Homepage

CZ0624128 - Krumlovsko-rokytenské slepence

Rozloha: 96.1426 ha
Navrhovaná kategorie ochrany:
Biogeografická oblast - vysvětlivky: kontinentální
Souřadnice středu: 16°19'53'' v.d., 49°3'30'' s.š.
Nadmořská výška: 232 - 300 m n. m.

Mapa:

Poloha:

Území se nachází v Boskovické brázdě, u Moravského Krumlova. Je tvořeno třemi oddělenými celky, z nichž první se nachází na pravobřežním svahu údolí říčky Rokytné nad centrem Moravského Krumlova, druhé pak na obou svazích údolí Rokytné mezi obcemi Rokytná a Budkovice a třetí v levobřeží pod osadou Budkovice .  

Ekotop:

Geologie: Podklad je tvořen slepenci permského stáří (tzv. rokytenské slepence). Místy jsou permské sedimenty překryty sedimenty kvartéru, časté jsou mladé (holocénní) říční sedimenty Rokytné. Na vnějších stranách meandrů jsou vyvinuty říční terasy, na bázích svahů jsou rozsáhlé akumulace svahovin. Pro tmel rokytenských slepenců je charakteristická jeho mírná bazicita, čímž se liší od jiných slepenců v okolí Brna. Tato vlastnost podmiňuje zvýšený výskyt bazifilních druhů rostlin.
Geomorfologie: Území spadá do Rokytenské pahorkatiny na jihovýchodním okraji Boskovické brázdy. Jedná se o pahorkatinu prořezanou hlubokým údolím Rokytné se zaklesnutými meandry.
Reliéf: Reliéf je velice členitý. Řeka Rokytná vytváří v těchto místech několik meandrů. Největší z jejích meandrů jsou v Moravském Krumlově a kolem obce Rokytná, kde díky členitosti a sklonitosti vytvářejí efekt přirozených skalních amfiteátrů. V území je možné nalézt svahy nejrůznější orientace a sklonu, četné skalní výchozy a kolmé skalní stěny, což v kombinaci s různým chemismem půdy vytváří podmínky pro vznik řady odlišných rostlinných společenstev na poměrně malém prostoru.
Pedologie: V půdním pokryvu převažují kambizemě, ojediněle je vymapována rendzina kambická a ranker. V nivě Rokytné se vytvářejí fluvizemě.
Krajinná charakteristika: Jedná se o komplex lesní vegetace v mozaice s nelesní vegetací skal, lesostepí, lesních lemů a křovin s výskytem řady ohrožených a vzácných druhů rostlin a živočichů.  

Biota:

Vegetace představuje mimořádně pestrou mozaiku typů. Pro území jsou charakteristické teplomilné doubravy as. Corno-Quercetum, v odvápněných partiích as. Sorbo torminalis-Quercetum, lesní lemy as. Geranio-Dictamnetum, nízké křoviny as. Prunetum fruticosae a především skalní step as. Medicagini prostratae-Festucetum pallentis (sv. Alysso-Festucion pallentis). Na horních hranách severně orientovaných svahů jsou vyvinuty reliktní lipiny Seslerio albicantis-Tilietum cordatae, na strmých svazích pěchavové trávníky as. Diantho moravici-Seslerietum albicantis (sv. Diantho lumnitzeri-Seslerion) a skalníkové křoviny as. Junipero communis-Cotoneastretum integerrimae. Na hlinitých podsvahových deluviích jsou dubohabřiny Melampyro nemorosi-Carpinetum. V říční nivě se vyvíjí jasanovo-olšové údolní luhy (Stellario-Alnetum glutinosae).
Lokalita mnoha zvláště chráněných a ohrožených druhů rostlin, z nichž většina je vázána na skalní a stepní biotopy, jako např. řeřišničník skalní (Cardaminopsis petraea), pomněnka úzkolistá (Myosotis stenophylla), pískavice thesalská (Trigonella monspeliaca), oměj jedhoj (Aconitum anthora), dvouřadec pozdní (Cleistogenes serotina), devaterka poléhavá (Fumana procumbens), křivatec český (Gagea bohemica), kosatec nízký (Iris pumila), koniklec luční (Pulsatilla pratensis), pryskyřník illyrský (Ranunculus illyricus), lomikámen vždyživý (Saxifraga paniculata), l. trojprstý (S. tridactylites), ladoňka dvoulistá (Scilla bifolia), kavyl chlupatý (Stipa dasyphylla), k. sličný (S. pulcherrima), k. tenkolistý (S. tirsa), starček celolistý (Tephroseris integrifolia), aj. Velmi pestré je i mechové patro kde se střídají kyselomilné i vápnomilnější a také sucho- a světlomilné i stínomilné druhy mechorostů a lišejníků.
Významný je poměrně početný výskyt koniklece velkokvětého (Pulsatilla grandis). Území je jednou z pěti míst výskytu hvozdíku moravského (Dianthus moravicus) v ČR.
V teplomilných lesních porostech dominují duby z okruhu dubu pýřitého (Quercus pubescens agg.), zimního (Q. petraea agg.), vzácně i cer (Q. cerris), případně jeřáb břek (Sorbus torminalis) či hrušeň polnička (Pyrus pyraster). Výrazné je tady keřové patro s dřínem (Cornus mas), mahalebkou (Prunus mahaleb), hlohy (Crataegus sp.), růžemi (Rosa sp.), kalinou tušalají (Viburnum lantana). Do mezer mezi stromy proniká vegetace suchých lesních lemů a stepních trávníků s mnoha cennými druhy bylin. Např. třemdava bílá (Dictamnus albus), kakost krvavý (Geranium sanguineum), kamejka modronachová (Lithospermum purpurocaeruleum), prvosenka jarní (Primula veris) nebo bělozářka větvitá (Anthericum ramosum).
Pro podrost hercynských dubohabřin je typický výrazný jarní aspekt s druhy jako sněženka podsněžník (Galanthus nivalis), jaterník trojlaločný (Hepatica nobilis), dymnivky (Corydalis sp.), plicník lékařský (Pulmonaria officinalis), sasanka hajní (Anemone nemorosa), sasanka pryskyřníkovitá (Anemone ranunculoides) nebo zapalice žluťuchovitá (Isopyrum thalictroides).

Z živočichů je významná populace tesaříka obrovského (Cerambyx cerdo). Z dalších evropsky významných druhů bezobratlých jmenujme na doubravy vázaného roháče obecného (Lucanus cervus), ve vlhčích otevřených nivních biotopech najdeme ohniváčka černočárného (Lycaena dispar). Velmi vzácný je zde krasec uherský (Anthaxia hungarica). Hojná je kudlanka nábožná (Mantis religiosa). Významný je výskyt mravenců (Formica spp.) a majek (Meloe spp.) Bylo zde zjištěno přes 200 druhů pavouků. Je zde vysoké zastoupení teplomilných druhů, pro které lokalita představuje severní výspu rozšíření. Za takové velmi vzácné druhy je možno považovat pavučenku Dahlovu (Hypsocephalus dahli), plachetnatku suchopárovou (Meioneta simplicitarsis), pavučenku nenápadnou (Panamomops inconspicuus), plachetnatku Kratochvílovu (Theonina kratochvili), skálovku uherskou (Cryptodrassus hungaricus), skálovku šestitečnou (Phaeocedus braccatus), zápředku teplomilnou (Agroeca lusatica). Poměrně častý je stepník rudý (Eresus cinnaberinus).
Z plazů zde žije ještěrka obecná a j. zelená (Lacerta agilis, L. viridis), slepýš křehký (Anguis fragilis), užovka podplamatá (Natrix tesselata), u. hladká (Coronella austriaca) a u. obojková (Natrix natrix). Mezi významné ptáky patří krutihlav obecný (Jynx torquilla), ledňáček říční (Alcedo atthis), pěnice vlašská (Sylvia nisoria), ťuhýk obecný (Lanius collurio), lejsek šedý (Ficedula albicollis), žluva hajní (Oriolus oriolus), výr velký (Bubo bubo), Na lokalitu zalétává za potravou vrápenec malý (Rhinolophus hipposideros). V řece Rokytné žije velevrub tupý (Unio crassus) a v. malířský (U. pictorum), z ryb potom hrouzek běloploutvý (Gobio albipinnatus).
 

Kvalita a význam:

Jde o jedno z nejvýznamnějších území teplomilných společenstev na jižní Moravě s mimořádně vysokou druhovou diverzitou. V území se vyskytuje řada unikátních rostlinných společenstev, která se zachovala v geomorfologicky a mikroklimaticky mimořádně zajímavém a členitém útvaru údolí. Díky množství kombinací abiotických podmínek (orientace, sklon, vlhkost, lokální chemismus půdy) se v tomto území vyvinula řada společenstev různého charakteru, díky kterým celé území získalo na mimořádném druhovém bohatství (ověřeno na 550 druhů vyšších rostlin). Území je jednou z pěti lokalit hvozdíku moravského v ČR.  

Zranitelnost:

Aktuálním problémem je zarůstání některých partií v rokytenské části území trnovníkem akátem, který zde byl v minulosti vysazen a místy se pozvolna šíří. Toto nebezpečí se týká především západních svahů jižně od Tábora, kde byl akát vysazován a po ukončení pastvy a zániku vinic se rozšířil, dále vrcholových částí lokalit Na skalách a Baby a částí břehových porostů řeky Rokytné. V krumlovské části se akát nachází ojediněle. Zdá se však, že rozšíření většiny akátových porostů je však již stabilizováno a k žádnému dalšímu masivnímu šíření nedochází. V lokalitě Tábor se nachází také výsadba šeříku, v současnosti neudržovaná a postupně se šířící díky výmladnosti.
Části dříve obhospodařované pastvou v současnosti zarůstají křovinami - hrozí nebezpečí ústupu xerotermních trávníků z těchto ploch. Jde o problém ploch SV od Floriána a na temeni Tábora.
V částech, které bezprostředně navazují na plochy intenzivně zemědělsky využívané, lze i nadále očekávat nebezpečí splachů. Lze však předpokládat, že jejich dopad na území v posledním období poklesl díky poklesu intenzity používání agrochemikálií.
Za možné ohrožení lze považovat turistiku, která je v daném území sezónní záležitostí. Mimo turisticky značené trasy a stávající lesní cesty je často navštěvováno okolí vrchu Tábora, především v období květu kosatce nízkého a šeříku. V průběhu celého roku je lokalita navštěvována pro atraktivní vyhlídky do krajiny - především okolí kaple sv. Floriána a Křížový vrch.
Na dně říčního údolí v k. ú. Rokytná existují v současnosti 4 soukromé rekreační objekty s upraveným okolím (ohniště, skládky stavebního materiálu, výsadby nepůvodních dřevin, apod.), které zčásti zasahují do plochy NPR .
Potenciálním ohrožením by mohla být také probíhající výstavba rodinných domků v k. ú. Mor. Krumlov nad horní hranou svahu v lokalitě Křepelčí vrch - Buben, resp. nebezpečí černých skládek a sypání odpadů ze strany obyvatel již postavených domů.
Podél říčního koryta se nesouvisle vyskytují porosty nepůvodního expanzivního druhu - netýkavky žláznaté (Impatiens glandulifera).
Z hlediska zachování přirozeného stavu řečiště Rokytné jsou nežádoucí jakékoliv technické úpravy jejího koryta, jako např. opevňování břehů (kamenný zához, beton, apod.), napřimování, příp. úpravy sklonu břehů.  

Management:

Postupná likvidace akátu (zahájena v r. 1999) a redukce náletových dřevin.  

Možné střety zájmu:

Neuvedeno  

Stanoviště:

Stanoviště - přehled

Celková rozloha lokality:%ha: 96.1426
Z toho prioritních naturových biotopů: 28.6927.5841
Z toho neprioritních naturových biotopů: 36.5535.142
Z toho ostatních přírodních biotopů: 24.5123.566
Z toho X biotopů: 9.629.2558
Z toho nereklasifikovaných biotopů: 0

Zobrazovaná data rozloh stanovišť a biotopů odpovídají informacím o stavu při vyhlášení lokality a jsou rovněž shodná s daty zasílanými Evropské komisi formou standardního datového formuláře.
Aktuální data je možné získat na AOPK ČR (pavla.trachtova@nature.cz)

Naturové biotopy:

Stanoviště/BiotopRozloha (ha)Podíl (%)R/Z/GPředmět ochrany
40A0Kontinentální opadavé křoviny 0.60020.62B/A/BAno
K4A Nízké xerofilní křoviny - porosty se skalníky (Cotoneaster spp.)0.60020.62B/A/B
6110Vápnité nebo bazické skalní trávníky (Alysso-Sedion albi)1.17321.22B/B/BAno
T6.2B Bazifilní vegetace efemér a sukulentů bez převahy netřesku výběžkatého1.17321.22B/B/B
6190Panonské skalní trávníky (Stipo-Festucetalia pallentis) 11.61112.0A/B/AAno
T3.1 Skalní vegetace s kostřavou sivou (Festuca pallens)9.624510.01A/B/A
T3.2 Pěchavové trávníky1.98652.06B/B/A
6210Polopřirozené suché trávníky a facie křovin na vápnitých podložích (Festuco-Brometalia) 2.13412.21C/B/-Ne
T3.3D Úzkolisté suché trávníky - porosty bez význačného výskytu vstavačovitých2.13412.21C/B/-
6240Subpanonské stepní trávníky 10.566110.99A/B/AAno
T3.3A Subpanonské stepní trávníky10.566110.99A/B/A
6510Extenzivní sečené louky nížin až podhůří (Arrhenatherion, Brachypodio-Centaureion nemoralis) 0.02520.02C/B/-Ne
T1.1 Mezofilní ovsíkové louky0.02520.02C/B/-
8220Chasmofytická vegetace silikátových skalnatých svahů 2.11122.19B/A/BAno
S1.2 Štěrbinová vegetace silikátových skal a drolin2.11122.19B/A/B
9170Dubohabřiny asociace Galio-Carpinetum 19.260520.03B/B/-Ne
L3.1 Hercynské dubohabřiny19.260520.03B/B/-
9180Lesy svazu Tilio-Acerion na svazích, sutích a v roklích 6.60816.87A/A/-Ne
L4 Suťové lesy6.60816.87A/A/-
91H0Panonské šípákové doubravy 8.25428.58B/A/-Ne
L6.1 Perialpidské bazifilní teplomilné doubravy8.25428.58B/A/-
91I0Eurosibiřské stepní doubravy 0.38230.39A/A/-Ne
L6.5A Acidofilní teplomilné doubravy s kručinkou chlupatou (Genista pilosa)0.38230.39A/A/-

Ostatní přírodní biotopy

BiotopRozloha (ha)Podíl(%)R/Z
K3 Vysoké mezofilní a xerofilní křoviny6.44586.70B/B
K4C Nízké xerofilní křoviny - porosty bez skalníků a bez s mandloně nízké0.06630.06B/B
L2.2B Potoční a degradované jasanovo-olšové luhy0.73710.76B/B
L6.5B Acidofilní teplomilné doubravy bez kručinky chlupaté (Genista pilosa)7.84828.16B/A
L7.1 Suché acidofilní doubravy7.40967.70B/A
T4.1 Suché bylinné lemy0.83120.86A/A
V4B Makrofytní vegetace vodních toků - stanoviště s potenciálním výskytem makrofyt nebo se zjevně přirozeným či přírodě blízkým charakterem koryta0.22780.23B/B

Biotopy řady X

BiotopRozloha (ha)Podíl (%)
X1 Urbanizovaná území0.34560.35
X3 Extenzivně obhospodařovaná pole0.00460.00
X5 Intenzivně obhospodařované louky0.08710.09
X9A Lesní kultury s nepůvodními jehličnatými dřevinami0.01090.01
X9B Lesní kultury s nepůvodními listnatými dřevinami8.51568.85
X12 Nálety pionýrských dřevin0.12070.12
X13 Nelesní stromové výsadby mimo sídla0.17130.17
 

Druhy - Rostliny:

Stálá populace Zastavující se Zimující Hnízdící
Podíl populace Zachovalost Izolace Celkové hodnocení
hvozdík moravský100
Dianthus moravicusAABB
koniklec velkokvětý700
Pulsatilla grandisBACB
 

Druhy - Živočichové:

Stálá populace Zastavující se Zimující Hnízdící
Podíl populace Zachovalost Izolace Celkové hodnocení
tesařík obrovskýP
Cerambyx cerdoCBCC
 

Kraje a katastrální území:

Kraj Jihomoravský kraj:

Budkovice, Moravský Krumlov, Rokytná  

Prameny:

Neuvedeno  

Fotografie:



Autor: Mgr. Petr Slavík , 2004
Komentář: Krumlovsko-Rokytenské slepence



Autor: Mgr. Petr Slavík , 2005
Komentář: CZ0624128 Krumlovsko-rokytenské slepence



Autor: Mgr. Petr Slavík , 2005
Komentář: CZ0624128 Krumlovsko-rokytenské slepence



Autor: Mgr. Petr Slavík , 2005
Komentář: CZ0624128 Krumlovsko-rokytenské slepence



Autor: Mgr. Petr Slavík , 2005
Komentář: CZ0624128 Krumlovsko-rokytenské slepence



Autor: Mgr. Petr Slavík , 2005
Komentář: CZ0624128 Krumlovsko-rokytenské slepence



Autor: Mgr. Petr Slavík , 2005
Komentář: CZ0624128 Krumlovsko-rokytenské slepence



Autor: Mgr. Petr Slavík , 2005
Komentář: CZ0624128 Krumlovsko-rokytenské slepence



Autor: Mgr. Petr Slavík , 2005
Komentář: CZ0624128 Krumlovsko-rokytenské slepence



Autor: Mgr. Petr Slavík , 2005
Komentář: CZ0624128 Krumlovsko-rokytenské slepence



Autor: Mgr. Petr Slavík , 2005
Komentář: CZ0624128 Krumlovsko-rokytenské slepence



Autor: Mgr. Petr Slavík , 2005
Komentář: CZ0624128 Krumlovsko-rokytenské slepence



Autor: Mgr. Petr Slavík , 2005
Komentář: CZ0624128 Krumlovsko-rokytenské slepence



Autor: Mgr. Petr Slavík , 2005
Komentář: CZ0624128 Krumlovsko-rokytenské slepence



Autor: Mgr. Petr Slavík , 2005
Komentář: CZ0624128 Krumlovsko-rokytenské slepence



Autor: Mgr. Petr Slavík , 2005
Komentář: CZ0624128 Krumlovsko-rokytenské slepence



Autor: Mgr. Petr Slavík , 2005
Komentář: CZ0624128 Krumlovsko-rokytenské slepence



Autor: Mgr. Petr Slavík , 2005
Komentář: CZ0624128 Krumlovsko-rokytenské slepence



Autor: Mgr. Petr Slavík , 2005
Komentář: CZ0624128 Krumlovsko-rokytenské slepence



Autor: Mgr. Petr Slavík , 2005
Komentář: CZ0624128 Krumlovsko-rokytenské slepence



Autor: Mgr. Petr Slavík , 2005
Komentář: CZ0624128 Krumlovsko-rokytenské slepence



Autor: Mgr. Petr Slavík , 2005
Komentář: CZ0624128 Krumlovsko-rokytenské slepence

 
Poznámka: Zpracované souhrny doporučených opatření pro evropsky významné lokality naleznete na webových stránkách Ústředního seznamu ochrany přírody http://drusop.nature.cz/portal/

(c) 2006 Natura 2000 - Oficiální webové stránky soustavy Natura 2000 v České republice, všechna práva vyhrazena. Náměty, příspěvky a připomínky zasílejte na adresu natura2000@nature.cz. Redakce stránek využívá zpravodajství z databází ČTK, jejichž obsah je chráněn autorským zákonem. Přepis, šíření, či další zpřístupňování tohoto obsahu či jeho části veřejnosti, a to jakýmkoliv způsobem, je bez předchozího souhlasu AOPK ČR výslovně zakázáno. (c) 2006 - všechna práva vyhrazena. Materiály agentury AOPK ČR nesmí být dále publikovány, vysílány, přepisovány nebo redistribuovány. Správa a redakce stránek využívá redakční systém portálového rešení SuperServer firmy RAGTOOLS.