Homepage

CZ0620162 - Ječmeniště

Rozloha: 61.7722 ha
Navrhovaná kategorie ochrany:
Biogeografická oblast - vysvětlivky: panonská
Souřadnice středu: 16°8'11'' v.d., 48°45'14'' s.š.
Nadmořská výška: 249 - 253 m n. m.

Mapa:

Poloha:

Území se nachází v J části Dyjsko-svrateckého úvalu, 5 km JV od středu obce Chvalovice, na svazích údolí potoka Schatzgraben, při státní hranici s Rakouskem.  

Ekotop:

Geologie: Podkladem jsou terciérní jíly, písky a pískovce, místy překryté spraší.
Geomorfologie: Lokalita spadá do podcelku Jaroslavické pahorkatiny, která je částí Dyjsko-svrateckého úvalu. Jedná se o plochou nížinnou pahorkatinu tvořenou neogenními a kvartérními usazeninami.
Reliéf: Území se nachází na hřbetě s velmi členitými, poměrně strmými svahy s jihovýchodní, jižní až jihozápadní orientací spadajícími do údolí potoka Schatzgraben. Původní mikroreliéf je ve značné části území narušen především dřívějšími zemědělskými aktivitami – terasováním pro vinice nebo ovocné sady. V západní části (Lamplberk) jde o úzké, jen jedno- až dvoumetrové terasy ze staršího období, zatímco ve východní části jsou terasy vesměs hluboce zaříznuté, široké několik metrů až desítek metrů, mladšího data. Nadmořská výška území se pohybuje v rozmezí 207-289 m.
Pedologie: Půdní pokryv je tvořen modálními černozeměmi, ovšem v místech dřívějších terénních úprav, tj. na značné části území, byl původní půdní horizont odstraněn či převrácen.
Krajinná charakteristika: Jedná se o komplex postagrárních lad, stepních trávníků a křovin na svazích s teplomilnými společenstvy rostlin a živočichů.  

Biota:

Současná vegetace je představována škálou různých sukcesních fází několika typů sekundární travinobylinné vegetace. Značný podíl vegetace je popsatelný jako mnohdy obtížně rozlišitelné přechody mezi subpanonskými (stanoviště 6240) a panonskými (st. 6250) stepními trávníky. Nejreprezentativnější porosty se nacházejí na malé ploše ve východní části území. Na větší části území jsou tyto biotopy nevyhraněné. Zpravidla jde o různá sukcesní stadia nebo degradované typy. I tato společenstva jsou však často zajímavá a nachází se v nich řada vzácných druhů.
Z významných druhů lze jmenovat pampelišku pozdní (Taraxacum serotinum), kozinec rakouský (Astragalus austriacus), topolovku bledou (Alcea biennis), jablečník cizí (Marrubium peregrinum), mordovku písečnou (Phelipanche arenaria), zárazu namodralou (Orobanche coerulescens) nebo kosatec nízký (Iris pumila). Patrně nejvýznamnějším druhem je zde žitňák hřebenitý (Agropyron pectinatum).
Na severním svahu pod Lamplberkem se vyskytují v rámci EVL ojedinělé porosty širokolistých trávníků svazu Cirsio-Brachypodion pinnati (stanoviště 6210, biotop T3.4D), které jsou v této části panonika spíše vzácné. I v této vegetaci se zde nachází druhy, pro něž jde o poměrně odlehlou až izolovanou lokalitu, např. střevíčník pantoflíček (Cypripedium calceolus) nebo vstavač vojenský (Orchis militaris). Raritou je výskyt několika trsů kosatce sibiřského (Iris sibirica) na svahu ve vegetaci širokolistého suchého trávníku.
Jedinečným prvkem je v rámci celého území přítomnost nízkých xerofilních křovin s mandloní nízkou (Prunus tenella) asociace Prunetum tenellae (stanoviště 40A0, biotop K4B).
Jako sukcesní fáze následná po travinobylinné vegetaci na opuštěných zbytcích pastvin jsou značným podílem zastoupeny také vysoké mezofilní a xerofilní křoviny (K3). Antropicky pozměněné a degradující typy vegetace jsou nejčastěji zastoupeny akátovými porosty a ruderální bylinnou vegetací.
Vysoký je i faunistický význam území, a to především co se týče některých skupin bezobratlých. Řada významných druhů je zde vázána na obnažovaná a narušovaná místa, stepní i ruderální společenstva. Inventarizace prokázala výskyt 495 druhů brouků, 33 druhů motýlů a 7 druhů rovnokřídlého hmyzu.
Z druhů zvláště chráněných byl prokázán výskyt např. motýlů lišaje pupalkového (Proserpinus proserpina) a martináče hrušňového (Saturnia pyri), modráska jetelového (Polyommatus bellargus) a prskavců Brachinus crepitans a B. explodens, střevlíků Carabus scheidleri a C. ullrichi, svižníka Cicindela campestris a majek Meloe proscarabaeus, M. scabriusculus, M. rugosus, M. uralensis (nejzápadnější výskyt v ČR) a M. cf. glazunovi.
Během ornitologického průzkumu (Horal, 2008) bylo zjištěno 59 druhů ptáků, z čehož většina na sledovaném území hnízdí. Nalezneme zde např. sýčka obecného (Athene noctua), početnou populaci pěnice vlašské (Sylvia nisoria), území je pravidelným zimovištěm kalouse pustovky (Asio flammeus). Za zmínku stojí také hnízdiště vlhy pestré (Merops apiaster) ve stěnách strží mezi terasami v západní části EVL nebo v zemníku na východě území.
Z území je znám výskyt sysla obecného (Spermophilus citellus), a to jak ze zatravněných vinic, tak ze stepní stráňky nad starým zemníkem ve východní části.  

Kvalita a význam:

Na lokalitě se vyskytují reprezentativní porosty subpanonských stepních trávníků (T3.3A) a panonských sprašových trávníků (T3.3B). Jedinečným prvkem je v rámci celého území přítomnost nízkých xerofilních křovin s mandloní nízkou (Prunus tenella) asociace Prunetum tenellae (stanoviště 40A0, biotop K4B). Tato vegetace se zde nachází pouze maloplošně ve východní části v lokalitě "Mandloňová mez" . Ječmeniště tak představuje jednu z pouhých čtyř lokalit tohoto druhu v ČR.
Suché trávníky jsou druhově bohaté a často jsou v nich přítomné druhy vzácné nebo zvláště chráněné legislativou ČR. Patrně nejvýznamnějším druhem je zde žitňák hřebenitý (Agropyron pectinatum), rostoucí na omezené části lokality coby jediný výskyt v ČR považovaný za přirozený.
Jde také o entomologickou a ornitologickou lokalitu nadregionálnío významu. Ječmeniště se dle výsledků inventarizace (Křivan, 2008) řadí k nejvýznamnějším entomologickým lokalitám na Znojemsku. Pro některé druhy jde o jedinou recentně známou lokalitu v ČR, např. Codocera ferrugineum, Aphodius pubescens (na Ječmeništi první výskyt pro ČR).
Mimořádný význam má výskyt sýčka obecného (Athene noctua), který zde hnízdí ve volné krajině. Jde o jediné hnízdiště tohoto typu na Znojemsku. Uzemí je pravidelným zimovištěm kalouse pustovky (Asio flammeus) v počtu až desítek jedinců (jedná se o nejpočetněji obsazované zimoviště druhu v ČR). Až regionální význam má území také v početné populaci pěnice vlašské (Sylvia nisoria).  

Zranitelnost:

Ruderalizace a negativní vlivy zemědělské činnosti v okolí, na části území záměry na výsadbu vinic a výskyt divokých skládek. Do travinobylinných porostů expanduje akát, šíří se třtina křovištní.  

Management:

Pravidelná pastva kombinovaná s kosením. Podle potřeby odstraňování křovin a likvidace akátu. Odstranění černých skládek.  

Možné střety zájmu:

Neuvedeno  

Stanoviště:

Stanoviště - přehled

Celková rozloha lokality:%ha: 61.7722
Z toho prioritních naturových biotopů: 49.0030.2738
Z toho neprioritních naturových biotopů: 0
Z toho ostatních přírodních biotopů: 12.497.7168
Z toho X biotopů: 40.3424.9193
Z toho nereklasifikovaných biotopů: 0

Zobrazovaná data rozloh stanovišť a biotopů odpovídají informacím o stavu při vyhlášení lokality a jsou rovněž shodná s daty zasílanými Evropské komisi formou standardního datového formuláře.
Aktuální data je možné získat na AOPK ČR (pavla.trachtova@nature.cz)

Naturové biotopy:

Stanoviště/BiotopRozloha (ha)Podíl (%)R/Z/GPředmět ochrany
40A0Kontinentální opadavé křoviny 0.25590.41B/B/BAno
K4B Nízké xerofilní křoviny - porosty s mandloní nízkou (Prunus tenella)0.25590.41B/B/B
6240Subpanonské stepní trávníky 16.018325.93C/B/BAno
T3.3A Subpanonské stepní trávníky16.018325.93C/B/B
6250Panonské sprašové stepní trávníky 13.999622.66B/A/BAno
T3.3B Panonské sprašové stepní trávníky13.999622.66B/A/B

Ostatní přírodní biotopy

BiotopRozloha (ha)Podíl(%)R/Z
K3 Vysoké mezofilní a xerofilní křoviny7.716812.49C/B

Biotopy řady X

BiotopRozloha (ha)Podíl (%)
X3 Extenzivně obhospodařovaná pole4.83517.82
X7 Ruderální bylinná vegetace mimo sídla5.94179.61
X9B Lesní kultury s nepůvodními listnatými dřevinami8.800514.24
X13 Nelesní stromové výsadby mimo sídla5.34208.64
 

Druhy - Rostliny:

Nejsou předmětem ochrany.  

Druhy - Živočichové:

Nejsou předmětem ochrany.  

Kraje a katastrální území:

Kraj Jihomoravský kraj:

Ječmeniště, Micmanice, Slup  

Prameny:

Neuvedeno  

Fotografie:

Poznámka: Zpracované souhrny doporučených opatření pro evropsky významné lokality naleznete na webových stránkách Ústředního seznamu ochrany přírody http://drusop.nature.cz/portal/

(c) 2006 Natura 2000 - Oficiální webové stránky soustavy Natura 2000 v České republice, všechna práva vyhrazena. Náměty, příspěvky a připomínky zasílejte na adresu natura2000@nature.cz. Redakce stránek využívá zpravodajství z databází ČTK, jejichž obsah je chráněn autorským zákonem. Přepis, šíření, či další zpřístupňování tohoto obsahu či jeho části veřejnosti, a to jakýmkoliv způsobem, je bez předchozího souhlasu AOPK ČR výslovně zakázáno. (c) 2006 - všechna práva vyhrazena. Materiály agentury AOPK ČR nesmí být dále publikovány, vysílány, přepisovány nebo redistribuovány. Správa a redakce stránek využívá redakční systém portálového rešení SuperServer firmy RAGTOOLS.