho X biotopů: 9.5216.9057
Z toho nereklasifikovaných biotopů: 0

Zobrazovaná data rozloh stanovišť a biotopů odpovídají informacím o stavu při vyhlášení lokality a jsou rovněž shodná s daty zasílanými Evropské komisi formou standardního datového formuláře.
Aktuální data je možné získat na AOPK ČR (pavla.trachtova@nature.cz)

Naturové biotopy:

Stanoviště/BiotopRozloha (ha)Podíl (%)R/Z/GPředmět ochrany
6210Polopřirozené suché trávníky a facie křovin na vápnitých podložích (Festuco-Brometalia) 17.892910.08B/B/AAno
T3.4D Širokolisté suché trávníky bez význačného výskytu vstavačovitých a bez jalovce obecného (Juniperus communis)17.892910.08B/B/A
6210Polopřirozené suché trávníky a facie křovin na vápnitých podložích (Festuco-Brometalia), význačná naleziště vstavačovitých - prioritní stanoviště 0.93990.52B/C/-Ne
T3.4C Širokolisté suché trávníky s význačným výskytem vstavačovitých a bez jalovce obecného (Juniperus communis)0.93990.52B/C/-
6250Panonské sprašové stepní trávníky 25.369514.29B/B/BAno
T3.3B Panonské sprašové stepní trávníky25.369514.29B/B/B
6430Vlhkomilná vysokobylinná lemová společenstva nížin a horského až alpínského stupně 0.00430.00B/B/-Ne
M7 Bylinné lemy nížinných řek0.00430.00B/B/-
91E0Smíšené jasanovo-olšové lužní lesy temperátní a boreální Evropy (Alno-Padion, Alnion incanae, Salicion albae) 0.32210.18-/-/-Ne
L2.4 Měkké luhy nížinných řek0.32210.18-/-/-
91G0Panonské dubohabřiny 68.272838.48B/B/BAno
L3.4 Panonské dubohabřiny68.272838.48B/B/B
91H0Panonské šípákové doubravy 1.45360.81A/A/-Ne
L6.1 Perialpidské bazifilní teplomilné doubravy1.45360.81A/A/-
91I0Eurosibiřské stepní doubravy 22.460312.65B/B/BAno
L6.2 Panonské teplomilné doubravy na spraši22.460312.65B/B/B

Ostatní přírodní biotopy

BiotopRozloha (ha)Podíl(%)R/Z
K2.1 Vrbové křoviny hlinitých a písčitých náplavů0.14640.08B/C
K3 Vysoké mezofilní a xerofilní křoviny18.444110.39B/B
K4C Nízké xerofilní křoviny - porosty bez skalníků a bez s mandloně nízké0.07950.04A/A
M1.1 Rákosiny eutrofních stojatých vod0.00720.00B/B
T4.1 Suché bylinné lemy7.27224.09B/B
V1G Stanoviště bez vodních makrofyt, ale s přiroz. nebo přírodně blíz.charakt.dna a břehu0.00290.00B/B

Biotopy řady X

BiotopRozloha (ha)Podíl (%)
X4 Trvalé zemědělské kultury0.04080.02
X7 Ruderální bylinná vegetace mimo sídla2.19941.23
X8 Křoviny s ruderálními a nepůvodními druhy1.28040.72
X9A Lesní kultury s nepůvodními jehličnatými dřevinami2.06371.16
X9B Lesní kultury s nepůvodními listnatými dřevinami1.98021.11
X11 Paseky s nitrofilní vegetací6.44413.63
X12 Nálety pionýrských dřevin0.23830.13
X13 Nelesní stromové výsadby mimo sídla2.65881.49
 

Druhy - Rostliny:

Stálá populace Zastavující se Zimující Hnízdící
Podíl populace Zachovalost Izolace Celkové hodnocení
katrán tatarský8000
Crambe tatariaAABA
pelyněk Pančičův60
Artemisia panciciiAAAA
 

Druhy - Živočichové:

Stálá populace Zastavující se Zimující Hnízdící
Podíl populace Zachovalost Izolace Celkové hodnocení
přástevník kostivalovýC
Callimorpha quadripunctariaCACB
roháč obecnýC
Lucanus cervusCBCB
střevlík panonskýP
Carabus hungaricusBABA
 

Kraje a katastrální území:

Kraj Jihomoravský kraj:

Pouzdřany, Uherčice u Hustopečí  

Prameny:

Neuvedeno  

Fotografie:



Autor: Mgr. Petr Slavík , 2004
Komentář: CZ0624060 Pouzdřanská step a Kolby



Autor: Mgr. Petr Slavík , 2004
Komentář: CZ0624060 Pouzdřanská step a Kolby



Autor: Mgr. Petr Slavík , 2006
Komentář: CZ0624060 Pouzdřanská step a Kolby



Autor: Mgr. Petr Slavík , 2006
Komentář: CZ0624060 Pouzdřanská step a Kolby



Autor: Mgr. Petr Slavík , 2006
Komentář: CZ0624060 Pouzdřanská step a Kolby



Autor: Mgr. Petr Slavík , 2006
Komentář: CZ0624060 Pouzdřanská step a Kolby



Autor: Mgr. Petr Slavík , 2004
Komentář: CZ0624060 Pouzdřanská step a Kolby



Autor: Mgr. Petr Slavík , 2004
Komentář: CZ0624060 Pouzdřanská step a Kolby



Autor: Mgr. Petr Slavík , 2004
Komentář: CZ0624060 Pouzdřanská step a Kolby

 
Poznámka: Zpracované souhrny doporučených opatření pro evropsky významné lokality naleznete na webových stránkách Ústředního seznamu ochrany přírody http://drusop.nature.cz/portal/

(c) 2006 Natura 2000 - Oficiální webové stránky soustavy Natura 2000 v České republice, všechna práva vyhrazena. Náměty, příspěvky a připomínky zasílejte na adresu natura2000@nature.cz. Redakce stránek využívá zpravodajství z databází ČTK, jejichž obsah je chráněn autorským zákonem. Přepis, šíření, či další zpřístupňování tohoto obsahu či jeho části veřejnosti, a to jakýmkoliv způsobem, je bez předchozího souhlasu AOPK ČR výslovně zakázáno. (c) 2006 - všechna práva vyhrazena. Materiály agentury AOPK ČR nesmí být dále publikovány, vysílány, přepisovány nebo redistribuovány. Správa a redakce stránek využívá redakční systém portálového rešení SuperServer firmy RAGTOOLS.