Homepage

CZ0530146 - Králický Sněžník

Rozloha: 1792.0933 ha
Navrhovaná kategorie ochrany:
Biogeografická oblast - vysvětlivky: kontinentální
Souřadnice středu: 16°50'16'' v.d., 50°10'18'' s.š.
Nadmořská výška: 871 - 1389 m n. m.

Mapa:

Poloha:

Území Králického Sněžníku a údolí Moravy, Malé Moravy a Prudkého potoka mezi obcemi Velká Morava, Stříbrnice a hranicí s Polskem.  

Ekotop:

Základní charakteristika: Lesní a nelesní společenstva alpínské a montánní vegetace na masivu Králického Sněžníku, na bočních hřebenech a v údolích.
Geologie: Z geologického hlediska Králický Sněžník náleží ke krystaliniku tvořeném rulami, ortorulami a jinými vrstevnatými metamorfity. Kolem toku Moravy převažuje svor. Území bylo v minulosti modelováno periglaciálními procesy (nivační deprese, karoid, mrazové sruby, hradby, moře, úpady, kryogenní tvary půdního pokryvu apod.). V Krystalických vápencích a dolomitech (mramorech) v údolí horního toku Moravy vznikl pozoruhodný kras. Dále je na území vytvořeno několik jeskyň (např. Tvarožné díry, Patzeltova jeskyně), závrtů, ponorů a vyvěraček, hluboké škrapy a geologické varhany.
Geomorfologie: Z ústřední vrcholové partie vybíhá několik hřbetů dělených na dílčí rozsochy. Dva z nich v S - J směru jsou odděleny údolím Moravy. Západní (hraniční) hřbet vrcholí Malým Sněžníkem (1337,7 m n. m.), východní Mokrý hřbet Sušinou (1321,2 m n. m.). Převládá velmi členitý reliéf se svahy exponovanými na Z, JZ a J, na moravské straně pak na V, JV. Nadmořská výška území se pohybuje od 700-1423,7 m n. m. (Králický Sněžník).
Pedologie: Pro vysoký obsah křemene jsou vzniklé půdy kyselé. K acidifikaci dále přispívá podzolizace a kyselé spady. Půdy patří mezi kambizemní půdní typy (nejnižší polohy), kryptopodzoly (pásmo horských bučin) a podzoly (smrkový veget. stupeň), v okolí pramenišť jsou zastoupeny gleje, na rašelinných ekotypech organozemě a na suťových svazích rankery, místy se vyskytují balvanité droliny v různé fázi zazemnění.
Krajinná charakteristika: Lesní porosty a bezlesí na výrazně členitém masivu Králického Sněžníku. Ve vrcholové partii pramení řeka Morava (1380 m n. m.).  

Biota:

Převážná část území Králického Sněžníku je tvořena lesními porosty, kde horské třtinové smrčiny (cca od 1100 m n. m.) zaujímají široký pás ve V polovině a okrajový pás na S a SV ve vrcholových partiích vybíhajících hřebenů. Uprostřed pásu ve východní polovině lokality jsou maloplošně zastoupeny rašelinné a podmáčené smrčiny (na zamokřených stanovištích v horních částech údolí - převážně v okolí vrcholů Souš, Podbělka, Tetřeví hora, Milíř, Sušina a Černá Kupa) a dále fragmenty horských papradkových smrčin, které jsou nejvíce vyvinuty na vnitřním okraji tohoto pásu smrčin na V. Po okrajích tohoto pásu smrčin jsou mozaikovitě vytvořené různě velké paseky s podrostem původního lesa. Téměř celou Z polovinu a značný pás na V okraji tvoří porosty lesních kultur s nepůvodními jehličnatými dřevinami v mozaice s přírodními biotopy. Hlavně v Z polovině lokality jsou v kulturních smrčinách mozaikovitě zastoupeny fragmenty původních acidofilních bučin. Údolní jasanovo-olšové luhy jsou zastoupeny pouze liniově na dně zaříznutých údolí při vodních tocích (Morava, Malá Morava, Prudký potok). Na členitých svazích jsou také místy zachovány fragmenty suťových lesů. Květnaté bučiny jsou vyvinuty minimálně, často v mozaice s dalšími biotopy (zejména v okolí "Mramorového lomu" při ústí Kamenitého potoka). Alpínské bezlesí je vyvinuto ve vrcholové partii Králického Sněžníku. Tvoří jej maloplošné fragmenty vyfoukávaných a zapojených alpinských trávníků, subalpínské brusnicové vegetace a v lavinové dráze subalpínské kapradinové nivy. Významné zastoupení má acidofilní vegetace alpínských skal a drolin (vrcholové partie Králického Sněžníku, Vlaštovčí skály - droliny, skály a skalky, suťová pole). Lokalita je velmi bohatá na prameniště. Nejhojněji jsou zastoupena lesní prameniště bez tvorby pěnovců (převážně J, JZ a JV svahy J poloviny území, JZ svahy Králického Sněžníku), méně luční prameniště bez tvorby pěnovců a na jediném místě (pramen Moravy) subalpínské prameniště. Velmi cenná jsou otevřená vrchoviště a vrchovištní šlenky vázaná zejména na srážky bohatý tzv. Mokrý hřbet. Luční společenstva jsou zastoupena fragmentárně v údolí toku Moravy v J části území (obec Velká Morava). Jedná se o mezofilní ovsíkové louky přecházející na zamokřených místech v blízkosti toku do vlhkých pcháčových luk nebo devětsilových lemů horských potoků (které jsou místně zastoupeny i při ostatních tocích, často v mozaice). Tok Moravy má přírodě blízký charakter (přirozené koryto, bez makrofytní vegetace). Na území EVL Králický Sněžník se vyskytuje velké množství zvláště chráněných a vzácných druhů rostlin, z kategorie druhů kriticky a silně ohrožených jsou to řeřišnice hořká Opizova (Cardamine amara subsp. opizii), bradáček srdčitý (Listera cordata), zvonek vousatý (Campanula barbata), ostřice mokřadní (Carex limosa), stračka vyvýšená (Delphinium elatum), jestřábník alpský (Hieracium alpinum agg.), lilie cibulkonosná (Lilium bulbiferum), jednokvítek velekvětý (Moneses uniflora), violka žlutá sudetská (Viola lutea subsp. sudetica). V roce 2005 byl na území EVL v oblasti u vodopádu Na Strašidlech nalezen evropsky významný mech z přílohy II Směrnice o stanovištích šikoušek zelený (Buxbaumia viridis). Ze zvláště chráněných druhů živočichů, z kategorie kriticky a silně ohrožených se v EVL vyskytují zmije obecná (Vipera berus), orel skalní (Aguila chrysaetos), sokol stěhovavý (Falco peregrinus), datlík tříprstý (Picoides tridactylus), kulíšek nejmenší (Glaucidium passerinum), linduška horská (Anthus spinoletta), netopýr brvitý (Myotis emarginatus), netopýr velký (Myotis myotis), rejsek horský (Sorex alpinus), myšivka horská (Sicista betulina).
 

Kvalita a význam:

Lokalita představuje významný geomorfologický a krajinářský prvek v sudetské oblasti východních Čech. Předmětem ochrany je komplex unikátních rostlinných společenstev pohoří Králického Sněžníku, která se zachovala roztroušeně v porostech druhotných smrčin. Z lesních společenstev jsou to zejména zbytky acidofilních bučin (buk, javor klen, smrk, jedle) s hojným podrostem metličky křivolaké (Avenella flexuosa), třtiny chloupkaté (Calamagrostis villosa) a brusnice borůvky (Vaccinium myrtillus), ve zbytcích jsou také zachovány suťové lesy - buk lesní (Fagus sylvatica), javor klen (Acer pseudoplatanus), javor mléč (Acer platanoides), jasan ztepilý (Fraxinus excelsior) a jilm drsný (Ulmus glabra) s podrostem netýkavky nedutklivé (Impatiens noli-tangere), hluchavky skvrnité (Lamium maculatum), mařinky vonné (Galium odoratum) aj. Původně tato společenstva listnatých a smíšených lesů pokrývala většinu masivu. Lesní společenstva, která pokrývají nejvyšší polohy, jsou horské třtinové smrčiny, kde dominuje smrk ztepilý (Picea abies) a jeřáb ptačí (Sorbus aucuparia), v podrostu brusnice borůvka (Vaccinium myrtillus), třtina chloupkatá (Calamagrostis villosa), metlička křivolaká (Avenella flexuosa), šťavel kyselý (Oxalis acetosella), čípek objímavý (Streptopus amplexifolius), podbělice alpská (Homogyne alpina), plavuň jedlová (Huperzia selago), žebrovice různolistá (Blechnum spicant), sedmikvítek evropský (Trientalis europaea). Přítomny jsou i fragmenty rašelinných a podmáčených smrčin (jde pravděpodobně o druhotné zrašelinění původně třtinových smrčin) a horských papratkových smrčin v bylinném patře s papratkou horskou (Athyrium distentifolium) (na ústupu) a kapradí rozloženou (Dryopteris dilatata), na vlhkých místech i s kýchavicí Lobelovou (Veratrum lobelianum) a mlečivcem alpským (Cicerbita alpina). Smrčiny v současnosti pokrývají většinu území Králického Sněžníku, a to i v nadmořských výškách, kam by příslušely bučiny. Podél vodních toků jsou vyvinuta společenstva olšin (Alnion incanae). Lokalita je významná svou přítomností vyvinutých nelesních alpínských a subalpínských biotopů, které se v podobném složení vyskytují ve východních Čechách pouze v Krkonoších. Primární bezlesí ve vrcholových partiích formují vyfoukávané alpínské trávníky, zapojené alpínské trávníky (Nardo-Agrostion tenuis) a subalpínská brusnicová vegetace s ostřicí Biegelowovou (Carex bigelowii), kostřavou nízkou (Festuca supina), smilkou tuhou (Nardus stricta), zvonkem vousatým (Campanula barbata) (jediná česká lokalita), vřesem obecným (Calluna vulgaris) a brusnicemi (Vaccinium sp.). Z dalších nelesních společenstev je na lokalitě vytvořena štěrbinová vegetace silikátových skal a drolin, acidofilní vegetace alpínských drolin a acidofilní vegetace alpínských skal s hojným výskytem mechů a kapradinové vegetace na skalkách - osladič obecný (Polypodium vulgare), bukovinec osladičovitý (Phegopteris connectilis), Gymnocarpium dryopteris, aj.), sítina trojklaná (Juncus trifidus) na Vlaštovčích skalách a s brusnicí brusinkou (Vaccinium vitis-idaea) na okraji drolin, ve štěrbinách místy i plavuň jedlová (Huperzia selago). Hojně se uplatňují lišejníky: Brodoa intestiniformis, Parmelia stygia, Ophioparma ventosa, Rhizocarpon alpicola, Umbilicaria cylindrica. Ve sníženinách Mokrého hřbetu leží řada vrchovištních rašelinišť třídy Oxycocco-Sphagnetea s druhy jako: kyhanka sivolistá (Andromeda polifolia), suchopýr pochvatý (Eriophorum vaginatum), ostřice bažinná (Carex limosa), ostřice chudokvětá (Carex pauciflora), bradáček vejčitý (Listera cordata). K nejbohatším lokalitám Králického Sněžníku patří lavinová dráha pod pramenem Moravy, kde dochází k prolínání vysokohorských druhů s lesními: pižmovka mošusová (Adoxa moschatellina), plicník tmavý (Pulmonaria obscura), rybíz skalní (Ribes petraeum), růže převislá (Rosa pendulina), pěnišník rezavý (Rhododendron ferrugineum). Luční a zvláště hojná lesní prameniště bez tvorby pěnovců – s druhy řeřišnice hořká (Cardamine amara), Cardamine opicii, violka dvoukvětá (Viola biflora), hojně oměj šalamounek (Aconitum callibotryon). V nivách toků roste např. kamzičník rakouský (Doronicum austriacum). Na jihu v údolí toku Moravy jsou zastoupena luční společenstva mezofilních ovsíkových luk s dominancí ovsíku vyvýšeného (Arrhenatherum elatius) a kostřavy červené (Festuca rubra).
Ze zoologického hlediska se jedná o jednu z nejvýznamnějších lokalit regionu, což dokazuje výskyt živočichů jako subalpínské druhy hmyzu, tyrfofilní entomofauna na vrchovištích, západní hranici rozšíření tu má modranka karpatská (Bielzia coerulans), z ptáků zde hnízdí např. linduška horská (Anthus spinoletta), pěvuška podhorní (Prunella collaris), tetřívek obecný (Tetrao tetrix), jeřábek lesní (Bonasa bonasia) aj., dále zde žije rejsek horský (Sorex alpinus) či plch lesní (Dryomys nitedula), v jeskyních zimuje několik druhů netopýrů aj., uměle zde byl vysazen kamzík horský (Rupicapra rupicapra). Pozoruhodné jsou krasové jevy v ložisku vápenců (tropický kras, jeskyně, ponory, vyvěračky) a balvanitá koryta Moravy a dalších vodních toků.  

Zranitelnost:

Z hlediska stanovištních podmínek je území vhodné pro zachování a vytváření přírodě blízkých lesních společenstev (nevhodné pro intenzivní lesní hospodářství). V lesním hospodářství však přetrvává řada nepřiměřených způsobů hospodaření, poškozujících přírodní prostředí (používání těžké mechanizace, plošných způsobů obhospodařování, neakceptace původního genofondu dřevin, nedodržování únosných stavů zvěře). Velká část území je narušena vysokým zastoupením nepůvodních dřevin (smrk ztepilý - monokultury, smrk pichlavý, douglaska tisolistá, borovice kleč, jírovec maďal). Lesy podléhají rychlé destrukci také vlivem znečištěného ovzduší a nepříznivých klimatických podmínek (polomy), velká část území je pokryta holinami. Členité, skeletovité partie jsou ohroženy erozí, která je často iniciována smýcením lesních porostů a umocněna soustřeďováním dřeva (erozní rýhy po přibližování dřeva lanovkami).
Nelesní společenstva zejména ve vrcholových partiích jsou ohroženy absencí kosení či pastvy a postupnou degradací porostu (hromadění stařiny, druhové ochuzení, expanze konkurenčně zdatnější vegetace, nitrifikace apod.).
Králický Sněžník se pro svou výjimečnost stává velmi navštěvovaným územím v zimním i letním obdobím a místem pro pořádání různých hromadných akcí. Zvyšování návštěvnosti území má negativní vliv na všechny složky živé a neživé přírody na území NPR. Nejvážnějšími problémy je pořádání sportovních a turistických akcí ve vrcholové partii Králického Sněžníku. Neukázněnost účastníků těchto akcí a jednotlivých turistů se projevuje neomezeným pohybem po celé ploše vrcholové partie. V zimním období se negativně projevuje pohyb běžkařů mimo vyznačené cesty. Negativní vliv mají také cyklisté na horských kolech pohybující se po nezpevněných cestách (zvýšená eroze). Velký dopad na místní ekosystém má také nelegální sběr lesních plodů (borůvky, houby apod.) ve velkém rozsahu pomocí hřebenů a s tím spojené porušování zákazu vjezdu motorovými vozidly až do nejvyšších partií.  

Management:

Neuvedeno  

Možné střety zájmu:

Neuvedeno  

Stanoviště:

Stanoviště - přehled

Celková rozloha lokality:%ha: 1792.0933
Z toho prioritních naturových biotopů: 0.448.0003
Z toho neprioritních naturových biotopů: 56.811018.1527
Z toho ostatních přírodních biotopů: 0.152.7916
Z toho X biotopů: 38.79695.172
Z toho nereklasifikovaných biotopů: 0

Zobrazovaná data rozloh stanovišť a biotopů odpovídají informacím o stavu při vyhlášení lokality a jsou rovněž shodná s daty zasílanými Evropské komisi formou standardního datového formuláře.
Aktuální data je možné získat na AOPK ČR (pavla.trachtova@nature.cz)

Naturové biotopy:

Stanoviště/BiotopRozloha (ha)Podíl (%)R/Z/GPředmět ochrany
4060Alpínská a boreální vřesoviště 22.47361.25C/B/AAno
A2.2 Subalpínská brusnicová vegetace22.47361.25C/B/A
6150Silikátové alpínské a boreální trávníky 8.21460.45B/A/AAno
A1.1 Vyfoukávané alpínské trávníky0.38330.02B/B/B
A1.2 Zapojené alpínské trávníky7.83130.43B/A/A
6430Vlhkomilná vysokobylinná lemová společenstva nížin a horského až alpínského stupně 64.83613.61B/B/-Ano
A4.1 Subalpínské vysokostébelné trávníky64.49013.59B/B/-
A4.2 Subalpínské vysokobylinné nivy0.00500.00C/B/-
A4.3 Subalpínské kapradinové nivy0.33350.01B/A/A
M5 Devětsilové lemy horských potoků0.00750.00B/B/B
7110Aktivní vrchoviště 1.80590.10C/B/BAno
R3.1 Otevřená vrchoviště1.79090.09C/B/B
R3.3 Vrchovištní šlenky0.01500.00B/B/B
8110Silikátové sutě horského až niválního stupně (Androsacetalia alpinae a Galeopsietalia ladani) 15.11660.84A/B/AAno
A6A Acidofilní vegetace alpínských drolin15.11660.84A/B/A
8220Chasmofytická vegetace silikátových skalnatých svahů 3.04650.16C/B/AAno
A6B Acidofilní vegetace alpínských skal0.47960.02B/A/B
S1.2 Štěrbinová vegetace silikátových skal a drolin2.56690.14C/B/A
8310Jeskyně nepřístupné veřejnosti 0.020.00C/C/AAno
S3B Jeskyně nepřístupné veřejnosti0.02000.00C/C/A
9110Bučiny asociace Luzulo-Fagetum 41.1612.29B/B/BAno
L5.4 Acidofilní bučiny41.16102.29B/B/B
9180Lesy svazu Tilio-Acerion na svazích, sutích a v roklích 0.20420.01B/B/-Ne
L4 Suťové lesy0.20420.01B/B/-
91D0Rašelinný les 5.99020.33A/A/BAno
L9.2A Rašelinné smrčiny5.99020.33A/A/B
9410Acidofilní smrčiny (Vaccinio-Piceetea) 863.284348.17B/B/AAno
L9.1 Horské třtinové smrčiny721.490940.25B/B/A
L9.2B Podmáčené smrčiny0.03400.00D/B/C
L9.3 Horské papratkové smrčiny141.75947.91B/B/A

Ostatní přírodní biotopy

BiotopRozloha (ha)Podíl(%)R/Z
L2.2B Potoční a degradované jasanovo-olšové luhy0.23440.01A/B
R1.2 Luční prameniště bez tvorby pěnovců0.08100.00C/A
R1.4 Lesní prameniště bez tvorby pěnovců1.18040.06B/A
R1.5 Subalpínská prameniště0.00750.00C/B
V4B Makrofytní vegetace vodních toků - stanoviště s potenciálním výskytem makrofyt nebo se zjevně přirozeným či přírodě blízkým charakterem koryta1.28830.07D/B

Biotopy řady X

BiotopRozloha (ha)Podíl (%)
X1 Urbanizovaná území0.10250.00
X6 Antropogenní plochy se sporadickou vegetací mimo sídla1.02920.05
X7 Ruderální bylinná vegetace mimo sídla2.32050.12
X8 Křoviny s ruderálními a nepůvodními druhy5.15980.28
X9A Lesní kultury s nepůvodními jehličnatými dřevinami291.302516.25
X10 Paseky s podrostem původního lesa332.604918.55
X11 Paseky s nitrofilní vegetací61.94413.45
X14 Vodní toky a nádrže bez ochranářsky významné vegetace0.70850.03
 

Druhy - Rostliny:

Nejsou předmětem ochrany.  

Druhy - Živočichové:

Nejsou předmětem ochrany.  

Kraje a katastrální území:

Kraj Pardubický kraj:

Horní Morava, Velká Morava

Kraj Olomoucký kraj:

Sklené u Malé Moravy, Stříbrnice  

Prameny:

Zmrhalová M.Dotazník k lokalitě druhu Buxbaumia viridis – Králický Sněžník: vodopád Na Strašidlech.- Ms.1p.+přílohy (Depon. in. AOPK ČR, Praha).2005
 

Fotografie:

Poznámka: Zpracované souhrny doporučených opatření pro evropsky významné lokality naleznete na webových stránkách Ústředního seznamu ochrany přírody http://drusop.nature.cz/portal/

(c) 2006 Natura 2000 - Oficiální webové stránky soustavy Natura 2000 v České republice, všechna práva vyhrazena. Náměty, příspěvky a připomínky zasílejte na adresu natura2000@nature.cz. Redakce stránek využívá zpravodajství z databází ČTK, jejichž obsah je chráněn autorským zákonem. Přepis, šíření, či další zpřístupňování tohoto obsahu či jeho části veřejnosti, a to jakýmkoliv způsobem, je bez předchozího souhlasu AOPK ČR výslovně zakázáno. (c) 2006 - všechna práva vyhrazena. Materiály agentury AOPK ČR nesmí být dále publikovány, vysílány, přepisovány nebo redistribuovány. Správa a redakce stránek využívá redakční systém portálového rešení SuperServer firmy RAGTOOLS.