Homepage

CZ0714772 - Údolí Bystřice

Rozloha: 751.1231 ha
Navrhovaná kategorie ochrany:
Biogeografická oblast - vysvětlivky: kontinentální
Souřadnice středu: 17°24'35'' v.d., 49°39'57'' s.š.
Nadmořská výška: 287 - 614 m n. m.

Mapa:

Poloha:

Zalesněné pravé svahy a část údolí řeky Bystřice mezi Smilovským mlýnem a Hlubočkami (asi 11 km SV od Olomouce).  

Ekotop:

Geologie: Geologický podklad tvoří spodnokarbonské flyšové vrstvy s převahou břidlic nad drobami, v oblasti Hrubé Vody naopak s převahou drob, drobových pískovců a slepenců nad břidlicemi.
Geomorfologie: Přírodní komplex leží na jihovýchodním okraji Nízkého Jeseníku, v geomorfologickém podcelku Domašovská vrchovina.
Reliéf: Majoritní část území se rozkládá na svazích východně od řeky Bystřice. Na jižním okraji Hrubé Vody lokalita maloplošně přesahuje i do levé části údolí Bystřice. Svahy jsou orientované převážně k SV až JV se sklony 20-30 i více stupňů, v některých úsecích se skalními útvary, mrazovými sruby a balvanovitými proudy. Nadmořská výška se pohybuje od 270 m (pří úpatí údolního svahu na jižním okraji území) do 590 m (jižní svahy vrchu Jedlina).
Pedologie: Převládajícím půdním typem jsou kambizemě.
Krajinná charakteristika: Zachovalé lesní porosty převážně květnatých a acidofilních bučin, maloplošně také suťových lesů, na jihu dubohabřin a suchých acidofilních doubrav. V nivě Bystřice se maloplošně vyskytují zbytky mezofilních a vlhkých luk. Součástí navrhovaného přírodního komplexu je PR Hrubovodské sutě.  

Biota:

V severní části území jsou hlavní formační jednotkou květnaté bučiny (L5.1) as. Dentario enneaphylli-Fagetum, na skalnatých výchozech přecházející v suťové lesy (L4) sv. Tilio-Acerion. Na jihu území převažují dubohabřiny. Mapovány zde byly hercynské dubohabřiny (L3.1) as. Melampyro nemorosi-Carpinetum a západo-karpatské dubohabřiny (L3.3) as. Carici pilosae-Carpinetum. Na exponovaných místech se vyskytují suché acidofilní doubravy (L7.1) sv. Genisto germanicae-Quercion. Podél vodních toků rostou jasanovo-olšové luhy (L2.2). Nelesní biotopy jsou v území rozšířeny velmi sporadicky. Maloplošně se v nivě Bystřice zachovaly zbytky mezofilních ovsíkových a vlhkých pcháčových luk. Na skalních výchozech a na lokalitách druhotně vzniklých, jako jsou zářezy vzniklé při budování tělesa železniční trati, se vyvinula druhově chudá společenstva silikátových skal a drolin (S1.2) as. Asplenio trichomanis-Polypodietum.  

Kvalita a význam:

Květnaté bučiny (L5.1) jsou různého stáří, jedno až dvouetážové porosty se slabě vyvinutým keřovým patrem s dominantním bukem lesním (Fagus sylvatica) a s příměsí javoru klenu (Acer pseudoplatanus), javoru mléče (A. platanoides) či lípy velkolisté (Tilia platyphyllos) ve stromovém patře. Velmi cenné jsou porosty s vyšším podílem jedle bělokoré (Abies alba), někde hojně zmlazující. Nevhodným lesním hospodařením je místně podporován smrk ztepilý (Picea abies). Azonálně se na strmých skeletnatých svazích vyskytují suťové lesy (L4) sv. Tilio-Acerion s vyšším podílem javoru klenu (Acer pseudoplatanus), javoru mléče (Acer platanoides), lípy velkolisté (Tilia platyphyllos), či jasanu ztepilého (Fraxinus excelsior), vtroušeně též jilmu horského (Ulmus glabra), smrku ztepilého (Picea abies) a jedle bělokoré (Abies alba). Dominantou bylinného patra je měsíčnice vytrvalá (Lunaria rediviva), dále kyčelnice devítilistá (Dentaria enneaphyllos), bažanka vytrvalá (Mercurialis perennis), pitulník horský (Galeobdolon montanum), kakost smrdutý (Geranium robertianum) a druhy bučin a jedlobučin. Na jihu území přecházejí bučiny v dubohabřiny. Jedná se o přechodné typy mezi karpatskými a hercynskými dubohabřinami. Na výslunných strmých svazích s jihovýchodní expozicí se vyskytují též přechodné typy k jednotkám sv. Genisto germanicae-Quercion. Stromové patro porostů je tvořeno převážně dubem zimním (Quercus patraea), místně s vyšším podílem habru obecného (Carpinus betulus) či lípy srdčité (Tilia cordata), druhotně též jehličnanů - smrku ztepilého (Picea abies) a borovice lesní (Pinus sylvestris). V bylinném patře se vyskytují druhy hercynských dubohabřin - lipnice hajní (Poa nemoralis), bika hajní (Luzula luzuloides), konvalinka vonná (Convallaria majalis), rozrazil rezekvítek (Veronica chamaedrys), zvonek kopřivolistý (Campanula trachelium), černýš hajní (Melampyrum nemorosum), na živinami bohatších stanovištích též diagnostické druhy karpatských dubohabřin ostřice chlupatá (Carex pilosa) a svízel Schultesův (Galium schultesii).
Zoologicky cenou lokalitou je Lesní rybník s výskytem chráněných druhů obojžívelníků: kuňky žlutobřiché (Bombina variegata), ropuchy obecné (Bufo bufo), rosničky zelené (Hyla arborea), skokana hnědého (Rana temporaria), čolka velkého (Triturus cristatus), čolka horského (Triturus alpestris), čolka obecného (Triturus vulgaris).
V údolí řeky Bystřice mezi Hrubou Vodou a Hlubočkami se vyskytují populace vzácných motýlů: přástevníka kostivalového (Callimorpha quadripunctaria), modráska bahenního (Maculinea nausithous) a ohniváčka černočárného (Lycaena dispar). Populace evropsky významného druhu - přástevníka kostivalového (Callimorpha quadripunctaria) je jedním z předmětů ochrany tohoto přírodního komplexu. V území jsou četné pozůstatky po důlní činnosti, v některých štolách se nachází bohaté populace letounů, např. ve Štole Pany Marie Sněžné (někdy též Marie Pomocné) bylo pozorováno 7 druhů, např. netopýr velký (Myotis myotis), netopýr brvitý (Myotis emarginatus), netopýr velkouchý (Myotis bechsteini), vrápenec malý (Rhinolophus hipposideros), v nedaleké Štole u domova důchodců se vyskytuje 9 druhů, např. netopýr velký (Myotis myotis), netopýr brvitý (Myotis emarginatus), netopýr černý (Barbastella barbastellus).  

Zranitelnost:

Celkově lze označit území za ekologicky stabilní. Podstatná část lokality je lesnicky obhospodařována, při dodržení zásad přírodě blízkého hospodaření, zejména při respektování přirozené dřevinné skladby lesních porostů, nepředstavuje lesní hospodářství pro lokalitu výraznější ohrožení či ekologickou zátěž. Ohrožením pro stabilitu lesních ekosystémů jsou vysoké stavy spárkaté zvěře, zejména nepůvodních muflonů, kteří jsou v okolí obce Jívová chováni ve volnosti. Největším negativním činitelem v území je velký povrchový lom na droby s drtírnou západně od Hrubé Vody. V této části jde o významný lokální zdroj znečistění hlukem a prachem, nicméně právě v ochranném pásmu lomu (je podána žádost na odtěžení) lze najít zachovalé bukové a suťové porosty. Nešvarem je existence rekreačních chat na pozemcích k plnění funkcí lesa, do budoucna je třeba zabránit dalšímu nekontrolovanému rozšiřování chatových kolonií do volné krajiny. Specifický tvar údolí poskytuje terénní podmínky pro náhlé a silné poryvy větru (hůlavy), které na exponovaných místech způsobují lokální škody na porostech, kalamitní situace nastala např. v létě 2001.
Pro populaci přástevníka kostivalového představuje největší ohrožení trvalé zastavění ruderalizovaných ploch, přeměna luk na zahrádkářskou kolonii nebo chatovou osadu, které jsou v sousedství.  

Management:

V lesních porostech je nutné nesnižovat celkové zastoupení a počet původních druhů dřevin, udržovat jejich populace v početnosti a věkové struktuře umožňující jejich další reprodukci (obnovu).
Vyloučit rozšiřování nepůvodních druhů nebo kříženců dřevin, schopných vyvolat erozi genofondu původních druhů dřevin. Tyto druhy při hospodářských zásazích přednostně z lesních porostů odstraňovat.
Jemnějšími způsoby obnovy lesa udržovat nebo vytvářet rozrůzněnou věkovou a prostorovou strukturu lesa (např. zakládáním menších obnovných prvků, ponecháváním nedomýcených jedinců či skupin původních druhů dřevin atd.). Zejména stávající etážové porostní skupiny přednostně obnovovat opět na porostní skupiny etážové nebo věkově skupinovitě diferencované. Maximálně využívat stávající přirozené zmlazení, v extrémních lokalitách případně i pařezové výmladnosti listnatých dřevin. Dle možnosti ponechávat vhodné porosty samovolnému vývoji bez odstraňování odumřelé dřevní hmoty.
Nezavádět nové intenzivní chovy zvěře. Usilovat o dosažení biologicky únosných stavů spárkaté zvěře, umožňující úspěšné odrůstání přirozeného zmlazení všech zastoupených původních druhů dřevin.
Těžbu a soustřeďování dříví provádět za dostatečné únosnosti půdy (za vhodných klimatických podmínek) technologiemi minimalizujícími poškození půdy, bylinné a dřevinné vegetace. Úmyslnou mýtní těžbu přednostně provádět mimo období od 1.4. do 31.7. běžného kalendářního roku. Případné obnovní zásahy musí respektovat půdoochranou funkci porostů.
Pro ochranu populace přástevníka kostivalového je nutné omezit používání nevhodného chemického posypu na komunikaci v blízkosti výskytu motýla (druh se koncentruje do příkopů podél silnice).  

Možné střety zájmu:

Rozšiřování těžby v lomu Hrubá Voda či chatových oblastí v údolí Bystřice.  

Stanoviště:

Stanoviště - přehled

Celková rozloha lokality:%ha: 751.1231
Z toho prioritních naturových biotopů: 4.6635.0604
Z toho neprioritních naturových biotopů: 62.01465.7896
Z toho ostatních přírodních biotopů: 2.9121.892
Z toho X biotopů: 29.42221.04
Z toho nereklasifikovaných biotopů: 0

Zobrazovaná data rozloh stanovišť a biotopů odpovídají informacím o stavu při vyhlášení lokality a jsou rovněž shodná s daty zasílanými Evropské komisi formou standardního datového formuláře.
Aktuální data je možné získat na AOPK ČR (pavla.trachtova@nature.cz)

Naturové biotopy:

Stanoviště/BiotopRozloha (ha)Podíl (%)R/Z/GPředmět ochrany
6430Vlhkomilná vysokobylinná lemová společenstva nížin a horského až alpínského stupně 0.55570.07C/B/-Ne
M5 Devětsilové lemy horských potoků0.55570.07C/B/-
6510Extenzivní sečené louky nížin až podhůří (Arrhenatherion, Brachypodio-Centaureion nemoralis) 0.13560.01C/B/-Ne
T1.1 Mezofilní ovsíkové louky0.13560.01C/B/-
8220Chasmofytická vegetace silikátových skalnatých svahů 1.68170.22B/A/BAno
S1.2 Štěrbinová vegetace silikátových skal a drolin1.68170.22B/A/B
8310Jeskyně nepřístupné veřejnosti 0.0010.00D/C/-Ne
S3B Jeskyně nepřístupné veřejnosti0.00100.00D/C/-
9110Bučiny asociace Luzulo-Fagetum 71.97089.58B/B/CAno
L5.4 Acidofilní bučiny71.97089.58B/B/C
9130Bučiny asociace Asperulo-Fagetum 361.093348.07B/B/CAno
L5.1 Květnaté bučiny361.093348.07B/B/C
9170Dubohabřiny asociace Galio-Carpinetum 30.35154.04C/C/-Ne
L3.1 Hercynské dubohabřiny15.86752.11C/C/-
L3.2 Polonské dubohabřiny0.71770.09B/C/-
L3.3C Hercynsko-karpatské dubohabřiny13.76631.83B/B/-
9180Lesy svazu Tilio-Acerion na svazích, sutích a v roklích 31.76754.22B/A/BAno
L4 Suťové lesy31.76754.22B/A/B
91E0Smíšené jasanovo-olšové lužní lesy temperátní a boreální Evropy (Alno-Padion, Alnion incanae, Salicion albae) 3.29290.43C/B/-Ne
L2.2A Údolní jasanovo-olšové luhy, typické porosty3.29290.43C/B/-

Ostatní přírodní biotopy

BiotopRozloha (ha)Podíl(%)R/Z
L2.2B Potoční a degradované jasanovo-olšové luhy1.51060.20A/B
L7.1 Suché acidofilní doubravy19.75952.63C/B
T1.5 Vlhké pcháčové louky0.08410.01B/B
V4B Makrofytní vegetace vodních toků - stanoviště s potenciálním výskytem makrofyt nebo se zjevně přirozeným či přírodě blízkým charakterem koryta0.53780.07B/A

Biotopy řady X

BiotopRozloha (ha)Podíl (%)
X1 Urbanizovaná území2.08800.27
X5 Intenzivně obhospodařované louky0.01570.00
X6 Antropogenní plochy se sporadickou vegetací mimo sídla1.24860.16
X7 Ruderální bylinná vegetace mimo sídla2.18750.29
X9A Lesní kultury s nepůvodními jehličnatými dřevinami166.799322.20
X9B Lesní kultury s nepůvodními listnatými dřevinami2.23400.29
X10 Paseky s podrostem původního lesa14.04371.86
X11 Paseky s nitrofilní vegetací32.25984.29
X12 Nálety pionýrských dřevin0.00740.00
X13 Nelesní stromové výsadby mimo sídla0.15600.02
 

Druhy - Rostliny:

Nejsou předmětem ochrany.  

Druhy - Živočichové:

Stálá populace Zastavující se Zimující Hnízdící
Podíl populace Zachovalost Izolace Celkové hodnocení
přástevník kostivalovýC
Callimorpha quadripunctariaCBBC
 

Kraje a katastrální území:

Kraj Olomoucký kraj:

Hlubočky, Hrubá Voda, Jívová, Pohořany na Moravě, Posluchov  

Prameny:

AOPK ČRDruhové databáze.2003
Čablík J.M0052 - Hlubočky - Závěrečná zpráva z mapování Natura 2000, depon. in AOPK ČR, Praha.2001
Tandler L.M0029 - Pštrosí údolí - Závěrečná zpráva z mapování Natura 2000, depon. in AOPK ČR, Praha.2001
Tandler L.M0096 - Domašov - Závěrečná zpráva z mapování Natura 2000, depon. in AOPK ČR.2002
Háková A.M0073 - Kopeček - Závěrečná zpráva z mapování Natura 2000, depon. in AOPK ČR.2003
Šafář J. et al.Chráněná území ČR.-Olomoucko, svazek VI., Agentura ochrany přírody a krajiny ČR a EkoCentrum Brno, Praha, 454 str.2003
AOPK ČR PrahaNálezové databáze2003
Polášek V.Plán péče pro maloplošné zvláště chráněné území na období 2000-2009 - PR Hrubovodské sutě, MS., Archív AOPK ČR, Olomouc.1998
Bartonička T.Netopýři zimující ve štolách v okolí Olomouce, Vespertilio, Praha, 5: 11-15.2001
Šafář J.Pozorování netopýrů v údolí Bystřice - ústní sdělení.
Šafář J.Pozorování netopýrů v údolí Bystřice
Čelechovský A.Rozšíření denních motýlů (Lepidoptera: Rhopalocera) na území střední Moravy III. - modráskovití (Lycaenidae), Přírodovědné studie Muzea Prostějovska, Prostějov, 5: 49-86.2002
Čelechovský A.Rozšíření denních motýlů (Lepidoptera: Rhopalocera) na území střední Moravy II. - běláskovití (Pieridae) a petrobarvcovití (Riodinidae), Přírodovědné studie Muzea Prostějovska, Prostějov, 4: 69-92.2001
 

Fotografie:

Poznámka: Zpracované souhrny doporučených opatření pro evropsky významné lokality naleznete na webových stránkách Ústředního seznamu ochrany přírody http://drusop.nature.cz/portal/

(c) 2006 Natura 2000 - Oficiální webové stránky soustavy Natura 2000 v České republice, všechna práva vyhrazena. Náměty, příspěvky a připomínky zasílejte na adresu natura2000@nature.cz. Redakce stránek využívá zpravodajství z databází ČTK, jejichž obsah je chráněn autorským zákonem. Přepis, šíření, či další zpřístupňování tohoto obsahu či jeho části veřejnosti, a to jakýmkoliv způsobem, je bez předchozího souhlasu AOPK ČR výslovně zakázáno. (c) 2006 - všechna práva vyhrazena. Materiály agentury AOPK ČR nesmí být dále publikovány, vysílány, přepisovány nebo redistribuovány. Správa a redakce stránek využívá redakční systém portálového rešení SuperServer firmy RAGTOOLS.