Homepage

CZ0714076 - Kosíř - Lomy

Rozloha: 41.8057 ha
Navrhovaná kategorie ochrany: Národní přírodní památka - část
Biogeografická oblast - vysvětlivky: kontinentální
Souřadnice středu: 17°5'35'' v.d., 49°32'27'' s.š.
Nadmořská výška: 249 - 342 m n. m.

Mapa:

Poloha:

Disjunktivní lokalita se nachází na jihovýchodním a východním okraji masivu Velkého Kosíře, v okolí opuštěných vápencových lomů mezi obcemi Čelechovice na Hané a Slatinky, cca 13 km jihozápadně od Olomouce.
Navrhovaný přírodní komplex zahrnuje suché stráně se zbytky sadů v místech zvn. Vinohrady, okolí Státního a Růžičkového lomu a lokalitu Vápenice.
 

Ekotop:

Geologie: Podloží okolí lomů tvoří mělkovodní vápence devonského stáří, které vystupují z třetihorních a čtvrtohorních sedimentů. Na severozápadě území převládají kulmské břidlice, droby a slepence. Geologický podklad lokality Vápenice je tvořen devonskými dolomity a lažaneckými vápenci. Místy vystupují spodnobadenské vápnité jíly a písky. Z kvartérních pokryvů jsou zde přeplavené sprašové hlíny.
Geomorfologie: Území leží na rozhraní pásma Velkého Kosíře, náležejícího k Bouzovské vrchovině, a Hornomoravského úvalu.
Reliéf: Reliéf území je silně pozměněn těžbou vápenců v minulosti, v území se vyskytuje řada velkých opuštěných vápencových lomů a pozůstatky malých těžebních jam, tzv. zmolů. Nadmořská výška území se pohybuje v rozsahu od 250 do 320 m.
Pedologie: Na lokalitě převládá hnědozemě modální, v místech výskytu vápenců jsou vyvinuty litozemě karbonátové, v terénních depresích jsou vyvinuty pseudogleje.
Krajinná charakteristika: Soustava vápencových lomů s travnatými plochami a křovinami a cennými teplomilnými společenstvy. Nejrozsáhlejší a botanicky nejvýznamnější území na devonských vápencích v oblasti Kosíře.
 

Biota:

Vegetaci mimo opuštěné lomy tvoří pestrá mozaika subxerofilních až mezofilních bylinných společenstev, především sv. Bromion erecti, s hojnými teplomilnými křovinami a zbytky sadů. Severního okraje areálu zde dosahuje as. Prunetum fruticosae. Na okrajích Vápenice, v extenzivních polích, se vzácně vyskytují společenstva sv. Caucalidion lappulae. Opuštěné lomy jsou z části zarostlé porosty křovin, na hranách se vyvinula vegetace teplomilných trávníků sv. Bromion erecti. Velké plochy stěn lomů jsou bez vegetace, lokálně se vyskytují slabě vyvinutá společenstva vápnitých skal a drolin. V lomech je dokumentováno několik drobných jeskyň. Na rozhraní luk a lesů jsou relativně hojné suché bylinné lemy sv. Geranion sanguinei.
Území evropsky významné lokality představuje významné refugium mnoha živočišných druhů. Cenná jsou především blokovaná sukcesní stádia křovino-bylinného charakteru, na která jsou vázána společenstva xerotermní entomofauny s výskytem evropsky významného druhu přástevníka kostivalového (Callimorpha quadripunctaria).
 

Kvalita a význam:

Státní a Růžičkův lom patří k nejvýznamnějším paleontologickým lokalitám na Moravě, vyskytují se zde bohatá naleziště pozůstatků prvohorní mořské fauny, která zahrnuje zástupce téměř všech tehdy žijících živočišných kmenů.
Lokalita Vápenice patří k nejvýznamnějším enklávám vápnomilné vegetace na střední Moravě. Vyskytuje se zde řada vzácných druhů rostlin a živočichů. K význačnějším druhům patří sasanka lesní (Anemone sylvestris), hvězdnice chlumní (Aster amellus), prorostlík srpovitý (Bupleurum falcatum), ostřice chabá (Carex flacca), o. Micheliova (C. michelii), o. plstnatá (C. tomentosa), třešeň křovitá (Prunus fruticosa), bílojetel bylinný (Dorycnium herbaceum), černýš rolní (Melampyrum arvense), jehlice trnitá (Ononis spinosa), vstavač vojenský (Orchis militaris), záraza větší (Orobanche elatior), chlupáček velkoúborný (Pilosella macrantha), prvosenka jarní šedá (Primula veris subsp. canescens), hlaváč šedavý (Scabiosa canescens), lněnka Dollineriho (Thesium dollineri) aj. Na lokalitě se vyskytuje jedna z nejbohatších populací koniklece velkokvětého (Pulsatilla grandis) na střední Moravě, při sčítání v roce 2004 bylo zjištěno 19 699 kvetoucích rostlin. Na okraji extenzivních polích jsou relativně hojně zastoupena spol. teplomilných plevelů sv. Caucalidion lappulae s výskytem vzácných druhů jako hlaváček letní (Adonis aestivalis), drchnička modrá (Anagallis foemina), dejvorec velkoplodý (Caucalis platycarpos), hořinka východní (Conringia orientalis), srpek obecný (Falcaria vulgaris), vrabečnice úpolní (Thymelaea passerina).
I okolí Státního a Růžičkového lomu patří k významným floristickým lokalitám, svůj nejsevernější výskyt na Moravě zde má silně ohrožená růže bedrníkolistá (Rosa spinosissima), v blízkosti Růžičkova a Státního lomu se vyskytuje vzácná lněnka Dollinerova (Thesium dollineri), na louce jihozápadně od Státního lomu roste několik trsů koniklece velkokvětého (Pulsatilla grandis).
Kvalita společenstev je často narušena expanzí nežádoucích druhů bylin a dřevin, převážně třtinou křovištní (Calamagrostis epigejos), javorem jasanolistým (Acer negundo), trnovníkem akátem (Robinia pseudacacia), růžemi (Rosa spp.), trnkou obecnou (Prunus spinosa), slivoní obecnou (Prunus insititia), svídou krvavou (Cornus sanguinea) a ptačím zobem obecným (Ligustrum vulgare).
Také po stránce zoologické je lokalita velmi hodnotná, žijí zde celoevropsky chránění motýli přástevník kostivalový (Callimorpha quadripunctaria) a ohniváček černočárý (Lycaena dispar). Z dalších vzácnějších druhů bezobratlých se zde vyskytuje modrásek jetelový (Polyommatus bellargus), hnědásek černýšový (Melitaea aurelia), chrobák ozbrojený (Odonteus armiger), krasec třešňový (Anthaxia candens), kozlíček hnědý (Dorcadion fulvum), kyjorožec (Claviger longicormis). Od roku 1999 je tu pravidelně zaznamenávána kudlanka nábožná (Mantis religiosa).
Hnízdí zde výr velký (Bubo bubo), krutihlav obecný (Jynx torquilla), slavík obecný (Luscinia megarhynchos), bělořit šedý (Oenanthe oenanthe) či ťuhýk obecný (Lanius collurio), dříve zde byla dokumentována vzácná pěnice vlašská (Sylvia nisoria). Z plazů zde žije ještěrka obecná (Lacerta agilis) a slepýš křehký (Anguis fragilis). V minulosti zde byl pozorován sysel obecný (Spermophillus citellus).


 

Zranitelnost:

Na mnoha místech je negativním jevem šíření akátu (Robinia pseudacacia) a slivoně (Prunus insititia), která zde vytváří hojné a početné hybridní roje. Tento druh na lokalitě zřejmě eroduje genofond domácí trnky (Prunus spinosa). Nesečené trávníky často zarůstají křovinami, čímž jsou ohroženy populace chráněných druhů rostlin a živočichů. Negativní vliv na okolí mají stávající chaty v místech zvaném Vinohrady. Pravidelný management území je ztížen i členitým reliéfem
V minulosti byl na dno Státního lomu ukládán silniční štěrk, slévárenská struska a ojeté pneumatiky, které zde byly dokonce spalovány. Po vyhlášení rezervací byly skládky odstraněny. I nadále se ale v území vyskytují černé skládky komunálního odpadu. Paleontologicky významná naleziště jsou ohrožena sesuvem hornin a sběrem. Území je ohrožováno splachy živin z okolních polí, úlety hnojiv a biocidů. Pro zachování vzácných teplomilných společenstev plevelů je nutná kontrola intenzifikace zemědělství.
Negativní dopad na populaci koniklece velkokvětého (Pulsatilla grandis) má vysoká návštěvnost území v době jeho květu (vyrývání, trhání květů, nadměrný sešlap).
Biotopy celoevropsky chráněného přástevníka kostivalového (Callimorpha quadripunctaria) jsou ohroženy zarůstáním a absencí aktivní péče.
 

Management:

Je nezbytné sladit péči o lokalitu z důvodu rozdílných nároků předmětů ochrany (fázový posun sečí, přizpůsobit termín kosení apod.).
Teplomilné trávníky je nutné kosit jedenkrát ročně v termínu od poloviny července do konce srpna. Pro odstranění nahromaděné biomasy z dlouhodobě nesečených porostů je možné použít vypalování na zamrzlé půdě v období od prosince do února.
Sečení luk na zmolách je navrhováno tak, aby se vždy 1/5 porostu ponechala bez pokosení. Ta bude nadále poskytovat vhodné podmínky pro společenstva bezobratlých a později kvetoucí druhy rostlin. Nesečené plochy se budou každý rok měnit. Seno a vyřezanou dřevní hmotu je nezbytné vždy uklidit. Na celé lokalitě je nutné kontrolovat invazní druhy rostlin. Zejména se to týká trnovníku akátu (Robinia pseudacacia), křídlatky sachalinské (Reynoutria sachalinensis), slunečnice topinambur (Helianthus tuberosus) a také zatím se jen v malém množství vyskytujícího zlatobýlu kanadského (Solidago canadensis) a třtiny křovištní (Calamagrostis epigejos).
Nejvhodnějším dlouhodobým hospodařením by byla extenzivní pastva malého smíšeného stáda 10-15 ovcí a koz . Ve chvíli, kdy by se objevila možnost takto území využívat, měl by tento přístup dostat přednost před kosením nebo ho s kosením vhodně kombinovat.
V Státním lomu je nutné odstranit skládku u západní stěny. Ze stěn lomů vyřezávat nálety, především třešeň ptačí (Prunus avium), jasan ztepilý (Fraxinus excelsior), svídu krvavou (Cornus sanguinea) a ptačí zob (Ligustrum vulgare). Vyloučit aplikaci biocidů v lokalitách pravidelného výskytu přástevníka kostivalového (Callimorpha quadripunctaria).

 

Možné střety zájmu:

Neuvedeno  

Stanoviště:

Stanoviště - přehled

Celková rozloha lokality:%ha: 41.8057
Z toho prioritních naturových biotopů: 7.933.3183
Z toho neprioritních naturových biotopů: 42.8317.9085
Z toho ostatních přírodních biotopů: 31.9813.3731
Z toho X biotopů: 12.435.1967
Z toho nereklasifikovaných biotopů: 0

Zobrazovaná data rozloh stanovišť a biotopů odpovídají informacím o stavu při vyhlášení lokality a jsou rovněž shodná s daty zasílanými Evropské komisi formou standardního datového formuláře.
Aktuální data je možné získat na AOPK ČR (pavla.trachtova@nature.cz)

Naturové biotopy:

Stanoviště/BiotopRozloha (ha)Podíl (%)R/Z/GPředmět ochrany
6210Polopřirozené suché trávníky a facie křovin na vápnitých podložích (Festuco-Brometalia) 9.781323.39A/A/CAno
T3.3D Úzkolisté suché trávníky - porosty bez význačného výskytu vstavačovitých0.42391.01A/B/-
T3.4D Širokolisté suché trávníky bez význačného výskytu vstavačovitých a bez jalovce obecného (Juniperus communis)9.357422.38A/A/C
6210Polopřirozené suché trávníky a facie křovin na vápnitých podložích (Festuco-Brometalia), význačná naleziště vstavačovitých - prioritní stanoviště 3.31837.93B/A/BNe
T3.4C Širokolisté suché trávníky s význačným výskytem vstavačovitých a bez jalovce obecného (Juniperus communis)3.31837.93B/A/B
6510Extenzivní sečené louky nížin až podhůří (Arrhenatherion, Brachypodio-Centaureion nemoralis) 6.678715.97B/B/CAno
T1.1 Mezofilní ovsíkové louky6.678715.97B/B/C
8210Chasmofytická vegetace vápnitých skalnatých svahů 1.37553.29B/A/BAno
S1.1 Štěrbinová vegetace vápnitých skal a drolin1.37553.29B/A/B
8310Jeskyně nepřístupné veřejnosti 0.0730.17A/A/-Ne
S3B Jeskyně nepřístupné veřejnosti0.07300.17A/A/-

Ostatní přírodní biotopy

BiotopRozloha (ha)Podíl(%)R/Z
K3 Vysoké mezofilní a xerofilní křoviny12.428329.72B/A
K4C Nízké xerofilní křoviny - porosty bez skalníků a bez s mandloně nízké0.19330.46B/B
L2.2B Potoční a degradované jasanovo-olšové luhy0.03090.07C/B
L6.5B Acidofilní teplomilné doubravy bez kručinky chlupaté (Genista pilosa)0.04640.11C/B
T4.1 Suché bylinné lemy0.67421.61A/A

Biotopy řady X

BiotopRozloha (ha)Podíl (%)
X1 Urbanizovaná území0.06980.16
X2 Intenzivně obhospodařovaná pole0.70821.69
X3 Extenzivně obhospodařovaná pole0.04900.11
X6 Antropogenní plochy se sporadickou vegetací mimo sídla0.55591.32
X7 Ruderální bylinná vegetace mimo sídla1.20732.88
X9B Lesní kultury s nepůvodními listnatými dřevinami2.57706.16
X11 Paseky s nitrofilní vegetací0.02950.07
 

Druhy - Rostliny:

Stálá populace Zastavující se Zimující Hnízdící
Podíl populace Zachovalost Izolace Celkové hodnocení
koniklec velkokvětý> 19 000
Pulsatilla grandisAABB
 

Druhy - Živočichové:

Stálá populace Zastavující se Zimující Hnízdící
Podíl populace Zachovalost Izolace Celkové hodnocení
přástevník kostivalový<10
Callimorpha quadripunctariaCBBC
 

Kraje a katastrální území:

Kraj Olomoucký kraj:

Čelechovice na Hané, Slatinky  

Prameny:

Albrecht P.M0027-Kosíř - Závěrečná zpráva z mapování Natura 2000, depon. in AOPK ČR, Praha.2001
AOPK ČR PrahaNálezové databáze2003
Čelechovský A.Rozšíření denních motýlů (Lepidoptera: Rhopalocera) na území střední Moravy III. - modráskovití (Lycaenidae). Přírodovědné studie Muzea Prostějovska, Prostějov, 5: 49-86.2002
Čelechovský A.Rozšíření denních motýlů (Lepidoptera: Rhopalocera) na území střední Moravy II. - běláskovití (Pieridae) a petrobarvcovití (Riodinidae). Přírodovědné studie Muzea Prostějovska, Prostějov, 4 : 69-92.2001
Jatiová M.Plán péče pro NPP Růžičkův a Státní lom na období 1996-2005. Ms. Archiv AOPK ČR, Olomouc, 4 str.1997
Šafář J. et al.Chráněná území ČR. Olomoucko, svazek VI. Agentura ochrany přírody a krajiny ČR a EkoCentrum Brno, Praha, 456 str.2003
Konvička M.Ověření druhu Panaxia quadripunctaria na lokalitě Kosíř - lomy, MS., Archív AOPK ČR, Praha, 2 str.2005
Alán L.Monitorování populace koniklece velkokvětého (Pulsatilla grandis) v přírodní památce Vápenice v roce 2004. MS., Archív AOPK ČR, Olomouc.2005
Bezrouková A.Inventarizační průzkum vegetace lokality Vápenice. Ms., Archiv AOPK ČR, Olomouc, 18 str.1991
Čelechovský A.Rozšíření denních motýlů (Lepidoptera: Rhopalocera) na území střední Moravy - I. Hesperiidae, Papilionidae. Přírodovědné studie Muzea Prostějovska, Prostějov, str. 117-124.1998
Vrbický J.Plán péče pro zvláště chráněné území Přírodní památky Vápenice na období 2004-2013. MS., Archív AOPK ČR, Olomouc.2004
 

Fotografie:

Poznámka: Zpracované souhrny doporučených opatření pro evropsky významné lokality naleznete na webových stránkách Ústředního seznamu ochrany přírody http://drusop.nature.cz/portal/

(c) 2006 Natura 2000 - Oficiální webové stránky soustavy Natura 2000 v České republice, všechna práva vyhrazena. Náměty, příspěvky a připomínky zasílejte na adresu natura2000@nature.cz. Redakce stránek využívá zpravodajství z databází ČTK, jejichž obsah je chráněn autorským zákonem. Přepis, šíření, či další zpřístupňování tohoto obsahu či jeho části veřejnosti, a to jakýmkoliv způsobem, je bez předchozího souhlasu AOPK ČR výslovně zakázáno. (c) 2006 - všechna práva vyhrazena. Materiály agentury AOPK ČR nesmí být dále publikovány, vysílány, přepisovány nebo redistribuovány. Správa a redakce stránek využívá redakční systém portálového rešení SuperServer firmy RAGTOOLS.