Homepage

CZ0520508 - Stárkovské bučiny

Rozloha: 129.1608 ha
Navrhovaná kategorie ochrany:
Biogeografická oblast - vysvětlivky: kontinentální
Souřadnice středu: 16°9'14'' v.d., 50°32'20'' s.š.
Nadmořská výška: 443 - 671 m n. m.

Mapa:

Poloha:

Svahy kuesty táhnoucí se v délce několika kilometrů nad Velkým Dřevíčem, Stárkovem a Studnicí u Jívky.  

Ekotop:

Geologie: Geologický podklad tvoří turonské sedimenty - viz Vejlupek (1990): střední až svrchní turon - jizerské souvrství (vápnité spongilitické prachovce, prachovité pískovce, prachovité slínovce, hlízy vápenců), střední až spodní turon - slínovce a prachovité slínovce nejnižší části jizerského souvrství a svrchní části bělohorského souvrství.
Geomorfologie: Lokalita leží v jihozápadní části Polické vrchoviny, jež je součástí Broumovské vrchoviny. Nadmořská výška: 398-677 m.
Reliéf: Území má protáhlý tvar podmíněný reliéfem - vnitřní kuesta Polické pánve. Táhlé pásmo příkrých vnějších svahů kuesty je načleněno tektonicky i erozně na několik částí. Morfologii příkrých svahů zvýrazňuje často i hustá frekvence skalních srubů. Gravitačním odsedáním svahu vznikají i rozsáhlé a hluboké skalní rozsedliny, z nichž nejvýznamnější je tzv. Trpasličí rokle u Vysokého kamene nad Stárkovem. Svahoviny tvoří netříděné zvětraliny slínovců včetně příkrých kamenných proudů.
Pedologie: Převládajícími půdními typy jsou hnědé půdy, pararendziny a illimerizované půdy (viz Tomášek 1995).
Krajinná charakteristika: Příkré lesnaté svahy kuesty. Z krajinářského hlediska jeden z dominantních geomorfologických útvarů Stárkovska.
Klimatická oblast (Quitt 1971): MT2, CH7  

Biota:

Komplex převážně květnatých bučin a lokálně i suťových lesů na kuestě, místy s navazujícími svahovými loukami. Fytogeograficky náleží území do okresu Sudetské mezihoří, do podokresu Polická kotlina.
Nejrozšířenějším přírodním biotopem v území jsou květnaté bučiny (L5.1). Protože je výškové rozpětí území skoro 300 m, je určitý rozdíl ve složení společenstev v níže položené jižní části ve srovnání s výše položenou částí severní. Nejsevernější partie se dle současných typologických map počítají již k 5. lesnímu vegetačnímu stupni, jinak se jedná o 4. stupeň (bukový). Některé porosty inklinují k asociaci Tilio cordatae-Fagetum, výskyt sveřepu Benekenova (Bromus benekenii), zvonku kopřivolistého (Campanula trachelium), jaterníku podléšky (Hepatica nobilis), hrachoru jarního (Lathyrus vernus) aj., více než lípa srdčitá (Tilia cordata) je však zastoupen javor klen (Acer pseudoplatanus). Bylo zaznamenáno rovněž Dentario enneaphylli-Fagetum. Jedle bělokorá (Abies alba) se vyskytuje většinou jen vtroušeně, je zde však i několik porostních skupin s jejím výraznějším zastoupením.
Acidofilní bučiny (L5.4) jsou zastoupeny pouze na několika místech nad skalními výchozy nebo při hranách svahů, kde dochází k vyluhování bází srážkami – jde patrně o degradovaná stadia květnatých bučin.
Suťové lesy (L4) jsou velmi důležitou, i když plošně méně rozsáhlou složkou vegetace lokality. Biotopy se vyskytují většinou v návaznosti na skalní výchozy jizerského souvrství (v mozaice s S1.1), řidčeji v erozních zářezech. Většinu porostů lze patrně řadit do okruhu asociace Mercuriali-Fraxinetum. Místy se vyskytuje kapradina laločnatá (Polystichum aculeatum). Pod Vysokým kamenem je význačný výskyt tolity lékařské (Vincetoxicum hirundinaria). Časté jsou přechody do květnatých bučin, s níž tyto biotopy někdy tvoří mozaiky.
Štěrbinová vegetace vápnitých skal a drolin (S1.1) zahrnuje biotopy různě vysokých skalních výchozů jizerského souvrství. Horniny obsahují kolísající obsah karbonátů. V důsledku působení kyselých srážek však bývá substrát na povrchu odvápněný, odvápněná vrstva bývá zřetelně patrná na lomu. Společenstva cévnatých rostlin jsou většinou tvořena běžnějšími druhy, nespecifickými pro danou jednotku - sleziník červený (Asplenium trichomanes), puchýřník křehký (Cystopteris fragilis), kakost smrdutý (Geranium robertianum), osladič obecný (Polypodium vulgare) aj., jen zřídka se objevuje sleziník routička (Asplenium ruta-muraria). Nejvýznamnější lokalitou je Vysoký kámen u Stárkova s výchozy dosahujícími až kolem 30 m výšky, kde lze nalézt značně reprezentativní plochy i s četnými vápnomilnými mechorosty. Byl zde zaznamenán i maloplošný výskyt kostřavy sivé (Festuca pallens), na Broumovsku ojedinělý.
Mezofilní ovsíkové louky (T1.1) jsou zastoupeny okrajově v návaznosti na lesní porosty. Louky jsou jen částečně sečené, místy zarůstají náletem dřevin, popř. se v nich šíří i ruderální druhy, především Daucaceae.
Vysoké mezofilní až xerofilní křoviny (K3) zahrnují křoviny - slivoň trnka (Prunus spinosa), Crataegus sp., Rosa sect. Caninae, svída krvavá (Cornus sanguinea), ptačí zob obecný (Ligustrum vulgare), ojediněle i skalník celokrajný (Cotoneaster integerrimus) - tvořící součást lesních plášťů, hojně jsou rozšířeny též na mezích. Zastoupena jsou i iniciální stadia představovaná jednotlivými keři v neudržovaných loukách. Víceméně přechodná stadia, přerůstající obvykle stromovými dřevinami, se objevují i pod elektrovody. U vyhlídky na Vysokém kameni je vyvinuto maloplošné, snad primární bezlesí se skalníkem celokrajným (Cotoneaster integerrimus), Rosa dumalis s.l., brslenem evropským (Euonymus europaea), zimolezem obecným (Lonicera xylosteum), které lze interpretovat jako přechod k křovinám skal a drolin s rybízem alpským (S1.5).

Významné druhy fauny: Výskyt jestřába lesního (Accipiter gentilis), káně lesní (Buteo buteo), výra velkého (Bubo bubo), sýce rousného (Aegolius funereus). Významný je bohatý výskyt bezobratlých osídlujících skalní výchozy a zejména prostory v sutích. Vyskytuje se zde řada druhů střevlíků (Carabidae), pavoukovců (Arachnida) a měkkýšů (Mollusca).  

Kvalita a význam:

Plošně nejvýznamnější je zde výskyt květnatých bučin, jeden z nejrozsáhlejších v CHKO Broumovsko. Lokalita je významná i zastoupením suťových lesů a štěrkovou vegetací vápnitých skal a drolin. Dochované bučiny a suťové lesy mají různou kvalitu, od velmi kvalitních starých porostů (nejkvalitnější stará, věkově diferencovaná bučina se nachází v blízkosti Vysokého kamene) až po smíšené porosty listnáčů a smrku. Poměrně značné však je i zastoupení smrkových kultur - většinou jde o starší skupiny, v nichž bývá přítomno významné zmlazení listnáčů. Z fytogeografického hlediska je v území významný výskyt skalníku celokrajného (Cotoneaster integerrimus), kostřavy sivé (Festuca pallens), tolity lékařské (Vincetoxicum hirundinaria). Svahové ovsíkové louky mají střední kvalitu, ale v některých případech degradují v důsledku nedostatečné (nebo žádné) údržby, popř. zarůstají křovinami a náletovými dřevinami.  

Zranitelnost:

Bučiny a zejména suťové lesy mají vzhledem ke členitému terénu celkově dobré vyhlídky. Vhodnými jemnými zásahy bude možno více rozrůznit věkovou strukturu bukových porostů. Většina nelesních ploch je i do budoucna udržitelná vhodným managementem, i když se jedná vesměs o svažité, hůře dostupné pozemky. Střední a jižní část lokality se nachází v poměrně silně osídlené krajině (Stárkov, Horní Dřevíč), zde místy navazuje na okraj obce, popř. rekreační zástavbu. Návštěvnost lesních porostů však zatím není natolik vysoká, aby ohrožovala dochovaný stav. Část území je součástí II. zóny CHKO Broumovsko.  

Management:

Neuvedeno  

Možné střety zájmu:

Neuvedeno  

Stanoviště:

Stanoviště - přehled

Celková rozloha lokality:%ha: 129.1608
Z toho prioritních naturových biotopů: 5.126.6256
Z toho neprioritních naturových biotopů: 65.9785.2134
Z toho ostatních přírodních biotopů: 2.563.3186
Z toho X biotopů: 26.3234.0007
Z toho nereklasifikovaných biotopů: 0

Zobrazovaná data rozloh stanovišť a biotopů odpovídají informacím o stavu při vyhlášení lokality a jsou rovněž shodná s daty zasílanými Evropské komisi formou standardního datového formuláře.
Aktuální data je možné získat na AOPK ČR (pavla.trachtova@nature.cz)

Naturové biotopy:

Stanoviště/BiotopRozloha (ha)Podíl (%)R/Z/GPředmět ochrany
6210Polopřirozené suché trávníky a facie křovin na vápnitých podložích (Festuco-Brometalia) 0.08280.06C/B/-Ne
T3.4D Širokolisté suché trávníky bez význačného výskytu vstavačovitých a bez jalovce obecného (Juniperus communis)0.08280.06C/B/-
6430Vlhkomilná vysokobylinná lemová společenstva nížin a horského až alpínského stupně 0.01410.01D/C/-Ne
T1.6 Vlhká tužebníková lada0.01410.01D/C/-
6510Extenzivní sečené louky nížin až podhůří (Arrhenatherion, Brachypodio-Centaureion nemoralis) 10.17597.87B/B/CAno
T1.1 Mezofilní ovsíkové louky10.17597.87B/B/C
8210Chasmofytická vegetace vápnitých skalnatých svahů 0.26850.20B/A/CAno
S1.1 Štěrbinová vegetace vápnitých skal a drolin0.26850.20B/A/C
9110Bučiny asociace Luzulo-Fagetum 1.21160.93B/A/-Ne
L5.4 Acidofilní bučiny1.21160.93B/A/-
9130Bučiny asociace Asperulo-Fagetum 72.519556.14B/B/BAno
L5.1 Květnaté bučiny72.519556.14B/B/B
9150Středoevropské vápencové bučiny (Cephalanthero-Fagion) 0.9410.72C/B/-Ne
L5.3 Vápnomilné bučiny0.94100.72C/B/-
9180Lesy svazu Tilio-Acerion na svazích, sutích a v roklích 6.62565.12B/B/-Ne
L4 Suťové lesy6.62565.12B/B/-

Ostatní přírodní biotopy

BiotopRozloha (ha)Podíl(%)R/Z
K3 Vysoké mezofilní a xerofilní křoviny2.51601.94B/A
L2.2B Potoční a degradované jasanovo-olšové luhy0.06810.05C/B
R1.2 Luční prameniště bez tvorby pěnovců0.00350.00C/C
T1.5 Vlhké pcháčové louky0.16550.12C/B
T4.2 Mezofilní bylinné lemy0.54840.42B/B
V4B Makrofytní vegetace vodních toků - stanoviště s potenciálním výskytem makrofyt nebo se zjevně přirozeným či přírodě blízkým charakterem koryta0.01710.01C/C

Biotopy řady X

BiotopRozloha (ha)Podíl (%)
X6 Antropogenní plochy se sporadickou vegetací mimo sídla0.79720.61
X7 Ruderální bylinná vegetace mimo sídla0.83020.64
X8 Křoviny s ruderálními a nepůvodními druhy0.02380.01
X9A Lesní kultury s nepůvodními jehličnatými dřevinami28.169421.80
X9B Lesní kultury s nepůvodními listnatými dřevinami0.42150.32
X11 Paseky s nitrofilní vegetací2.17101.68
X12 Nálety pionýrských dřevin1.55191.20
X13 Nelesní stromové výsadby mimo sídla0.03570.02
 

Druhy - Rostliny:

Nejsou předmětem ochrany.  

Druhy - Živočichové:

Nejsou předmětem ochrany.  

Kraje a katastrální území:

Kraj Královéhradecký kraj:

Horní Dřevíč, Maršov nad Metují, Metujka, Skalka u České Metuje, Skály u Teplic nad Metují, Stárkov, Studnice u Jívky  

Prameny:

Hájek A.Vysoký kámen, Strákovské bučiny, Stráň nad Devíčem. - Ms. [Floristické škrtací seznamy z let 1993-2000, depon. in: Správa CHKO Broumovsko Police nad Metují].2000
Vítek J.Geomorfologie navrhované Chráněné krajinné oblasti Broumovsko. - Ms. [Oborový dokument, depon. in: Správa CHKO Broumovsko, Police nad Metují].1986
Vejlupek M. [red.]Geologická mapa ČR, 1:50 000, list 04-33 Náchod. - Ústřední ústav geologický.1990
Hájek A.H0057BR - Stárkovské bučiny - Závěrečná zpráva z mapování Natura 2000, depon. in AOPK ČR, Praha.2003
Tomášek M. [red.]Půdní mapa ČR, 1:50 000, list 04-33 Náchod. - Český geologický ústav.1995
 

Fotografie:

Poznámka: Zpracované souhrny doporučených opatření pro evropsky významné lokality naleznete na webových stránkách Ústředního seznamu ochrany přírody http://drusop.nature.cz/portal/

(c) 2006 Natura 2000 - Oficiální webové stránky soustavy Natura 2000 v České republice, všechna práva vyhrazena. Náměty, příspěvky a připomínky zasílejte na adresu natura2000@nature.cz. Redakce stránek využívá zpravodajství z databází ČTK, jejichž obsah je chráněn autorským zákonem. Přepis, šíření, či další zpřístupňování tohoto obsahu či jeho části veřejnosti, a to jakýmkoliv způsobem, je bez předchozího souhlasu AOPK ČR výslovně zakázáno. (c) 2006 - všechna práva vyhrazena. Materiály agentury AOPK ČR nesmí být dále publikovány, vysílány, přepisovány nebo redistribuovány. Správa a redakce stránek využívá redakční systém portálového rešení SuperServer firmy RAGTOOLS.