Homepage

CZ0520518 - Broumovské stěny

Rozloha: 1357.1172 ha
Navrhovaná kategorie ochrany:
Biogeografická oblast - vysvětlivky: kontinentální
Souřadnice středu: 16°18'1'' v.d., 50°32'36'' s.š.
Nadmořská výška: 388 - 781 m n. m.

Mapa:

Poloha:

Mezi obcemi (osadami) Božanov, Martínkovice, Křinice, Hony, Hlavňov, Suchý Důl, Bělý.  

Ekotop:

Geologie: Holocén: fluviální a deluviofluviální hlíny a písčité hlíny.
Holocén-pleistocén: deluviální balvanité až blokové sedimenty, deluviální a fluviodeluviální písčitohlinité až hlinitokamenité sedimenty.
Střední až svrchní turon (jizerské souvrství): kvádrové pískovce Broumovských stěn, polohy vápnitých pískovců ve slínitoprachovcové facii; vápnité spongilitické prachovce, prachovité pískovce, prachovité slínovce, hlízy vápenců.
Cenoman až spodní turon (bělohorské souvrství): vápnité prachovce, prachovité slínovce, prachovité glaukonitické pískovce, spongilitické prachovce s čočkami silicitů.
Cenoman (korycanské vrstvy): glaukonitické pískovce.
Trias (bohdašínské souvrství): bělošedé pískovce a arkózovité pískovce.
Perm (bohuslavické souvrství): rudohnědé pískovce, nafialovělé slepencové pískovce a arkózovité pískovce; dolomitické pískovce až arkózy s hlízami dolomitu.

Geomorfologie: Broumovské stěny představují východní, geomorfologicky nejvýraznější část vnějšího pásma kuest Polické vrchoviny. Hřeben Broumovských stěn je ve směru SZ-JV dlouhý asi 12 km a je tvořen jednoduchým asymetrickým hřebenem na severu a skupinou strukturních plošin na jihu, dále k JV za sedlem Machovský kříž geologicky i geomorfologicky zcela shodný terén pokračuje českou částí Stolových hor. Broumovské stěny jsou budovány převážně kvádrovými pískovci středního turonu, jejichž souvrství je ukloněno jihozápadním směrem. V závislosti na tomto úklonu vrstev jsou svahy směrem do Polické pánve mírné, zato k SV do rovinaté Broumovské kotliny upadá hřeben příkrými skalními stěnami a prudkými svahy s převýšením i přes 300 metrů. Erozí a dalšími procesy postupné denudace terénu byl na Broumovských stěnách obnažen skalní masív, na kterém pak vznikl velice členitý a pestrý pseudokrasový reliéf skalních hřebenů, kaňonů, roklí a soutěsek, fantaskních skalních stěn, věží a také jeskyní a propastí. Další informace viz Kopecký J. a kol. (2001). Nadmořská výška: 438 m (nad Studenou Vodou) – 773 m (Božanovský Špičák).

Reliéf: Jeden z dominantních krajinných útvarů Broumovska, výrazný zejména při pohledu z Broumovské kotliny prudkými svahy a stěnami.

Pedologie: Půdní podklad tvoří litozemě, podzol arenický, kambizemě arenická a k. typická; v prameništích a kolem potůčků pseudogleje a gleje.

Krajinná charakteristika: Skalní oblast kvádrových pískovců s místy dochovanými acidofilními a květnatými bučinami a menšími plochami reliktních borů.

Klimatická oblast: Převážná část hřebene a jihozápadní svahy s divokým skalním reliéfem krytým lesními porosty jsou řazeny do klimaticky chladné oblasti a rajonu CH7, jen nejnižší svahy a úpatí spadající k SV-JV do Broumovské kotliny mají řazení do klimaticky mírně teplé oblasti a rajonu MT2 (viz Quitt 1971).
Výjimečný mezoklimatický a mikroklimatický charakter vykazují ty části území, kde je skalní terén v husté frekvenci vertikálních puklin a rozsedlin kvádrovitě načleněn do formy charakteru pískovcového skalního města s výškovým rozpětím 10-20 m (a větším). Tento geomorfologický charakter má více částí terénu s vazbou na hřebenové partie Broumovských stěn i Stolových hor (silně načleněnou hřebenovou hranu kuesty) a stejně načleněné okraje strukturních plošin a roklí. V zastíněných částech hlubokých roklí, v rozsedlinách a četných pseudokrasových jeskyních a propastech se tvoří výrazná klimatická inverze, která umožňuje, aby v těchto podchlazených a extrémně vlhkých prostorách setrvával firn a led až do počátku letního období, což je v těchto středních nadmořských výškách mimořádné.
Souběžně s hřebenem Broumovských stěn ve směru SZ-JV probíhá hranice výrazného klimatického předělu mezi „českou“ a „slezskou“ (kontinentálnější) klimatickou oblastí. Častý rozpad nízké oblačnosti na tomto rozhraní přináší zvýšené imisní zátěže z ovzduší i ze srážek a negativní ovlivnění lesních ekosystémů, především v návětrných a hřebenových partiích Broumovských stěn. Tyto partie vykazují i vyšší počet dnů s mlhou (z nízké oblačnosti), v zimě s častou tvorbou silných jinovatek a námraz, poškozujících rovněž lesní porosty.  

Biota:

Stručná charakteristika vybraných jednotek dle Katalogu biotopů:

Lesní prameniště bez tvorby pěnovců (R1.4)
Prameniště této jednotky se vyskytují na minerálně bohatším podloží – mimo jádro oblasti kvádrových pískovců, vesměs na svazích spadajících do Broumovské kotliny.

Štěrbinová vegetace silikátových skal a drolin (S1.2)
Do jednotky jsou zařazeny biotopy rostlých skal i větších balvanů. Převážná část těchto biotopů je zde v přirozeném stavu kryta lesem, s výjimkou horních partií vysokých skal. Vzhledem ke skutečnosti, že substrátem jsou minerálně velmi chudé kvádrové pískovce, je i druhové složení společenstev cévnatých rostlin velmi chudé. Často bývá zastoupena kapraď rozložená (Dryopteris dilatata), méně osladič obecný (Polypodium vulgare), ojediněle též bukovník kapraďovitý (Gymnocarpium dryopteris) a bukovinec osladičovitý (Phegopteris connectilis). Dále se mohou ve štěrbinách skal vyskytovat vřes obecný (Calluna vulgaris), metlička křivolaká (Avenella flexuosa), brusnice borůvka (Vaccinium myrtillus) aj. Kapradiny osídlují spíše vlhčí, níže položené, relativně zastíněné partie skal. Výrazná jsou společenstva kryptogamů – mechorostů, lišejníků, řas (Zittová-Kurková 1984, Němcová-Pujmanová 1994, Duda 1977). Zastoupení cévnatých rostlin bývá velmi často spíše minoritní, zvláště na suchých, exponovaných stěnách.

Jeskyně (S3): Vyskytují se pseudokrasové jeskyně, které nebyly mapovány, neboť tento podklad má být připraven separátně.

Mezofilní ovsíkové louky (T1.1): Biotopy jednotky jsou zastoupeny na několika loukách v katastrálním území Božanov (tzv. „Louky u Božanova“). Místy jsou vytvořeny přechody k T1.5, lokálně snad podmíněné částečným odvodněním luk. Z větší části se jedná o kvalitní sečené porosty, mj. s hojným výskytem vemeníku zelenavého (Platanthera chlorantha).

Vlhké pcháčové louky (T1.5): Pcháčové louky jsou vyvinuty v poměrně kvalitní podobě na lokalitě uvedené výše, místy byly negativně ovlivněny zřízením odvodňovacích příkopů. Jedná se většinou o typy s pcháčem potočním (Cirsium rivulare), na nejvlhčích místech též Scirpetum sylvatici. Část porostů není sečena a degraduje. Významný je výskyt řady ohrožených druhů např.: upolín nejvyšší (Trollius altissimus), ostřice Hartmanova (Carex hartmanii), prstnatec Fuchsův (Dactylorhiza fuchsii), prstnatec májový (D. majalis) aj.

Brusnicová vegetace skal a drolin (T8.3): Jednotka zahrnuje většinou jen fragmentálně vyvinuté keříčkové porosty při hranách vysokých skal nebo na skalních teráskách. Z vyšších rostlin jsou zastoupeny brusnice brusinka (Vaccinium vitis-idaea), brusnice borůvka (V. myrtillus), vřes obecný (Calluna vulgaris). Vřes obecný (Calluna vulgaris) převládá na hranách slunných skalních věží a solitérní keříčky se objevují i ve štěrbinách na svislých stěnách.

Údolní jasanovo-olšové luhy (L2.2): Jednotka je zastoupena především maloplošnými prameništními jaseninami (Carici remotae-Fraxinetum), resp. olšinami, ve fragmentech doprovázejícími i drobné vodoteče. Vyskytují se i typy se zastoupením acidofilních druhů, např. třtina chloupkatá (Calamagrostis villosa), popř. rašeliníky (Sphagnum sp.), snad přiřaditelné k asociaci Piceo-Alnetum. Relativně větší plochy zaujímá jednotka pouze na okrajích lokality nad Martínkovicemi a Božanovem. Jednotka je významná z hlediska výskytu některých vzácnějších druhů, např. prstnatec Fuchsův (Dactylorhiza fuchsii) a spolu s prameništní vegetací představuje značné floristické zpestření území.

Suťové lesy (L4): Suťové lesy jsou v území velmi ojediněle zastoupeny nad Božanovem a Martínkovicemi jako liniové porosty na krátkých příkrých svazích v okolí vodotečí, místy narušené hospodařením. Může se jednat i o kombinaci sutí na minerálně bohatším podkladu a pískovcových balvanů. V některých případech není jasná hranice jednotky vůči L5.1. Fytocenologicky se jedná o typy spadající do okruhu asociace Mercuriali-Fraxinetum. Vyskytuje se zde kapradina laločnatá (Polystichum aculeatum). Druhotně vzniklý fragment byl zaznamenán v prostoru starého lůmku nad Martínkovicemi.

Květnaté bučiny (L5.1): Květnaté bučiny jsou v lokalitě vázány na bohatší substráty mimo vlastní území kvádrových pískovců, zejména se vyskytují v některých partiích svahů nad Křinicemi, Martínkovicemi a Božanovem. Materiál kvádrových pískovců však zde ve formě kvartérních uloženin (balvany o různé velikosti a četnosti) často částečně překrývá podloží, což může mít za následek vznik mozaik jednotky L5.1 a L5.4 nebo je tak alespoň podpořen výskyt acidofytů v květnatých bučinách. Na balvaništích však při vytvoření určité vrstvy humusu mohou růst i druhy květnatých bučin.
Výše popsaná situace je typická pro asociaci Festuco altissimae-Fagetum, která v území převládá a tvoří často nejasné, zvláště v mladých porostech jen těžko mapovatelné přechody k jednotce L5.4. Méně je zastoupena asociace Dentario enneaphylli-Fagetum.

Acidofilní bučiny (L5.4): Acidofilní bučiny zaujímaly rekonstrukčně převážnou část území kvádrových pískovců, dnes porostlého převážně smrkovými kulturami, jsou však zastoupeny i na jiných typech hornin v okrajových částech lokality. Současný výskyt je soustředěn zejména na svahy nad Křinicemi, Martínkovicemi a Božanovem (viz výše). Smrkové bučiny porůstaly i značně balvanité až skalnaté polohy (typologicky 6Y), kde navazovaly na podstatně méně zastoupenou jednotku L8.1. Lze předpokládat vysoké původní zastoupení dnes již vesměs jen vtroušené jedle. V určitých polohách lze rekonstruovat acidofilní jedliny.
Pro fytocenologické zhodnocení bučin v území není zatím dostatek podkladů. Polohy v jedlobukovém (okrajově i v bukovém) vegetačním stupni patří zřejmě subasociaci Luzulo-Fagetum deschampsietosum flexuosae, zatímco ve smrkobukovém vegetačním stupni se patrně jedná již o ochuzené varianty asociace Calamagrostio villosae-Fagetum. Společenstva vyvinutá na balvaništích lze zřejmě řadit k asociaci Dryopterido dilatatae-Fagetum.

Boreokontinentální bory (L8.1): V území jsou zastoupeny smrkové bory asociace Betulo (carpaticae)-Pinetum, vázané na exponované skalnaté terény. Vyznačují se vysokým podílem smrku (Picea abies) a bříz (Betula „petraea“, B. pendula), přimíšen je místy i jeřáb (Sorbus aucuparia). V podrostu převažují druhy rodu Ericaceae - brusnice brusinka (Vaccinium vitis-idaea), b. borůvka (V. myrtillus), vřes obecný (Calluna vulgaris) a mechorosty (Zittová-Kurková 1984, Němcová-Pujmanová 1994), extrémně suché polohy bývají bohaté na lišejníky a brusnici brusinku (V. vitis-idaea).
Zastoupení borovice bývá snížené až velmi nízké, zčásti z důvodů stanovištních, zčásti snad vlivem antropických zásahů. Vyšší zastoupení smrku v dnešních porostech může být rovněž způsobeno intenzivním přísunem semen z okolních kulturních smrčin. Bory se zde vyskytují nesouvisle v extrémních polohách skal v mozaice se stanovišti patřícími rekonstrukčně acidofilním bučinám – v současných typologických mapách se uvádí SLT 6Y. Přirozené bory snad zaujímaly i některé neskalnaté části strukturních plošin s mělkým půdním horizontem, ale tento problém není uspokojivě dořešen. Nejzachovalejší porosty se nacházejí v jižní části území (např. Koruna).

Horské třtinové smrčiny (L9.1): Přirozené smrčiny byly na lokalitě zaznamenány pouze sporadicky a maloplošně. Jejich výskyt je omezen na chladné a stinné skalní rokle a hlubší rozsedliny, kde porůstají vlhké skeletovité terény. Lze je většinou řadit k asociaci Anastrepto-Piceetum. Můžeme předpokládat, že v původních přirozených porostech byla místy zastoupena i jedle, která se dnes vyskytuje jen vzácně. V podrostu bývají hojně zastoupeny mechorosty a brusnice borůvka (Vaccinium myrtillus), místy rovněž třtina chloupkatá (Calamagrostis villosa), metlička křivolaká (Avenella flexuosa) a kapradiny. Obvykle se jedná o drobné fragmenty, omezené příčným rozměrem mezer mezi skalními bloky. Pro tyto polohy je charakteristická teplotní inverze a dlouhé trvání sněhové pokrývky. Jednotka zde zdaleka nedosahuje reprezentativnosti, kterou se vyznačují porosty v Adršpašsko-teplických skalách. Přirozené smrčiny se dnes zpravidla vyskytují v mozaice s jednotkou X9A.

Rašelinné a podmáčené smrčiny (L9.2): Podmáčené a rašelinné smrčiny byly na lokalitě zaznamenány pouze sporadicky a maloplošně. Vyskytují se v zamokřených chladných partiích skalních roklí; obvykle se jedná o fragmenty omezené příčným rozměrem mezer mezi skalními stěnami. V nepříliš extrémně podmáčených polohách bývá kromě smrku přítomna i jedle (dnes již jen vzácně), podrost tvoří mechorosty, místy spolu s brusnicí borůvkou (Vaccinium myrtillus), třtinou chloupkatou (Calamagrostis villosa), ostřicí šedou (Carex canescens) či metličkou křivolakou (Avenella flexuosa). Stanovení potenciálního výskytu podjednotky L9.2A (rašelinné smrčiny) je díky trvalému ovlivnění vodou a přítomnosti rašelinného substrátu poměrně jednoznačné. V případě podjednotky L9.2B však nelze v porostech (polo)kulturních smrčin vždy jednoznačně rozhodnout, zda stanovištní podmínky odpovídají spíše podmáčené smrčině nebo smrko-jedlovému lesu.

Lesní kultury s nepůvodními dřevinami (X9): Podjednotka X9A zabírá v mapovaném území největší rozlohu. Skoro všechna stanoviště acidofilních bučin na podkladu kvádrových pískovců byla převedena na kultury jehličnanů. V porostech převažuje smrk (Picea abies), místy jsou s různým zastoupením přimíšeny modřín (Larix decidua), borovice (Pinus sylvestris) a bříza bělokorá (Betula pendula). Případy, kdy náletová odrostlá bříza výrazně převládá nad jehličnatými výsadbami jsou zde většinou klasifikovány jako podjednotka X9B.
Ojediněle byly zaznamenány porosty s výsadbou exotických dřevin: borovice vejmutovka (Pinus strobus), douglaska tisolistá (Pseudotsuga mensiesii). U vejmutovky dochází ve skalách ke spontánnímu zmlazení ze semen.

Paseky s podrostem původního lesa (X10): Jednotka zahrnuje holiny s acidofilní vegetací, z druhů se vyskytuje především metlička křivolaká (Avenella flexuosa), brusnice borůvka (Vaccinium myrtillus), b. brusinka (V. vitis-idaea), třtina chloupkatá (Calamagrostis villosa) aj. a jen slabým zastoupením břízy, jeřáb, ostružiník (Rubus fruticosus agg.) apod. Vývojem obvykle přecházejí v jednotku X11.

Paseky s nitrofilní vegetací (X11): Do této jednotky jsou řazeny holiny s expandující břízou, jeřábem, ostružiníky - maliník (Rubus idaeus), ostružiník křovitý (R. fruticosus agg.) atd.

Fytogeografické zařazení:
f. obvod: Českomoravské mezofytikum
okres: Sudetské mezihoří
podokres: Broumovské stěny
(Broumovská kotlina)  

Kvalita a význam:

Lokalita je významná především značným zastoupením jednotek S1.2, L5.1 a L5.4, dále pak výskytem jednotky L8.1 a T8.3. V kontextu významu lokality pro ochranu jednotky S1.2, vykazující malý plošný průmět ve srovnání s reálnou plochou skal, je nutno posuzovat celkově vyšší zastoupení jednotky X9A. Vyhlídky dochovaných bučin i borů jsou relativně příznivé.
Kvalita bučin je různá. Nalézá se zde několik velmi starých, věkově velmi dobře diferencovaných porostních skupin - až rázu přírodního lesa. Četné jsou však i mladší víceméně stejnověké porosty, obvykle se slabě vyvinutým bylinným patrem, popř. s příměsí smrku, jejichž kvalitu však nebude problémem zlepšit výchovou. Ve starších porostech zpravidla dochází k bohatému zmlazování buku (též vliv příhodných mezoklimatických podmínek na převážně severovýchodních až východních svazích). Omezujícím činitelem mohou být zvýšené stavy spárkaté zvěře (zejména jelen).
Maloplošně zastoupené louky jednotek T1.1, T1.5, T1.6 v okrajových partiích lokality u Božanova mají vesměs velmi dobrou kvalitu a vyznačují se výskytem řady ohrožených druhů.  

Zranitelnost:

Značnou plochu mapovaného území bohužel pokrývají druhotné kultury s převahou smrku. Změna jejich druhové skladby bude dlouhodobou záležitostí a bude vyžadovat změnu zaběhnutých hospodářských postupů poškozujících přírodní prostředí (plošné způsoby obhospodařování, používání těžké mechanizace, používání stanovištně nepůvodních dřevin a nepůvodních genotypů, nedodržování ekologicky únosných stavů zvěře atd.). Podmínkou pro zachování a zlepšení stavu lesních biotopů je uplatňování jemných forem hospodaření založené na výběrné seči a přirozené obnově, resp. až ponechání přirozenému vývoji s ohledem na stav porostů. V poslední době jsou některé odtěžené smrkové porosty již obnovovány stanovištně vhodnějšími dřevinami a místy lze pozorovat snahu ponechávat při těžbě výstavky buku a jedle nebo odtěžovat výběrným způsobem smrk. K zajištění výsadeb a přirozeného zmlazení žádoucích dřevin je ovšem třeba jejich důsledné ochrany proti okusu zvěří. Ve sledovaném území lze tuto fázi rekonstrukce původních lesů označit za nejobtížnější a klíčovou. Neúnosně vysoké škody na mladých stromcích buku a jedle byly pozorovány hlavně v té části Broumovských stěn, kde na větších plochách převažují smrkové monokultury a zvěř se selektivně zaměřuje na okus nejméně frekventovaných dřevin. Problém pro obnovu původního druhového složení dřevin (a někdy pro obnovu lesa vůbec) představují rozsáhlé holiny na pískovcových strukturních plošinách: ve skalnatém terénu s mělkým půdním pokryvem dochází k jeho vysychání a následnému narušení či úplné erozi tenké vrstvy půdy a vegetačního pokryvu. Takové podmínky neumožňují přirozené zmlazení stanovištně původních dřevin a ani přímé dosazování jejich sazenic situaci příliš neřeší: trpí suchem a mají minimální přírůst, vysoký podíl jich odumírá. Nejvitálnější je v tomto prostředí bříza. Pokud se budou při probírkách v mladších smíšených porostech dnes řazených do jednotky X9A cíleně podporovat stanovištně původní dřeviny (často přítomné převážně v podúrovni), lze výhledově počítat se zlepšením celkového stavu těchto porostů a jejich převodem do příslušného typu přírodního biotopu (zpravidla L5.1, L5.4).
Pasečné hospodaření je rovněž nepříznivé pro rostlinná společenstva jednotky S1.2. a T8.3 - odlesnění vede k osychání povrchu skal a dočasnému ústupu některých složek jejich vegetace. Významným rušivým faktorem je v některých partiích rovněž horolezecká činnost a pěší turistika.
Některé další lokálně významné vlivy a ohrožení: V severní části lokality se nachází turisticky exponovaný prostor s chatou Hvězda a kaplí P. Marie Sněžné. Mezi Slavným a Martínkovicemi protíná lokalitu vedení vysokého napětí. Při hranicích lokality u Božanova probíhá těžba v pískovce.  

Management:

Neuvedeno  

Možné střety zájmu:

Neuvedeno  

Stanoviště:

Stanoviště - přehled

Celková rozloha lokality:%ha: 1357.1172
Z toho prioritních naturových biotopů: 0.162.2771
Z toho neprioritních naturových biotopů: 19.85269.4901
Z toho ostatních přírodních biotopů: 0.7810.6949
Z toho X biotopů: 78.191061.1417
Z toho nereklasifikovaných biotopů: 0

Zobrazovaná data rozloh stanovišť a biotopů odpovídají informacím o stavu při vyhlášení lokality a jsou rovněž shodná s daty zasílanými Evropské komisi formou standardního datového formuláře.
Aktuální data je možné získat na AOPK ČR (pavla.trachtova@nature.cz)

Naturové biotopy:

Stanoviště/BiotopRozloha (ha)Podíl (%)R/Z/GPředmět ochrany
4030Evropská suchá vřesoviště 1.75170.12A/A/AAno
T8.3 Brusnicová vegetace skal a drolin1.75170.12A/A/A
6230Druhově bohaté smilkové louky na silikátových podložích v horských oblastech (a v kontinentální Evropě v podhorských oblastech) 0.00910.00B/C/-Ne
T2.3B Podhorské až horské smilkové trávníky bez jalovce0.00910.00B/C/-
6430Vlhkomilná vysokobylinná lemová společenstva nížin a horského až alpínského stupně 0.01930.00B/B/-Ne
T1.6 Vlhká tužebníková lada0.01930.00B/B/-
6510Extenzivní sečené louky nížin až podhůří (Arrhenatherion, Brachypodio-Centaureion nemoralis) 0.74010.05C/B/-Ne
T1.1 Mezofilní ovsíkové louky0.74010.05C/B/-
8220Chasmofytická vegetace silikátových skalnatých svahů 73.35125.40B/B/AAno
S1.2 Štěrbinová vegetace silikátových skal a drolin73.35125.40B/B/A
8310Jeskyně nepřístupné veřejnosti 0.010.00B/B/BAno
S3B Jeskyně nepřístupné veřejnosti0.01000.00B/B/B
9110Bučiny asociace Luzulo-Fagetum 103.25777.60C/B/CAno
L5.4 Acidofilní bučiny103.25777.60C/B/C
9130Bučiny asociace Asperulo-Fagetum 89.10576.56C/B/AAno
L5.1 Květnaté bučiny89.10576.56C/B/A
9180Lesy svazu Tilio-Acerion na svazích, sutích a v roklích 0.31680.02C/B/-Ne
L4 Suťové lesy0.31680.02C/B/-
91D0Rašelinný les 0.12570.00D/C/-Ne
L9.2A Rašelinné smrčiny0.12570.00D/C/-
91E0Smíšené jasanovo-olšové lužní lesy temperátní a boreální Evropy (Alno-Padion, Alnion incanae, Salicion albae) 1.82550.13B/A/-Ne
L2.2A Údolní jasanovo-olšové luhy, typické porosty1.82550.13B/A/-
9410Acidofilní smrčiny (Vaccinio-Piceetea) 1.25440.09C/B/-Ne
L9.1 Horské třtinové smrčiny0.28380.02D/C/-
L9.2B Podmáčené smrčiny0.97060.07C/B/-

Ostatní přírodní biotopy

BiotopRozloha (ha)Podíl(%)R/Z
K1 Mokřadní vrbiny0.00064.42B/B
L2.2B Potoční a degradované jasanovo-olšové luhy0.67660.04A/B
L8.1B Boreokontinentální bory bez lišejníků7.86030.57C/B
M1.5 Pobřežní vegetace potoků0.00700.00B/B
R1.4 Lesní prameniště bez tvorby pěnovců0.47870.03B/B
T1.5 Vlhké pcháčové louky1.64870.12B/B
V4B Makrofytní vegetace vodních toků - stanoviště s potenciálním výskytem makrofyt nebo se zjevně přirozeným či přírodě blízkým charakterem koryta0.02300.00B/B

Biotopy řady X

BiotopRozloha (ha)Podíl (%)
X1 Urbanizovaná území0.93300.06
X5 Intenzivně obhospodařované louky0.10890.00
X7 Ruderální bylinná vegetace mimo sídla0.38850.02
X8 Křoviny s ruderálními a nepůvodními druhy0.13040.00
X9A Lesní kultury s nepůvodními jehličnatými dřevinami824.963760.78
X9B Lesní kultury s nepůvodními listnatými dřevinami135.945010.01
X10 Paseky s podrostem původního lesa71.61475.27
X11 Paseky s nitrofilní vegetací26.65851.96
X12 Nálety pionýrských dřevin0.38780.02
X13 Nelesní stromové výsadby mimo sídla0.01120.00
 

Druhy - Rostliny:

Nejsou předmětem ochrany.  

Druhy - Živočichové:

Nejsou předmětem ochrany.  

Kraje a katastrální území:

Kraj Královéhradecký kraj:

Bělý, Božanov, Hlavňov, Hony, Křinice, Martínkovice, Slavný, Suchý Důl  

Prameny:

Neuvedeno  

Fotografie:

Poznámka: Zpracované souhrny doporučených opatření pro evropsky významné lokality naleznete na webových stránkách Ústředního seznamu ochrany přírody http://drusop.nature.cz/portal/

(c) 2006 Natura 2000 - Oficiální webové stránky soustavy Natura 2000 v České republice, všechna práva vyhrazena. Náměty, příspěvky a připomínky zasílejte na adresu natura2000@nature.cz. Redakce stránek využívá zpravodajství z databází ČTK, jejichž obsah je chráněn autorským zákonem. Přepis, šíření, či další zpřístupňování tohoto obsahu či jeho části veřejnosti, a to jakýmkoliv způsobem, je bez předchozího souhlasu AOPK ČR výslovně zakázáno. (c) 2006 - všechna práva vyhrazena. Materiály agentury AOPK ČR nesmí být dále publikovány, vysílány, přepisovány nebo redistribuovány. Správa a redakce stránek využívá redakční systém portálového rešení SuperServer firmy RAGTOOLS.