Homepage

CZ0424111 - Labské údolí

Rozloha: 1372.3886 ha
Navrhovaná kategorie ochrany:
Biogeografická oblast - vysvětlivky: kontinentální
Souřadnice středu: 14°12'51'' v.d., 50°50'38'' s.š.
Nadmořská výška: 104 - 434 m n. m.

Mapa:

Poloha:

Dolní úsek Labe v délce cca 8,3 km mezi Prostředním Žlebem v Děčíně a státní hranicí se SRN ve Hřensku.  

Ekotop:

Krajinná charakteristika: Labe, především v úseku Ústí nad Labem - Hřensko, je v současné době posledním relativně přirozeným zbytkem velkého toku na území ČR. Řeka si zde zachovala původní směr toku a vytvořila jedinečné údolí, jehož geomorfologické utváření a jednotlivé složky ekosystému společně vytvářejí unikátní krajinný prvek s jedinečnými scenériemi patřícími mezi evropské rarity.
Geologie: Kaňon je budován křídovými sedimenty, zastoupenými ve stratigrafickém sledu cenomanem až středním turonem. Svrchní turon je zde znám pouze jako relikt.
Reliéf: Údolí Labe, jak je vymezeno, představuje hluboký zářez do pískovců Děčínské vrchoviny. Svou hloubkou, dosahující místy až 300 m (v pískovcové tabuli), resp. 400 m (ve Verneřickém středohoří), přesahuje všechna ostatní údolí v České vysočině a reprezentuje tak tvar, vynikající mimořádnou rozměrovou jedinečností.
Etapovitá hloubková eroze toku byla podmíněna klimaticky a tektonicky. Pro vlastní formování údolí byla přitom rozhodující skutečnost, že dotčeným územím procházejí dva vzájemně se protínající tektonické systémy.
V úseku od Děčína po Hřensko je krajinný ráz rozhodujícím způsobem určován erozní činností vlastního toku. Intenzivní pliocenní a kvartérní zařezávání Labe vyvolalo silnou destrukci reliéfu pískovcové hrástě. V území se tak zformovala tektonicky a litologicky podmíněná sedimentární stupňovina vyznačující se rozsáhlými strukturními plošinami, stolovými horami, kaňonovitým údolím Labe a dalšími charakteristickými tvary selektivní modelace kvádrových pískovců.
Geomorfologie: Na území Děčína vstupuje Labe do morfologicky jedinečné Děčínské vrchoviny, kterou pak přetíná hlubokým a místy i výškově asymetrickým erozním zářezem.
Pedologie: Hlavními půdními typy v oblasti jsou kambizemě dystrické a fluvizemě modální.  

Biota:

Kaňon Labe v Labských pískovcích představuje výjimečnou ukázku unikátní kombinace říčního a pískovcového fenoménu, který se odráží v druhové rozmanitosti rostlinné i živočišné. Na průřezu kaňonem Labe lze sledovat pozoruhodný sled lesních společenstev od borových doubrav (Vaccinio vitis-idaeae-Quercetum) na plošinách, přes reliktní boreokontinentální bory (Dicrano-Pinetum) na hranách skalních stěn, dále přes acidofilní bikové bučiny svazu Luzulo-Fagion, které představují nejrozsáhlejší biotop vymezeného území v oblasti Labských pískovců, až po suťové lesy dubohabrového stupně (Aceri-Carpinetum) a fragmenty měkkých nížinných luhů svazu Salicion albae s topolem černým (Populus nigra). V případě bučin se jedná o nejníže položený výskyt v ČR.
Vliv reliéfu na vegetaci je patrný i v podélném směru, kde se vlivem různých expozic podmíněných záhyby toku Labe střídají submontánní bučiny s porosty suchých acidofilních doubrav (Luzulo albidae-Quercetum petraeae).
Řeka Labe se v Labských pískovcích zařezává až na úroveň krystalinického podloží, které podmiňuje výskyt květnatých bučin asociace Festuco altissimae-Fagetum s kostřavou lesní (Festuca altissima) a acidofilních (avšak v porovnání s bučinami asociace Luzulo-Fagetum na pískovcích přece jen bohatších) bučin asociace Calamagrostio-arundinaceae-Fagetum.
Na kontaktu vrstev krystalinika a pískovců jsou místy zachovány zcela maloplošně fragmenty jasanovo-olšového luhu asociace Carici remotae-Fraxinetum s výskytem přesličky největší (Equisetum telmateia).

Charakter bioty lokality "Nad Kaménkou" (výskyt rostlinného druhu Luronium natans - "naturový" druh z přílohy č. II směrnice EU č. 92/43/EHS/1992): Výskyt L. natans v submerzní i natantní formě. Porosty jsou dosti husté a ve vegetační sezóně pokrývají téměř celou plochu vodní hladiny i vodní sloupec (pokryvnost je téměř 100%). V okolí nádrže není výrazně vyvinuta břehová vegetace.  

Kvalita a význam:

Rekapitulace přírodovědných průzkumů především v úseku Labe mezi Střekovem a státní hranicí ČR/SRN potvrzuje velkou druhovou pestrost všech forem organizmů.
Z prioritních naturových druhů (podle přílohy II směrnice č. 92/43/EHS) se v Labském údolí setkáváme s následujícími rostlinnými a živočišnými druhy. Rostliny: žabníček vzplývavý (Luronium natans), vláskatec tajemný (Trichomanes speciosum). Živočichové: vydra (Lutra lutra), bobr (Castor fiber), vrápenec malý (Rhinolophus hipposideros), losos atlantský (Salmo salar) a roháč obecný (Lucanus cervus).
Pro druhy Luronium natans, Lutra lutra, Castor fiber, Salmo salar byly v Labském údolí navrženy druhové evropsky významné lokality, což také podtrhuje význam celého území.
Řeka je také jediným možným životním prostředím pro vodní živočichy, vázané na proudící vodu. Jakoukoli změnou průtokových podmínek dojde k ochuzení fauny ryb a měkkýšů a k vymizení některých druhů, což odporuje mezinárodním úmluvám, ke kterým Česká republika přistoupila.
Pravý břeh Labe je podle mezinárodní Úmluvy o ochraně mokřadů (Ramsar), řazen mezi mokřady regionálního významu.
Význam navrženého území však nespočívá pouze ve výskytu řady ohrožených a zvláště chráněných organizmů. Důležitá je také existence a zachování celého komplexu, pro údolí Labe, charakteristických biotopů.
Velice zachovalé jsou biotopy lesních společenstev na prudkých a těžko přístupných svazích kaňonu Labe v oblasti Labských pískovců. Jsou to především acidofilní bikové bučiny (Luzulo-Fagion) a boreokontinentální bory (Dicrano-Pinion), které v tomto ohledu vynikají.
Velmi cenné jsou také fragmenty měkkých nížinných lužních porostů svazu Salicion albae s výskytem topolu černého (Populus nigra). Jedním z fenoménů dolního toku Labe jsou bahnité až štěrkopískové říční náplavy, v tomto ohledu je dolní tok Labe posledním úsekem velké řeky v ČR, kde jsou tato stanoviště přirozeně zachována a periodicky obnovována. Tento biotop je posledním přirozeným stanovištěm zvláště chráněného a kriticky ohroženého drobnokvětu pobřežního (Corrigiola litoralis). Z dalších vzácných druhů rostlin se na těchto stanovištích vyskytují: bahnička vejčitá (Eleocharis ovata), blatěnka vodní (Limosella aquatica), blešník obecný (Pulicaria vulgaris), kalužník šruchový (Peplis portula), pažitka pobřežní pravá (Allium schoenoprasum subsp. schoenoprasum), potočnice lékařská (Nasturtium officinale). Výskyt většiny těchto druhů je však udáván mimo stávající Evropsky významnou lokalitu, výše proti proudu, v úseku dolního Labe mezi Ústím nad Labem - Střekov a Děčínem. Říční náplavy v Údolí Labe jsou také biotopem některých vzácných druhů mechů a bezobratlých živočichů (hlavně střevlíkovitých brouků).
Údolí Labe je rovněž evropsky významnou migrační cestou, kterou vstupuje do republiky a dále do vnitrozemí řada rostlinných i živočišných druhů; pohyb samozřejmě nastává i opačným směrem a umožňuje šíření bioty z české kotliny na sever.  

Zranitelnost:

Výstavbou a existencí vodních děl na dolním toku Labe by byl zcela zničen přirozený charakter údolí se svými štěrkovými a bahnitými náplavy, které jsou jedním z fenoménů dolního toku Labe a které jsou biotopem celé řady zvláště chráněných druhů rostlin a živočichů. Nepochybně by také došlo k vymizení organizmů vázaných na proudící vodu. Zranitelnost území dále spočívá v přetrvávajícím znečištění ovzduší i vody, v upouštění od extenzivního hospodaření na lukách a v nevhodném lesním hospodaření v přístupnějších partiích lesů.
Nadregionální význam má tzv. labská cesta adventivů, která je považována za jednu z hlavních migračních cest rostlin a živočichů ve střední Evropě. Je nutné důsledně dbát o omezení šíření a likvidaci invazních druhů (zejména Impatiens glandulifera, Helianthus sp., Reynoutria sp.).

Zranitelnost dílčích lokalit:
- Nad Kaménkou: Druh Luronium natans osídluje čisté vody, v případě znečištění nebo eutrofizace by mohl ustoupit.
- Dolní Labe. Lokalitu ovlivňuje množství faktorů po celé vodoteči Labe, z nichž lze zmínit především zemědělské aktivity (splachy agrochemikálií), těžbu písku a štěrku související s lodní dopravou (prohrábky plavební kynety), znečištění vody vyplývající z rozsáhlé urbanizované plochy (továrny, přístavy), regulace toků a vodní hladiny. Velkou úlohu mají také povodně.  

Management:

Management specifický pro jednotlivé dílčí části území.
V lesních partiích by se měl způsob hospodaření řídit těmito zásadami:
• nešířit geograficky nepůvodní dřeviny
• při výchově a obnově přednostně odstraňovat invazní geograficky nepůvodní dřeviny
• do lesních porostů vnášet chybějící dřeviny přirozené druhové skladby
• klást důraz na přirozenou obnovu porostů a s tím spojené jemnější způsoby hospodaření a dostatečnou ochranu proti zvěři
• preferovat členitější prostorovou výstavbu porostů, tu lze docílit pestřejší druhovou skladbou, delší obnovní dobou a vhodnými výchovnými zásahy
• při obnovách porostů s vyšším než minimálním zastoupením (podle vyhlášky č.83/1996 Sb.) původních MZD v žádném případě tento podíl nesnižovat. Naopak se doporučuje, aby byl postupně zvyšován až na úroveň přirozeného zastoupení těchto dřevin. Reálné se zdá být cca 50 % navýšení v jednom obnovním cyklu (např. ze současného 20 % zastoupení zvýšit na 30 %). Viz § 31 odst. 1 zákona č. 289/1995 Sb., o lesích.
• neopomíjet úpravu druhové skladby porostů vzniklých živelně v důsledku pěstebního zanedbání (např. čisté jaseniny, čisté habřiny)
• při hospodaření v lesích neopomíjet význam mrtvého dřeva v lesním ekosystému. Jeho účast v porostech lze zajistit mimo jiné ponecháním jednotlivých stromů přirozené dřevinné skladby (zejména doupných) na dožití a posléze do úplného rozpadu dřevní hmoty na místě.

V bezlesí zásahy podle zásad péče o nelesní biotopy (Háková A., Klaudisová A., Sádlo J., 2004).  

Možné střety zájmu:

Neuvedeno  

Stanoviště:

Stanoviště - přehled

Celková rozloha lokality:%ha: 1372.3886
Z toho prioritních naturových biotopů: 1.5621.4981
Z toho neprioritních naturových biotopů: 54.05741.8592
Z toho ostatních přírodních biotopů: 14.44198.2244
Z toho X biotopů: 27.27374.3182
Z toho nereklasifikovaných biotopů: 0

Zobrazovaná data rozloh stanovišť a biotopů odpovídají informacím o stavu při vyhlášení lokality a jsou rovněž shodná s daty zasílanými Evropské komisi formou standardního datového formuláře.
Aktuální data je možné získat na AOPK ČR (pavla.trachtova@nature.cz)

Naturové biotopy:

Stanoviště/BiotopRozloha (ha)Podíl (%)R/Z/GPředmět ochrany
3150Přirozené eutrofní vodní nádrže s vegetací typu Magnopotamion nebo Hydrocharition 12.72460.92D/C/-Ne
V1F Makrofytní vegetace přirozeně eutrofních a mezotrofních stojatých vod - ostatní porosty12.72460.92D/C/-
3260Nížinné až horské vodní toky s vegetací svazů Ranunculion fluitantis a Callitricho-Batrachion 65.77934.79C/C/CAno
V4A Makrofytní vegetace vodních toků - porosty aktuálně přítomných vodních makrofyt65.77934.79C/C/C
3270Bahnité břehy řek s vegetací svazů Chenopodion rubri p.p. a Bidention p.p. 3.47220.25A/A/BAno
M6 Bahnité říční náplavy3.47220.25A/A/B
4030Evropská suchá vřesoviště 7.30.53A/A/AAno
T8.3 Brusnicová vegetace skal a drolin7.30000.53A/A/A
6430Vlhkomilná vysokobylinná lemová společenstva nížin a horského až alpínského stupně 2.57010.18C/C/-Ne
M7 Bylinné lemy nížinných řek0.16350.01C/B/-
T1.6 Vlhká tužebníková lada2.40660.17C/C/-
6510Extenzivní sečené louky nížin až podhůří (Arrhenatherion, Brachypodio-Centaureion nemoralis) 16.75791.22C/C/-Ne
T1.1 Mezofilní ovsíkové louky16.75791.22C/C/-
8220Chasmofytická vegetace silikátových skalnatých svahů 49.02283.57B/A/AAno
S1.2 Štěrbinová vegetace silikátových skal a drolin49.02283.57B/A/A
8310Jeskyně nepřístupné veřejnosti 0.0380.00C/A/AAno
S3B Jeskyně nepřístupné veřejnosti0.03800.00C/A/A
9110Bučiny asociace Luzulo-Fagetum 498.249836.30C/B/BAno
L5.4 Acidofilní bučiny498.249836.30C/B/B
9170Dubohabřiny asociace Galio-Carpinetum 16.83621.22B/B/-Ne
L3.1 Hercynské dubohabřiny16.83621.22B/B/-
9180Lesy svazu Tilio-Acerion na svazích, sutích a v roklích 10.49870.76C/B/CAno
L4 Suťové lesy10.49870.76C/B/C
91E0Smíšené jasanovo-olšové lužní lesy temperátní a boreální Evropy (Alno-Padion, Alnion incanae, Salicion albae) 10.99940.80C/C/CAno
L2.2A Údolní jasanovo-olšové luhy, typické porosty1.23440.08C/B/B
L2.4 Měkké luhy nížinných řek9.76500.71C/C/C
91T0Středoevropské lišejníkové bory 67.5164.91B/A/AAno
L8.1A Boreokontinentální lišejníkové bory67.51604.91B/A/A
9410Acidofilní smrčiny (Vaccinio-Piceetea) 1.59230.11C/B/-Ne
L9.2B Podmáčené smrčiny1.59230.11C/B/-

Ostatní přírodní biotopy

BiotopRozloha (ha)Podíl(%)R/Z
K2.1 Vrbové křoviny hlinitých a písčitých náplavů6.81490.49C/B
L2.2B Potoční a degradované jasanovo-olšové luhy0.25000.01A/B
L7.3 Subkontinentální borové doubravy183.700413.38C/B
L8.1B Boreokontinentální bory bez lišejníků0.33690.02A/A
M1.3 Eutrofní vegetace bahnitých substrátů0.18010.01A/A
M1.4 Říční rákosiny1.90760.13C/C
M1.7 Vegetace vysokých ostřic0.04600.00C/B
R1.4 Lesní prameniště bez tvorby pěnovců0.15500.01C/B
V4B Makrofytní vegetace vodních toků - stanoviště s potenciálním výskytem makrofyt nebo se zjevně přirozeným či přírodě blízkým charakterem koryta4.83350.35C/C

Biotopy řady X

BiotopRozloha (ha)Podíl (%)
X1 Urbanizovaná území43.79763.19
X5 Intenzivně obhospodařované louky1.48480.10
X6 Antropogenní plochy se sporadickou vegetací mimo sídla1.24070.09
X7 Ruderální bylinná vegetace mimo sídla27.69442.01
X8 Křoviny s ruderálními a nepůvodními druhy10.02080.73
X9A Lesní kultury s nepůvodními jehličnatými dřevinami233.543317.01
X9B Lesní kultury s nepůvodními listnatými dřevinami12.64450.92
X10 Paseky s podrostem původního lesa28.89022.10
X12 Nálety pionýrských dřevin10.26880.74
X13 Nelesní stromové výsadby mimo sídla4.72540.34
X14 Vodní toky a nádrže bez ochranářsky významné vegetace0.00770.00
 

Druhy - Rostliny:

Stálá populace Zastavující se Zimující Hnízdící
Podíl populace Zachovalost Izolace Celkové hodnocení
žabníček vzplývavýC
Luronium natansAAAA
 

Druhy - Živočichové:

Stálá populace Zastavující se Zimující Hnízdící
Podíl populace Zachovalost Izolace Celkové hodnocení
bobr evropský25-30
Castor fiberBBCB
losos obecnýR
Salmo salarBBBA
vydra říčníR
Lutra lutraCBCB
 

Kraje a katastrální území:

Kraj Ústecký kraj:

Arnoltice, Dolní Žleb, Hřensko, Janov u Hřenska, Labská Stráň, Loubí u Děčína, Ludvíkovice, Maxičky, Prostřední Žleb, Růžová  

Prameny:

Vorel A., Rybář M.Zpráva o aktuálním stavu populace bobra evropského (Castor fiber L. 1758) na české části Labe. Msc., depon. Lesnická fakulta ČZU, SCHKO České středohoří, 7 pp.2002
Nepraš K.Teplomilné doubravy jižní části okresu Ústí n.L. Diplomová práce, UJEP Ústí nad Labem, 63 pp. + přílohy (nestránkovány)2002
Bauer P.Návrh potenciální SAC lokality na území CHKO Labské pískovce, písemné sdělení.
Bauer P.Závěrečná zpráva z mapování biotopů na lokalitě Bohyně. - MS, Archiv AOPK ČR, 21 str.2003
Bultas P.Závěrečná zpráva z mapování biotopů, Labské středohoří - Střekov. - MS, Archiv AOPK ČR, 16 str.2002
Friendrych A.Závěrečná zpráva z mapování biotopů, Stříbrný Roh - Velké Březno. - MS, Archiv AOPK ČR, 35 str.2002
Chytrý M., Kučera T. et Kočí M.Katalog biotopů České republiky. - AOPK ČR, 307 str, Praha.2001
Jaroš P.Interpretace dat z mapování NATURA 2000 - Kaňon Labe. - MS, Archiv AOPK ČR, 9 str.2004
Kolektiv autorůÚstecko - Chráněná území ČR I. - AOPK ČR, 350 str., Praha.1999
Kubát K.Závěrečná zpráva z mapování biotopů, niva Labe, úsek Děčín - státní hranice. - MS, Archiv AOPK ČR, 4 str.2001
Kubát K.Poznámky k charakteru bioty kaňonu Labe, písemné sdělení.
Kuncová J.Závěrečná zpráva z mapování biotopů - U0124cs. - MS, Archiv AOPK ČR, 5 str.2002
Kuncová J. et Hamerský R.Botanický inventarizační průzkum přírodní rezervace Sluneční stráň. - MS, Archiv AOPK ČR, 17 str.2003
Machová I.Závěrečná zpráva z mapování biotopů, Stříbrný roh. - MS, Archiv AOPK ČR, 8 str.2001
Meščerjakov V.Závěrečná zpráva z mapování biotopů, NP České Švýcarsko. - MS, Archiv AOPK ČR, 5 str.2002
Navrátil P. et Smejkal J.Závěrečná zpráva z mapování biotopů, Klopotský potok. - MS, Archiv AOPK ČR, 4 str.2001
Nepraš K.Závěrečná zpráva z mapování biotopů, Lovosicko - Stadické srázy. - MS, Archiv AOPK ČR, 29 str.2002
Rykrová D.Závěrečná zpráva z mapování biotopů, Český Bakov. - MS, Archiv AOPK ČR, 11 str.2002
Semorádová E.Závěrečná zpráva z mapování biotopů, Mojžíš. - MS, Archiv AOPK ČR, 10 str.2003
Smejkal J.Závěrečná zpráva z mapování biotopů, Děčín - České středohoří. - MS, Archiv AOPK ČR, 4 str.2002
Smejkal J. et Meščerjakov V.Závěrečná zpráva z mapování biotopů, Pastýřská stěna - Červený vrch. - MS, Archiv AOPK ČR, 12 str.2002
Smejkal J. et Meščerjakov V.Závěrečná zpráva z mapování biotopů, Kaňon Labe. - MS, Archiv AOPK ČR, 20 str.2002
Smejkal J., Meščerjakov V. et Beran L.Závěrečná zpráva z mapování biotopů, Hotel Belveder, Růžová vyhlídka, Suchá Kamenice. - MS, Archiv AOPK ČR, 7 str.2001
Šutera V., Kuncová J. et Vysoký V.Labe - příroda dolního českého úseku řeky na konci 20. století. - Ústí nad Labem, 166 str.2001
Tesařová J.Závěrečná zpráva z mapování biotopů, Ústí nad Labem. - MS, Archiv AOPK ČR, 12 str.2003
Demek J. et all.Zeměpisný lexikon ČSR - Hory a nížiny. - Academia, 584 str., Praha.1987
Háková A., Klaudisová A., Sádlo J.Zásady péče o nelesní biotopy v rámci soustavy Natura 2000. - MŽP, Planeta 8/2004, Praha.2004
Smejkal J.Rámcové zásady lesního hospodaření pro typy přírodních stanovišť v územích soustavy Natura 2000 v České republice. - AOPK ČR, Praha.2003
 

Fotografie:

Poznámka: Zpracované souhrny doporučených opatření pro evropsky významné lokality naleznete na webových stránkách Ústředního seznamu ochrany přírody http://drusop.nature.cz/portal/

(c) 2006 Natura 2000 - Oficiální webové stránky soustavy Natura 2000 v České republice, všechna práva vyhrazena. Náměty, příspěvky a připomínky zasílejte na adresu natura2000@nature.cz. Redakce stránek využívá zpravodajství z databází ČTK, jejichž obsah je chráněn autorským zákonem. Přepis, šíření, či další zpřístupňování tohoto obsahu či jeho části veřejnosti, a to jakýmkoliv způsobem, je bez předchozího souhlasu AOPK ČR výslovně zakázáno. (c) 2006 - všechna práva vyhrazena. Materiály agentury AOPK ČR nesmí být dále publikovány, vysílány, přepisovány nebo redistribuovány. Správa a redakce stránek využívá redakční systém portálového rešení SuperServer firmy RAGTOOLS.