Homepage

CZ0524049 - Orlice a Labe

Rozloha: 2683.1800 ha
Navrhovaná kategorie ochrany: Přírodní památka - část
Biogeografická oblast - vysvětlivky: kontinentální
Souřadnice středu: 16°10'56'' v.d., 50°7'28'' s.š.
Nadmořská výška: 214 - 295 m n. m.

Mapa:

Poloha:

Niva toku Orlice od soutoku Tiché a Divoké Orlice (Čestice, Žďár nad Orlicí) po východní okraj Hradce Králové.
Řeka Orlice od Malšovic až po soutok Divoké a Tiché Orlice, Divoká Orlice až po Doudleby nad Orlicí, Tichá Orlice až po Choceň. Tok Labe od Sezemic po soutok s Orlicí v Hradci Králové.  

Ekotop:

Geologie: Geologický podklad tvoří horniny sv. křídy - vápnité jílovce a slínovce zčásti písčité, slínovce spongilitické a spongility, pískovce spongilitické, překryté štěrkopískovými náplavy. Místy je podloží tvořeno bezkarbonátovými hlinitopísčitými usazeninami.
Geomorfologie: Široká říční niva s vodním tokem.
Reliéf: Na celém území převládá rovinatý terén s minimálním rozpětím nadmořských výšek (kolem 240 m). Niva je zřetelně oddělena v sv. směru silnicí I/11 (Hradec Králové - Žamberk), z J, JV, částečně ze S nivu obklopuje rozsáhlý komplex hradeckých a chvojenských lesů.
Pedologie: Převažují půdy hnědé, nivní a oglejené.
Krajinná charakteristika: Část dolního meandrujícího toku Orlice s charakteristickou skladbou lužních a nivních společenstev. Nížinné toky. Orlice v horní části převážně v neupraveném přírodním korytě, aktivně meandrujícím, dno neupravené, písčité, břehy často podemleté, ve vodě množství spadlých stromů, křoviny rostoucí do vody. V dolní části Orlice a horní části Labe břehy upravené. V úseku Labe od jezu ve Vysoké po soutok s Loučnou v přirozeně revitalizovaném korytě, dno neupravené, kamenité (místy skalní výchozy a prahy), břehy porostlé hustou vegetací, keře až do vody, mnoho stromů v korytu.  

Biota:

V nivě toku Orlice převládají luční společenstva, která představují aluviální psárkové louky, vlhké pcháčové louky (terénní deprese niv a kolem slepých ramen), vlhká tužebníková lada (podmáčené části niv a zazemněná slepá ramena), méně často střídavě vlhké bezkolencové louky. Na sušších stanovištích jsou zastoupeny mezofilní ovsíkové louky. V mírných terénních depresích na loukách, kde dočasně stagnuje voda, se mozaikovitě vyskytuje vegetace vlhkých narušovaných půd. Okrajově a maloplošně jsou zastoupeny acidofilní suché trávníky bez význačného výskytu vstavačovitých a acidofilní trávníky mělkých půd. Na velmi zamokřených stanovištích dominují říční rákosiny (rozsáhlé monocenózy podél břehů Orlice - pás do 10 m šířky), méně rákosiny eutrofních stojatých vod (litorál stojatých vod slepých ramen a občasných tůní) a vegetace vysokých ostřic (litorál stojatých vod, terénní deprese).
Přirozeně meandrující tok Orlice s četnými nátržemi (bez regulací) doprovází řada slepých ramen s charakteristickou makrofytní vegetací přirozeně eutrofních a mezotrofních stojatých vod s voďankou žabí (Hydrocharis morsus-ranae), řezanem pilolistým (Stratiotes aloides), bublinatkou jižní (Utricularia australis) a ostatními porosty; mělkých stojatých vod s žebratkou bahenní (Hottonia palustris) a ostatními porosty a vodních toků s lakušník vzplývavý (Batrachium fluitans). Na zazemněná slepá ramena je vázaná eutrofní vegetace bahnitých substrátů. Pouze ve zbytcích jsou zachovány porosty lužní vegetace (údolní jasanovo-olšové luhy, tvrdé a měkké luhy nížinných řek, příp. mokřadní olšiny). Sušší stanoviště maloplošně porůstají hercynské dubohabřiny, vlhké acidofilní doubravy a subkontinentální borové doubravy. Po celé délce koryta Orlice se vytvořily stanoviště štěrkových říčních náplavů bez výrazné vegetace (štěrkové lavice a zerodované břehy). Nivu také hojně doprovázejí vrbové křoviny hlinitých a písčitých náplavů, příp. mokřadní vrbiny (podmáčená stanoviště u slepých ramen, terénní deprese v nivě Orlice). Pouze na říční terase Orlice u Štěnkova je vytvořena jednoletá vegetace písčin a otevřené trávníky písčin s paličkovcem šedavým v mozaice s acidofilními trávníky mělkých půd. Na drobných vodotečích byla zaznamenána pobřežní vegetace potoků, na slepém rameni asi 300-400 m sz. od přírodní památky Na Bahně vegetace letněných rybníků. Díky lidské činnosti (těžba písku a následné zaplavení vodou) vznikl na Bělečském písníku biotop obnažených písků a podmáčených terénních depresí s probíhajícím procesem rašelinění - zrašelinělé půdy s hrotnosemenkou bílou (0,2 ha).
Vlivem lidské činnosti je na lokalitě zastoupeno vysoké procento biotopů silně ovlivněných nebo vytvořených člověkem.
Velice druhově bohaté, druhy parmového pásma, zejména jelec tloušť (Squalius cephalus), jelec jesen (Leuciscus idus), jelec proudník (Leuciscus leuciscus), ouklej obecná (Alburnus alburnus), podoustev říční (Vimba vimba), parma obecná (Barbus barbus), štika obecná (Esox lucius), sumec obecný, candát obecný (Sander lucioperca), úhoř říční (Anguilla anguilla), cejn velký (Abramis brama), cejnek malý (Blicca bjoerkna), ostroretka stěhovavá (Chondrostoma nasus), plotice obecná (Rutilus rutilus), hrouzek obecný (Gobio gobio), okoun říční (Perca fluviatilis), sumeček americký (Ameiurus nebulosus), slunečnice pestrá (Lepomis gibbosus), ježdík obecný (Gymnocephalus cernuus), mřenka mramorovaná (Barbatula barbatula). Z naturového hlediska významný bolen dravý (Aspius aspius); výskyt klínatky rohaté (Ophiogomphus cecilia) a vydry říční (Lutra lutra).  

Kvalita a význam:

Jedná se o velmi zachovalou a funkční nivu toku Orlice s přirozeným meandrujícím korytem, četnými slepými rameny a charakteristickou lužní a nivní vegetací. Tok Orlice mimo intravilán města Hradce Králové je minimálně regulován zásahy do koryta (pouze kamenné záhozy v nejvíce erodovaných částech – v místech ohrožení zástavby v obcích apod.). Povodňové průtoky výrazně ovlivňují erozní činnost toku. Vznikají meandry, odstavují se nová slepá ramena, zatímco ve starých ramenech probíhá proces zazemňování. Niva Orlice představuje významný a rozsáhlý ekosystém s fungujícími přírodními procesy a vysokou diverzitou sukcesních stadií. Díky přeměně většiny ploch orné půdy na trvalé travní porosty se v posledních letech snížila eutrofizace a nitrifikace břehových porostů. V korytě Orlice se po celé délce nachází štěrkovité až písčité náplavy se sporadickou vegetací - rdesno peprník (Persicaria hydropiper), chrastice rákosovitá (Phalaris arundinacea). Makrofytní vegetaci vodních toků reprezentují roztroušené porosty lakušníku vzplývavého (Batrachium fluitans). Velmi cenná jsou slepá ramena a tůně v nivě Orlice s výskytem řady ohrožených druhů. Zpravidla se jedná o vodní plochy s vyšší druhovou diverzitou vodních makrofyt, např. bublinatka jižní (Utricularia australis), růžkatec ostnitý (Ceratophyllum demersum), voďanka žabí (Hydrocharis morsus–ranae), řezan pilolistý (Stratiotes aloides), okřehek trojbrázdý (Lemna trisulca), rdest ostrolistý (Potamogeton acutifolius), rdest alpský (P. alpinus), rdest dlouholistý (P. praelongus), žebratka bahenní (Hottonia palustris), stolístek přeslenitý (Myriophyllum verticillatum), stolístek klasnatý (M. spicatum), hojně stulík žlutý (Nuphar lutea) apod.
Na bahnité substráty zazemněných slepých ramen a rybníků je vázána eutrofní vegetace, k jejím dominantám patří žabník jitrocelový (Alisma plantago–aquatica), žabník kopinatý (A. lanceolata), zblochan vzplývavý (Glyceria fluitans), rdesno peprník (Persicaria hydropiper), rukev obojživelná (Rorippa amphibia), halucha vodní (Oenanthe aquatica), šípatka vodní (Sagittaria sagittifolia), šmel okoličnatý (Butomus umbellatus) aj.
Rozsáhlé monocenózy podél břehů Orlice (pásy až do 10 m šířky), ale i v podmáčených terénních depresích v nivě toku hojně tvoří říční rákosiny s dominantní chrasticí rákosovitou (Phalaris arundinacea) a ostřicí Buekovou (Carex buekii).
Slepá ramena, podmáčené terénní deprese v nivních loukách a vodoteče doprovází rákosiny eutrofních stojatých vod, vegetace vysokých ostřic - ostřice štíhlá (Carex acuta), o. ostrá (C. acutiformis), o. pobřežní (C. riparia), o. dvouřadá (C. disticha), chrastice rákosovitá (Phalaris arundinacea); vlhké pcháčové louky - dominantní pcháč šedý (Cirsium canum), pcháč zelinný (C. oleraceum), skřípina lesní (Scirpus sylvaticus); vlhká tužebníková lada - dominanta tužebník jilmový (Filipendula ulmaria). Z dalších lučních společenstev jsou významné porosty aluviálních psárkových luk v nivě Orlice (plošně nejvíce zastoupený biotop) a fragmenty bezkolencových luk. Pouze v některých místech se jedná o kvalitní a druhově pestré louky - výskyt bukvice lékařské (Betonica officinalis), čertkusu lučního (Succisa pratensis), žluťuchy lesklé (Thalictrum lucidum), česneku hranatého (Allium angulosum), srpice barvířské (Serratula tinctoria), olešníku kmínolistého (Selinum carvifolia), svízele severního (Galium boreale), rozrazilu dlouholistého (Pseudolysimachion maritimum), řebříčku bertrámu (Achillea ptarmica). Většina ploch psárkových luk je dosévaných nebo zakládaných na dřívějších polích. Střídavě vlhké bezkolencové louky ustupují v důsledku nekosení a eutrofizace.
Biotopově významná je lokalita Bělečský písník, kde byl lidskou činností vytvořen umělý ekosystém vytěžené pískovny zaplněné vodou, obnažených písků a podmáčených terénních depresí s probíhajícím procesem rašelinění. Na těchto plochách se hojně vyskytuje rosnatka okrouhlolistá (Drosera rotundifolia), plavuňka zaplavovaná (Lycopodiella inundata). Blízká vodoteč je zcela zarostlá potočnicí lékařskou (Nasturtium officinale).
Na chudých, obnažených píscích na říční terase Orlice (Štěnkov, Lípa) se nachází různě zapojené porosty psamofilních společenstev - výskyt Hypochoeris radicata, pavince horského (Jasione montana), kuřinky červené (Spergularia rubra), jetele rolního (Trifolium arvense), pelyňku ladního (Artemisia campestris), paličkovce šedavého (Corynephorus canescens), mateřídoušky úzkolisté (Thymus serpyllum), kostřavy písečné (Festuca psammophila), psinečku tuhého (Agrostis vinealis), chmerku vytrvalého (Scleranthus perennis). Společenstva podléhají velmi rychle sukcesi, zarůstají trávami a náletovými dřevinami. V lokalitě u Štěnkova jsou pravidelně mechanicky narušována (táborová základna), což společenstvu prospívá, ale na druhé straně dochází k eutrofizaci.
Z keřových společenstev jsou významné porosty mokřadních vrbin a vrbových křovin hlinitých a písčitých náplavů na podmáčených stanovištích u slepých ramen, rybníků, na podmáčených stanovištích u slepých ramen a v terénních depresích v nivě Orlice - dominanty vrba trojmužná (Salix triandra), v. košíkářská (S. viminalis), vrba popelavá (S.cinerea), v. nachová (S. purpurea), v. ušatá (S. aurita).
Z lesních biotopů jsou nejhodnotnější lužní porosty, které se však v území vyskytují fragmentárně. Tvrdé luhy nížinných řek se nachází v partiích, kde dochází v letním období k vysychání půdního profilu do větší hloubky. Z dřevin v porostech dominují dub letní (Quercus robur), jilm vaz (Ulmus laevis), vrba bílá (Salix alba), vrba křehká (Salix fragilis), jasan ztepilý (Fraxinus excelsior). Bylinné patro je pestré v jarním aspektu -dymnivka dutá (Corydalis cava), v letním období v něm převládají nitrofilní druhy. Zbytky měkkých luhů nížinných řek s dominantními vrbami - vrbou bílou (Salix alba), v. křehkou (S. fragilis), v. košíkářskou (S. viminalis), v. nachovou (S. purpurea) a jasanem ztepilým (Fraxinus excelsior) jsou velmi často pozměněny dosadbou dalších dřevin topol kanadský (Populus x canadensis), dub letní (Quercus robur apod.). V místech s vyšší hladinou spodní vody, podél vodních toků se ojediněle nachází údolní jasanovo–olšové luhy s bohatým výskytem jarních geofytů - sasanka hajní (Anemone nemorosa), křivatec žlutý (Gagea lutea), orsej jarní hlíznatý (Ficaria bulbifera).
Území je hodnotné i ze zoologického hlediska. Z naturových druhů se zde vyskytuje vydra říční (Lutra lutra), klínatka rohatá (Ophiogomphus cecilia), bolen dravý (Aspius aspius), z dalších ledňáček říční (Alcedo atthis), kulík říční (Charadrius dubius), pisík obecný (Actitis hypoleucos).
Jde o jeden z mála zachovalých a minimálně narušených vodních toků v České republice. V minulosti existoval i návrh na vyhlášení stejnojmenného CHKO. V současné době území tvoří základ rozsáhlého přírodního parku Orlice, součástí je i řada chráněných území (PCHP Rameno u Stříbrného rybníka, PP Bělečský písník, PP Na bahně, PP Orlice) a registrovaných VKP.
Spojená Orlice do Albrechtic a Labe od soutoku s Loučnou představují jedinečnou lokalitu pro stabilní rozmnožující se populaci bolena dravého.  

Zranitelnost:

Za nejzávažnější problém území lze považovat poškození nivy Orlice, ke kterému došlo v souvislosti s intenzivním zemědělským hospodařením (zničení lužních porostů, rozšiřování polí, luk a pastvin až k břehové hraně Orlice a jejích přítoků, zasypávání slepých ramen nebo jejich intenzivní zazemňování - zčásti přirozené, zčásti podpořené erozí a smyvem ornice při povodňových stavech). Niva Orlice na rozdíl od nivy Labe neztratila svoji retenční i estetickou funkci. Narušení rovnováhy celého ekosystému není tak vysoké (zachování funkčních zbytků lužních porostů, vodních, mokřadních a bažinných ekosystémů slepých ramen, občasných tůní a drobných přítoků). Regulace toku byla provedena pouze v intravilánech sídel, ve zbývajících částech území se úpravy omezily na kamenné záhozy v nejvíce exponovaných místech (erozí ohrožené pozemky v blízkosti zástavby v obcích). Regulace toku v intravilánu HK vedla nejen k narovnání toku, změně průtoků, poškození břehových porostů, ale celkově ke změně vodního režimu v nivě.
V posledních letech byla značná část orné půdy v nivě převedena zpět na luční porosty. I přes v minulosti realizovaná odvodňování pozemků dochází k obnově psárkových a pcháčových luk (svazy Alopecurion, Calthion), ve zbytcích lze zaznamenat i společenstva svazu Molinion. Mnoho obnovených luk však v posledních letech zůstává ležet ladem (důsledek zániku zemědělských podniků). Postupně degradují a podléhají šíření expanzivních i invazních druhů rostlin.
K dalším negativním jevům v nivě patří nežádoucí výsadba nepůvodních dřevin (Populus x canadensis, Acer negundo, Robinia pseudacacia apod.). Přestárlé stejnověké porosty amerických topolů jsou postupně nahrazovány výsadbou dubu letního, jasanu ztepilého, javoru klenu, lípy srdčité, vrby bílé atd.
V souvislosti s intenzivní urbanizací dochází na okraji intravilánu Hradce Králové k záboru zemědělských pozemků v nivě. Tyto plochy slouží k budování nových silničních komunikací, průmyslových a obchodních zón.
Vzhledem k velkým zásobám písčitých sedimentů je niva Orlice využívána také k otevírání nových pískoven. Vznikají rozsáhlé vodní plochy, které jsou zásahem do krajiny, ale zároveň představují oligotrofní stanoviště osídlovaná v prvních stádiích sukcese vzácnými rostlinnými společenstvy vázanými na obnažené a chudé písky.
K nezanedbatelným negativním činnostem člověka v nivě Orlice patří rybaření, se kterým souvisí zavlékání nepůvodních druhů ryb, používání býložravých ryb k likvidaci vodních makrofyt, zvyšování obsahu živin a celkové narušování rovnováhy ekosystému slepého ramene, rybníka nebo toku. Některé pozemky jsou v poslední době využívány k pastvě skotu, koní. Dochází k intenzivnímu sešlapu a poškozování nivy včetně břehové hrany toku a okusu břehových porostů.
Velmi závažným problémem nivy Orlice je intenzivní šíření invazních druhů rostlin, které souvisí nejen s absencí obhospodařování pozemků, ale také s přirozeným vývojem toku, tj. meandrováním, vytvářením nových štěrkových náplavů, lavic, protrháváním ramen apod. Nejrozšířenějším invazním druhem je Impatiens glandulifera, dále Reynoutria japonica, Helianthus tuberosus, Echinocystis lobata, různé druhy celíků apod.
Lokalitu ohrožují regulace koryta a vypouštění odpadních vod. Je nevhodné vysazovat bolena dravého z jiných lokalit.  

Management:

Potlačovat sukcesi - likvidace náletových dřevin, občasné mechanické narušení substrátu.
Likvidace invazních druhů podél Orlice: netýkavky žláznaté
(Impatiens glandulifera), křídlatky japonské (Reynoutria japonica), slunečnice topinamburu (Helianthus tuberosus), štětince laločnatého (Echinocystis lobata).
Pro klínatku: Zachování a ochrana přirozených úseků vodotečí, ochrana vody před znečištěním. Při budování jezů, opravách mostů apod., i jiných úpravách (revitalizacích) toků vytvářet proudné písčité úseky bez vegetace, které jsou vhodné k osídlení larvami.  

Možné střety zájmu:

Povodí Labe - regulace toku, zásahy do koryta
Za hlavní příčinu ústupu této vážky lze jednoznačně označit regulaci menších toků (zejména regulace koryt, zpevňování břehů), a znečišťování tekoucích vod, na které velmi citlivě reaguje. Negativní vliv má i likvidace břehových porostů a nadměrné vysazování ryb.  

Stanoviště:

Stanoviště - přehled

Celková rozloha lokality:%ha: 2683.1800
Z toho prioritních naturových biotopů: 1.7146.0245
Z toho neprioritních naturových biotopů: 8.64231.9466
Z toho ostatních přírodních biotopů: 19.84532.3808
Z toho X biotopů: 49.621331.4951
Z toho nereklasifikovaných biotopů: 0

Zobrazovaná data rozloh stanovišť a biotopů odpovídají informacím o stavu při vyhlášení lokality a jsou rovněž shodná s daty zasílanými Evropské komisi formou standardního datového formuláře.
Aktuální data je možné získat na AOPK ČR (pavla.trachtova@nature.cz)

Naturové biotopy:

Stanoviště/BiotopRozloha (ha)Podíl (%)R/Z/GPředmět ochrany
2330Otevřené trávníky kontinentálních dun s paličkovcem (Corynephorus) a psinečkem (Agrostis) 1.33690.04B/A/BAno
T5.1 Jednoletá vegetace písčin
Management: zabránit sukcesi - narušování drnového pokryvu, likvidace náletových dřevin
0.17970.00C/B/B
T5.2 Otevřené trávníky písčin s paličkovcem šedavým (Corynephorus canescens)
Management: zabránit sukcesi - narušování drnového pokryvu, likvidace náletových dřevin
1.15720.04B/A/B
3130Oligotrofní až mezotrofní stojaté vody nížinného až subalpínského stupně kontinentální a alpínské oblasti a horských poloh a jiných oblastí, s vegetací tříd Littorelletea uniflorae nebo Isoëto-Nanojuncetea 0.10950.00A/A/-Ne
M2.1 Vegetace letněných rybníků0.10950.00A/A/-
3150Přirozené eutrofní vodní nádrže s vegetací typu Magnopotamion nebo Hydrocharition 18.54440.69A/A/AAno
V1A Makrofytní vegetace přirozeně eutrofních a mezotrofních stojatých vod s voďankou žabí (Hydrocharis morsus-ranae)
Management: slepá ramena - usměrnit chov ryb pro sportovní rybolov (vyloučit býložravé druhy ryb), zazemněná ramena odbahnit šetrným způsobem
0.65290.02A/A/A
V1B Makrofytní vegetace přirozeně eutrofních a mezotrofních stojatých vod s řezanem pilolistým (Stratiotes aloides)
Management: slepá ramena - usměrnit chov ryb pro sportovní rybolov (vyloučit býložravé druhy ryb), zazemněná ramena odbahnit šetrným způsobem
0.04820.00A/A/A
V1C Makrofytní vegetace přirozeně eutrofních a mezotrofních stojatých vod s bublinatkou jižní nebo obecnou (Utricularia australis a U. vulgaris)
Management: slepá ramena - usměrnit chov ryb pro sportovní rybolov (vyloučit býložravé druhy ryb), zazemněná ramena odbahnit šetrným způsobem
0.13900.00A/A/A
V1F Makrofytní vegetace přirozeně eutrofních a mezotrofních stojatých vod - ostatní porosty
Management: slepá ramena - usměrnit chov ryb pro sportovní rybolov (vyloučit býložravé druhy ryb), zazemněná ramena odbahnit šetrným způsobem
17.70430.65A/A/A
3260Nížinné až horské vodní toky s vegetací svazů Ranunculion fluitantis a Callitricho-Batrachion 5.32890.19A/A/AAno
V4A Makrofytní vegetace vodních toků - porosty aktuálně přítomných vodních makrofyt5.32890.19A/A/A
3270Bahnité břehy řek s vegetací svazů Chenopodion rubri p.p. a Bidention p.p. 0.0760.00C/B/-Ne
M6 Bahnité říční náplavy0.03800.00C/B/-
M6 Bahnité říční náplavy0.03800.00C/B/-
6210Polopřirozené suché trávníky a facie křovin na vápnitých podložích (Festuco-Brometalia) 0.16670.00C/C/-Ne
T3.5B Acidofilní suché trávníky bez význačného výskytu vstavačovitých0.16670.00C/C/-
6410Bezkolencové louky na vápnitých, rašelinných nebo hlinito-jílovitých půdách (Molinion caeruleae)31.95221.19C/B/BAno
T1.9 Střídavě vlhké bezkolencové louky31.95221.19C/B/B
6430Vlhkomilná vysokobylinná lemová společenstva nížin a horského až alpínského stupně 5.50390.20B/B/BAno
M5 Devětsilové lemy horských potoků0.00660.00D/C/-
M7 Bylinné lemy nížinných řek0.54300.02B/B/-
T1.6 Vlhká tužebníková lada4.95430.18B/B/B
6510Extenzivní sečené louky nížin až podhůří (Arrhenatherion, Brachypodio-Centaureion nemoralis) 117.0764.36C/B/AAno
T1.1 Mezofilní ovsíkové louky117.07604.36C/B/A
7150Prolákliny na rašelinném podloží (Rhynchosporion) 0.01680.00C/C/-Ne
R2.4 Zrašelinělé půdy s hrotnosemenkou bílou (Rhynchospora alba)
Management: potlačovat sukcesi - likvidace náletových dřevin, občasné mechanické narušení substrátu
0.01680.00C/C/-
8210Chasmofytická vegetace vápnitých skalnatých svahů 0.00420.00B/A/-Ne
S1.1 Štěrbinová vegetace vápnitých skal a drolin0.00420.00B/A/-
9130Bučiny asociace Asperulo-Fagetum 0.49020.01A/B/-Ne
L5.1 Květnaté bučiny0.49020.01A/B/-
9170Dubohabřiny asociace Galio-Carpinetum 14.33370.53C/B/-Ne
L3.1 Hercynské dubohabřiny14.33370.53C/B/-
9180Lesy svazu Tilio-Acerion na svazích, sutích a v roklích 0.62320.02B/A/-Ne
L4 Suťové lesy0.62320.02B/A/-
9190Staré acidofilní doubravy s dubem letním (Quercus robur) na písčitých pláních 1.56710.05C/C/-Ne
L7.2 Vlhké acidofilní doubravy1.56710.05C/C/-
91E0Smíšené jasanovo-olšové lužní lesy temperátní a boreální Evropy (Alno-Padion, Alnion incanae, Salicion albae) 45.40131.69B/B/CAno
L2.2A Údolní jasanovo-olšové luhy, typické porosty9.86460.36B/B/A
L2.4 Měkké luhy nížinných řek35.53671.32B/B/C
91F0Smíšené lužní lesy s dubem letním (Quercus robur), jilmem vazem (Ulmus laevis), j. habrolistým (U. minor), jasanem ztepilým (Fraxinus excelsior) nebo j. úzkolistým (F. angustifolia) podél velkých řek atlantské a středoevropské provincie (Ulmenion minoris) 35.44011.32B/B/BAno
L2.3A Tvrdé luhy nížinných řek, člověkem málo ovlivněné porosty12.85560.47B/B/-
L2.3B Tvrdé luhy nížinných řek, člověkem silně ovlivněné porosty22.58450.84B/B/C

Ostatní přírodní biotopy

BiotopRozloha (ha)Podíl(%)R/Z
K1 Mokřadní vrbiny4.76810.17B/B
K2.1 Vrbové křoviny hlinitých a písčitých náplavů49.69511.85B/A
K3 Vysoké mezofilní a xerofilní křoviny3.17650.11A/A
L1 Mokřadní olšiny4.83450.18B/B
L2.2B Potoční a degradované jasanovo-olšové luhy27.47741.02C/C
L7.1 Suché acidofilní doubravy0.29490.01C/C
L7.3 Subkontinentální borové doubravy0.65720.02B/C
M1.1 Rákosiny eutrofních stojatých vod23.78790.88A/A
M1.3 Eutrofní vegetace bahnitých substrátů1.01110.03B/B
M1.4 Říční rákosiny42.13401.57B/B
M1.5 Pobřežní vegetace potoků1.44530.05B/A
M1.7 Vegetace vysokých ostřic34.95681.30A/A
M4.1 Štěrkové náplavy bez vegetace2.56840.09A/B
R1.4 Lesní prameniště bez tvorby pěnovců0.43890.01B/B
T1.10 Vegetace vlhkých narušovaných půd0.31270.01A/A
T1.4 Aluviální psárkové louky181.91666.77C/B
T1.5 Vlhké pcháčové louky40.39141.50B/B
T5.5 Acidofilní trávníky mělkých půd0.05470.00A/A
V1G Stanoviště bez vodních makrofyt, ale s přiroz. nebo přírodně blíz.charakt.dna a břehu11.34080.42A/A
V2B Makrofytní vegetace mělkých stojatých vod s dominantní žebratkou bahenní (Hottonia palustris)0.85170.03A/A
V2C Makrofytní vegetace mělkých stojatých vod - ostatní porosty1.37650.05B/B
V4B Makrofytní vegetace vodních toků - stanoviště s potenciálním výskytem makrofyt nebo se zjevně přirozeným či přírodě blízkým charakterem koryta98.89033.68A/A

Biotopy řady X

BiotopRozloha (ha)Podíl (%)
X1 Urbanizovaná území39.31351.46
X2 Intenzivně obhospodařovaná pole146.18945.44
X3 Extenzivně obhospodařovaná pole42.89341.59
X5 Intenzivně obhospodařované louky680.079925.34
X6 Antropogenní plochy se sporadickou vegetací mimo sídla0.18840.00
X7 Ruderální bylinná vegetace mimo sídla217.98168.12
X8 Křoviny s ruderálními a nepůvodními druhy0.26410.00
X9A Lesní kultury s nepůvodními jehličnatými dřevinami13.44650.50
X9B Lesní kultury s nepůvodními listnatými dřevinami9.71120.36
X10 Paseky s podrostem původního lesa1.29060.04
X11 Paseky s nitrofilní vegetací0.66920.02
X12 Nálety pionýrských dřevin20.57680.76
X13 Nelesní stromové výsadby mimo sídla57.00572.12
X14 Vodní toky a nádrže bez ochranářsky významné vegetace101.88483.79
 

Druhy - Rostliny:

Nejsou předmětem ochrany.  

Druhy - Živočichové:

Stálá populace Zastavující se Zimující Hnízdící
Podíl populace Zachovalost Izolace Celkové hodnocení
bolen dravýC
Aspius aspiusCBCB
klínatka rohatáC
Ophiogomphus ceciliaBACA
vydra říčníP
Lutra lutraCACB
 

Kraje a katastrální území:

Kraj Královéhradecký kraj:

Albrechtice nad Orlicí, Běleč nad Orlicí, Blešno, Borohrádek, Březhrad, Častolovice, Čestice u Častolovic, Číčová, Doudleby nad Orlicí, Hradec Králové, Kostelec nad Orlicí, Krňovice, Lípa nad Orlicí, Malá Čermná nad Orlicí, Malšova Lhota, Malšovice u Hradce Králové, Nepasice, Nový Hradec Králové, Petrovice nad Orlicí, Pražské Předměstí, Slezské Předměstí, Svinary, Šachov u Borohrádku, Štěnkov, Štěpánovsko, Třebechovice pod Orebem, Třebeš, Týniště nad Orlicí, Velká Čermná nad Orlicí, Vyhnánov, Vysoká nad Labem, Zdelov, Žďár nad Orlicí

Kraj Pardubický kraj:

Běstovice, Bošín u Chocně, Bukovina nad Labem, Dražkov nad Labem, Dříteč, Hrobice, Kunětice, Lukovna, Němčice nad Labem, Opatovice nad Labem, Plchovice, Plchůvky, Počaply nad Loučnou, Sezemice nad Loučnou, Újezd u Chocně  

Prameny:

Neuvedeno  

Fotografie:

Poznámka: Zpracované souhrny doporučených opatření pro evropsky významné lokality naleznete na webových stránkách Ústředního seznamu ochrany přírody http://drusop.nature.cz/portal/

(c) 2006 Natura 2000 - Oficiální webové stránky soustavy Natura 2000 v České republice, všechna práva vyhrazena. Náměty, příspěvky a připomínky zasílejte na adresu natura2000@nature.cz. Redakce stránek využívá zpravodajství z databází ČTK, jejichž obsah je chráněn autorským zákonem. Přepis, šíření, či další zpřístupňování tohoto obsahu či jeho části veřejnosti, a to jakýmkoliv způsobem, je bez předchozího souhlasu AOPK ČR výslovně zakázáno. (c) 2006 - všechna práva vyhrazena. Materiály agentury AOPK ČR nesmí být dále publikovány, vysílány, přepisovány nebo redistribuovány. Správa a redakce stránek využívá redakční systém portálového rešení SuperServer firmy RAGTOOLS.