Homepage

CZ0614131 - Údolí Oslavy a Chvojnice

Rozloha: 2339.1052 ha
Navrhovaná kategorie ochrany: Národní přírodní rezervace - část
Biogeografická oblast - vysvětlivky: kontinentální
Souřadnice středu: 16°10'6'' v.d., 49°9'27'' s.š.
Nadmořská výška: 244 - 466 m n. m.

Mapa:

Poloha:

Údolí řeky Oslavy od Náměště nad Oslavou až po úsek mezi obcemi Čučice a Nová Ves a údolí jejího levostranného přítoku Chvojnice od silničního mostu mezi Kralicemi nad Oslavou a Rapoticemi po soutok s Oslavou. Součástí území je část lesů na plošinách, pastviny a lada 0,6-1,3 km S-SSZ od kaple v obci Senorady a území přibližně 1,5 km jihozápadně od Ketkovic na levém břehu řeky Oslavy na jižních svazích Plánice v okolí opuštěného lomu. Část území se nachází mimo stávající PR Údolí Oslavy a Chvojnice.  

Ekotop:

Geologie: Údolí Oslavy a Chvojnice náleží ke geomorfologicky i geologicky nejzajímavějším částem východního okraje Českého masivu. Údolí Oslavy je tvořeno převážně vysoce metamorfovanými horninami moldanubika, hlavně granulity náměšťsko-moravskokrumlovského tělesa. V granulitech, které vystupují v malebných skaliscích (např. Lamberk, Jinošovnice) podél celého toku Oslavy, se objevují tělesa tmavých hadců (serpentinitů). Přímo v údolí vystupují tmavé houževnaté amfibolity (U Vlasáka, tzv. Velké peřeje, Skřipina), někdy granátové. Ve východní části území se objevují méně metamorfované horniny moravské svorové zóny a olešnické skupiny moravika. Kromě narůžovělých ortorul a migmatitů jsou časté muskovitové svory, ojediněle i krystalické vápence. Údolí Chvojnice pod Kralicemi proráží horninami moravika, především bítešskou okatou rulou, v níž jsou uloženy polohy tmavých amfibolitů (Kozí hřbety). Níže po proudu se objevují krystalické vápence a dolomity, vložky kvarcitů a grafitových hornin. Tato stavba vznikla v prvohorách za variského (hercynského) vrásnění.
Geomorfologie: Lokalita se nachází na severovýchodním okraji podcelku Znojemská pahorkatina.
Reliéf: Jedná se o hluboce zaříznutá údolí se zakleslými meandry i přímými, někdy tektonicky podmíněnými úseky, která jsou vyhloubená v horninách krystalinika západní Moravy. Údolí Chvojnice je výrazně sklonově nesouměrné v důsledku kryogenních pochodů v periglaciálním podnebí pleistocénu.
Pedologie: Půdní pokryv tvoří převážně kambizemě na hlubších zvětralinách plošin a mírnějších svahů, na aluviálních náplavech v nivách jsou vyvinuty fluvizemě. Časté jsou rankery v extrémnějších polohách suťových svahů s vysokým podílem hrubého skeletu, na skalních výchozech přecházející v mělké litozemě.
Krajinná charakteristika: Hluboce zaříznutá říční údolí s přírodě blízkými lesními i nelesními rostlinnými společenstvy, s vysokou diverzitou druhů a stanovišť a projevy říčního fenoménu.  

Biota:

Většinu rozsáhlého území pokrývají lesní společenstva. Největší plochy na mírnějších svazích a na plošinách tvoří černýšové dubohabřiny (L3.1), mapovány jsou rovněž i panonské dubohabřiny (L3.4). Na strmých svazích najdeme suťové lesy nižších poloh (L4). Pod horními hranami svahů se ostrůvkovitě objevují acidofilní bikové doubravy (L7.1). Na jižně exponovaných skalnatých svazích se nacházejí ostrůvky acidofilních teplomilných doubrav (L6.5B), včetně extrémní varianty křivolesa s kručinkou chlupatou (L6.5A). V okolí zříceniny hradu Levnova (tzv. Ketkovický hrad) nad soutokem Oslavy a Chvojnice se objevují i náznaky přechodů k perialpidským bazifilním teplomilným doubravám (L6.1). Bučiny jsou řídké, pouze na relativně menší ploše se v inverzních polohách na severních svazích nacházejí acidofilní bikové bučiny (L5.4) a květnaté bučiny (L5.1). Na skalách a ostrožnách jsou ostrůvky reliktních boreokontinentálních borů (L8.1B). Vodní toky provází ptačincové olšiny (L2.2) a vrbové křoviny hlinitých náplavů (K2.1), které lemují poříční chrasticové rákosiny (M1.4). V řece Oslavě je dobře vyvinuta makrofytní vegetace vodních toků (V4A). Ve velmi členitém území se na řadě ploch vyskytuje primární nelesní vegetace. Často je mapována štěrbinová vegetace silikátových skal a drolin (S1.2) a skalní vegetace s kostřavou sivou (T3.1). Obvykle v komplexu s touto vegetací se vyskytují nízké xerofilní křoviny se skalníky (K4A), suché bylinné lemy (T4.1) a vysokostébelné trávníky skalních terásek (S1.3), na temenech skal maloplošně nacházíme acidofilní i bazifilní vegetaci jarních efemér a sukulentů bez netřesku (T6.1B, T6.2B). Pod skalními výchozy se nacházejí pohyblivá suťová pole a nezpevněné osypy (S2B). Sekundární nelesní vegetace je vytvořena obvykle v blízkosti sídel a v údolní nivě řeky. Poblíž Senorad se nacházejí suché pastviny s vegetací úzkolistých suchých trávníků (T3.3B) a podhorských acidofilních trávníků (T5.5), porůznu jsou v území mapovány mezofilní křoviny (K3) a mezofilní bylinné lemy (T4.2). Luční vegetaci představují obvykle více či méně degradované mezofilní ovsíkové louky (T1.1) na sušších místech v nivě řeky. Značně jsou rozšířeny kulturní jehličnaté lesní porosty a společenstva pasek, v okolí sídel a chat také různé biotopy silně ovlivněné či vytvořené člověkem.
Flóra území je velmi pestrá. Ze zajímavých a ohrožených lesních druhů zde rostou např. brambořík nachový (Cyclamen purpurascens), ostřice tlapkatá (Carex pediformis), ostřice chlupatá (C. pilosa), dymnivka plná (Corydalis solida), hlístník hnízdák (Neottia nidus-avis), kamejka modronachová (Lithospermum purpurocaeruleum), kokořík vonný (Polygonatum odoratum), hrachor černý (Lathyrus niger), lilie zlatohlavá (Lilium martagon), lýkovec jedovatý (Daphne mezereum), okrotice bílá (Cephalanthera damasonium), pryšec mandloňovitý (Euphorbia amygdaloides), pryšec hranatý (E. angulata), pupkovec pomněnkový (Omphalodes scorpioides), vemeník zelenavý (Platanthera chlorantha), zapalice žluťuchovitá (Isopyrum thalictroides), medovník meduňkolistý (Melittis melissophyllum) a řeřišničník skalní (Cardaminopsis petraea). Pozoruhodná je xerotermní flóra skal, sutí, teplomilných lesních lemů a suchých trávníků, nejlépe vyvinutá v jihovýchodní části území. Vyskytují se zde např. křivatec český (Gagea bohemica), koniklec velkokvětý (Pulsatilla grandis), koniklec luční český (Pulsatilla pratensis subsp. bohemica), hvězdnice chlumní (Aster amellus), h. zlatovlásek (A. linosyris), třešeň křovitá (Prunus fruticosa), lněnka lnolistá (Thesium linophyllon), zvonek klubkatý (Campanula glomerata), kakost krvavý (Geranium sanguineum), lomikámen cibulkatý (Saxifraga bulbifera), lomikámen trojprstý (S. tridactylites), pryšec mnohobarvý (Euphorbia epithymoides), černýš hřebenitý (Melampyrum cristatum), chrpa chlumní (Centaurea triumfettii), ostřice nízká (Carex humilis), o. drobná (C. supina), o. vřesovištní (C. ericetorum), ožanka kalamandra (Teucrium chamaedrys), plamének přímý (Clematis recta), tařice skalní (Aurinia saxatilis), oman oko Kristovo (Inula oculus-christi), kručinka chlupatá (Genista pilosa), lnice kručinkolistá (Linaria genistifolia), sesel sivý (Seseli osseum) a řada dalších. Na stinné suti pod zříceninou se nachází malá populace lomikámene trsnatého (Saxifraga decipiens). V suchých trávnících S od obce Senorady (Senoradský véhon) roste početná populace (několik set exemplářů) koniklece velkokvětého (Pulsatilla grandis). V teplomilné doubravě a širokolistých suchých trávnících v okolí vápencového lomu nedaleko Ketkovic (U Plánice) se vyskytuje jazýček jaderský (Himantoglossum adriaticum); početnost populace dosahuje několika desítek exemplářů. Bohatá je flóra nižších rostlin, lišejníků a mechorostů, namátkou lze uvést vzácné druhy mechů Grimmia plagiopodia, Didymodon acutus, Orthotricha lyellii a O. patens. Druh dvouhrotec zelený (Dicranum viride) byl v území zjištěn zatím na jediném místě, a to v porostu hercynské dubohabřiny, suťového lesa a olšového luhu na pravém břehu Oslavy na lokalitě U Vlasáka. Populace roste hlavně ve spodních částech kmenů listnatých stromů, především olší, lip, dubů a habru. Výskyt byl zatím zaznamenán na 11 stromech, plocha populace činí asi 2,5 dm2.
Rozmanitost krajinného reliéfu podmiňuje i různorodost ekotopů, na kterých se zachovala přirozená živočišná společenstva. Pozoruhodný je výskyt teplomilných druhů měkkýšů Valonia costata a Helicodonta obvoluta. Okolí zříceniny Levnova je lokalitou řady xerotermních druhů hmyzu, např. pakudlanky Mantispa styriaca, ploskoroha Ascalaphus macaronius, ploštic Odontoscelis fuliginosa, Ischnocoris hemipterus, Ceraleptus lividus, Legnotus limbosus aj. Také intenzivním průzkumem fauny motýlů byla prokázána velmi vysoká druhová diverzita. Největší pozornost byla věnována synuzii motýlů listnatého lesa, výsledkem je prokázání hojného výskytu slimákovce Heterogenea asella, srpokřídlece Sabra harpagula, píďalek Cyclophora porata, C. annulata, Lampropteryx suffumata, Eupithecia abbreviata, můr Pechipogo strigilata, Paracolax tristalis a Minucia lunaris, které se mimo zachovalé lesní komplexy vyskytují jen jednotlivě. Vzácně zde byly zjištěny píďalky Hydrelia blomeri, jenž je potravně vázaná na jilm (Ulmus sp.), Melananthia procellata vázaná na plamének (Clematis sp.) nebo Apeira syringaria s vazbou na křovinatý podrost listnatého lesa. Skalní a lesostepní společenstva jsou refugiem např. lišaje Proserpinus proserpina, modráska Scolitantides orion, píďalek Stegania cararia, Idaea contiguaria, Perizoma hydrata, Tephrina arenacearia, Gnophos furvatus či Charissa ambiguata a můr Schrankia taenialis, Photedes extrema, Hoplodrina superstes nebo Hadena perplexa. Zajímavým nálezem je drobný motýl Chrysoesthia verrucosa, který byl popsán teprve v roce 1999. Vlhčí stanoviště, především poblíž vlastního toku řeky Oslavy obývá např. lišejníkovec Pelosia muscerda, blýskavka Atypha pulmonaris, jedinečná je však především početná populace jasoně Parnassius mnemosyne. Relativně hojný je v území přástevník kostivalový (Callimorpha quadripunctaria). Bohatá je rovněž fauna brouků, z řady druhů lze uvést např. zdobence Gnorimus nobilis. Významná je ichtyofauna území. Kromě velmi početné populace vranky obecné (Cottus gobio) se zde vyskytuje hojně také mřenka mramorovaná (Barbatula barbatula), pstruh obecný (Salmo trutta), jelec proudník (Leuciscus leuciscus) a j. tloušť (L. cephalus). Ve stinných lesních žlabech žije mlok skvrnitý (Salamandra salamandra), v blízkém okolí řek užovka podplamatá (Natrix tessellata) a užovka obojková (N. natrix). V území pravidelně hnízdí ledňáček říční (Alcedo atthis), skorec vodní (Cinclus cinclus), holub doupňák (Columba oenas), krahujec obecný (Accipiter nisus), jestřáb lesní (Accipiter gentilis), puštík obecný (Strix aluco) a výr velký (Bubo bubo). Z drobných savců se zde vyskytuje např. rejsec černý (Neomys anomalus) a řada druhů netopýrů, např. netopýr černý (Barbastella barbastellus), netopýr ušatý (Plecotus auritus) a netopýr velký (Myotis myotis).  

Kvalita a význam:

Rozsáhlý a velmi cenný komplex přírodě blízké lesní i nelesní vegetace, především hercynských dubohabřin, suťových lesů, acidofilních teplomilných doubrav, úzkolistých suchých trávníků, skalní vegetace s kostřavou sivou, štěrbinové vegetace silikátových skal a drolin a makrofytní vegetace vodních toků. Výskyt celé řady ohrožených druhů rostlin a živočichů.
Perspektivní populace mechorostu dvouhrotce zeleného (Dicranum viride).
Jediná recentní lokalita jazýčku jaderského (Himantoglossum adriaticum) v ČR.
Relativně početná populace koniklece velkokvětého (Pulsatilla grandis) při okraji areálu v ČR.
Početná populace přástevníka kostivalového (Callimorpha quadripunctaria).
Velmi početná populace vranky obecné (Cottus gobio) nemá svou velikostí a rozsahem v okolí obdoby. Jedná se o jednu z nepočetnějších populací v kraji Vysočina.  

Zranitelnost:

Převážně lesní území je potenciálně ohroženo lesnickým hospodařením, především na mechanizačně přístupnějších plošinách, spojeným s upřednostňováním smrku a borovice. Lesní vegetace je ohrožena invazí netýkavky malokvěté (Impatiens parviflora), v prostoru říční nivy (ale už i bází svahů) účinně podporovanou invazí netýkavky žláznaté (Impatiens glandulifera). Místy se projevuje šíření akátu. Značné ohrožení představuje intenzivní rekreační využívání území, od šetrné klasické pěší turistiky po značených cestách, přes více či méně šetrný tramping (v široké škále podob od starých dřevěných chat a lesních campů, využívaných s hlubokou úctou k přírodě, až po excesy "pivního" táboření) až po klasické chatové osady se všemi negativními průvodními jevy. Lokalita jazýčku jaderského (Himantoglossum adriaticum) je ohrožena přímým sběratelským zájmem, pastevní lada s výskytem koniklece velkokvětého (Pulsatilla grandis) pak upuštěním od současného aktivního ochranářského managementu (pastva ovcí). Pasečná obnova lesních porostů s následnou výsadbou smrku je ohrožením pro dvouhrotec zelený (Dicranum viride). Populace přástevníka kostivalového (Callimorpha quadripunctaria) je ohrožena zarůstáním nezalesněných ploch. Populace vranky obecné (Cottus gobio) je potenciálně ohrožena možnou havárií a následným znečištění obou toků. Určité ohrožení představuje zřejmě i odchov ročků pstruha na Chvojnici.  

Management:

Lesní porosty v přírodním komplexu jsou většinou lesy ochranné na příkrých svazích. V přístupnějších lesních porostech je třeba při obnově upřednostňovat šetrné způsoby, resp. alespoň porosty obnovovat autochtonními listnatými dřevinami a nerozšiřovat plochy jehličnatých kultur. Pro zachování populace dvouhrotce zeleného (Dicranum viride) je třeba zachovat současné druhové složení dřevin na stanovišti. Mezofilní louky je třeba nadále pravidelně kosit, pro plochy úzkolistých suchých trávníků s koniklecem velkokvětým (Pulsatilla grandis) u Senorad je optimální současná péče - extenzivní pastva ovcí. Některé lokality vyžadují specifický maloplošný management, jako např. vápencový lůmek s populací jazýčku jaderského (Himantoglossum adriaticum) (ožínání, monitoring).
Management stanovišť přástevníka kostivalového (Callimorpha quadripunctaria) spočívá v zachování jejich lesostepního charakteru, tj. zajištění odstraňování náletových dřevin, regulace porostu sečením, popř. řízenou pastvou, v souladu s metodikou péče o travinná společenstva. Ve vymezených územích je nutno zachovat lesní lemy.
Pro zachování populace vranky obecné (Cottus gobio) je podstatné udržení současných charakteristik koryta toku, které je možno zlepšit i zprůchodněním stávajících překážek (jezy). Zásadní je pochopitelně kvalita vody, v některých sídlech v povodí stále chybějí ČOV.  

Možné střety zájmu:

Lze předpokládat střety s hospodářskými zájmy vlastníků lesa a majiteli či uživateli rekreačních a dalších objektů v území (chaty, mlýny). Relativně vysoký rekreační tlak (klasická pěší turistika, cykloturistika, vodácké sporty) rovněž vytváří potenciální prostor pro další střety zájmů.
Profil Oslava a Chvojnice stále figuruje ve Smerném vodohospodářském plánu jako lokalita vhodná k výstavbě VN.  

Stanoviště:

Stanoviště - přehled

Celková rozloha lokality:%ha: 2339.1052
Z toho prioritních naturových biotopů: 4.65108.8983
Z toho neprioritních naturových biotopů: 30.02702.4125
Z toho ostatních přírodních biotopů: 12.55293.6562
Z toho X biotopů: 40.09937.9467
Z toho nereklasifikovaných biotopů: 0

Zobrazovaná data rozloh stanovišť a biotopů odpovídají informacím o stavu při vyhlášení lokality a jsou rovněž shodná s daty zasílanými Evropské komisi formou standardního datového formuláře.
Aktuální data je možné získat na AOPK ČR (pavla.trachtova@nature.cz)

Naturové biotopy:

Stanoviště/BiotopRozloha (ha)Podíl (%)R/Z/GPředmět ochrany
3260Nížinné až horské vodní toky s vegetací svazů Ranunculion fluitantis a Callitricho-Batrachion 40.41851.72B/B/BAno
V4A Makrofytní vegetace vodních toků - porosty aktuálně přítomných vodních makrofyt40.41851.72B/B/B
40A0Kontinentální opadavé křoviny 0.06980.00B/A/-Ne
K4A Nízké xerofilní křoviny - porosty se skalníky (Cotoneaster spp.)0.06980.00B/A/-
6110Vápnité nebo bazické skalní trávníky (Alysso-Sedion albi)0.00028.55C/A/-Ne
T6.2B Bazifilní vegetace efemér a sukulentů bez převahy netřesku výběžkatého0.00020.00C/A/-
6190Panonské skalní trávníky (Stipo-Festucetalia pallentis) 4.4620.19B/A/BAno
T3.1 Skalní vegetace s kostřavou sivou (Festuca pallens)4.46200.19B/A/B
6210Polopřirozené suché trávníky a facie křovin na vápnitých podložích (Festuco-Brometalia) 9.9290.42C/B/CAno
T3.3D Úzkolisté suché trávníky - porosty bez význačného výskytu vstavačovitých9.92900.42C/B/C
6510Extenzivní sečené louky nížin až podhůří (Arrhenatherion, Brachypodio-Centaureion nemoralis) 42.49711.81C/C/-Ne
T1.1 Mezofilní ovsíkové louky42.49711.81C/C/-
8150Středoevropské silikátové sutě 0.13760.00B/A/-Ne
S2B Pohyblivé sutě silikátových hornin0.13760.00B/A/-
8220Chasmofytická vegetace silikátových skalnatých svahů 29.03171.24B/B/BAno
S1.2 Štěrbinová vegetace silikátových skal a drolin29.03171.24B/B/B
8230Pionýrská vegetace silikátových skal (Sedo-Scleranthion, Sedo albi-Veronicion dillenii)0.01750.00B/A/-Ne
T6.1B Acidofilní vegetace efemér a sukulentů bez převahy netřesku výběžkatého0.01750.00B/A/-
9110Bučiny asociace Luzulo-Fagetum 11.43620.48B/A/-Ne
L5.4 Acidofilní bučiny11.43620.48B/A/-
9130Bučiny asociace Asperulo-Fagetum 38.47471.64B/B/-Ne
L5.1 Květnaté bučiny38.47471.64B/B/-
9170Dubohabřiny asociace Galio-Carpinetum 526.008222.48C/B/BAno
L3.1 Hercynské dubohabřiny526.008222.48C/B/B
9180Lesy svazu Tilio-Acerion na svazích, sutích a v roklích 90.14953.85B/B/BAno
L4 Suťové lesy90.14953.85B/B/B
91E0Smíšené jasanovo-olšové lužní lesy temperátní a boreální Evropy (Alno-Padion, Alnion incanae, Salicion albae) 2.40090.10C/B/-Ne
L2.2A Údolní jasanovo-olšové luhy, typické porosty2.40090.10C/B/-
91G0Panonské dubohabřiny 8.39520.35B/B/-Ne
L3.4 Panonské dubohabřiny8.39520.35B/B/-
91H0Panonské šípákové doubravy 0.54840.02A/B/-Ne
L6.1 Perialpidské bazifilní teplomilné doubravy0.54840.02A/B/-
91I0Eurosibiřské stepní doubravy 7.33430.31B/B/BAno
L6.5A Acidofilní teplomilné doubravy s kručinkou chlupatou (Genista pilosa)7.33430.31B/B/B

Ostatní přírodní biotopy

BiotopRozloha (ha)Podíl(%)R/Z
K2.1 Vrbové křoviny hlinitých a písčitých náplavů0.95060.04B/B
K3 Vysoké mezofilní a xerofilní křoviny3.81900.16B/B
L2.2B Potoční a degradované jasanovo-olšové luhy25.16521.07B/B
L6.5B Acidofilní teplomilné doubravy bez kručinky chlupaté (Genista pilosa)148.77466.36B/B
L7.1 Suché acidofilní doubravy89.36143.82B/B
L8.1B Boreokontinentální bory bez lišejníků2.51970.10B/A
M1.4 Říční rákosiny9.16220.39C/C
R1.4 Lesní prameniště bez tvorby pěnovců0.00560.00C/B
S1.3 Vysokostébelné trávníky skalních terásek1.05820.04B/A
T1.5 Vlhké pcháčové louky0.76750.03C/B
T4.1 Suché bylinné lemy2.51870.10B/B
T4.2 Mezofilní bylinné lemy0.11890.00C/B
V1G Stanoviště bez vodních makrofyt, ale s přiroz. nebo přírodně blíz.charakt.dna a břehu0.27260.01C/B
V4B Makrofytní vegetace vodních toků - stanoviště s potenciálním výskytem makrofyt nebo se zjevně přirozeným či přírodě blízkým charakterem koryta9.16200.39B/B

Biotopy řady X

BiotopRozloha (ha)Podíl (%)
X1 Urbanizovaná území20.52770.87
X2 Intenzivně obhospodařovaná pole8.81600.37
X5 Intenzivně obhospodařované louky23.91371.02
X6 Antropogenní plochy se sporadickou vegetací mimo sídla0.37950.01
X7 Ruderální bylinná vegetace mimo sídla11.75290.50
X9A Lesní kultury s nepůvodními jehličnatými dřevinami671.309928.69
X9B Lesní kultury s nepůvodními listnatými dřevinami7.35410.31
X10 Paseky s podrostem původního lesa1.03870.04
X11 Paseky s nitrofilní vegetací166.67747.12
X12 Nálety pionýrských dřevin16.88010.72
X13 Nelesní stromové výsadby mimo sídla9.29670.39
 

Druhy - Rostliny:

Stálá populace Zastavující se Zimující Hnízdící
Podíl populace Zachovalost Izolace Celkové hodnocení
dvouhrotec zelenýP
Dicranum virideCBCB
jazýček jadranský40
Himantoglossum adriaticumABAA
koniklec velkokvětý300
Pulsatilla grandisCBCC
 

Druhy - Živočichové:

Stálá populace Zastavující se Zimující Hnízdící
Podíl populace Zachovalost Izolace Celkové hodnocení
přástevník kostivalovýC
Callimorpha quadripunctariaCBCC
vranka obecná> 10000
Cottus gobioCACB
 

Kraje a katastrální území:

Kraj Kraj Vysočina:

Březník, Kladeruby nad Oslavou, Kralice nad Oslavou, Kuroslepy, Mohelno, Náměšť nad Oslavou, Sedlec u Náměště nad Oslavou, Sudice u Náměště nad Oslavou, Zňátky

Kraj Jihomoravský kraj:

Čučice, Ketkovice, Nová Ves u Oslavan, Senorady  

Prameny:

Březina S.J0053 - Oslava - sever - Závěrečná textová zpráva k mapování biotopů soustavy Natura 2000 a Smaragd. – ms. [Depon. in: AOPK ČR, Praha].2002
Bučková J.B0024 - Oslava - Chvojnice - Závěrečná textová zpráva k mapování biotopů soustavy Natura 2000 a Smaragd. – ms. [Depon. in: AOPK ČR, Praha].2001
Staňková L.J0228 - Oslava - Závěrečná textová zpráva k mapování biotopů soustavy Natura 2000 a Smaragd. – ms. [Depon. in: AOPK ČR, Praha].2004
Kubešová S.Dicranum viride - Zňátky, proti lovecké chatě u Vlasáků. Dotazník AOPK ČR pro mapování lokalit ohrožených druhů rostlin soustavy Natura 2000. - ms. [Depon. in: AOPK ČR, Praha].2003
Chytrý M. & Vicherek J.Přirozená a polopřirozená vegetace údolí řek Oslavy, Jihlavy a Rokytné. - Přírod. Sborn. Západomorav. Muz., Třebíč, 22: 1-125.1996
Koblížek J. & kol.Floristická charakteristika vybraných lokalit širšího okolí energetické soustavy Dukovany - Dalešice. - Přírod. Sborn. Západomorav. Muz., Třebíč, 37: 1-99.1998
Čech L., Šumpich J., Zabloudil V. & kol.Jihlavsko.- In: Mackovčin P. & Sedláček M. (eds.): Chráněná území ČR, svazek VI. Agentura ochrany přírody a krajiny ČR a ČR EkoCentrum Brno, Praha, 528 pp.2002
Březina S.J0053 - Údolí Oslavy. Závěrečná textová zpráva k mapování biotopů soustavy Natura 2000 a Smaragd. – ms. [Depon. in: AOPK ČR, Praha].2002
Březina S.J0081 - Údolí Oslavy jih. Závěrečná textová zpráva k mapování biotopů soustavy Natura 2000 a Smaragd. – ms. [Depon. in: AOPK ČR, Praha].2002
Staňková L.J0228 - Oslava - Chvojnice. Závěrečná textová zpráva k mapování biotopů soustavy Natura 2000 a Smaragd. – ms. [Depon. in: AOPK ČR, Praha].2004
Staňková L.B0019 - Oslava - Chvojnice. Závěrečná textová zpráva k mapování biotopů soustavy Natura 2000 a Smaragd. – ms. [Depon. in: AOPK ČR, Praha].2001
Staňková L.B0035 - Oslava - Chvojnice. Závěrečná textová zpráva k mapování biotopů soustavy Natura 2000 a Smaragd. – ms. [Depon. in: AOPK ČR, Praha].2001
 

Fotografie:

Poznámka: Zpracované souhrny doporučených opatření pro evropsky významné lokality naleznete na webových stránkách Ústředního seznamu ochrany přírody http://drusop.nature.cz/portal/

(c) 2006 Natura 2000 - Oficiální webové stránky soustavy Natura 2000 v České republice, všechna práva vyhrazena. Náměty, příspěvky a připomínky zasílejte na adresu natura2000@nature.cz. Redakce stránek využívá zpravodajství z databází ČTK, jejichž obsah je chráněn autorským zákonem. Přepis, šíření, či další zpřístupňování tohoto obsahu či jeho části veřejnosti, a to jakýmkoliv způsobem, je bez předchozího souhlasu AOPK ČR výslovně zakázáno. (c) 2006 - všechna práva vyhrazena. Materiály agentury AOPK ČR nesmí být dále publikovány, vysílány, přepisovány nebo redistribuovány. Správa a redakce stránek využívá redakční systém portálového rešení SuperServer firmy RAGTOOLS.