Homepage

CZ0534053 - Krkanka-Strádovské peklo

Rozloha: 277.4949 ha
Navrhovaná kategorie ochrany:
Biogeografická oblast - vysvětlivky: kontinentální
Souřadnice středu: 15°46'18'' v.d., 49°51'9'' s.š.
Nadmořská výška: 317 - 540 m n. m.

Mapa:

Poloha:

Kaňon a tok řeky Chrudimky s přilehlými loukami, 1 km severně od Nasavrk, mezi Křižanovickými přehradami.  

Ekotop:

Geologie: Hluboké skalnaté údolí v tvrdých krystalických horninách železnohorského (nasavrckého) plutonu, které tvoří žuly nasavrckého a žumberecko-křižanovického souvrství a nepatrně je zastoupeno gabro. Půdy jsou mělké, slabě kyselé, od iniciálních stádií až k rankerovým kambizemím. Strmé údolí má severojižní směr se svahy pokrytými sutěmi, skalními výchozy a mrazovými sruby. Chrudimka má v horní části území směr toku západo-východní a pak se prudce stáčí k severu. Koryto je kamenité, tok je vyrovnaný a chladný. Západní část území tvoří jen tok řeky Chrudimky, v severní části je území tvořeno tokem řeky a přilehlými svahy údolí s přírodě blízkými lesními komplexy, včetně starých dutých stromů.
Geomorfologie: Povodí říčky náleží do celku Železných hor a podcelku Sečská vrchovina.
Reliéf: Hluboko zaříznuté údolí se skalnatými svahy. Území je charakteristické mnoha geomorfologickými jevy (mrazové sruby, suťová pole, kamenná moře).
Pedologie: Nejčastěji se vyskytují naplavené fluvizemě, ale i gleje. Místy sahají až ke korytu řeky i rankery suťového lesa.
Krajinná charakteristika: Členité skalnaté údolí Chrudimky a přilehlých přítoků v komplexu smíšených lesů. V západní části navazují na tok louky nad Českými Lhoticemi.  

Biota:

V západní části území na pravém břehu Chrudimky nad Křižanovickou přehradou jsou rozsáhlé mezofilní ovsíkové louky (T1.1). Samotné jádrové území přírodního komplexu se rozkládá v kaňonovitém údolí Chrudimky. Podél toku je místy pás říčních a typických údolních jasanovo-olšových luhů (L2.2A). Na silně ukloněných svazích jsou vyvinuta společenstva suťových lesů (L4) s mnohými skalními výstupy a suťovými poli se štěrbinovou vegetací silikátových skal a drolin (S1.2). Na severně exponovaných svazích se setkáváme s acidofilními (L5.4) a květnatými (L5.1) bučinami na jižně exponovaných pak spíše se suchými acidofilními doubravami (L7.1) a s boreokontinentálními bory bez lišejníků (L8.1B).
V toku žije populace vranky obecné (Cottus gobio).  

Kvalita a význam:

V minulosti byly na řece Chrudimce vybudovány přehrady Seč, Seč II., Křižanovice a Křižanovice II. Tak byla všechna kaňonovitá údolí na této řece zatopena. Jediným dochovalým místem s tímto typem údolí je Krkanka a Strádovské peklo. V území je velké množství geomorfologických jevů, které nemají v širším okolí obdoby (vodopád, kamenné moře, suťová pole, mrazové sruby apod.) Celý přírodní komplex tak zahrnuje velké množství různých typů stanovišť, které již dnes hostí pestrou škálu společenstev rostlin a živočichů. Ačkoli jsou místy znatelné porosty smrku, je již v plánu péče pro jednotlivé dotčené přírodní rezervace plánováno s postupnou změnou druhové skladby na přírodě blízkou. Roste zde lilie zlatohlavá (Lilium martagon), lýkovec jedovatý (Daphne mezereum), dymnivka bobovitá (Corydalis intermedia), pryšec mandloňovitý (Euphorbia amygdaloides), jmelí bílé jedlové (Viscum album subsp. abietis), kociánek dvoudomí (Antennaria dioica), sleziník severní (Asplenium septentrionale), čarovník alpský (Circaea alpina), jestřábník hroznatý (Hieracium racemosum), hruštice jednostranná (Orthilia secunda), ožanka lesní (Teucrium scorodonia). K živočichům patří vranka obecná (Cottus gobio), plotice obecná (Rutilus rutilus), ještěrka obecná (Lacerta agilis), výr velký (Bubo bubo), holub doupňák (Columba oenas), lejsek lesklý (Ficedula parva), l. černohlavý (F. hypoleuca), datel černý (Dryocopus martius), žluna zelená (Picus viridis), skorec vodní (Cinclus cinclus), ledňáček říční (Alcedo atthis), ze savců zde žije jezevec lesní (Meles meles), veverka obecná (Sciurus vulgaris), kuna lesní (Martes martes), plch velký (Glis glis) aj. Byl zde zaznamenán také výskyt myšky drobné (Micromys minutus). Zajímavou skupinou jsou i měkkýši , kteří se udrželi v inverzní poloze údolí a dosahují zde nejnižších míst výskytu v Čechách. Někteří z nich jsou vázáni na skalnaté sutě. Mezi takové patří vrásenka pomezní (Discus ruderatus), závornatka křížatá (Clausilia cruciata), skelnička Vitrea subrimata, žebernatěnka drobná (Ruthenica filograna), hrotnice obrácená (Balea pervesa) a další.
Početně nadregionálně významné území pro vranku obecnou (Cottus gobio), který je předmětem ochrany. Regionálně významné území pro páchníka hnědého (Osmoderma eremita) a v nepočetném topodemu taktéž mihule potoční (Lampetra planeri).  

Zranitelnost:

Bylinný podrost je značně narušen chovem mufloní zvěře ve Slavické oboře (část muflonů v minulosti utekla z obory a dodnes žijí na úbočích řeky Chrudimky mimo oboru. V plánech péče pro PR Strádovské peklo a pro PR Krkanka je zakotvena ochrana náletu a dosadba původních dřevin. Zároveň se předpokládá usměrnění chovu zvěře a jejího početního stavu.
Díky lesnímu hospodářství jsou alespoň částečně přístupná místa nevhodně zalesněna jehličnatými dřevinami (smrk, borovice lesní).
Již od počátků trampingu byla část údolí Chrudimky zvaná Krkanka a Strádovské peklo velice navštěvovaná a v části Krkanka tak vznikalo mnoho trampských osad, jejichž pozůstatkem jsou dodnes využívané chaty.
Pro vranku obecnou: zranitelnost minimální. Nelze vyloučit zcela výjimečné havárie typu požárů, znečištění toku apod. Pro páchníka je nutné zachovat staré stromy. Je důležité nevypalovat a neasanovat dutiny stromů a mrtvé staré stromy neodstraňovat, ale ponechat na lokalitě.  

Management:

Ochrana vranky obecné je v přímé souvislosti s trvalou kontrolou čistoty vod a se zamezením necitlivých technických zásahů do koryt toků a jejich substrátu.
Je třeba:
- vyvarovat se především zahlubování a zpevňování koryt, a také těžby štěrku,
- uchovat v toku klid v průběhu března až dubna, kdy dochází k rozmnožování a vývoji raných stadií vranek,
- je-li část lokality poškozena nevhodnými úpravami, tyto uvádět do přírodě bližšího stavu (především tvorbou rozmanitého dnového substrátu s převahou omletých kamenů a štěrku),
- důsledně dodržovat předepsaný průtokový režim při odběru vody z toku.
Rozhodně nesmí docházet k výstavbě nepřekonatelných migračních bariér a tvorbě vzdutí, jež by zabraly plochu stávajících proudných úseků.
Z rybářského pohledu je na většině území možné ponechat stávající hospodaření s přihlédnutím k velikosti a početnosti nasazovaných lososovitých ryb tak, aby nevyvíjely na vranky příliš silný predační tlak.  

Možné střety zájmu:

Možné střety zájmů představují požadavky na rybářské hospodaření a další využití vodního toku.  

Stanoviště:

Stanoviště - přehled

Celková rozloha lokality:%ha: 277.4949
Z toho prioritních naturových biotopů: 15.3842.7038
Z toho neprioritních naturových biotopů: 44.16122.5491
Z toho ostatních přírodních biotopů: 4.6812.9902
Z toho X biotopů: 34.5295.7988
Z toho nereklasifikovaných biotopů: 0

Zobrazovaná data rozloh stanovišť a biotopů odpovídají informacím o stavu při vyhlášení lokality a jsou rovněž shodná s daty zasílanými Evropské komisi formou standardního datového formuláře.
Aktuální data je možné získat na AOPK ČR (pavla.trachtova@nature.cz)

Naturové biotopy:

Stanoviště/BiotopRozloha (ha)Podíl (%)R/Z/GPředmět ochrany
6430Vlhkomilná vysokobylinná lemová společenstva nížin a horského až alpínského stupně 3.26881.17C/C/-Ne
T1.6 Vlhká tužebníková lada3.26881.17C/C/-
6510Extenzivní sečené louky nížin až podhůří (Arrhenatherion, Brachypodio-Centaureion nemoralis) 55.522420.00B/B/CAno
T1.1 Mezofilní ovsíkové louky55.522420.00B/B/C
7140Přechodová rašeliniště a třasoviště 0.90060.32B/B/-Ne
M1.6 Mezotrofní vegetace bahnitých substrátů0.17800.06A/B/-
R2.2 Nevápnitá mechová slatiniště0.72260.26B/B/-
8220Chasmofytická vegetace silikátových skalnatých svahů 5.53921.99C/B/CAno
S1.2 Štěrbinová vegetace silikátových skal a drolin5.53921.99C/B/C
9110Bučiny asociace Luzulo-Fagetum 18.96096.83C/C/CAno
L5.4 Acidofilní bučiny18.96096.83C/C/C
9130Bučiny asociace Asperulo-Fagetum 31.010711.17C/C/CAno
L5.1 Květnaté bučiny31.010711.17C/C/C
9170Dubohabřiny asociace Galio-Carpinetum 7.34652.64C/C/-Ne
L3.1 Hercynské dubohabřiny7.34652.64C/C/-
9180Lesy svazu Tilio-Acerion na svazích, sutích a v roklích 35.64612.84C/B/CAno
L4 Suťové lesy35.646012.84C/B/C
91E0Smíšené jasanovo-olšové lužní lesy temperátní a boreální Evropy (Alno-Padion, Alnion incanae, Salicion albae) 7.05782.54C/B/-Ne
L2.2A Údolní jasanovo-olšové luhy, typické porosty7.05782.54C/B/-

Ostatní přírodní biotopy

BiotopRozloha (ha)Podíl(%)R/Z
K1 Mokřadní vrbiny0.05930.02B/C
K3 Vysoké mezofilní a xerofilní křoviny1.19090.42C/C
L2.2B Potoční a degradované jasanovo-olšové luhy6.22792.24A/C
L7.1 Suché acidofilní doubravy0.63960.23B/B
L8.1B Boreokontinentální bory bez lišejníků2.30440.83D/C
M1.1 Rákosiny eutrofních stojatých vod0.05930.02A/B
M1.7 Vegetace vysokých ostřic0.23730.08A/B
T1.5 Vlhké pcháčové louky2.12660.76B/B
T4.2 Mezofilní bylinné lemy0.03270.01B/B
V1G Stanoviště bez vodních makrofyt, ale s přiroz. nebo přírodně blíz.charakt.dna a břehu0.11220.04C/C

Biotopy řady X

BiotopRozloha (ha)Podíl (%)
X1 Urbanizovaná území6.25662.25
X5 Intenzivně obhospodařované louky8.18442.94
X6 Antropogenní plochy se sporadickou vegetací mimo sídla0.01420.00
X9A Lesní kultury s nepůvodními jehličnatými dřevinami61.180022.04
X9B Lesní kultury s nepůvodními listnatými dřevinami0.33270.11
X10 Paseky s podrostem původního lesa0.75300.27
X11 Paseky s nitrofilní vegetací9.57533.45
X12 Nálety pionýrských dřevin1.90630.68
X13 Nelesní stromové výsadby mimo sídla5.36151.93
X14 Vodní toky a nádrže bez ochranářsky významné vegetace2.23480.80
 

Druhy - Rostliny:

Nejsou předmětem ochrany.  

Druhy - Živočichové:

Stálá populace Zastavující se Zimující Hnízdící
Podíl populace Zachovalost Izolace Celkové hodnocení
vranka obecnáP
Cottus gobioBACB
 

Kraje a katastrální území:

Kraj Pardubický kraj:

České Lhotice, Hodonín u Nasavrk, Licibořice, Nasavrky, Ochoz u Nasavrk, Svídnice u Slatiňan, Výsonín  

Prameny:

Bárta F.Železné hory - Obratlovci; sb. č. 9. SPŽH, Nasavrky.2000
Faltysová H., Bárta F. a kol.Pardubicko. In: Mackovčin P. & Sedláček M. (eds.): Chráněná území ČR, svazek IV. AOPK ČR a EkoCentrum Brno, Praha.2002
Rusňák J.J0110ZH. Závěrečná textová zpráva k mapování biotopů soustavy Natura 2000 a Smaragd. – ms. [Depon. in: AOPK ČR, Praha].2001
Rusňák J.J0136ZH. Závěrečná textová zpráva k mapování biotopů soustavy Natura 2000 a Smaragd. – ms. [Depon. in: AOPK ČR, Praha].2003
Rusňák J. (ed.)Webové stránky: http://zelhory.schkocr.cz/cz/zchu.htm2003
Staňková L.Strádovské peklo (J0041ZH). Závěrečná textová zpráva k mapování biotopů soustavy Natura 2000 a Smaragd. – ms. [Depon. in: AOPK ČR, Praha].2001
Švátora M., Moravec P., Peřina V.Ichtyofauna CHKO Železné hory. Biodiverzita ichtyofauny ČR (IV): 155-160. Ústav biologie obratlovců AV ČR, Brno.2002
 

Fotografie:

Poznámka: Zpracované souhrny doporučených opatření pro evropsky významné lokality naleznete na webových stránkách Ústředního seznamu ochrany přírody http://drusop.nature.cz/portal/

(c) 2006 Natura 2000 - Oficiální webové stránky soustavy Natura 2000 v České republice, všechna práva vyhrazena. Náměty, příspěvky a připomínky zasílejte na adresu natura2000@nature.cz. Redakce stránek využívá zpravodajství z databází ČTK, jejichž obsah je chráněn autorským zákonem. Přepis, šíření, či další zpřístupňování tohoto obsahu či jeho části veřejnosti, a to jakýmkoliv způsobem, je bez předchozího souhlasu AOPK ČR výslovně zakázáno. (c) 2006 - všechna práva vyhrazena. Materiály agentury AOPK ČR nesmí být dále publikovány, vysílány, přepisovány nebo redistribuovány. Správa a redakce stránek využívá redakční systém portálového rešení SuperServer firmy RAGTOOLS.