Homepage

CZ0514670 - Ronov - Vlhošť

Rozloha: 747.3622 ha
Navrhovaná kategorie ochrany:
Biogeografická oblast - vysvětlivky: kontinentální
Souřadnice středu: 14°26'52'' v.d., 50°36'50'' s.š.
Nadmořská výška: 268 - 580 m n. m.

Mapa:

Poloha:

Území se částečně rozkládá v severní části CHKO Kokořínsko, východně od obce Hvězda (Vlhošť), SV od Blíževedel (Ronov) a v okolí obce Litice. Druhá část, východně od obce Litice zasahuje již za hranice CHKO Kokořínsko. Louky s lokálními prameništi na severním úpatí kopce Ronov nad železniční tratí a zastávkou Stvolínky, vlhké louky mezi Liticemi a Stvolínkami.  

Ekotop:

Geologie: Území EVL je z geologického hlediska pestré. Jihovýchodní část je tvořena převážně křemennými pískovci jizerského souvrství české křídové pánve (mezozoikum – střední turon), které na vrcholu Vlhoště proráží peň sodalitického fonolitu (terciér) rozpadající se místy v suťová pole.
Zbývající část EVL, oddělená výrazným úštěckým zlomem, je tvořena převážně pískovci, slínovci a vápnitými prachovci teplického souvrství (mezozoikum – střední turon), které jsou z větší části překryty kvartérními sedimenty (hlinito-písčité sedimenty a spraš) a místy jsou proraženy terciérními bazaltoidními vulkanity. Nejvýznamnější je kuželovitý terciérní (miocén) suk nefelinického bazanitu tvořící vrchol Ronova s rozsáhlými suťovými poli a kamennými moři pleistocénního stáři na úbočích. Další lokální vulkanity se nachází v okolí Ronova a na severním úpatí Vlhoště.

Geomorfologie: Území leží v oblasti Severočeské křídové tabule, v orografickém celku Ralská pahorkatina, podcelku Dokeská pahorkatina, z části v okrsku Jestřebská kotlina, podokrsku Holanská pahorkatina a z části v okrsku Polomené hory, podokrsku Vlhošťská vrchovina. Územím prochází úštěcký zlom, proto je jeho větší část zakleslá asi o 270 m oproti jižnímu cípu (masiv Vlhoště). Ronov geomorfologicky představuje nejzápadnější vrchol Ralské pahorkatiny.
Reliéf: Lokalitu tvoří dva výrazné vrchy, Vlhošť (614 m n. m.) a Ronov (552 m n. m.), oddělené údolím Litického potoka zasahujícího do EVL na jihozápadním okraji (330–350 m n. m.). Severovýchodním směrem klesá území EVL do široké údolní pánve Bobřího potoka (260 m n. m.), kde se nachází Dolanský rybník.

Pedologie: Pestrá geologická stavba a reliéf krajiny podnítili vznik řady půdních typů. Na příkrých svazích Vlhoště a Ronova se vyvinul ranker (vrchol Ronova tvoří litozem). Úbočí Ronova pokrývá kambizem přecházející na severním a západním úpatí v pseudoglej. Kambizem tvoří také severní a východní úbočí a úpatí Vlhoště. V okolí pískovcových skalních bloků jižně a západně od vrcholu Vlhoště se kromě litozemě vyvinuly také kambizem a arenický podzol. Údolí Litického potoka je tvořeno glejovou fluvizemí, hnědozeměmi, pararendzinou, černicí a v okolí Dolanského rybníka se vyskytují také gleje.

Krajinná charakteristika: Území EVL zahrnuje dva zalesněné kopce tvořící významné krajinné dominanty širokého okolí. Na úpatí těchto kopců navazuje zemědělská krajina reprezentovaná na území EVL téměř výhradně kosenými a pasenými loukami, které jsou rozčleněny mezemi, odvodňovacími kanály a rozptýlenou zelení do nepravidelných dílců o velikosti od několika arů až po desítky hektarů. Na severovýchodním okraji území přechází do rybniční krajiny se soustavou Holanských rybníků, na území EVL zasahuje pouze Dolanský rybník. Silněji podmáčená místa jsou pokrytá neudržovanými porosty rákosu, příp. lužními lesíky
 

Biota:

Lokalita zahrnuje různé biotopy, od mokřadů po sušší louky a také několik typů lesních biotopů.
Ovsíkové louky jsou nejčastějším lučním biotopem v území. Nejreprezentativnější druhově bohaté porosty se nacházejí na severovýchodním svahu Ronova směrem ke Stvolínkám. Luční porosty jsou místy rozdělené pásy vysokých křovin a stromů původních druhů. Na vlhčích typech luk se také v závislosti na managementu vytváří mozaiky biotopů - ostřicové porosty (především sv. Magno-Caricion gracilis), střídavě vlhké louky (sv. Molinion caeruleae) a vlhké pcháčové louky (sv. Calthion palustris). Místy se do těchto porostů šíří rákos. V rozsáhlém komplexu mokřadních luk se jen lokálně zachovala drobná prameniště, na která je vázán výskyt vrkoče útlého (Vertigo angustior). V mokřadu u Stvolínek je velmi pěkně vytvořené společenstvo bažinných olšin s porosty ďáblíku bahenního (Calla palustris).
Na obhospodařovaných i neudržovaných loukách, na celém území EVL, roste poměrně často krvavec toten (Sanguisorba officinalis), na jehož květy je vázán výskyt populací modráska bahenního (Maculinea nausithous) a modráska očkovaného (M. teleius). Tyto populace se zatím jeví jako poměrně stálé, i když dochází k určitému lokálnímu kolísání početnosti v závislosti na změnách způsobu obhospodařování jednotlivých luk (posuny sečí vlivem počasí, změna hospodařícího subjektu po komplexních pozemkových úpravách, příp. přechod od sečení k pastvě skotu). Na některých kosených loukách v okolí Ronova i Vlhoště byl dále zaznamenán výskyt chřástala polního (Crex crex), kterému však vyhovují jiné termíny sečí než výše uvedeným modráskům.
Pískovcové skály slouží také jako hnízdiště ohrožených druhů ptáků, zejména sokola stěhovavého (Falco peregrinus) nebo krkavce velkého (Corvus corax). Na lesní porosty s doupnými stromy je vázán výskyt řady druhů sov a netopýrů. Celé území EVL je významné také z hlediska výskytu vzácných a ohrožených druhů hub.
Na svazích Ronova převažují lesní společenstva. Na S a SZ svazích převažují dubohabřiny sv. Carpinion (as. Melampyro nemorosi-Carpinetum). Maloplošně se na vrchu objevuje suťový les sv. Tilio-Acerion, konkrétně as. typická pro pahorkatiny Aceri-Carpinetum. Dále je zde zastoupena doubrava sv. Quercion petraeae. Skalní vegetace (sv. Alysso-Festucion pallentis) se překrývá se společenstvy sutí. Společenstva křovin tvoří trnka obecná (Prunus spinosa), ptačí zob obecný (Ligustrum vulgare), hlohy (Crataegus spp.), růže (Rosa spp.), na vrcholu i společenstvo s třešní křovitou (as. Prunetum fruticosae) a jejím křížencem Prunus x eminens a se skalníkem celokrajným (Cotoneaster integerrimus).
Na JV svazích se vyskytují luční společenstva as. Potentillo albae-Festucetum rubrae (JV svahy Ronova), která jsou druhově velmi bohatá. Roste zde hadí jazyk obecný (Ophioglossum vulgatum), smldník jelení (Peucedanum cervaria), ocún jesenní (Colchicum autumnale). Zachovala se pravděpodobně díky unikátnímu reliktnímu typu středověkého managementu (absence hnojení). Z lemových společenstev se zde vyskytuje sv. Geranion sanguinei.
Svahy Vlhoště pokrývají květnaté bučiny, a to ve společenstvu typickém pro neovulkanity severních Čech, a proto na Kokořínsku vzácném (as. Melico uniflorae-Fagetum). V jejich podrostu roste strdivka jednokvětá (Melica uniflora), bažanka vytrvalá (Mercurialis perennis), svízel vonný (Galium odoratum), vzácně kyčelnice devítilistá (Dentaria enneaphyllos). Byla zde nalezena vzácná kapraď rezavá (Dryopteris affinis) a dále kokořík přeslenitý (Polygonatum verticillatum) či sedmikvítek evropský (Trientalis europaea), které naznačují vztahy k podhorským bučinám. Kromě bučin zde najdeme i malé plochy habrové doubravy, borové doubravy a jehličnaté lesy – především reliktní bory na skalách, které se někdy těžko odlišují od druhotných kultur na stanovišti původních borů. V podrostu se vyskytuje vřes obecný (Calluna vulgaris), brusinka (Vaccinium vitis-idaea), borůvka (Vaccinium myrtillus), metlička křivolaká (Avenella flexuosa) a další. Na pískovcových skalách jsou chudá vřesoviště, často s hojným výskytem mechorostů a lišejníků. Na písčitých lavicích na hranách skal roste např. kolenec Morisonův (Spergula morisonii), třezalka tečkovaná (Hypericum perforatum) nebo šťovík menší (Rumex acetosella).
 

Kvalita a význam:

Vegetačně i krajinářsky hodnotný komplex lesních i nelesních biotopů. Mezi cenné lokality nelesní vegetace patří zejména zachovalé mokřadní louky u Litic. Jedná se rozlehlé louky sv. Molinion, částečně kosené. Významný je komplex mokřadních olšin s druhy jako vrbina kytkokvětá (Lysimachia thyrsiflora), bledule jarní (Leucojum vernum) nebo kapradiník bažinný (Thelypteris palustris) a vegetace bahnitých substrátů s ďáblíkem bahenním (Calla palustris) jihovýchodně. Na severozápadním svahu Ronova se zachovaly i cenné druhově bohaté porosty mezofilních ovsíkových luk. Řada luk (zejména mimo CHKO) ale postupně degraduje z důvodů absence managementu.
Z dalších významných druhů rostlin se v EVL vyskytují například ostřice odchylná (Carex appropinquata), , ostřice dvouřadá (Carex disticha), oman vrbolistý (Inula salicina), kosatec sibiřský (Iris sibirica), hadilka obecná (Ophioglossum vulgatum), řebříček bertrám (Achillea ptarmica), smldník jelení (Peucedanum cervaria), mochna bílá (Potentilla alba), rozrazil dlouholistý (Pseudolysimachion maritimum), kostival český (Symphytum bohemicum), žluťucha lesklá (Thalictrum lucidum), bělozářka větevnatá (Anthericum ramosum), skalník celokrajný (Cotoneaster integerrimus), lilie zlatohlavá (Lilium martagon), kyčelnice devítilistá (Dentaria enneaphyllos), lýkovec jedovatý (Daphne mezereum), sedmikvítek evropský (Trientalis europaea).
Jde o plošně nejrozsáhlejší lokalitu výskytu modráska bahenního a modráska očkovaného na území CHKO Kokořínsko a na základě provedených pozorování lze soudit na přítomnost silných populací.
Doloženo hnízdění silně ohroženého sýce rousného (Aegolius funereus), skřivana lesního (Lullula arborea) a holuba doupňáka (Columba oenas). Významný je výskyt druhů ptáků využívající ke hnízdění dutiny jako je lejsek černohlavý (Ficedula hypoleuca), lejsek bělokrký (Ficedula albicollis), strakapoud velký (Dendrocopos major) a datel černý (Dryocopus martius). Dále v oblasti hnízdí sokol stěhovavý (1 pár Vlhošť). V lokalitě se dlouhodobě drží perspektivní populace vrkoče útlého (Vertigo angustior), v současné době částečně zdecimovaná následky meliorací.  

Zranitelnost:

Větší část lokality modrásků je potenciálně ohrožena intenzifikací zemědělského obhospodařování – seč v nevhodných termínech. Menší část je naopak ohrožena dlouhodobým neudržováním, které má za následek degradaci porostů. Některé louky v okolí Ronova se v roce 2004 rozoraly, pozemky byly vedeny jako orná půda, ale neudržováním se změnily pole v louky. Při nekosení mokřadních společenstev může dojít k jejich degradaci, především šířením rákosu a hromaděním stařiny. V olšinách (u Stvolínek) se šíří netýkavka žláznatá (Impatiens glandulifera). Meliorace - v minulosti provedené meliorace pravděpodobně výrazně ovlivnily vodní režim a řada vhodných lokalit pro vrkoče vyschla. Hnojení - na vegetaci je místně patrné hnojení a eutrofizace.  

Management:

Kosená část: Ve spolupráci se zemědělcem usměrnit kosení do vhodného období s možností rozdělení seče do více etap v několika pruzích či jinou formou mozaiky.
Dosud nekosené části: Vhodně načasovaným kosením vytvořit mozaiku menších ploch s různým typem managementu – pravidelně každoročně kosené, občasně kosené, nekosené.
Šetrným rozvolněním porostu dřevin vytvořit několik průletových otvorů skrze dělící pás dřevin, aby došlo k lepšímu propojení dílčích lokalit. Vhodně načasovaným kosením několika malých ploch (5x5 m) vytvořit nebo zlepšit podmínky pro výskyt hostitelských mravenců v blízkosti živných rostlin pro modrásky. Šetrnými zásahy zvýšit diverzitu rostlin (zejména na nektar bohatých) na zanedbaných plochách.
Zamezit případnému hnojení, tak aby nedocházelo ke zvyšování trofie. Sečením udržovat nižší bylinné porosty a zároveň odstraňovat stařinu. Zlepšení vodního režimu zejména zamezením nevhodného odvodňování (meliorací). Vhodná je likvidace netýkavky vytrháváním, aby se nešířila dále po toku.  

Možné střety zájmu:

Na bezkolencových loukách se vyskytuje modrásek bahenní. Může dojít ke střetu zájmů ochrany přírody ohledně termínu a rozsahu kosení luk. Nejvhodnější variantou je kosení v mozaice (2 termíny seče) a část porostu ponechat nekosený do dalšího roku.  

Stanoviště:

Stanoviště - přehled

Celková rozloha lokality:%ha: 747.3622
Z toho prioritních naturových biotopů: 2.8521.3016
Z toho neprioritních naturových biotopů: 49.10366.9966
Z toho ostatních přírodních biotopů: 29.57221.0228
Z toho X biotopů: 21.12157.9045
Z toho nereklasifikovaných biotopů: 0

Zobrazovaná data rozloh stanovišť a biotopů odpovídají informacím o stavu při vyhlášení lokality a jsou rovněž shodná s daty zasílanými Evropské komisi formou standardního datového formuláře.
Aktuální data je možné získat na AOPK ČR (pavla.trachtova@nature.cz)

Naturové biotopy:

Stanoviště/BiotopRozloha (ha)Podíl (%)R/Z/GPředmět ochrany
3130Oligotrofní až mezotrofní stojaté vody nížinného až subalpínského stupně kontinentální a alpínské oblasti a horských poloh a jiných oblastí, s vegetací tříd Littorelletea uniflorae nebo Isoëto-Nanojuncetea 0.00250.00B/C/-Ne
M2.1 Vegetace letněných rybníků0.00250.00B/C/-
3150Přirozené eutrofní vodní nádrže s vegetací typu Magnopotamion nebo Hydrocharition 45.6086.10C/B/CAno
V1F Makrofytní vegetace přirozeně eutrofních a mezotrofních stojatých vod - ostatní porosty45.60806.10C/B/C
4030Evropská suchá vřesoviště 2.57870.34B/B/-Ne
T8.1B Suchá vřesoviště nížin a pahorkatin bez výskytu jalovce obecného (Juniperus communis)1.98150.26B/B/-
T8.3 Brusnicová vegetace skal a drolin0.59720.07C/A/-
6210Polopřirozené suché trávníky a facie křovin na vápnitých podložích (Festuco-Brometalia) 1.4790.19D/C/-Ne
T3.3D Úzkolisté suché trávníky - porosty bez význačného výskytu vstavačovitých0.18040.02B/B/-
T3.4D Širokolisté suché trávníky bez význačného výskytu vstavačovitých a bez jalovce obecného (Juniperus communis)1.29860.17D/C/-
6410Bezkolencové louky na vápnitých, rašelinných nebo hlinito-jílovitých půdách (Molinion caeruleae)17.78762.38C/C/BAno
T1.9 Střídavě vlhké bezkolencové louky17.78762.38C/C/B
6510Extenzivní sečené louky nížin až podhůří (Arrhenatherion, Brachypodio-Centaureion nemoralis) 191.078225.56B/B/AAno
T1.1 Mezofilní ovsíkové louky191.078225.56B/B/A
7140Přechodová rašeliniště a třasoviště 0.89620.11A/B/CAno
M1.6 Mezotrofní vegetace bahnitých substrátů0.89620.11A/B/C
7220Petrifikující prameny s tvorbou pěnovců (Cratoneurion)0.15770.02B/B/-Ne
R1.1 Luční pěnovcová prameniště0.15770.02B/B/-
8150Středoevropské silikátové sutě 0.04520.00B/B/-Ne
S2B Pohyblivé sutě silikátových hornin0.04520.00B/B/-
8220Chasmofytická vegetace silikátových skalnatých svahů 3.5980.48C/A/CAno
S1.2 Štěrbinová vegetace silikátových skal a drolin3.59800.48C/A/C
9110Bučiny asociace Luzulo-Fagetum 22.61933.02C/C/-Ne
L5.4 Acidofilní bučiny22.61933.02C/C/-
9130Bučiny asociace Asperulo-Fagetum 30.38934.06B/B/CAno
L5.1 Květnaté bučiny30.38934.06B/B/C
9170Dubohabřiny asociace Galio-Carpinetum 45.98136.15C/C/CAno
L3.1 Hercynské dubohabřiny45.98136.15C/C/C
9180Lesy svazu Tilio-Acerion na svazích, sutích a v roklích 18.45272.46B/B/BAno
L4 Suťové lesy18.45272.46B/B/B
91E0Smíšené jasanovo-olšové lužní lesy temperátní a boreální Evropy (Alno-Padion, Alnion incanae, Salicion albae) 2.69120.36B/A/-Ne
L2.2A Údolní jasanovo-olšové luhy, typické porosty2.69120.36B/A/-
91F0Smíšené lužní lesy s dubem letním (Quercus robur), jilmem vazem (Ulmus laevis), j. habrolistým (U. minor), jasanem ztepilým (Fraxinus excelsior) nebo j. úzkolistým (F. angustifolia) podél velkých řek atlantské a středoevropské provincie (Ulmenion minoris) 4.93330.66B/C/-Ne
L2.3B Tvrdé luhy nížinných řek, člověkem silně ovlivněné porosty4.93330.66B/C/-

Ostatní přírodní biotopy

BiotopRozloha (ha)Podíl(%)R/Z
K1 Mokřadní vrbiny12.77811.70A/B
K2.1 Vrbové křoviny hlinitých a písčitých náplavů1.69050.22C/B
K3 Vysoké mezofilní a xerofilní křoviny22.16822.96B/B
L1 Mokřadní olšiny4.17850.55A/A
L2.2B Potoční a degradované jasanovo-olšové luhy7.61001.01C/C
L6.5B Acidofilní teplomilné doubravy bez kručinky chlupaté (Genista pilosa)9.38721.25B/B
L7.1 Suché acidofilní doubravy0.03380.00C/C
L7.3 Subkontinentální borové doubravy37.16234.97C/B
L8.1B Boreokontinentální bory bez lišejníků8.86191.18B/A
M1.1 Rákosiny eutrofních stojatých vod15.07742.01B/B
M1.5 Pobřežní vegetace potoků0.65030.08C/B
M1.7 Vegetace vysokých ostřic7.61201.01B/B
T1.10 Vegetace vlhkých narušovaných půd0.18930.02C/C
T1.4 Aluviální psárkové louky0.76630.10C/C
T1.5 Vlhké pcháčové louky90.992812.17B/C
T4.1 Suché bylinné lemy1.75120.23B/C
T4.2 Mezofilní bylinné lemy0.04970.00B/A
V2B Makrofytní vegetace mělkých stojatých vod s dominantní žebratkou bahenní (Hottonia palustris)0.06330.00B/B

Biotopy řady X

BiotopRozloha (ha)Podíl (%)
X1 Urbanizovaná území0.81530.10
X2 Intenzivně obhospodařovaná pole2.29860.30
X3 Extenzivně obhospodařovaná pole0.00980.00
X5 Intenzivně obhospodařované louky32.60294.36
X7 Ruderální bylinná vegetace mimo sídla10.41941.39
X8 Křoviny s ruderálními a nepůvodními druhy1.74990.23
X9A Lesní kultury s nepůvodními jehličnatými dřevinami76.801910.27
X9B Lesní kultury s nepůvodními listnatými dřevinami8.63181.15
X10 Paseky s podrostem původního lesa5.37570.71
X11 Paseky s nitrofilní vegetací0.37520.05
X12 Nálety pionýrských dřevin2.35210.31
X13 Nelesní stromové výsadby mimo sídla16.46692.20
X14 Vodní toky a nádrže bez ochranářsky významné vegetace0.00500.00
 

Druhy - Rostliny:

Nejsou předmětem ochrany.  

Druhy - Živočichové:

Stálá populace Zastavující se Zimující Hnízdící
Podíl populace Zachovalost Izolace Celkové hodnocení
modrásek bahenníP
Maculinea nausithousCBCC
modrásek očkovanýP
Maculinea teleiusCBCC
vrkoč útlýP
Vertigo angustiorCCCC
 

Kraje a katastrální území:

Kraj Liberecký kraj:

Blíževedly, Heřmánky, Holany, Hvězda pod Vlhoštěm, Kravaře v Čechách, Litice, Loubí pod Vlhoštěm, Stvolínky  

Prameny:

Neuvedeno  

Fotografie:

Poznámka: Zpracované souhrny doporučených opatření pro evropsky významné lokality naleznete na webových stránkách Ústředního seznamu ochrany přírody http://drusop.nature.cz/portal/

(c) 2006 Natura 2000 - Oficiální webové stránky soustavy Natura 2000 v České republice, všechna práva vyhrazena. Náměty, příspěvky a připomínky zasílejte na adresu natura2000@nature.cz. Redakce stránek využívá zpravodajství z databází ČTK, jejichž obsah je chráněn autorským zákonem. Přepis, šíření, či další zpřístupňování tohoto obsahu či jeho části veřejnosti, a to jakýmkoliv způsobem, je bez předchozího souhlasu AOPK ČR výslovně zakázáno. (c) 2006 - všechna práva vyhrazena. Materiály agentury AOPK ČR nesmí být dále publikovány, vysílány, přepisovány nebo redistribuovány. Správa a redakce stránek využívá redakční systém portálového rešení SuperServer firmy RAGTOOLS.