Homepage

CZ0530027 - Psí kuchyně

Rozloha: 268.6016 ha
Navrhovaná kategorie ochrany: Přírodní rezervace
Biogeografická oblast - vysvětlivky: kontinentální
Souřadnice středu: 16°26'55'' v.d., 49°50'39'' s.š.
Nadmořská výška: 400 - 550 m n. m.

Mapa:

Poloha:

Převážně severovýchodně exponované svahy Kozlovského hřbetu mezi kótami 556 (JV kraj lokality) a kótou 603 (SZ okraj lokality), 1–3 km JZ od obce Semanín, asi 7 km JZ od nádraží v České Třebové.  

Ekotop:

Geologie: Převažují odvápněné opuky s převahou slínů a křídových pískovců, méně jsou zastoupeny třetihorní slíny a štěrkopísky, které se často vyskytují jako překryvy.
Geomorfologie: Východní výběžek kuesty potštejnské antiklinály ve východní části geomorfologického okrsku Kozlovský hřbet, oblast Východočeská tabule, celek Svitavská pahorkatina, podcelek Českotřebovská vrchovina.
Reliéf: Členité svahy a údolí Kozlovského hřbetu s nadmořskou výškou 420-580 m n. m.
Pedologie: Zastoupeny jsou kambizemě mezotrofní a na nejživnějších podložích a bázích svahů půdy eutrofně-mezotrofní a hydromorfní půdy - typické gleje a pseudogleje.
Krajinná charakteristika: Smíšené lesní porosty pokrývající vystouplý hřbet a zamokřená luční společenstva na okraji.  

Biota:

Biotopově rozmanitá lokalita, kde plošně (60%) převažují květnaté bučiny (L5.1) z okruhu as. Dentario enneaphylli-Fagetum, popř. as. Festuco altissimae-Fagetum. Ve stromovém patře je vedle dominujícího buku lesního (Fagus sylvatica) zastoupena také jedle bělokorá (Abies alba) a javor klen (Acer pseudoplatanus), v keřovém patře pak především zmlazující druhy stromového patra (buk), popř. lýkovec jedovatý (Daphne mezereum) a v bohatém bylinném patře se vyskytuje např. kyčelnice devítilistá (Dentaria enneaphyllos), k. cibulkonosná (D. bulbifera), pryšec sladký (Euphorbia dulcis), samorostlík klasnatý (Actaea spicata), árón plamatý (Arum maculatum), česnek medvědí (Allium ursinum) (v jarním aspektu), zapalice žluťuchovitá (Isopyrum thalictroides), ostřice lesní (Carex sylvatica), kostřava lesní (Festuca altissima), kokořík přeslenitý (Polygonatum verticillatum), vraní oko čtyřlisté (Paris quadrifolia), strdivka nicí (Melica nutans), kostřava lesní (Festuca altissima), věsenka nachová (Prenanthes purpurea), bukovník kapraďovitý (Gymnocarpium dryopteris), kapraď samec (Dryopteris filix-mas), k. rozložená (D. dilatata), pšeníčko rozkladité (Milium effusum) aj. Místy jsou časté přechody k acidofilním bučinám (na podloží jemnozrnných pískovců), pro něž je charakteristické ochuzení bylinného patra, které může být samozřejmě často podpořeno i lesním hospodařením.
Roztroušeně se na území vyskytují acidofilní bučiny (L5.4) s dominujícím bukem lesním (Fagus sylvatica), ale velmi časté a mnohdy výrazné je zastoupení smrku ztepilého (Picea abies). Přítomna je však i jedle bělokorá (Abies alba). Bylinný podrost je druhově chudý, tvořen druhy jako pstroček dvoulistý (Maianthemum bifolium), brusnice borůvka (Vaccinium myrtillus), metlička křivolaká (Avenella flexuosa), šťavel kyselý (Oxalis acetosella), v nevyhraněných porostech také kapraď rozložená (Dryopteris dilatata), bukovník kapraďovitý (Gymnocarpium dryopteris), kostřava lesní (Festuca altissima), svízel vonný (Galium odoratum) aj. Tato jednotka také vykazuje značnou míru přechodů k L5.1.
Hercynské dubohabřiny (L3.1) představuje jeden nevýznamný segment na východním okraji. Zbylou část lesních porostů (22 %) tvoří lesní kultury s nepůvodními jehličnatými dřevinami (X9A).
Na východním okraji se v nižších polohách vyskytují říční a typické jasanovo-olšové luhy (L2.2A) a degradované jasanovo-olšové luhy (L2.2B). Degradované typy lze zařadit do as. Piceo-Alnetum, často s velmi hojným výskytem bledule jarní (Leucojum vernum) v jarním aspektu. Zachovalé porosty jsou v prostoru tzv. Farského lesa. Časté jsou stejnověké výsadby olše lepkavé (Alnus glutinosa) a o. šedé (A. incana), místy s poměrně dobře zachovalým bylinným podrostem, často však s výraznou dominancí ostřice třeslicovitá (Carex brizoides). Tyto podmáčené polohy jsou bohužel odvodňovány soustavou tzv. melioračních kanálů, což vede k degradaci těchto smrkových olšin.
Nelesní společenstva jsou zastoupena maloplošně ve východní části lokality.
V prostoru bývalé vojenské střelnice u Semanína se zachovaly fragmenty pcháčových luk (T1.5), které často tvoří mozaiku s vrbovými křovinami (K1), tužebníkovými lady (T1.6). Vyskytuje se zde celá řada druhů jako prstnatec májový (Dactylorhiza majalis), pcháč šedý (Cirsium canum), p. bahenní (C. palustre), vrbovka bahenní (Epilobium palustre), bika mnohokvětá (Luzula multiflora), ostřice odchylná (Carex appropinquata), o. dvouřadá (C. disticha), o. rusá (C. flava), starček potoční (Tephroseris crispa), škarda měkká čertkusolistá (Crepis mollis subsp. hieracioides), lomikámen zrnatý (Saxifraga granulata). Větší plochu střelnice však porůstají vlhká tužebníková lada (T1.6), v jejichž vegetaci se kromě dominantního tužebníku jilmového (Filipendula ulmaria) vyskytuje ostřice latnatá (Carex paniculata), o. odchylná (C. appropinquata) a vrba rozmarýnolistá (Salix rosmarinifolia). Bezkolencové louky (T1.9) jsou na území zastoupeny jen vzácně a navíc se jedná o dosti nereprezentativní porost. Vyskytuje se v mozaice s T1.5, T1.6 a K1, kde se v zarůstající vegetaci vyskytuje bezkolenec rákosovitý (Molinia arundinacea), hladýš pruský (Laserpitium prutenicum), olešník kmínolistý (Selinum carvifolia), čertkus luční (Succisa pratensis), pcháč šedý (Cirsium canum), krvavec toten (Sanguisorba officinalis).
V prostoru bývalé ruské střelnice se vyskytují i vápnitá slatiniště (R2.1). Nachází se zde řada pozoruhodných druhů jako ostřice Davallova (Carex davalliana), ostřice šupinoplodá (Carex lepidocarpa), C x pieperana (C. flava x C. lepidocarpa), o. plstnatá (C. tomentosa), o. prosová (C. panicea), o. chabá (C. flacca), o. skloněná (C. demissa), len počistivý (Linum catharticum), vítod ostrokřídlý (Polygala multicaulis), pětiprstka žežulník (Gymnadenia conopsea), kozlík dvoudomý (Valeriana dioica) aj.
Pouze několika maloplošnými fragmenty je zastoupena vegetace vlhkých narušovaných půd (T1.10). Vždy se jednalo o poměrně málo reprezentativní porosty na narušených plochách v lesních komplexech, v mokrých příkopech lesních cest, na jejich křižovatkách a na zarostlých manipulačních plochách. V rámci této jednotky lze vylišit především as. Juncetum effusi a dále společenstva, která se svým složením blíží as. Carici pendulae-Eupatorietum cannabini s ostřicí převislou (Carex pendula), o. lesní (C. sylvatica), sadcem konopáčem (Eupatorium cannabinum), čistcem lesním (Stachys sylvatica), karbincem evropským (Lycopus europaeus), přesličkou lesní (Equisetum sylvaticum), kostřavou obrovskou (Festuca gigantea), devětsilem bílým (Petasites albus) aj.
Na svažitých hlubších půdách se maloplošně vyskytují méně reprezentativní a nepravidelně kosené mezofilní ovsíkové louky (T1.1), inklinující k as. Trifolio-Festucetum rubrae na mělčích půdách. Z nejčastěji se vyskytujících druhů lze jmenovat ovsík vyvýšený (Arrhenatherum elatius), kostřavu luční (Festuca pratensis), zvonek rozkladitý (Campanula patula), chrastavec rolní (Knautia arvensis), svízel bílý (Galium album), chrpu černající (Centaurea pratensis), bedrník obecný (Pimpinella saxifraga), škardu dvouletou (Crepis biennis), máchelku srstnatou (Leontodon hispidus), kopretinu bílou (Leucanthemum vulgare) aj.
Pouze jediný segment horských a podhorských smilkových trávníků (T2.3B) byl mapován v prostoru bývalé vojenské střelnice u Semanína. Zde byly na dopadové ploše střelnice zaznamenány na mírně vlhkých místech fragmenty nízkých trávníků s psinečkem obecným (Agrostis capillaris), violkou psí (Viola canina), jestřábníkem chlupáčkem (Hieracium pilosella), všivcem lesním (Pedicularis sylvatica), ostřicí černou (Carex nigra), o. kulkonosnou (C. pilulifera), vítodem ostrokřídlým (Polygala multicaulis) a vřesem obecným (Calluna vulgaris).
Dle fytogeografického členění ČR se jedná o českomoravské mezofytikum, fytogeografický okres 63 Českomoravské mezihoří, podokres 63d Kozlovská vrchovina; jižní cípek území náleží do 63g Opatovské rozvodí.  

Kvalita a význam:

Území představuje rozsáhlý lesní komplex převážně jedlových bučin charakteristických pro Kozlovský hřbet. Převažující květnaté bučiny dále doprovází acidofilní bučiny, hercynské dubohabřiny, suťové lesy a údolní jasanovo-olšové luhy. Kvalita některých porostů je z důvodu výsadby smrku zhoršená, přesto se zde vyskytuje řada významných druhů rostlin: česnek medvědí (Allium ursinum), lýkovec jedovatý (Daphne mezereum), kyčelnice cibulkonosná (Dentaria bulbifera), árón plamatý (Arum maculatum), strdivka jednokvětá (Melica uniflora), prvosenka vyšší (Primula elatior), hojně bledule jarní (Leucojum vernum).
Nelesní biotopy zaujímají menší plochu navrhované lokality přesto se jedná o velmi zachovalé kosené plochy s výskytem řady chráněných a významných druhů: pětiprstka žežulník (Gymnadenia conopsea), prstnatec májový (Dactylorhiza majalis), vemeník dvoulistý (Platanthera bifolia), hladýš pruský (Laserpitium prutenicum), ostřice Davallova (Carex davalliana), o. šupinoplodá (C. lepidocarpa), starček potoční (Tephroseris crispa), vrba rozmarýnolistá (Salix rosmarinifolia), ostřice odchýlená (Carex appropinquata), o. latnatá (C. paniculata), všivec lesní (Pedicularis sylvatica).
Z chráněných živočichů se zde vyskytuje mlok skvrnitý (Salamandra salamandra), rosnička zelená (Hyla arborea), ropucha obecná (Bufo bufo), skokan krátkonohý (Rana lessonae) a s. hnědý (R. temporaria). Hnízdí zde vzácně strakapoud malý (Dendrocopos minor), dále drozd kvíčala (Turdus pilaris), králíček ohnivý (Regulus ignicapillus), puštík obecný (Strix aluco), holub doupňák (Columba oenas), sýc rousný (Aegolius funereus). Nalézá se zde hnízdo čápa černého (Ciconia nigra), pravidelně je zde pozorován výr velký (Bubo bubo). Součástí území je PR Psí kuchyně.  

Zranitelnost:

Vysazování nepůvodních dřevin (převážně smrku) a změna druhového složení dřevin hospodářskými zásahy, rozsáhlé odlesnění lokality, zásahy do vodního režimu, eutrofizace a neobhospodařování luk, které v současnosti zarůstají.  

Management:

Neuvedeno  

Možné střety zájmu:

Neuvedeno  

Stanoviště:

Stanoviště - přehled

Celková rozloha lokality:%ha: 268.6016
Z toho prioritních naturových biotopů: 4.0210.8033
Z toho neprioritních naturových biotopů: 68.84184.9149
Z toho ostatních přírodních biotopů: 3.018.0949
Z toho X biotopů: 22.8561.3854
Z toho nereklasifikovaných biotopů: 0

Zobrazovaná data rozloh stanovišť a biotopů odpovídají informacím o stavu při vyhlášení lokality a jsou rovněž shodná s daty zasílanými Evropské komisi formou standardního datového formuláře.
Aktuální data je možné získat na AOPK ČR (pavla.trachtova@nature.cz)

Naturové biotopy:

Stanoviště/BiotopRozloha (ha)Podíl (%)R/Z/GPředmět ochrany
3150Přirozené eutrofní vodní nádrže s vegetací typu Magnopotamion nebo Hydrocharition 0.06760.02B/B/-Ne
V1F Makrofytní vegetace přirozeně eutrofních a mezotrofních stojatých vod - ostatní porosty0.06760.02B/B/-
6230Druhově bohaté smilkové louky na silikátových podložích v horských oblastech (a v kontinentální Evropě v podhorských oblastech) 0.58690.21D/B/-Ne
T2.3B Podhorské až horské smilkové trávníky bez jalovce0.58690.21D/B/-
6410Bezkolencové louky na vápnitých, rašelinných nebo hlinito-jílovitých půdách (Molinion caeruleae)0.49170.18D/C/-Ne
T1.9 Střídavě vlhké bezkolencové louky0.49170.18D/C/-
6430Vlhkomilná vysokobylinná lemová společenstva nížin a horského až alpínského stupně 6.43522.39B/B/CAno
T1.6 Vlhká tužebníková lada6.43522.39B/B/C
6510Extenzivní sečené louky nížin až podhůří (Arrhenatherion, Brachypodio-Centaureion nemoralis) 1.62030.60B/B/-Ne
T1.1 Mezofilní ovsíkové louky1.62030.60B/B/-
7230Zásaditá slatiniště 0.11390.04B/B/-Ne
R2.1 Vápnitá slatiniště0.11390.04B/B/-
9110Bučiny asociace Luzulo-Fagetum 3.03621.13D/C/-Ne
L5.4 Acidofilní bučiny3.03621.13D/C/-
9130Bučiny asociace Asperulo-Fagetum 172.995464.40B/B/BAno
L5.1 Květnaté bučiny172.995464.40B/B/B
9170Dubohabřiny asociace Galio-Carpinetum 0.15460.05C/B/-Ne
L3.1 Hercynské dubohabřiny0.15460.05C/B/-
9180Lesy svazu Tilio-Acerion na svazích, sutích a v roklích 0.06430.02C/B/-Ne
L4 Suťové lesy0.06430.02C/B/-
91E0Smíšené jasanovo-olšové lužní lesy temperátní a boreální Evropy (Alno-Padion, Alnion incanae, Salicion albae) 10.15213.77B/B/CAno
L2.2A Údolní jasanovo-olšové luhy, typické porosty10.15213.77B/B/C

Ostatní přírodní biotopy

BiotopRozloha (ha)Podíl(%)R/Z
K1 Mokřadní vrbiny1.52850.56B/B
L2.2B Potoční a degradované jasanovo-olšové luhy2.98571.11C/B
M1.1 Rákosiny eutrofních stojatých vod0.01620.00C/B
M1.7 Vegetace vysokých ostřic0.01620.00C/B
R1.4 Lesní prameniště bez tvorby pěnovců0.01980.00B/B
T1.10 Vegetace vlhkých narušovaných půd0.05210.01C/B
T1.5 Vlhké pcháčové louky3.43281.27D/B
T4.2 Mezofilní bylinné lemy0.04360.01C/C

Biotopy řady X

BiotopRozloha (ha)Podíl (%)
X2 Intenzivně obhospodařovaná pole0.02590.00
X6 Antropogenní plochy se sporadickou vegetací mimo sídla0.79180.29
X7 Ruderální bylinná vegetace mimo sídla6.07602.26
X9A Lesní kultury s nepůvodními jehličnatými dřevinami41.138415.31
X10 Paseky s podrostem původního lesa4.43771.65
X11 Paseky s nitrofilní vegetací3.50951.30
X12 Nálety pionýrských dřevin5.40612.01
 

Druhy - Rostliny:

Nejsou předmětem ochrany.  

Druhy - Živočichové:

Nejsou předmětem ochrany.  

Kraje a katastrální území:

Kraj Pardubický kraj:

Janov u Litomyšle, Mikuleč, Opatov v Čechách, Semanín  

Prameny:

Faltysová H., Bárta F. et al.Chráněná území ČR, sv. Pardubicko. - Agentura ochrany přírody a krajiny ČR, Praha, 314 p.2002
Lustyk P.E0039 (Opatovský les) - Závěrečná zpráva z mapování Natura 2000, depon. in AOPK ČR, Praha.2002
Lustyk P.E0094 (Opatovský les II) - Závěrečná zpráva z mapování Natura 2000, depon. in AOPK ČR, Praha.2003
 

Fotografie:

Poznámka: Zpracované souhrny doporučených opatření pro evropsky významné lokality naleznete na webových stránkách Ústředního seznamu ochrany přírody http://drusop.nature.cz/portal/

(c) 2006 Natura 2000 - Oficiální webové stránky soustavy Natura 2000 v České republice, všechna práva vyhrazena. Náměty, příspěvky a připomínky zasílejte na adresu natura2000@nature.cz. Redakce stránek využívá zpravodajství z databází ČTK, jejichž obsah je chráněn autorským zákonem. Přepis, šíření, či další zpřístupňování tohoto obsahu či jeho části veřejnosti, a to jakýmkoliv způsobem, je bez předchozího souhlasu AOPK ČR výslovně zakázáno. (c) 2006 - všechna práva vyhrazena. Materiály agentury AOPK ČR nesmí být dále publikovány, vysílány, přepisovány nebo redistribuovány. Správa a redakce stránek využívá redakční systém portálového rešení SuperServer firmy RAGTOOLS.