Homepage

CZ0614059 - Štíří důl - Řeka

Rozloha: 92.5992 ha
Navrhovaná kategorie ochrany:
Biogeografická oblast - vysvětlivky: kontinentální
Souřadnice středu: 15°51'42'' v.d., 49°40'3'' s.š.
Nadmořská výška: 569 - 610 m n. m.

Mapa:

Poloha:

Výrazně zaříznuté zv. jdoucí údolí Štírového potoka mezi Malým Dářkem a údolní nivou Doubravy asi 1,5 km jz. od obce Vojnův Městec, včetně luk v jv. části břehových partií rybníka Řeka nacházejících se bezprostředně sz. směrem pod obcí Hluboká a údolní nivy říčky Doubravy asi 1,5 km jz. od obce Vojnův Městec. Lokalita se nachází ve fytogeografickém regionu Hornosázavská pahorkatina.  

Ekotop:

Štíří důl
Geologie: Geologickým podložím území jsou vápnité slínovce a prachovce křídového výběžku Dlouhé meze překryté mělkými hlinitými pararendzinami, ve spodinách s vyšším obsahem štěrku.
Geomorfologie: Území je součástí Dářské brázdy.
Reliéf: Výrazně zaříznuté údolí Štírového potoka v jinak vcelku plochém reliéfu v nadmořské výšce 560-620 m.
Pedologie: Na prudkých svazích se ojediněle vyskytují i suťové nevyvinuté půdy, přecházející do humusem obohacených kambizemí na bázích svahů. V úzké údolní nivě potoka jsou na sedimentech vytvořeny pseudogleje, u rybníčku v dolní části území zbahnělé gleje.
Krajinná charakteristika: Prudké zalesněné svahy úzkého údolí spadající k zařezávajícímu se Štírovému potoku.

Řeka
Geologie: Geologickým podložím území jsou vápnité glaukonitické pískovce a slínovce výběžku Dlouhé meze České křídové tabule, s albit-chloritickými břidlicemi a fylity vítanovského souvrství hlinecké zóny.
Geomorfologie: Geomorfologický okrsek Dářská brázda na kontaktu s Henzličskou vrchovinou.
Reliéf: Ploché dno široce rozevřeného údolí s meandrujícím tokem Doubravy a rybníkem Řeka v nadmořské výšce 553–556 m.
Pedologie: Na údolních sedimentech vznikly vrstvy slatinné rašeliny vykliňující k okrajům na organozemní pseudogleje.
Krajinná charakteristika: Rozsáhlý komplex slatinných luk a ostřicových mokřadů nad rybníkem, doprovázený dřevinnými porosty, s bohatým výskytem řady chráněných a ohrožených druhů organismů.  

Biota:

Štíří důl:
V zalesněné části výrazného údolí Štířího potoka převažují změněné smrkové porosty (X9A) s příměsí jedle bělokoré (Abies alba) a s nepatrným zastoupením javoru klenu (Acer pseudoplatanus) a buku lesního (Fagus sylvatica). V části území jsou částečně zachovány květnaté bučiny (L5.1) až roklinové javořiny svazu Tilio-Acerion (suťové lesy (L4). V podrostu se vyskytují také oměj vlčí mor (Aconitum lycoctonum), měsíčnice vytrvalá (Lunaria rediviva), lýkovec jedovatý (Daphne mezereum) a růže převislá (Rosa pendulina). Podél potoka se vyskytuje fragment údolních jasanovo-olšových luhů (L2.2) a v potoce pobřežní vegetace potoků (M1.5). Ve žlíbku potoka nad rybníkem se ve smíšeném porostu olše lepkavé (Alnus glutinosa), javoru klenu (Acer pseudoplatanus), jasanu ztepilého (Fraxinus excelsior) a smrku ztepilého (Picea abies) vyskytuje na padlých smrkových kmenech naturový mechorost šikoušek zelený (Buxbaumia viridis). V horní bezlesé části údolí Štířího potoka se na jižně orientovaných svazích vytvořila mozaika mezofilních luk (T1.1) a podhorských smilkových trávníků (T2.3B), díky opukovému podloží s náznaky přechodů k širokolistým suchým trávníkům (T3.4). Právě zde je lokalita zbytkové populace hořečku mnohotvarého českého (Gentianella praecox subsp. bohemica), z dalších ohrožených druhů rostlin zde roste pětiprstka žežulník (Gymnadenia conopsea) a vemeník dvoulistý (Platanthera bifolia).
Žleb potoka je biotopem v regionu ojedinělé populace mloka skvrnitého (Salamandra salamandra), v rybníčku ve spodní části údolí se rozmnožuje kuňka ohnivá (Bombina bombina).

Řeka:
Jižně od rybníka Řeka se nachází nevápnitá mechová slatiniště (R2.2), převážně as. Sphagno warnstorfii-Eriophoretum latifolii. Místy jsou v okolí pramenů na opukovém podloží vytvořeny plošky vápnitých slatinišť (R2.1) as. Valeriano dioicae-Caricetum davallianae a Eleocharitetum quinqueflorae. Slatiniště přechází ve střídavě vlhké bezkolencové louky (T1.9) nebo ve vlhké pcháčové louky (T1.5) a tužebníková lada (T1.6). Na vlhké louky navazují mezofilní ovsíkové louky (T1.1) a smilkové trávníky (T2.3B), místy na přechodu k mezofilním bylinným lemům. Břehy rybníka Řeka lemují rozsáhlé porosty vysokých ostřic (M1.7) a mokřadní vrbiny (K1). Kolem meandrujícího toku Doubravy jsou vytvořeny břehové porosty, přecházející v roztroušené dřevinné nálety na loukách. Na skalnatém poloostrůvku u rybníka je vytvořen drobný lesík s různověkým smíšeným porostem. Na slatiniště a vlhké louky je vázán výskyt řady ohrožených druhů rostlin. Rostou zde mj. ostřice dvoudomá (Carex dioica), o. dvoumužná (C. diandra), o. příbuzná (C. appropinquata), o. Hartmanova (C. hartmanii), o. Davallova (C. davalliana), rosnatka okrouhlolistá (Drosera rotundifolia), suchopýrek alpský (Trichophorum alpinum), bahnička chudokvětá (Eleocharis quinqueflora), bařička bahenní (Triglochin palustris), vachta trojlistá (Menyanthes trifoliata), prstnatec májový (Dactylorhiza majalis), zábělník bahenní (Comarum palustre), tolije bahenní (Parnassia palustris), všivec lesní (Pedicularis sylvatica), v. bahenní (P. palustris), bublinatka jižní (Utricularia australis), bublinatka menší (U. minor), vrba rozmarýnolistá (Salix rosmarinifolia), škarda měkká čertkusolistá (Crepis mollis subsp. succisifolia), žluťucha orlíčkolistá (Thalictrum aquilegiifolium) a kosatec žlutý (Iris pseudacorus). Významný je také výskyt bahenních pampelišek sekce Palustria, při průzkumu v roce 2013 zde byla zjištěna pampeliška drůbeží (Taraxacum fartoris). V cenných rašelinných biotopech byl zjištěn výskyt celé řady významných druhů mechorostů jako sou např. bařinatka obrovská (Calliergon giganteum), rašeliník modřínový (Sphagnum contortum), rokýtek vlhkomilný (Pseudocampylium radicale), zelenka hvězdovitá (Campylium stellatum), dvouhrotec bahenní (Dicranum bonjeanii), srpnatka mnohosnubná (Drepanocladus polygamus), krondlovka netíkovitá (Fissidens adianthoides), měřík vyvýšený (Plagiomnium elatum), měřík prostřední (P. medium), měřík oválný (P. ellipticum), lesklec zubatý (P. denticulatum), štírovec prostřední (Scorpidium cossonii) a vlasolistec vlhkomilný (Tomentypnum nitens). Poměrně početnou populaci zde má srpnatka fermežová (Hamatocaulis vernicosus), vytváří zde populaci mnoha kolonií o celkové velikosti asi 10m2.
Území hostí početné populace obojživelníků. Rozmnožují se v něm čolek horský (Triturus alpestris), skokan hnědý (Rana temporaria), s. ostronosý (R. arvalis), s. zelený (R. kl. esculenta), s. krátkonohý (R. lessonae), ropucha obecná (Bufo bufo) a rosnička obecná (Hyla arborea). Z plazů zde žije ještěrka živorodá (Zootoca vivipara), zmije obecná (Vipera berus) a užovka obojková (Natrix natrix). Na loukách hnízdí mj. bekasina (Gallinago gallinago), hýl rudý (Sarpodacus erythrinus), ťuhýk obecný (Lanius collurio), bramborníček hnědý (Saxicola rubetra), linduška luční (Anthus pratensis), cvrčilka zelená (Locustella naevia) a řada dalších druhů ptáků. Za potravou často zaletují moták pochop (Circus aeroginosus), čáp bílý (Cicinoa ciconia) i čáp černý (C. nigra) a pravidelně zde loví hmyz netopýři, nejčastěji netopýr vodní (Myotis daubentoni). Z významných druhů měkkýšů je nejvýznamnější výskyt početné populace drobného plže vrkoče Geyerova (Vertigo geyeri). Jeho zdejší populace je v současné době zřejmě nejbohatší lokalitou druhu v Evropě.

 

Kvalita a význam:

Na lokalitě je zachován (v rámci CHKO Žďárské vrchy ojedinělý) komplex přechodových rašelinišť, bezkolencových luk a podhorských smilkových trávníků. Velmi významná lokalita srpnatky fermežové (Drepanocladus (Hamatocaulis) vernicosus) v kraji Vysočina, přítomná populace tohoto mechu patří k největším recentně známým v ČR. Regionálně významná lokalita šikouška zeleného (Buxbaumia viridis). Jedna z posledních populací hořečku mnohotvarého českého (Gentianella praecox subsp. bohemica) na Českomoravské vrchovině. Velmi početná populace vrkoče Geyerova (Vertigo geyeri), zřejmě nejpočetnější v rámci celé střední Evropy.  

Zranitelnost:

Pro zachování cenných společenstev území a populací ohrožených druhů nutné jednosečné sklízení luk společně s redukcí náletů.
Pro nelesní společenstva: zapojování drnu při absenci nebo nedostatečném obhospodařování. Možnost splachů z okolních polních kultur.

Srpnatka fermežová (Drepanocladus (Hamatocaulis) vernicosus): v současné době nebyly na lokalitě pozorovány žádné vlivy, jež by nějakým způsobem ovlivňovaly přítomnou populaci druhu. Situace by se mohla změnit pouze v případě, že by došlo ke změně stávajícího vodního režimu, intenzívním obhospodařováním s hnojením slatinných luk a rybníku.

Šikoušek zelený (Buxbaumia viridis): výskyt druhu není v současné době ohrožen. Situace by se mohla změnit, pokud by v budoucnosti došlo k těžbě porostu spojené s odtahováním padlých kmenů. V takovém případě by bylo nutné zajistit ponechání padlých kmenů v korytě potoka samovolnému rozkladu. V místě výskytu druhu je nutné zamezit případnému provádějí holosečí.  

Management:

Pouze pro nelesní společenstva: Pokud se podaří zajistit navrhuji pokračovat ve stávajícím obhospodařování pastvou ovcí s následnou podzimní sečí a výrazným vyhrabáním. Zpočátku navrhuji po vysemenění hořečků lokalitu pokosit a velmi intenzivně vyhrabat (nebát se výrazného narušení drnu). Později, po stabilizaci populace, je možno podzimní seč nahradit též pastvou. Veškeré zásahy doporučuji konzultovat s V. Zabloudilem z CHKO Žďárské vrchy.
Buxbaumia viridis + Drepanocladus (Hamatocaulis) vernicosus: viz Obecné zásady.  

Možné střety zájmu:

Neuvedeno  

Stanoviště:

Stanoviště - přehled

Celková rozloha lokality:%ha: 92.5992
Z toho prioritních naturových biotopů: 10.8810.0831
Z toho neprioritních naturových biotopů: 35.7033.0583
Z toho ostatních přírodních biotopů: 15.9114.7375
Z toho X biotopů: 34.8832.3067
Z toho nereklasifikovaných biotopů: 0

Zobrazovaná data rozloh stanovišť a biotopů odpovídají informacím o stavu při vyhlášení lokality a jsou rovněž shodná s daty zasílanými Evropské komisi formou standardního datového formuláře.
Aktuální data je možné získat na AOPK ČR (pavla.trachtova@nature.cz)

Naturové biotopy:

Stanoviště/BiotopRozloha (ha)Podíl (%)R/Z/GPředmět ochrany
3150Přirozené eutrofní vodní nádrže s vegetací typu Magnopotamion nebo Hydrocharition 0.0010.00B/B/-Ne
V1F Makrofytní vegetace přirozeně eutrofních a mezotrofních stojatých vod - ostatní porosty0.00100.00B/B/-
6230Druhově bohaté smilkové louky na silikátových podložích v horských oblastech (a v kontinentální Evropě v podhorských oblastech) 1.2311.32B/B/BAno
T2.3B Podhorské až horské smilkové trávníky bez jalovce1.23101.32B/B/B
6410Bezkolencové louky na vápnitých, rašelinných nebo hlinito-jílovitých půdách (Molinion caeruleae)2.32412.50D/C/CAno
T1.9 Střídavě vlhké bezkolencové louky2.32412.50D/C/C
6430Vlhkomilná vysokobylinná lemová společenstva nížin a horského až alpínského stupně 2.59092.79C/B/-Ne
T1.6 Vlhká tužebníková lada2.59092.79C/B/-
6510Extenzivní sečené louky nížin až podhůří (Arrhenatherion, Brachypodio-Centaureion nemoralis) 17.418818.81C/B/-Ne
T1.1 Mezofilní ovsíkové louky17.418818.81C/B/-
7140Přechodová rašeliniště a třasoviště 8.9319.64B/B/AAno
R2.2 Nevápnitá mechová slatiniště8.85109.55B/B/A
R2.3 Přechodová rašeliniště0.08000.08B/B/A
7230Zásaditá slatiniště 0.31410.33B/A/BAno
R2.1 Vápnitá slatiniště0.31410.33B/A/B
9130Bučiny asociace Asperulo-Fagetum 1.47841.59C/B/-Ne
L5.1 Květnaté bučiny1.47841.59C/B/-
9180Lesy svazu Tilio-Acerion na svazích, sutích a v roklích 8.39229.06C/C/-Ne
L4 Suťové lesy8.39229.06C/C/-
91E0Smíšené jasanovo-olšové lužní lesy temperátní a boreální Evropy (Alno-Padion, Alnion incanae, Salicion albae) 0.45990.49C/B/-Ne
L2.2A Údolní jasanovo-olšové luhy, typické porosty0.45990.49C/B/-

Ostatní přírodní biotopy

BiotopRozloha (ha)Podíl(%)R/Z
K1 Mokřadní vrbiny1.78721.93B/B
K2.1 Vrbové křoviny hlinitých a písčitých náplavů0.24750.26B/B
K3 Vysoké mezofilní a xerofilní křoviny0.14320.15A/B
L2.2B Potoční a degradované jasanovo-olšové luhy0.14050.15A/B
M1.1 Rákosiny eutrofních stojatých vod0.12490.13B/B
M1.5 Pobřežní vegetace potoků0.20030.21C/B
M1.7 Vegetace vysokých ostřic4.56424.92B/A
T1.5 Vlhké pcháčové louky7.44348.03B/B
T4.2 Mezofilní bylinné lemy0.08630.09B/A

Biotopy řady X

BiotopRozloha (ha)Podíl (%)
X1 Urbanizovaná území0.31890.34
X5 Intenzivně obhospodařované louky12.801513.82
X7 Ruderální bylinná vegetace mimo sídla0.42460.45
X9A Lesní kultury s nepůvodními jehličnatými dřevinami5.25125.67
X10 Paseky s podrostem původního lesa1.92562.07
X11 Paseky s nitrofilní vegetací0.49470.53
X12 Nálety pionýrských dřevin1.80871.95
X13 Nelesní stromové výsadby mimo sídla0.39490.42
X14 Vodní toky a nádrže bez ochranářsky významné vegetace8.88669.59
 

Druhy - Rostliny:

Stálá populace Zastavující se Zimující Hnízdící
Podíl populace Zachovalost Izolace Celkové hodnocení
hořeček mnohotvarý český<101
Gentianella praecox subsp. bohemicaCBBB
srpnatka fermežováP
Hamatocaulis vernicosusBACB
šikoušek zelenýP
Buxbaumia viridisCCCC
 

Druhy - Živočichové:

Stálá populace Zastavující se Zimující Hnízdící
Podíl populace Zachovalost Izolace Celkové hodnocení
vrkoč Geyerův>113 jedinců
Vertigo geyeriAAAA
 

Kraje a katastrální území:

Kraj Kraj Vysočina:

Hluboká u Krucemburku, Krucemburk, Staré Ransko, Vojnův Městec  

Prameny:

Bureš P.Rozšíření vybraných ohrožených druhů cévnatých rostlin v CHKO Žďárské vrchy III. – Vlastiv. Sborn. Vysočiny, Jihlava, sect. natur. 11:129-169.1993
Bureš P. & Řepka R.Rozšíření vybraných ohrožených druhů cévnatých rostlin v CHKO Žďárské vrchy II. – Vlastiv. Sborn. Vysočiny, Jihlava, sect. natur. 10:75-164.1993
Čech L., Šumpich J., Zabloudil V. & kol.Jihlavsko.- In: Mackovčin P. & Sedláček M. (eds.):Chráněná území ČR, svazek VI. Agentura ochrany přírody a krajiny ČR a ČR, EkoCentrum Brno , Praha, 528 pp.2002
Lysák F.Ransko - východ (J0028 ŽV). Závěrečná textová zpráva k mapování biotopů soustavy Natura 2000 a Smaragd. – ms. [Depon. in: AOPK ČR, Praha].2001
Čech L.Gentianella praecox subsp. bohemica - PR Štíří důl. Dotazník AOPK ČR pro mapování lokalit ohrožených druhů rostlin soustavy Natura 2000. - ms. [Depon. in: AOPK ČR, Praha].2000
Balátová – Tuláčková E.Prodromus travinných a vysokobylinných porostů CHKO Žďárské vrchy se zvláštním zřetelem k jejich ekologii. – Vlastiv. Sborn. Klubu Přírod. Západomor. Muz. v Třebíči 19: 33-58.1993
Hradílek Z.Buxbaumia viridis - PR Štíří důl - západní část údolí. Dotazník AOPK ČR pro mapování lokalit ohrožených druhů rostlin soustavy Natura 2000. - ms. [Depon. in: AOPK ČR, Praha].2003
Marková I.Buxbaumia viridis - PR Štíří důl. Dotazník AOPK ČR pro mapování lokalit ohrožených druhů rostlin soustavy Natura 2000. - ms. [Depon. in: AOPK ČR, Praha].2003
Buryová B.Hamatocaulis vernicosus - Krucemburk: PR Řeka. Dotazník AOPK ČR pro mapování lokalit ohrožených druhů rostlin soustavy Natura 2000. - ms. [Depon. in: AOPK ČR, Praha].2003
Kučera J. a kol.Mechorosty zaznamenané během 16. bryologicko-lichenologických dnů v Kameničkách (CHKO Žďárské vrchy). - Bryonora, Praha, 32: 17-23.2003
Štechová T.Monitoring druhu Hamatocaulis vernicosus rok 2005. – Ms., 151pp. + přílohy (Depon. in: AOPK ČR, Praha).2005
 

Fotografie:

Poznámka: Zpracované souhrny doporučených opatření pro evropsky významné lokality naleznete na webových stránkách Ústředního seznamu ochrany přírody http://drusop.nature.cz/portal/

(c) 2006 Natura 2000 - Oficiální webové stránky soustavy Natura 2000 v České republice, všechna práva vyhrazena. Náměty, příspěvky a připomínky zasílejte na adresu natura2000@nature.cz. Redakce stránek využívá zpravodajství z databází ČTK, jejichž obsah je chráněn autorským zákonem. Přepis, šíření, či další zpřístupňování tohoto obsahu či jeho části veřejnosti, a to jakýmkoliv způsobem, je bez předchozího souhlasu AOPK ČR výslovně zakázáno. (c) 2006 - všechna práva vyhrazena. Materiály agentury AOPK ČR nesmí být dále publikovány, vysílány, přepisovány nebo redistribuovány. Správa a redakce stránek využívá redakční systém portálového rešení SuperServer firmy RAGTOOLS.