Homepage

CZ0530020 - Hřebečovský hřbet

Rozloha: 738.4730 ha
Navrhovaná kategorie ochrany: Národní přírodní rezervace - část, Přírodní rezervace - část
Biogeografická oblast - vysvětlivky: kontinentální
Souřadnice středu: 16°34'54'' v.d., 49°45'39'' s.š.
Nadmořská výška: 423 - 665 m n. m.

Mapa:

Poloha:

Výrazný nesouměrný hřbet táhnoucí se v ose S-J na Česko-Moravském pomezí mezi obcemi Svitavy a Moravská Třebová. V celkové délce téměř 20 km.  

Ekotop:

Geologie: Svrchní část a plošina západně od zlomu hřebene je budována turonskými opukami, jemnozrnnými vápnitými pískovci a prachovci, místy i spongilitickými pískovci až spongility s vložkami chalcedonických rohovců. Východní část je tvořena mořskými i sladkovodními cenomanskými glaukonitickými nebo železitými pískovci, jílovci a prachovci a je překryta pláštěm hlinitých až hlinitokamenitých sedimentů z nadložních hornin turonu.
Geomorfologie: Hřebečovský hřbet, V část Českotřebovské vrchoviny; silně erozně denudační reliéf v oblasti asymetrické litické antiklinály s pásmem elevací na SV-V, charakterizovaný řadou kuest s čely na SV-V. Je proťat hluboce zaříznutými údolími potoků. Nejvyšším vrcholem je kóta Roh (660,4 m n. m.).
Reliéf: Výrazný hřbet s příkrými, místy suťovými a skalnatými východními až východoseverovýchodními svahy. Častá sesuvná území. Na lokalitě (především v okolí Hřebečova) se roztroušeně vyskytují antropogenní útvary související s bývalou těžbou žáruvzdorných jílovců a lupků (odkryvy po lámání kamene, opuštěné zasypané štoly, v oblasti poddolovaného území v partii hrany hřbetu stupňovité a příkopové svahové deformace – pukliny).
Pedologie: Z půdních typů jsou v území zastoupeny nejvíce kambizemě.
Krajinná charakteristika: Výrazný hřbet pokrytý zachovalými bučinami a suťovými lesy. Prudké svahy orientované směrem na SV-V se skalními výchozy, časté sesuvy půd. Území protkáno zařízlými údolími potoků. Antropogenní pozůstatky po bývalé těžbě nerostných surovin.  

Biota:

Jedná se o lesní komplex, kde převažují květnaté bučiny (L5.1). Převládá asociace Dentario enneaphylli–Fagetum, místy Festuco altissimae–Fagetum, ojediněle náznak přechodu do asociace Melico–Fagetum. Dřevinné patro tvoří hlavně buk lesní (Fagus sylvatica) s příměsí javoru klenu (Acer pseudoplatanus), jedle bělokoré (Abies alba), méně jasan ztepilý (Fraxinus excelsior) a jilm drsný (Ulmus glabra). Bylinné patro většinou bohatě vyvinuté tvoří bažanka vytrvalá (Mercurialis perennis), mařinka vonná (Galium odoratum), netýkavka nedutklivá (Impatiens noli-tangere), papratka samičí (Athyrium filix-femina), kapraď samec (Dryopteris filix-mas), kostřava lesní (Festuca altissima), ostřice lesní (Carex sylvatica), devětsil bílý (Petasites albus), pitulník horský (Galeobdolon montanum), méně strdivka jednokvětá (Melica uniflora), violka lesní (Viola reichenbachiana), ječmenka evropská (Hordelymus europaeus), bukovník kapraďovitý (Gymnocarpium dryopteris), samorostlík klasnatý (Actaea spicata), žindava evropská (Sanicula europaea), čarovník pařížský (Circaea lutetiana), válečka lesní (Brachypodium sylvaticum), kopytník evropský (Asarum europaeum), vraní oko čtyřlisté (Paris quadrifolia), roztroušeně kyčelnice cibulkonosná (Dentaria bulbifera), k. devítilistá (D. enneaphyllos), česnek medvědí (Allium ursinum). Místy v mozaice s R1.4, L2.2A, B a L4.
Na nejprudších sklonech zlomových svahů výskyt suťových lesů (L4). Zastoupeny asociací jilmových javořin Mercuriali-Fraxinetum. Druhově bohaté je bylinné i stromové patro. Dřevinné patro tvoří směs javoru klenu (Acer pseudoplatanus) a buku lesního (Fagus sylvatica) místy s větší příměsí jilmu drsného (Ulmus glabra) a jasanu ztepilého (Fraxinus excelsior), méně lípa velkolistá (Tilia platyphyllos), jedle bělokorá (Abies alba), jeřáb ptačí (Sorbus aucuparia), ojediněle javor mleč (Acer platanoides); v méně zachovalých porostech smrk ztepilý (Picea abies) a bříza bělokorá (Betula pendula). Z keřů je často přítomen tis červený (Taxus baccata), pomístně srstka angrešt (Ribes uva-crispa), zimolez obecný (Lonicera xylosteum), líska obecná (Corylus avellana), bez černý (Sambucus nigra), lýkovec jedovatý (Daphne mezereum), ojediněle svída krvavá (Cornus sanguinea). V podrostu jsou nejčastější bažanka vytrvalá (Mercurialis perennis), kapraď samec (Dryopteris filix-mas), netýkavka nedutklivá (Impatiens noli-tangere), kakost smrdutý (Geranium robertianum). Ze vzácnějších rostlin se v těchto lesích vyskytuje česnek medvědí (Allium ursinum), árón plamatý (Arum maculatum), okrotice bílá (Cephalanthera damasonium), kapradina laločnatá (Polystichum aculeatum), čarovník alpský (Circaea alpina).
Na několika místech zlomových svahů Hřebečovského hřbetu vystupuje na povrch opukové podloží, kde najdeme štěrbinovou vegetaci vápnitých skal a drolin (S1.1). Někde jsou tato stanoviště výsledkem činnosti člověka – opuštěné opukové lomy, odvaly. Biotopy jsou osídleny chasmofilní vegetací, zčásti zde probíhá sukcese zpět k suťovým lesům, nálety dřevin. Výskyt sleziníku červeného (Asplenium trichomanes), ostřice prstnaté (Carex digitata), vlaštovičníku většího (Chelidonium majus), mokrýše střídavolistého (Chrysosplenium alternifolium), puchýřníku křehkého (Cystopteris fragilis), kakostu smrdutého (Geranium robertianum), netýkavky nedutklivé (Impatiens noli-tangere), ze vzácnějších druhů se vyskytují bukovník vápencový (Gymnocarpium robertianum), hořec brvitý (Gentianopsis ciliata), náprstník velkokvětý (Digitalis grandiflora), oman hnidák (Inula conyza), čarovník alpský (Circaea alpina). Na sutích pod vrchem Hřebcov je v lesním porostu maloplošně vyvinuto společenstvo blízké biotopům S1.4 s výskytem ploštičníku evropského (Cimicifuga europaea), bukovníku kapraďovitého (Gymnocarpium dryopteris), čarovníku alpského (Circaea alpina).
Dle fytogeografického členění ČR se jedná o Českomoravské mezofytikum, fytogeografický okres 63 Českomoravské mezihoří, podokres 63i Hřebečovská vrchovina.  

Kvalita a význam:

Zachovalé celistvé lesní území s cennými společenstvy bučin a suťových lesů se skalními výchozy; bohaté bylinné patro. Součástí území je i PR Rohová a PP Pod skalou. Vyskytuje se zde celá řada vzácných a chráněných druhů rostlin i živočichů, včetně kriticky ohrožených taxonů. (V PP Pod skalou je největší naleziště tisu červeného (Taxus baccata)v regionech Pardubicka a Hradecka, ze vzácnějších ptačích druhů tu najdeme např. výra velkého (Bubo bubo), holuba doupňáka (Columba oenas) a datla černého (Dryocopus martius); v PR Rohová se vyskytují jako na jediném místě východních Čech karpatské druhy ploštičník evropský (Cimicifuga europaea) a kozlík trojený (Valeriana tripteris), z živočišných druhů plž sudovka žebernatá (Sphyradium doliolum).  

Zranitelnost:

Největší problémy v oblasti působí lesní hospodaření. Dochází (zejména mimo hranice MZCHÚ) ke kácení původních porostů, které jsou často nahrazovány nepůvodními dřevinami. (Při těžbě dřeva poškození vegetace a půdního pokryvu těžkou technikou.) Silný negativní vliv na přirozené zmlazování má okus zvěří. V důsledku bývalé nerostné těžby je území především v okolí Hřebečova poddolované, hrozí sesuvy půdy, propadání. Lokálně možnost znečištění půdy a vody splachem ze skládky hlušiny. V území zůstávají nerostné zásoby trvale chráněny (Chráněná ložisková území), případné obnovení těžby je závislé na požadavcích a cenách na světových trzích. Lokální sesuvy půdy na prudkých svazích. Šíření netýkavky malokvěté (Impatiens parviflora) zejména podél lesních cest a na pasekách.  

Management:

Neuvedeno  

Možné střety zájmu:

Neuvedeno  

Stanoviště:

Stanoviště - přehled

Celková rozloha lokality:%ha: 738.4730
Z toho prioritních naturových biotopů: 7.7757.4478
Z toho neprioritních naturových biotopů: 73.60543.5491
Z toho ostatních přírodních biotopů: 0.131.0224
Z toho X biotopů: 17.64130.3259
Z toho nereklasifikovaných biotopů: 0

Zobrazovaná data rozloh stanovišť a biotopů odpovídají informacím o stavu při vyhlášení lokality a jsou rovněž shodná s daty zasílanými Evropské komisi formou standardního datového formuláře.
Aktuální data je možné získat na AOPK ČR (pavla.trachtova@nature.cz)

Naturové biotopy:

Stanoviště/BiotopRozloha (ha)Podíl (%)R/Z/GPředmět ochrany
6510Extenzivní sečené louky nížin až podhůří (Arrhenatherion, Brachypodio-Centaureion nemoralis) 0.55130.07B/A/-Ne
T1.1 Mezofilní ovsíkové louky0.55130.07B/A/-
8210Chasmofytická vegetace vápnitých skalnatých svahů 3.45340.46B/B/BAno
S1.1 Štěrbinová vegetace vápnitých skal a drolin3.45340.46B/B/B
9110Bučiny asociace Luzulo-Fagetum 48.16296.52C/B/-Ne
L5.4 Acidofilní bučiny48.16296.52C/B/-
9130Bučiny asociace Asperulo-Fagetum 491.381566.54B/B/AAno
L5.1 Květnaté bučiny491.381566.54B/B/A
9180Lesy svazu Tilio-Acerion na svazích, sutích a v roklích 57.44727.77B/B/AAno
L4 Suťové lesy57.44727.77B/B/A
91E0Smíšené jasanovo-olšové lužní lesy temperátní a boreální Evropy (Alno-Padion, Alnion incanae, Salicion albae) 0.00060.00C/B/-Ne
L2.2A Údolní jasanovo-olšové luhy, typické porosty0.00060.00C/B/-

Ostatní přírodní biotopy

BiotopRozloha (ha)Podíl(%)R/Z
L2.2B Potoční a degradované jasanovo-olšové luhy0.77990.10B/B
R1.4 Lesní prameniště bez tvorby pěnovců0.24250.03B/B

Biotopy řady X

BiotopRozloha (ha)Podíl (%)
X1 Urbanizovaná území0.32690.04
X6 Antropogenní plochy se sporadickou vegetací mimo sídla1.80240.24
X9A Lesní kultury s nepůvodními jehličnatými dřevinami112.734315.26
X9B Lesní kultury s nepůvodními listnatými dřevinami5.68470.76
X10 Paseky s podrostem původního lesa7.58901.02
X12 Nálety pionýrských dřevin2.18860.29
 

Druhy - Rostliny:

Nejsou předmětem ochrany.  

Druhy - Živočichové:

Nejsou předmětem ochrany.  

Kraje a katastrální území:

Kraj Pardubický kraj:

Boršov u Moravské Třebové, Dětřichov u Svitav, Dlouhá Loučka, Koclířov, Křenov, Mladějov na Moravě, Moravská Kamenná Horka, Nová Ves u Moravské Třebové, Trpík  

Prameny:

Demek J. et al.Hory a nížiny - Zeměpisný lexikon ČSR. - Academia, Praha, 584 p.1987
Boček M.E0091 (Boršovský les) - Závěrečná zpráva z mapování Natura 2000, depon. in AOPK ČR, Praha.2003
Jirásek J.E0093 (Hřebečovský hřbet) - Závěrečná zpráva z mapování Natura 2000, depon. in AOPK ČR, Praha.2003
Faltysová H., Bárta F. et al.Chráněná území ČR, sv. Pardubicko. - Agentura ochrany přírody a krajiny ČR, Praha, 314 p.2002
 

Fotografie:

Poznámka: Zpracované souhrny doporučených opatření pro evropsky významné lokality naleznete na webových stránkách Ústředního seznamu ochrany přírody http://drusop.nature.cz/portal/

(c) 2006 Natura 2000 - Oficiální webové stránky soustavy Natura 2000 v České republice, všechna práva vyhrazena. Náměty, příspěvky a připomínky zasílejte na adresu natura2000@nature.cz. Redakce stránek využívá zpravodajství z databází ČTK, jejichž obsah je chráněn autorským zákonem. Přepis, šíření, či další zpřístupňování tohoto obsahu či jeho části veřejnosti, a to jakýmkoliv způsobem, je bez předchozího souhlasu AOPK ČR výslovně zakázáno. (c) 2006 - všechna práva vyhrazena. Materiály agentury AOPK ČR nesmí být dále publikovány, vysílány, přepisovány nebo redistribuovány. Správa a redakce stránek využívá redakční systém portálového rešení SuperServer firmy RAGTOOLS.