Homepage

CZ0520178 - Březinka

Rozloha: 162.6099 ha
Navrhovaná kategorie ochrany:
Biogeografická oblast - vysvětlivky: kontinentální
Souřadnice středu: 16°11'58'' v.d., 50°24'58'' s.š.
Nadmořská výška: 352 - 595 m n. m.

Mapa:

Poloha:

Zájmová lokalita se nachází na východ od města Náchoda, v oblasti mezi Bělovsí a Dobrošovem. Na východě je ohraničena státní hranicí s Polskou republikou. Lokalita je charakteristická pestrou škálou geomorfologických tvarů (svahy, údolí, strže, starý lom), které generují pestrou, mozaikovitou skladbu biotopů. Převažují louky a lesy s minimálním zastoupením vodních ekosystémů (několik tůní a dva významnější potoky o délce cca 1,4 km). Nadmořská výška se pohybuje v rozmezí 348 – 595 m n. m.  

Ekotop:

Geomorfologie: Podle regionálního členění reliéfu se zájmová oblast nachází v provincii Česká Vysočina, soustavě Krkonošsko-jesenické, podsoustavě Orlické, celku Podorlická pahorkatina, podcelku Náchodská vrchovina a na hranici dvou okrsků - Sedloňovské vrchoviny a Ohnišovské pahorkatiny. Území EVL zaujímá stráně průlomového údolí Metuje. Jedná se převážně o západně, severozápadně a severně orientované svahy o sklonu (5) 10 – 15 (20)°. Ty jsou dále rozčleněny tektonicky podvázanými úzkými údolíčky s vodními toky ve směru jihovýchod - severozápad, místy charakteru erozních strží, místy s výplněmi splachových depresí. Výrazně členitý je pohraniční hřbet v severovýchodní části lokality, kde se vyskytují i četné skalní útvary (mrazové sruby permských slepenců). Pestrý geomorfologický reliéf tak generuje rozmanitou mozaiku biotopů.
Geologie: Horninová skladba lokality je poměrně pestrá. Ve východní, střední a západní části lokality převažuje výskyt načervenalých permských slepenců. V dolních částech údolí se vyskytují kvartérní hlíny, písky a štěrky, v horních částech údolí již štěrky absentují. Přibližně uprostřed lokality jsou ve směru SV-JZ uloženy úzké pásy porfyritů spodního paleozoika, kdy severní pás byl těžen v bývalém lomě Běloves a jižní výchoz v bývalém lomě cca 400 m severo-severozápadně od pevnosti Dobrošov. Ve střední a horní části luk na jihu EVL se táhnou široké pásy hornin omezené tektonickými poruchami, jež jsou tvořeny metadrobami až fylity neoproterozoika, spodního paleozoika. Na jihovýchodě EVL, zhruba ve 100 m širokém pásu ve směru JV-SZ na úrovni výstupní stanice sjezdovky se směrem k lomu táhne tektonicky jednou přerušený pás fylitu ze stejného období. V louce asi 100 m nad lomem se od JZ na SV nachází cca 20 m široký a 250 m dlouhý pás kvartérního karbonátu.
Pedologie: Na lokalitě převažují kambizemě dystrické, částečně jsou zastoupeny kambizemě modální.
Hydrologie:Lokalita se nachází v povodí řeky Metuje (číslo hydrologického povodí 1-01-03). V zájmovém území se nacházejí dva malé vodní toky vlévající se zleva do řeky Metuje. První z nich, Bavorův potok, pramení v jihovýchodní části zájmového území a vlévá se zleva do řeky Metuje v jejím 37,303 ř. km. Druhý, bezejmenný tok, pramení v jižní části zájmového území a vlévá se taktéž zleva do řeky Metuje v jejím 36,172 ř. km.
V minulosti bylo patrně bez příslušných souhlasů vybudováno několik vodních ploch (dva u manipulačního skladu nad Montací, jeden v mokřadu u samoty Náměrka, jeden v nivě Bavorova potoka). Všechny jsou nevyužívané, opevnění břehů se na některých místech rozpadá, ale existují na nich výpustné objekty se sypanými hrázemi, některé mají trvalou hladinu nebo jsou součástí přírodě hodnotných mokřadů.
V dolní etáži bývalého lomu v Bělovsi se vyskytuje trvalá vodní plocha o rozloze 1523 m2 s výskytem zvláště chráněných druhů vodní flóry i fauny. Levý přítok Bavorova potoka na severní hranici EVL byl v minulosti skoro celý zatrubněn a vlastní tok Bavorova potoka v části narovnán. V celé EVL se nachází 8 zjištěných pramenních vývěrů.
Krajinná charakteristika: Pestrá mozaika lučních a lesních ekosystémů.  

Biota:

Charakteristika vegetace
Dominantní biotop (40 % plochy EVL) představují mezofilní ovsíkové louky, s podílem vlhkých pcháčových luk (do 4% rozlohy EVL). Zhruba 34 % plochy EVL tvoří nepůvodní jehličnany. Předmětem ochrany EVL jsou dále (byť plošně nevelké) cenné acidofilní a květnaté bučiny většinou vázané na prudké svahy. V potočních nivách se vyskytují vlhkomilné údolní jasanovo-olšové luhy (předmět ochrany EVL). Maloplošně jsou přítomna i vodní, mokřadní a lemová společenstva (Běloveský lom, zbytky rybníčků v údolích, mokřad a bývalý rybníček u samoty Náměrka a mokřad Ve smrčinách). Součástí komplexu je i několik sadů.
Květena lokality je tvořena převážně lučními druhy mezofilními a obecnými (s výskytem na mnoha různých stanovištích), druhy vlhkých luk a jasanovo-olšových luhů a druhy lesními (bučinnými). Diverzitu cévnatých rostlin dotvářejí vzácněji se vyskytující druhy sušších stanovišť, skalních biotopů a druhy vodní a mokřadní, vyskytující se v zatopeném lomu u Bělovsi.
V zachovalejších porostech mezofilních luk zpravidla dominují trávy kostřava červená (Festuca rubra agg.), psineček obecný (Agrostis capillaris), tomka vonná (Anthoxanthum odoratum), méně často trojštět žlutavý (Trisetum flavescens), lipnice luční (Poa pratensis) a ovsík vyvýšený (Arrhenatherum elatius). Z bylin se častěji vyskytují třezalka skvrnitá (Hypericum maculatum), zvonek okrouhlolistý (Campanula rotundifolia), řebříček obecný (Achillea millefolium agg.), kontryhel (Alchemilla sp.), jetel luční (Trifolium pratense), j. plazivý (T. repens), jitrocel kopinatý (Plantago lanceolata), kopretina bílá (Leucanthemum vulgare agg.), svízel povázka (Galium mollugo agg.) Na vlhčích stanovištích se vyskytují navíc druhy jako např. pcháč zelinný (Cirsium oleraceum), p. potoční (C. rivulare), skřípina lesní (Scirpus sylvaticus), děhel lesní (Angelica sylvestris), tužebník jilmový (Filipendula ulmaria), krabilice chlupatá (Chaerophyllum hirsutum), krvavec toten (Sanguisorba officinalis), sítina (Juncus sp. div.) aj. Ke vzácným druhům patří silně ohrožená ostřice odchylná (Carex appropinquata). Tato ostřice byla zjištěna na několika místech v degradovaných loukách a potočních olšinách na místě dřívějších luk.
V lesních porostech se z dřevin přirozeného druhového složení vyskytují především buk lesní (Fagus sylvatica), javor klen (Acer pseudoplatanus), dub zimní (Quercus robur), vzácně jedle bělokorá (Abies alba), na skalních stanovištích borovice lesní (Pinus sylvestris) a na vlhkých místech s olší lepkavou (Alnus glutinosa) a jasanem ztepilým (Fraxinus excelsior). Bylinný podrost zachovalejších lesních porostů květnatých bučin tvoří především druhy pitulník horský (Galeobdolon montanum), šťavel kyselý (Oxalis acetosella), papratka samičí (Athyrium filix femina), kapraď samec (Dryopteris filix-mas), k. rozložená (D. dilatata), bažanka vytrvalá (Mercurialis perennis), svízel vonný (Galium odoratum), violka lesní (Viola reichenbachiana), lipnice hajní (Poa nemoralis), věsenka nachová (Prenanthes purpurea) aj. Na kyselejších a oligotrofních stanovištích je bylinný podrost chudší a tvoří jej především druhy metlička křivolaká (Avenella flexuosa), borůvka obecná (Vaccinium myrtillus), bika bělavá (Luzula luzuloides), černýš luční (Melampyrum pratense) aj. Časté jsou bukové porosty s bylinným podrostem druhově velice chudým a sporadickým. Zda se jedná o květnatou či acidofilní bučinu lze pak odvozovat pouze na základě geologického podkladu a edafických podmínek.
Specifická vegetace je vázána na skalní biotopy. Ta je představována především kapradinami a liší se podle chemické povahy substrátu. Na kyselejších horninách novoměstských fylitů se nachází vedle doprovodných druhů (např. kokakost smrdutý - Geranium robertianum) kapradiny sleziník severní (Asplenium trichomanes), osladič obecný (Polypodium vulgare), kapraď osténkatá (Dryopteris carthusiana) a k. samec (D. filix-mas). Na bohatších horninách (permokarbonské pískovce) se vyskytují především porosty s kalcifilním sleziníkem routičkou (Asplenium ruta-muraria).
Druhovou diverzitu lokality výrazně zvyšují teplomilnější a xerofilnější druhy vyskytující se na skalní hraně permokarbonských pískovců ve východní části lokality. Skalní hrana je západní expozice a je částečně osluněná. Pouze zde byly zjištěny např. druhy violka chlupatá (Viola hirta), smělek jehlancovitý (Koeleria pyramidata), jetel horský (Trifolium montanum), krvavec menší (Sanguisorba minor), zběhovec ženevský (Ajuga genevensis), rozchodník ostrý (Sedum acre), pamětník rolní (Acinos arvensis). Reliktní výskyt zde má borovice lesní (Pinus sylvestris). Z ohrožených druhů se zde nachází jalovec obecný (Juniperus communis), který byl zjištěn v jednom méně vitálním exempláři. Tento druh se v širším území Náchodska na polopřirozených či přirozených stanovištích nikde jinde zřejmě nevyskytuje. Specifická flóra se vyskytuje v zatopeném lomu u Bělovsi. Přítomny jsou i druhy ohrožené a velmi vzácné, které zde však byly vysazeny. Jsou to např. voďanka žabí (Hydrocharis morsus-ranae), prustka obecná (Hippuris vulgaris), plavín štítnatý (Nymphpoides peltata), řezan pilolistý (Stratiotes aloides), bublinatka jižní (Utricularia australis), puškvorec obecný (Acorus calamus) aj.
Celkově bylo v roce 2010 v území zjištěno 315 druhů cévnatých rostlin. Celkový počet druhů však bude vyšší. Při inventarizaci totiž nebyly určovány druhy kritických skupin (hloh - Crataegus, růže - Rosa, pampeliška - Taraxacum, kontryhel - Alchemilla, světlík - Euphrasia, vrbovka - Epilobium aj.). Při inventarizaci nebyly podrobněji procházeny rozsáhlejší plochy smrkových kultur, lesní paseky, bezprostřední okolí zástavby, polní kultury a další silně ovlivněné plochy.
Na lokalitě se vyskytuje řada zvláště chráněných druhů rostlin, stajně tak jako druhy rostlin z Červeného seznamu: bledule jarní (Leucojum vernum), bublinatka jižní (Utricularia australis), česnek medvědí (Allium ursinum), ďáblík bahenní (Calla palustris), hnilák smrkový (Monotropa hypopitys), hrušeň polnička (Pyrus pyraster), hruštice jednostranná (Orthilia secunda), hruštička menší (Pyrola minor), jalovec obecný (Juniperus communis), jedle bělokorá (Abies alba), ostřice dvouřadá (Carex disticha), ostřice odchylná (Carex appropinquata), plavín štítnatý (Nymphoides peltata), prustka obecná (Hippuris vulgaris), řezan pilolistý (Stratiotes aloides), stulík žlutý (Nuphar lutea), svízel severní (Galium boreale), upolín evropský (Trollius altissimus), vemeník zelenavý (Platanthera chlorantha) a voďanka žabí (Hydrocharis morsus-ranae).
Systematický zoologický průzkum nebyl prováděn. Ze zaznamenaných pozorování však lze konkretizovat následující zastoupení živočišných druhů, z nichž řada patří mezi zvláště chráněné druhy: ropucha obecná (Bufo bufo), užovka obojková (Natrix natrix), ještěrka obecná (Lacerta agilis), chřástal polní (Crex crex), modrásek bahenní (Maculinea nausithous), skokan hnědý (Rana temporaria), ještěrka živorodá (Zootoca vivipara), skokan zelený (Rana esculenta), čolek horský (Mesotriton alpestris), čolek obecný (Lissotriton vulgaris) a čolek velký (Triturus cristatus). Z vážek se zde vyskytuje šídlatka páskovaná (Lestes sponsa), šídlatka tmavá (Lestes dryas), šidélko brvonohé (Platycnemis pennipes), šidélko ruměnné (Pyrrhosoma nymphula), šidélko malé (Ischnura pumilio), šidélko páskované (Coenagrion puella), šídlo modré (Aeshna cyanea) a lesklice zelenavá (Somatochlora metallica).  

Kvalita a význam:

Jedná se o druhově bohaté ovsíkové louky. Na lokalitě se rovněž vyskytuje řada zvláště chráněných druhů živočichů a rostlin. Na lokalitě se také vyskytuje stálá, stabilní a početná populace čolka velkého (Triturus cristatus).  

Zranitelnost:

Pro existenci luk má rozhodující význam sečení. V současnosti je převážná většina jejich ploch pravidelně obhospodařována. Negativně se však projevuje hnojení a dosévání cizorodými rostlinami: jetel (Trifolium sp. div.), svéřep měkký (Bromus mollis).
Negativně se projevuje i absence sečení na některých loukách, které tak degradují a přecházejí v X7. to se týká především vlhkých pcháčových luk. Značná část lokality je tvořena lesy. Proto rovněž lesnictví zde má značný dopad na kvalitu biotopů. Bohužel lesnictví se projevuje značně negativně a porostů přírodě blízkých se vyskytuje minimum.  

Management:

Neuvedeno  

Možné střety zájmu:

Neuvedeno  

Stanoviště:

Stanoviště - přehled

Celková rozloha lokality:%ha: 162.6099
Z toho prioritních naturových biotopů: 6.2610.1877
Z toho neprioritních naturových biotopů: 53.2086.5116
Z toho ostatních přírodních biotopů: 3.565.8008
Z toho X biotopů: 36.1358.7623
Z toho nereklasifikovaných biotopů: 0

Zobrazovaná data rozloh stanovišť a biotopů odpovídají informacím o stavu při vyhlášení lokality a jsou rovněž shodná s daty zasílanými Evropské komisi formou standardního datového formuláře.
Aktuální data je možné získat na AOPK ČR (pavla.trachtova@nature.cz)

Naturové biotopy:

Stanoviště/BiotopRozloha (ha)Podíl (%)R/Z/GPředmět ochrany
3150Přirozené eutrofní vodní nádrže s vegetací typu Magnopotamion nebo Hydrocharition 0.18190.11A/A/-Ne
V1A Makrofytní vegetace přirozeně eutrofních a mezotrofních stojatých vod s voďankou žabí (Hydrocharis morsus-ranae)0.02140.01B/A/-
V1B Makrofytní vegetace přirozeně eutrofních a mezotrofních stojatých vod s řezanem pilolistým (Stratiotes aloides)0.04280.02A/A/-
V1C Makrofytní vegetace přirozeně eutrofních a mezotrofních stojatých vod s bublinatkou jižní nebo obecnou (Utricularia australis a U. vulgaris)0.03210.01A/A/-
V1F Makrofytní vegetace přirozeně eutrofních a mezotrofních stojatých vod - ostatní porosty0.08560.05A/A/-
6430Vlhkomilná vysokobylinná lemová společenstva nížin a horského až alpínského stupně 0.0150.00D/C/-Ne
T1.6 Vlhká tužebníková lada0.01500.00D/C/-
6510Extenzivní sečené louky nížin až podhůří (Arrhenatherion, Brachypodio-Centaureion nemoralis) 69.915242.99B/B/CAno
T1.1 Mezofilní ovsíkové louky69.915242.99B/B/C
8210Chasmofytická vegetace vápnitých skalnatých svahů 0.09140.05D/A/-Ne
S1.1 Štěrbinová vegetace vápnitých skal a drolin0.09140.05D/A/-
8220Chasmofytická vegetace silikátových skalnatých svahů 0.01810.01B/A/-Ne
S1.2 Štěrbinová vegetace silikátových skal a drolin0.01810.01B/A/-
9110Bučiny asociace Luzulo-Fagetum 8.38235.15C/B/CAno
L5.4 Acidofilní bučiny8.38235.15C/B/C
9130Bučiny asociace Asperulo-Fagetum 7.16774.40C/B/CAno
L5.1 Květnaté bučiny7.16774.40C/B/C
9170Dubohabřiny asociace Galio-Carpinetum 0.740.45B/A/-Ne
L3.1 Hercynské dubohabřiny0.74000.45B/A/-
9180Lesy svazu Tilio-Acerion na svazích, sutích a v roklích 3.68942.26B/B/-Ne
L4 Suťové lesy3.68942.26B/B/-
91E0Smíšené jasanovo-olšové lužní lesy temperátní a boreální Evropy (Alno-Padion, Alnion incanae, Salicion albae) 6.49833.99B/B/CAno
L2.2A Údolní jasanovo-olšové luhy, typické porosty6.49833.99B/B/C

Ostatní přírodní biotopy

BiotopRozloha (ha)Podíl(%)R/Z
L2.2B Potoční a degradované jasanovo-olšové luhy1.86031.14C/B
L7.1 Suché acidofilní doubravy0.61250.37C/C
L8.1B Boreokontinentální bory bez lišejníků0.10370.06B/A
M1.1 Rákosiny eutrofních stojatých vod0.03210.01B/A
T1.5 Vlhké pcháčové louky3.18771.96B/B
T4.2 Mezofilní bylinné lemy0.00250.00C/A
T5.5 Acidofilní trávníky mělkých půd0.00200.00C/A

Biotopy řady X

BiotopRozloha (ha)Podíl (%)
X1 Urbanizovaná území0.58090.35
X2 Intenzivně obhospodařovaná pole3.16601.94
X5 Intenzivně obhospodařované louky0.91310.56
X6 Antropogenní plochy se sporadickou vegetací mimo sídla0.14030.08
X7 Ruderální bylinná vegetace mimo sídla2.07541.27
X9A Lesní kultury s nepůvodními jehličnatými dřevinami33.962020.88
X11 Paseky s nitrofilní vegetací2.75051.69
X12 Nálety pionýrských dřevin14.28918.78
X13 Nelesní stromové výsadby mimo sídla0.88500.54
 

Druhy - Rostliny:

Nejsou předmětem ochrany.  

Druhy - Živočichové:

Stálá populace Zastavující se Zimující Hnízdící
Podíl populace Zachovalost Izolace Celkové hodnocení
čolek velký>50 jedinců
Triturus cristatusCBCB
 

Kraje a katastrální území:

Kraj Královéhradecký kraj:

Běloves, Dobrošov, Náchod  

Prameny:

Neuvedeno  

Fotografie:

Poznámka: Zpracované souhrny doporučených opatření pro evropsky významné lokality naleznete na webových stránkách Ústředního seznamu ochrany přírody http://drusop.nature.cz/portal/

(c) 2006 Natura 2000 - Oficiální webové stránky soustavy Natura 2000 v České republice, všechna práva vyhrazena. Náměty, příspěvky a připomínky zasílejte na adresu natura2000@nature.cz. Redakce stránek využívá zpravodajství z databází ČTK, jejichž obsah je chráněn autorským zákonem. Přepis, šíření, či další zpřístupňování tohoto obsahu či jeho části veřejnosti, a to jakýmkoliv způsobem, je bez předchozího souhlasu AOPK ČR výslovně zakázáno. (c) 2006 - všechna práva vyhrazena. Materiály agentury AOPK ČR nesmí být dále publikovány, vysílány, přepisovány nebo redistribuovány. Správa a redakce stránek využívá redakční systém portálového rešení SuperServer firmy RAGTOOLS.