Homepage

CZ0620245 - Rakovecké údolí

Rozloha: 755.6629 ha
Navrhovaná kategorie ochrany:
Biogeografická oblast - vysvětlivky: kontinentální
Souřadnice středu: 16°49'19'' v.d., 49°18'1'' s.š.
Nadmořská výška: 318 - 561 m n. m.

Mapa:

Poloha:

Přírodní komplex se nachází cca 7 km severozápadně od Vyškova. Leží v údolí Rakoveckého potoka a v jeho okolí severně od cesty spojující obce Račice a Bukovinka.  

Ekotop:

Geologie: Podloží tvoří kulmské slepence, droby a břidlice, ve spodní části svahů se vyskytují deluviální sedimenty, v okolí vodních toků fluviální písčité až písčitojílovité hlíny, ostrůvkovitě také sprašové překryvy.
Geomorfologie: Území leží na Drahanské vrchovině, v geomorfologickém podcelku Konická vrchovina.
Reliéf: Reliéf je členitý tvořený poměrně strmými svahy údolí s nejrůznější orientací, na něž navazují mírně zvlněné plošiny. Středem území probíhá od SZ k JV Jedovnicko-račický prolom – tektonický prolom protékaný Rakovcem. Na jeho dně je vytvořena plochá niva. Tok Rakovce je neregulovaný a tvoří meandry i zarůstající slepá ramena. Na nejstrmějších svazích se vyskytují četné skalní výchozy, pod kterými se nachází suťové kužely.
Pedologie: V území převažují kambizemě modální eubazické až mezobazické.
Krajinná charakteristika: Rozsáhlý přírodní komplex s bohatou mozaikou rostlinných společenstev, převážně s přirozenou; druhovou skladbou.  

Biota:

Převažujícím typem vegetace jsou bučiny. Vytvořeny jsou v podobě květnatých bučin (L5.1) i acidofilních bučin (L5.4). Na jižně až západně orientovaných svazích Rakoveckého údolí převládají hercynské dubohabřiny (L3.1), které na nejexponovanějších místech hran a hřbetů přechází v teplomilné acidofilní doubravy (L6.5B) a suché acidofilní doubravy (L7.1). Na nejstrmějších svazích se ostrůvkovitě vyskytují suťové lesy (L4). V okolí vodních toků a na podmáčených místech v nivě Rakovce se vytvořily poměrně reprezentativní údolní jasanovo-olšové luhy (L2.2A), místy i (L2.2B). Cca 12% plochy lesních porostů bylo přeměněno na smrkové monokultury.
Značná část údolní nivy Rakovce je porostlá loukami, převažují zde mezofilní ovsíkové louky (T1.1) doplněné ostrůvky vlhkých pcháčových luk (T1.5) a tužebníkových lad (T1.6).
Štěrbiny skal vystupujících na povrch na svazích údolí osídlila vegetace silikátových skal a drolin (S1.2). Skály jsou většinou zastíněné okolním lesem.
Typické květnaté bučiny (L5.1) sv. Fagion najdeme na dnech údolí a na některých plošinách. Je zde bohaté bylinné patro s přítomností mařinky vonné (Galium odoratum), kyčelnice cibulkonosné (Dentaria bulbifera), pitulníku horského (Galeobdolon montanum), sasanky hajní (Anemone nemorosa), bažanky vytrvalé (Mercurialis perennis), violky lesní (Viola reichenbachiana), strdivky jednokvěté (Melica uniflora), strdivky nicí (Melica nutans), ostřice chlupaté (Carex pilosa) aj. Na většině ostatních ploch je pokryvnost bylinného patra velmi malá.
Acidofilní bučiny (L5.4) as. Luzulo-Fagetum najdeme nejčastěji na hranách svahů, na strmých svazích a na ostrých hřbetech. V bylinném patře dominuje bika bělavá (Luzula luzuloides), lipnice hajní (Poa nemoralis) a borůvka (Vaccinium myrtillus). Často má bylinné patro ale velmi nízkou pokryvnost.
Dubohabřiny se zde vyskytují jako přechodný typ mezi hercynskými (L3.1) a karpatskými dubohabřinami (L3.3). Bylinné patro tvoří lipnice hajní (Poa nemoralis), strdivka jednokvětá (Melica uniflora), ptačinec velkokvětý (Stellaria holostea), sasanka hajní (Anemone nemorosa), ostřice chlupatá (Carex pilosa) aj.
Na nejsušších místech exponovaných hřbítků přechází dubohabřiny do suchých acidofilních doubrav (L7.1) vyznačujících se výskytem biky hajní (Luzula luzuloides), kostřavy ovčí (Festuca ovina), vřesu obecného (Calluna vulgaris), borůvky (Vaccinium myrtillus), silenky nicí (Silene nutans).
Acidofilní teplomilné doubravy (L6.5) se zde vyskytují v několika fragmentech. Jsou charakterizovány hojnou účastí tolity lékařské (Vincetoxicum hirundinaria) a přítomností bělozářky větvité (Anthericum ramosum), smolničky obecné (Lychnis viscaria), hvozdíku kartouzku (Dianthus carthusianorum). Zaznamenán zde byl i medovník velkokvětý (Melittis melissophyllum), svída dřín (Cornus mas) a jeřáb břek (Sorbus torminalis).
Pro suťové lesy (L4) jsou charakteristické druhy lípa srdčitá (Tilia cordata), javor klen (Acer pseudoplatanus), bažanka vytrvalá (Mercurialis perennis), kapraď samec (Dryopteris filix-mas), samorostlík klasnatý (Actaea spicata), pitulník horský (Galeobdolon montanum). Na jediném místě se vyskytuje měsíčnice vytrvalá (Lunaria rediviva).
Údolní jasanovo-olšové luhy (L2.2) tvoří olše lepkavá (Alnus glutinosa), jasan ztepilý (Fraxinus excelsior) a vrba křehká (Salix fragilis). Cenný je výskyt bledule jarní (Leucojum vernum) ve střední části údolí, zde je také velmi hojný česnek medvědí (Allium ursinum). Při potoku se místy vyskytuje krtičník křídlatý (Scrophularia umbrosa), prvosenka vyšší (Primula elatior), v sušších polohách lilie zlatohlávek (Lilium martagon).
Vlhké pcháčové louky (T1.5) na dně Rakoveckého údolí charakterizují druhy: skřípina lesní (Scirpus sylvaticus), sítina rozkladitá (Juncus effusus), tužebník jilmový (Filipendula ulmaria), pcháč potoční (Cirsium rivulare) aj. Relativně hojný je upolín evropský (Trollius altissimus). V záhybech toků a na mokrých cípech luk, které nejsou koseny, se vyskytují vlhká tužebníková lada (T1.6) s dominantním tužebníkem jilmovým (Filipendula ulmaria) a kopřivou dvoudomou (Urtica dioica). I zde bývá přítomen upolín evropský (Trollius altissimus).
Štěrbinová vegetace silikátových skal a drolin (S1.2) je vytvořena ve dvou podobách – na severních svazích a zastíněných polohách s osladičem obecným (Polypodium vulgare) a kapradí samcem (Dryopteris filix-mas). Skály na jižních stráních nezastíněné lesem hostí sleziník červený (Asplenium trichomanes) a sleziník severní (A. septentrionale), vzácně bývá přítomen i jalovec obecný (Juniperus communis) a skalník celokrajný (Cotoneaster integerrimus).
V podrostu lesů a na zachovalých zbytcích luk se zachovala řada vzácných a ohrožených druhů rostlin např. prstnatec májový (Dactylorhiza majalis), bledule jarní (Leucojum vernum), krtičník křídlatý (Scrophularia umbrosa), lilie zlatohlávek (Lilium martagon), měsíčnice vytrvalá (Lunaria rediviva), upolín evropský (Trollius altissimus), skalník celokrajný (Cotoneaster integerrimus), svída dřín (Cornus mas), jeřáb břek (Sorbus torminalis), lýkovec jedovatý (Daphne mezereum), okrotice dlouholistá (Cephalanthera longifolia).  

Kvalita a význam:

V území se vyskytuje poměrně velké procento přirozených lesních společenstev v relativně dobré kvalitě. Vzhledem k členitosti území je přítomna celá škála vegetačních typů. V podrostu lesů a na zachovalých zbytcích luk se zachovala řada vzácných a ohrožených druhů rostlin.  

Zranitelnost:

Lesní ekosystémy jsou ohroženy především změnou listnatých porostů na jehličnaté výsadbou smrkových monokultur. V současnosti probíhá poměrně intenzívní těžba a vzniklé holiny jsou zalesňovány převážně smrkem, dokonce i na plochách, na kterých dříve byla společenstva listnatého lesa s původními dřevinami. Doplňkový vliv lze spatřovat i v používání těžké mechanizace.
Luční ekosystémy jsou ohroženy, a v podstatě už i změněny, zemědělskou činností – odvodněním v minulosti, hnojením, periodickým rozoráváním a přeměnou na pole.  

Management:

Neuvedeno  

Možné střety zájmu:

Neuvedeno  

Stanoviště:

Stanoviště - přehled

Celková rozloha lokality:%ha: 755.6629
Z toho prioritních naturových biotopů: 6.6550.2574
Z toho neprioritních naturových biotopů: 73.15552.7836
Z toho ostatních přírodních biotopů: 4.5334.3037
Z toho X biotopů: 15.60117.938
Z toho nereklasifikovaných biotopů: 0

Zobrazovaná data rozloh stanovišť a biotopů odpovídají informacím o stavu při vyhlášení lokality a jsou rovněž shodná s daty zasílanými Evropské komisi formou standardního datového formuláře.
Aktuální data je možné získat na AOPK ČR (pavla.trachtova@nature.cz)

Naturové biotopy:

Stanoviště/BiotopRozloha (ha)Podíl (%)R/Z/GPředmět ochrany
3150Přirozené eutrofní vodní nádrže s vegetací typu Magnopotamion nebo Hydrocharition 0.00250.00C/A/-Ne
V1F Makrofytní vegetace přirozeně eutrofních a mezotrofních stojatých vod - ostatní porosty0.00250.00C/A/-
40A0Kontinentální opadavé křoviny 0.0130.00B/A/-Ne
K4A Nízké xerofilní křoviny - porosty se skalníky (Cotoneaster spp.)0.01300.00B/A/-
6210Polopřirozené suché trávníky a facie křovin na vápnitých podložích (Festuco-Brometalia) 0.00250.00B/A/-Ne
T3.4D Širokolisté suché trávníky bez význačného výskytu vstavačovitých a bez jalovce obecného (Juniperus communis)0.00250.00B/A/-
6410Bezkolencové louky na vápnitých, rašelinných nebo hlinito-jílovitých půdách (Molinion caeruleae)0.47950.06B/B/-Ne
T1.9 Střídavě vlhké bezkolencové louky0.47950.06B/B/-
6430Vlhkomilná vysokobylinná lemová společenstva nížin a horského až alpínského stupně 1.48220.19B/A/-Ne
T1.6 Vlhká tužebníková lada1.48220.19B/A/-
6510Extenzivní sečené louky nížin až podhůří (Arrhenatherion, Brachypodio-Centaureion nemoralis) 102.160113.51B/B/BAno
T1.1 Mezofilní ovsíkové louky102.160113.51B/B/B
8220Chasmofytická vegetace silikátových skalnatých svahů 4.76670.63B/A/CAno
S1.2 Štěrbinová vegetace silikátových skal a drolin4.76670.63B/A/C
9110Bučiny asociace Luzulo-Fagetum 211.520127.99B/B/BAno
L5.4 Acidofilní bučiny211.520127.99B/B/B
9130Bučiny asociace Asperulo-Fagetum 187.738724.84C/B/CAno
L5.1 Květnaté bučiny187.738724.84C/B/C
9170Dubohabřiny asociace Galio-Carpinetum 44.63135.90B/B/-Ne
L3.1 Hercynské dubohabřiny41.44925.48B/B/-
L3.3C Hercynsko-karpatské dubohabřiny3.18210.42B/A/-
9180Lesy svazu Tilio-Acerion na svazích, sutích a v roklích 24.60833.25C/A/BAno
L4 Suťové lesy24.60833.25C/A/B
91E0Smíšené jasanovo-olšové lužní lesy temperátní a boreální Evropy (Alno-Padion, Alnion incanae, Salicion albae) 25.63613.39B/A/BAno
L2.2A Údolní jasanovo-olšové luhy, typické porosty25.63613.39B/A/B

Ostatní přírodní biotopy

BiotopRozloha (ha)Podíl(%)R/Z
K3 Vysoké mezofilní a xerofilní křoviny0.20580.02B/A
L1 Mokřadní olšiny0.19030.02A/A
L2.2B Potoční a degradované jasanovo-olšové luhy16.99442.24B/C
L6.5B Acidofilní teplomilné doubravy bez kručinky chlupaté (Genista pilosa)1.64850.21B/A
L7.1 Suché acidofilní doubravy10.38471.37B/A
M1.1 Rákosiny eutrofních stojatých vod0.54520.07B/B
M1.5 Pobřežní vegetace potoků0.05460.00C/A
R1.4 Lesní prameniště bez tvorby pěnovců0.06910.00C/C
T1.5 Vlhké pcháčové louky4.20420.55B/A
T4.2 Mezofilní bylinné lemy0.00690.00A/A

Biotopy řady X

BiotopRozloha (ha)Podíl (%)
X1 Urbanizovaná území0.28380.03
X3 Extenzivně obhospodařovaná pole9.50211.25
X7 Ruderální bylinná vegetace mimo sídla0.21850.02
X9A Lesní kultury s nepůvodními jehličnatými dřevinami87.467011.57
X9B Lesní kultury s nepůvodními listnatými dřevinami2.58020.34
X10 Paseky s podrostem původního lesa2.67480.35
X11 Paseky s nitrofilní vegetací14.86141.96
X13 Nelesní stromové výsadby mimo sídla0.35020.04
 

Druhy - Rostliny:

Nejsou předmětem ochrany.  

Druhy - Živočichové:

Nejsou předmětem ochrany.  

Kraje a katastrální území:

Kraj Jihomoravský kraj:

Bukovinka, Jedovnice, Ježkovice na Moravě, Pístovice, Račice, Ruprechtov  

Prameny:

Buřival J.B0033 (Rakovec) - Závěrečná zpráva z mapování Natura 2000, depon. in AOPK ČR, Praha.2001
Buřival J.B0206 (Rakovec sever) - Závěrečná zpráva z mapování Natura 2000, depon. in AOPK ČR, Praha.2003
Filippov P.B0230 (Říčky střed) - Závěrečná zpráva z mapování Natura 2000, depon. in AOPK ČR, Praha.2004
 

Fotografie:

Poznámka: Zpracované souhrny doporučených opatření pro evropsky významné lokality naleznete na webových stránkách Ústředního seznamu ochrany přírody http://drusop.nature.cz/portal/

(c) 2006 Natura 2000 - Oficiální webové stránky soustavy Natura 2000 v České republice, všechna práva vyhrazena. Náměty, příspěvky a připomínky zasílejte na adresu natura2000@nature.cz. Redakce stránek využívá zpravodajství z databází ČTK, jejichž obsah je chráněn autorským zákonem. Přepis, šíření, či další zpřístupňování tohoto obsahu či jeho části veřejnosti, a to jakýmkoliv způsobem, je bez předchozího souhlasu AOPK ČR výslovně zakázáno. (c) 2006 - všechna práva vyhrazena. Materiály agentury AOPK ČR nesmí být dále publikovány, vysílány, přepisovány nebo redistribuovány. Správa a redakce stránek využívá redakční systém portálového rešení SuperServer firmy RAGTOOLS.