Homepage

CZ0710183 - Rychlebské hory - Račí údolí

Rozloha: 1191.6215 ha
Navrhovaná kategorie ochrany: Přírodní rezervace - část
Biogeografická oblast - vysvětlivky: kontinentální
Souřadnice středu: 16°58'16'' v.d., 50°21'17'' s.š.
Nadmořská výška: 324 - 800 m n. m.

Mapa:

Poloha:

Navrhovaný přírodní komplex leží v údolích Račího a Javornického potoka ve střední části Rychlebských hor cca 3 km jihozápadně od Javorníka.  

Ekotop:

Geologie: Podklad buduje jádro orlicko-kladského krystalinika s převahou migmatitů a ortorul gieraftowského a sněžnického typu, v údolí Javornického potoka se vyskytují amfibolity a granátnické svory a pararuly.
Geomorfologie: Území leží v podcelku Travenská hornatina, která je součástí Rychlebských hor.
Reliéf: Jádrem území jsou dvě skalnaté sevřené údolí orientované ve směru JZ-SV, se strmými svahy různých expozic a četnými skalními výstupy. Nejvyšších poloh dosahuje území v oblasti kóty Štít (642 m), údolí potoků leží v nadmořských výškách kolem 350 m.
Pedologie: Převládají kambizemě.
Krajinný charakter: Rozsáhlý lesní komplex pralesovitého charakteru s četnými skalními útvary a s enklávami lučních porostů. Část území je chráněna v rámci stávající Přírodní rezervace Račí údolí.  

Biota:

Převládajícím lesním biotopem území jsou acidofilní bučiny, především společenstev as. Luzulo-Fagetum, ve vyšších polohách přecházející ve fytocenózy as. Calamagrostio villosae-Fagetum. Na minerálně bohatších půdách či na mikroklimaticky ovlivněných stanovištích se vyskytují květnaté bučiny vykazující prvky asociací Festuco altissimae–Fagetum i Dentario enneaphylli-Fagetum. Na skalnatých svazích a na sutích se relativně hojně zachovaly suťové lesy sv. Tilio-Acerion. Maloplošně především na oligotrofních rankerových půdách se vyskytují boreokontinentální bory. V nivách potoků a v okolí lesních pramenišť se fragmentárně vyvinula společenstva jasanovo-olšových potočních luhů, v nivě Javornického potoka jsou doprovázena porosty devětsilu lékařského (Petasites hybridus).
Primární bezlesí je vázáno na četné skalní výstupy se slabě vyvinutými společenstvy silikátových skal.
Louky jsou v přírodním komplexu zastoupeny velmi málo. Většinou se jedná o enklávy degradovaných lesních luk řazených k ochuzeným typům as. Arrhenatheretum elatioris či Trifolio-Festucetum rubrae. V nivě Obecního a Javornického potoka se zachovaly zbytky vlhkých pcháčových luk, většinou se jedná o degradované, nekosené louky často s expanzí ruderálních druhů.  

Kvalita a význam:

Význam území spočívá v zachovalosti unikátních lesních porostů, často pralesovitého charakteru. K nejcennějším porostům patří suťové lesy a acidofilní bučiny na nejstrmějších svazích v údolích Račího a Javornického potoka. Část z nich je chráněna v rámci PR Račí údolí. Struktura lesů v mírnějších partiích svahů je ve větší míře narušena lesním hospodařením, uplatňuje se zde holosečná a clonová těžba s následnými výsadbami smrku ztepilého (Picea abies), buku lesního (Fagus sylvatica), javoru klenu (Acer pseudoplatanus), jasanu ztepilého(Fraxinus excelsior) či modřínu (Larix decidua).
Z fytogeografického hlediska je cenný zdejší výskyt acidofilních borů. Pro tyto bory je typická jejich vazba na jižní svahy se skalními výchozy a přítomnost dubu zimního (Quercus petraea) a břízi bělokoré (Betula pendula). V bylinném patru pak ve většině typických porostů dominuje vřes obecný (Calluna vulgaris).
Zajímavým biotopem jsou přechodné typy borů s podrostem hasivky orličí (Pteridium aquilinum). Někde se vyskytují samostatně na konvexních reliéfových tvarech na oligotrofních rankerových půdách. Často byly tyto porosty ovlivněny lesním hospodařením a není možné jednoznačně rozhodnout nakolik jsou dnes v přirozeném stavu.
Z význačnějších rostlinných druhů v území rostou udatna lesní (Aruncus vulgaris), lýkovec jedovatý (Daphne mezereum), kyčelnice devítilistá (Dentaria enneaphyllos), kruštík širolistý (Epipactis helleborine), starček potoční (Tephroseris crispa), kozlík výběžkatý bezolistý (Valeriana excelsa subsp. sambucifolia), kýchavice Lobelova (Veratrum lobelianum) či růže převislá (Rosa pendulina). Místně je ve stromovém patře hojnější jedle bělokorá (Abies alba), v suťových lesích bývá vtroušen jilm horský (Ulmus glabra).
Žijí zde zástupci běžné středoevropské lesní fauny, ze vzácnějších druhů je zde dokladován čáp černý (Ciconia nigra), jestřáb lesní (Accipiter gentilis), vydra říční (Lutra lutra), ropucha obecná (Bufo bufo) a tesařík piluna (prionus coriarius).  

Zranitelnost:

Vzhledem k lesnímu charakteru lokality má největší vliv na území lesní hospodaření. Díky nepřístupnosti lokalit s nejkvalitnějšími porosty lze očekávat, že alespoň ty zůstanou bez výrazných negativních změn. Struktura ostatní porostů je už více méně pozměněna, často ve prospěch smrku. Potencionální nebezpečí pro širší území představuje křídlatka japonská (Reynoutria japonica), která se již místy rozšířila (údolí Javornického potoka).  

Management:

Zachovat, případně obnovit přirozenou dřevinou skladbu porostů. Vyloučit výsadbu nepůvodních dřevin. Podporovat přirozené zmlazení a maloplošnou obnovou porostů dosáhnout věkové a prostorové struktury příznivé z hlediska dalšího vývoje porostů. Vybrané lesní celky směřovat k samovolnému vývoji. Vhodné je zvýšit podíl ponechané dřevní hmoty v porostech. Snížit stav srnčí zvěře na úroveň umožňující odrůstání přirozeného zmlazení.
Ovsíkové louky je nutné každoročně kosit - optimálně 2x ročně, druhově chudší louky podhorských stanovišť postačí kosit 1x ročně. Na ochranu živočichů je nutné ponechávat část (1/3-1/5) nejkvalitnějších luk neposečenou. Případně je možné místo sečení otavy využít extenzivní pastvu skotu či ovcí v podzimních měsících. Pastvu a kosení je žádoucí meziročně střídat.  

Možné střety zájmu:

Možné konflikty nejsou známy.  

Stanoviště:

Stanoviště - přehled

Celková rozloha lokality:%ha: 1191.6215
Z toho prioritních naturových biotopů: 3.8445.8547
Z toho neprioritních naturových biotopů: 63.87761.1666
Z toho ostatních přírodních biotopů: 1.3015.5663
Z toho X biotopů: 26.11311.1492
Z toho nereklasifikovaných biotopů: 0

Zobrazovaná data rozloh stanovišť a biotopů odpovídají informacím o stavu při vyhlášení lokality a jsou rovněž shodná s daty zasílanými Evropské komisi formou standardního datového formuláře.
Aktuální data je možné získat na AOPK ČR (pavla.trachtova@nature.cz)

Naturové biotopy:

Stanoviště/BiotopRozloha (ha)Podíl (%)R/Z/GPředmět ochrany
6430Vlhkomilná vysokobylinná lemová společenstva nížin a horského až alpínského stupně 1.57910.13C/B/-Ne
M5 Devětsilové lemy horských potoků1.57910.13C/B/-
6510Extenzivní sečené louky nížin až podhůří (Arrhenatherion, Brachypodio-Centaureion nemoralis) 26.3042.20B/B/CAno
T1.1 Mezofilní ovsíkové louky26.30402.20B/B/C
8220Chasmofytická vegetace silikátových skalnatých svahů 4.25410.35A/A/CAno
S1.2 Štěrbinová vegetace silikátových skal a drolin4.25410.35A/A/C
9110Bučiny asociace Luzulo-Fagetum 540.884245.39B/B/AAno
L5.4 Acidofilní bučiny540.884245.39B/B/A
9130Bučiny asociace Asperulo-Fagetum 177.571214.90B/B/BAno
L5.1 Květnaté bučiny177.571214.90B/B/B
9170Dubohabřiny asociace Galio-Carpinetum 10.5740.88D/C/-Ne
L3.1 Hercynské dubohabřiny10.57400.88D/C/-
9180Lesy svazu Tilio-Acerion na svazích, sutích a v roklích 36.21583.03B/B/BAno
L4 Suťové lesy36.21583.03B/B/B
91D0Rašelinný les 0.15980.01A/A/-Ne
L9.2A Rašelinné smrčiny0.15980.01A/A/-
91E0Smíšené jasanovo-olšové lužní lesy temperátní a boreální Evropy (Alno-Padion, Alnion incanae, Salicion albae) 9.47910.79C/A/CAno
L2.2A Údolní jasanovo-olšové luhy, typické porosty9.47910.79C/A/C

Ostatní přírodní biotopy

BiotopRozloha (ha)Podíl(%)R/Z
L2.2B Potoční a degradované jasanovo-olšové luhy7.28700.61A/B
L8.1B Boreokontinentální bory bez lišejníků4.61510.38B/B
R1.4 Lesní prameniště bez tvorby pěnovců0.00200.00C/B
T1.5 Vlhké pcháčové louky3.66220.30C/B

Biotopy řady X

BiotopRozloha (ha)Podíl (%)
X1 Urbanizovaná území0.73080.06
X6 Antropogenní plochy se sporadickou vegetací mimo sídla2.95950.24
X7 Ruderální bylinná vegetace mimo sídla0.63000.05
X9A Lesní kultury s nepůvodními jehličnatými dřevinami283.516923.79
X11 Paseky s nitrofilní vegetací12.78531.07
X12 Nálety pionýrských dřevin10.52670.88
 

Druhy - Rostliny:

Nejsou předmětem ochrany.  

Druhy - Živočichové:

Nejsou předmětem ochrany.  

Kraje a katastrální území:

Kraj Olomoucký kraj:

Javorník-město, Travná u Javorníka, Uhelná, Zálesí u Javorníka  

Prameny:

Bureš LM0012 - Rychlebské hory - sever - Závěrečná zpráva z mapování Natura 2000, depon. in AOPK ČR, Praha.2001
Havlíček J.Plán péče pro chráněné území na období 1998-2007, PR Račí údolí. MS., Archiv AOPK ČR, Olomouc, 3 str.1997
Hédl R.Některá rostlinná společenstva bučin v oblasti Hrubého Jeseníku a Rychlebských hor. Zprávy Čes. Bot. Společ., Praha, 32, Mater. 15: 89-107.1997
Hédl R. et Štelcl J.Přirozené lesy Rychlebských hor a jejich podhůří. SOČ Gymnázium Jeseník.1995
Kučerová M., Roche K., Toman A.Rozšíření vydry říční (Lutra lutra) v České republice. Bulletin Vydra, Praha, 11: 37-39.2001
Šafář J. et al.Chráněná území ČR. Olomoucko, svazek VI. Agentura ochrany přírody a krajiny ČR a EkoCentrum Brno, Praha, 456 str.1993
 

Fotografie:

Poznámka: Zpracované souhrny doporučených opatření pro evropsky významné lokality naleznete na webových stránkách Ústředního seznamu ochrany přírody http://drusop.nature.cz/portal/

(c) 2006 Natura 2000 - Oficiální webové stránky soustavy Natura 2000 v České republice, všechna práva vyhrazena. Náměty, příspěvky a připomínky zasílejte na adresu natura2000@nature.cz. Redakce stránek využívá zpravodajství z databází ČTK, jejichž obsah je chráněn autorským zákonem. Přepis, šíření, či další zpřístupňování tohoto obsahu či jeho části veřejnosti, a to jakýmkoliv způsobem, je bez předchozího souhlasu AOPK ČR výslovně zakázáno. (c) 2006 - všechna práva vyhrazena. Materiály agentury AOPK ČR nesmí být dále publikovány, vysílány, přepisovány nebo redistribuovány. Správa a redakce stránek využívá redakční systém portálového rešení SuperServer firmy RAGTOOLS.