Homepage

CZ0623324 - Bobrůvka

Rozloha: 17.5036 ha
Navrhovaná kategorie ochrany:
Biogeografická oblast - vysvětlivky: kontinentální
Souřadnice středu: 16°15'44'' v.d., 49°24'16'' s.š.
Nadmořská výška: 320 - 450 m n. m.

Mapa:

Poloha:

Říčka Bobrůvka (v některých mapách uváděna jako Loučka) 15 km j. od Bystřice nad Pernštejnem, v úseku o délce přibližně 9 km mezi obcemi Moravecké pavlovice a Skryje.  

Ekotop:

Geologie: Podloží tvoří pestrá mozaika biotických pararul a amfibolitů s ostrůvky hadců a krystalických vápenců. Geomorfologie: Říčka se nachází v celku Křižanovská vrchovina, podcelek Bítešská vrchovina. Reliéf: Poměrně velmi členitý, koryto říčky je v širším hlubokém údolí. Pedologie: V bezprostředním okolí se nacházejí zejména fluvizemě a gleje. Místy jsou břehy tvořeny rankerovými nevyvinutými půdami. Krajinná charakteristika: Meandrující tok s peřejnatými úseky říčky Bobrůvky protéká převážně zemědělskou krajinou s rozptýlenou zelení a lesy na prudkých svazích údolí.  

Biota:

Vegetaci v okolí říčky Bobrůvky (Loučky) představují zejména říční rákosiny (M1.4) s dominantní chrasticí rákosovitou (Phalaris arundinacea). Hlinité náplavy vznikající v okolí ústí přítoků do říčky Loučky porůstají křovinatými vrbami (K2.1) např. vrbou křehkou (Salix fragilis). Doprovodnou lesní vegetací na svazích jsou převážně přeměněné smrkové a borové monokultury. Hojně zastoupené jsou acidofilní doubravy (L7.1) a také acidofilní bučiny (L5.4). Ostrůvkovitě se vyskytují také dubohabřiny (L3.1) i reliktní bory (L8.1). V samotném toku je v mělkých proudivých úsecích dominatní vegetací lakušník vzplývavý (Batrachium fluitans).
Úsek toku vyčleněný jako EVL spadá do lipanového pásma a dle nařízení vlády č. 71/2003 Sb. náleží k vodám lososovým. Vedle vranky obecné (Cottus gobio) se v toku vyskytuje ouklejka pruhovaná (Alburnoides bipunctatus), mřenka mramorovaná (Barbatula barbatula), střevle potoční (Phoxinus phoxinus), ostroretka stěhovavá (Chondrostoma nasus), pstruh duhový (Oncorhynchus mykiss), jelec proudník (Leuciscus leuciscus), jelec tloušť (Squalius cephalus), okoun říční (Perca fluviatilis), siven americký (Salvenius fontinalis), pstruh obecný f. potoční (Salmo trutta m. fario) a lipan podhorní (Thymallus thymallus). Na vodu vázané teplokrevné obratlovce zastupuje skorec vodní (Cinclus cinclus), ledňáček říční (Alcedo atthis), volavka popelavá (Ardea cinerea) a vydra říční (Lutra lutra).
Makrozoobentos vyskytující se v řece představuje pestrou potravní nabídku pro místní ichtyocenózu. Jsou přítomny temporární složky (larvy jepic, pošvatek, chrostíků i dvoukřídlého hmyzu) i permanentní složky (máloštětinatí červi, pijavky, měkkýši i korýši). Zvlášť je třeba zmínit přítomnost korýše ze skupiny Amphipoda blešivce potočního (Gammarus fossarum), který má velice podobné ekologické a saprobní nároky jako vranka obecná.  

Kvalita a význam:

Významná lokalita vranky obecné (Cottus gobio) i makrofytní vegetace vodních toků pro moravské podhůří Vysočiny.  

Zranitelnost:

Lokalita může být ohrožena především nešetrnými zásahy do toku a znečištěním. Nežádoucí je též vysazování vysokých hustot pstruhů potočních.  

Management:

Ochrana vranky obecné je v přímé souvislosti s trvalou kontrolou čistoty vod a se zamezením necitlivých technických zásahů do koryt toků a jejich substrátu.
Je třeba:
- vyvarovat se především zahlubování a zpevňování koryt, a také těžby štěrku.
- uchovat v toku klid v průběhu března až dubna, kdy dochází k rozmnožování a vývoji raných stadií vranek.
- je-li část lokality poškozena nevhodnými úpravami, tyto uvádět do přírodě bližšího stavu (především tvorbou rozmanitého dnového substrátu s převahou omletých kamenů a štěrku).
- důsledně dodržovat předepsaný průtokový režim při odběru vody z toku.

Rozhodně nesmí:
- docházet k výstavbě nepřekonatelných migračních bariér a tvorbě vzdutí, jež by zabraly plochu stávajících proudných úseků.

Z rybářského pohledu je na většině území možné ponechat stávající hospodaření s přihlédnutím k velikosti a početnosti nasazovaných lososovitých ryb tak, aby nevyvíjely na vranky příliš silný predační tlak.  

Možné střety zájmu:

Možné střety zájmů představuje především rybářské hospodaření a další využití vodního toku.  

Stanoviště:

Stanoviště - přehled

Celková rozloha lokality:%ha: 17.5036
Z toho prioritních naturových biotopů: 0.180.0324
Z toho neprioritních naturových biotopů: 17.723.1025
Z toho ostatních přírodních biotopů: 49.988.7497
Z toho X biotopů: 5.030.882
Z toho nereklasifikovaných biotopů: 0

Zobrazovaná data rozloh stanovišť a biotopů odpovídají informacím o stavu při vyhlášení lokality a jsou rovněž shodná s daty zasílanými Evropské komisi formou standardního datového formuláře.
Aktuální data je možné získat na AOPK ČR (pavla.trachtova@nature.cz)

Naturové biotopy:

Stanoviště/BiotopRozloha (ha)Podíl (%)R/Z/GPředmět ochrany
3260Nížinné až horské vodní toky s vegetací svazů Ranunculion fluitantis a Callitricho-Batrachion 2.682415.32B/B/AAno
V4A Makrofytní vegetace vodních toků - porosty aktuálně přítomných vodních makrofyt2.682415.32B/B/A
6510Extenzivní sečené louky nížin až podhůří (Arrhenatherion, Brachypodio-Centaureion nemoralis) 0.00270.01B/A/-Ne
T1.1 Mezofilní ovsíkové louky0.00270.01B/A/-
8150Středoevropské silikátové sutě 0.00120.00B/A/-Ne
S2B Pohyblivé sutě silikátových hornin0.00120.00B/A/-
8220Chasmofytická vegetace silikátových skalnatých svahů 0.21391.22B/A/-Ne
S1.2 Štěrbinová vegetace silikátových skal a drolin0.21391.22B/A/-
9110Bučiny asociace Luzulo-Fagetum 0.10030.57C/C/-Ne
L5.4 Acidofilní bučiny0.10030.57C/C/-
9170Dubohabřiny asociace Galio-Carpinetum 0.1020.58C/B/-Ne
L3.1 Hercynské dubohabřiny0.10200.58C/B/-
9180Lesy svazu Tilio-Acerion na svazích, sutích a v roklích 0.03240.18B/B/-Ne
L4 Suťové lesy0.03240.18B/B/-

Ostatní přírodní biotopy

BiotopRozloha (ha)Podíl(%)R/Z
K2.1 Vrbové křoviny hlinitých a písčitých náplavů1.936511.06C/B
L7.1 Suché acidofilní doubravy0.24451.39C/B
M1.1 Rákosiny eutrofních stojatých vod0.27481.56B/B
M1.4 Říční rákosiny0.55273.15B/B
T1.4 Aluviální psárkové louky0.08590.49C/A
T1.5 Vlhké pcháčové louky0.02680.15B/A
V4B Makrofytní vegetace vodních toků - stanoviště s potenciálním výskytem makrofyt nebo se zjevně přirozeným či přírodě blízkým charakterem koryta5.628532.15C/A

Biotopy řady X

BiotopRozloha (ha)Podíl (%)
X1 Urbanizovaná území0.07840.44
X5 Intenzivně obhospodařované louky0.08300.47
X7 Ruderální bylinná vegetace mimo sídla0.33811.93
X9A Lesní kultury s nepůvodními jehličnatými dřevinami0.31871.82
X9B Lesní kultury s nepůvodními listnatými dřevinami0.00280.01
X10 Paseky s podrostem původního lesa0.00850.04
X12 Nálety pionýrských dřevin0.02420.13
X14 Vodní toky a nádrže bez ochranářsky významné vegetace0.02830.16
 

Druhy - Rostliny:

Nejsou předmětem ochrany.  

Druhy - Živočichové:

Stálá populace Zastavující se Zimující Hnízdící
Podíl populace Zachovalost Izolace Celkové hodnocení
vranka obecnáC
Cottus gobioCBCC
 

Kraje a katastrální území:

Kraj Kraj Vysočina:

Habří, Moravecké Janovice, Moravecké Pavlovice

Kraj Jihomoravský kraj:

Drahonín, Skryje, Tišnovská Nová Ves, Víckov, Žďárec  

Prameny:

Dušek J., Zavadil V., Cepáková E., Šafář J., Hlaváč V., Volf O.Zásady managamentových opatření a ochranných podmínek v navrhovaných lokalitách NATURA 2000 (nepublikováno).
 

Fotografie:

Poznámka: Zpracované souhrny doporučených opatření pro evropsky významné lokality naleznete na webových stránkách Ústředního seznamu ochrany přírody http://drusop.nature.cz/portal/

(c) 2006 Natura 2000 - Oficiální webové stránky soustavy Natura 2000 v České republice, všechna práva vyhrazena. Náměty, příspěvky a připomínky zasílejte na adresu natura2000@nature.cz. Redakce stránek využívá zpravodajství z databází ČTK, jejichž obsah je chráněn autorským zákonem. Přepis, šíření, či další zpřístupňování tohoto obsahu či jeho části veřejnosti, a to jakýmkoliv způsobem, je bez předchozího souhlasu AOPK ČR výslovně zakázáno. (c) 2006 - všechna práva vyhrazena. Materiály agentury AOPK ČR nesmí být dále publikovány, vysílány, přepisovány nebo redistribuovány. Správa a redakce stránek využívá redakční systém portálového rešení SuperServer firmy RAGTOOLS.