Homepage

CZ0514668 - Vápenice - Basa

Rozloha: 137.9301 ha
Navrhovaná kategorie ochrany:
Biogeografická oblast - vysvětlivky: kontinentální
Souřadnice středu: 15°0'17'' v.d., 50°42'38'' s.š.
Nadmořská výška: 491 - 776 m n. m.

Mapa:

Poloha:

Lokalita se rozkládá na jižně a jihozápadně orientovaných svazích v JV části Ještědského hřbetu asi dva kilometry severozápadně od obce Proseč pod Ještědem. Celá lokalita je součástí přírodního parku Ještěd.  

Ekotop:

Geologie: Ještědské krystalinikum. Silurské vrstvy (ponikelská skupina): krystalické vápence až dolomity, chlorit-sericitické a grafit-sericitické fylity.
Geomorfologie: Celek Ještědsko-kozákovský hřbet, podcelek Ještědský hřbet, okrsek Hlubocký hřbet, poloha v jihozápadní části této jednotky. Blízkost lužické poruchy – rozhraní vůči České tabuli (usazeniny svrchní křídy).
Reliéf: Výrazné svahy převážně jihozápadní orientace, zvlněné (prohyby a hřbítky), nadmořská výška 500-825 m, zasahují až do vrcholové partie Hlubockého hřbetu. Podloží vystupuje na povrch v podobě menších skalek, místně odkrytých dřívější těžbou (staré vápencové lůmky). Omezené krasové jevy. Výrazněji zazemněné sutě i drobné plochy otevřených sutí, spíše však antropogenního charakteru (kamenné snosy z někdejších polí).
Pedologie: Půdy tvoří přechod mezi rendzinou a (dystrickou) kambizemí. V pramenných polohách a terénních pokleslinách jsou půdy hydromorfně ovlivněné (glej typický, kambizem pseudoglejová). Ve vyšších polohách již spíše podzol kambizemní, maloplošně ranker.
Krajinná charakteristika: V členitém svažitém terénu převažují zalesněné plochy na jižním okraji lemované loukami. Lesy jsou přirozené i kulturní povahy, některé vznikly až ve 2. polovině 20. stol. zalesněním dřívější zemědělské půdy. Esteticky působivá lokalita s vysokým podílem listnatých dřevin (buk, jasan, klen) a dosud pestrou krajinnou mozaikou.  

Biota:

Charakter lokality je lesnatý, lesy aktuálně pokrývají 75 % území. Nejčastějším a nejzachovalejším typem přírodních lesních společenstev jsou suťové lesy s převládajícím javorem klenem sv. Tilio-Acerion (17% plochy) a kyselé bučiny sv. Luzulo-Fagion (13% plochy). Maloplošně jsou rozšířeny pramenné olšiny s olší lepkavou (Alnus glutinosa) i olší šedou (Alnus incana), respektive s jasanem ztepilým (Fraxinus excelsior). Velká část původních porostů byla přeměněna na smrkové monokultury. Na nevelkých plochách uvnitř lesů vystupují skalní biotopy a prameniště.
V EVL jsou typické porosty javoru klenu s příměsí buku a jasanu s dominantním pitulníkem horským (Galeobdolon montanum) a bažankou vytrvalou (Mercurialis perenis) v patře bylinném, popřípadě s vyšší pokryvností kapradin. Suťové lesy se vyskytují na svazích a suťoviscích v typické formě a také v mozaice a přechody s acidofilními bučinami. V EVL jsou antropicky podmíněné typy stanoviště 9180 a to na místech s odvaly po těžbě a dalších kulturních prvcích v krajině, jako je nálet na okrajích cest, kamenných snosech a ruinách bývalých chalup. Tento typ stanoviště je ekologicky podobný suťovým lesům přirozeným, často se však uplatňují další ruderální druhy, porosty jsou mladé a nevyzrálé, někdy doplněné mozaikou křovin.
Z nelesních biotopů jsou rozšířeny především ovsíkové mezofilní louky, které zahrnují jednak typické luční porosty as. Trifolio-Festucetum rubrae, případně s přechody do as. Arrhenatheretum elatioris, a teplomilnější, většinou neobhospodařované porosty blízké svazům Trifolion medii a Bromion erecti. Vyskytují se i méně vyhraněné porosty sv. Polygono-Trisetion. Část travních porostů při západní hranici lokality je pasena sv. Cynosurion. Doprovodně na nelesních mokřinách vystupují lada, popř. extenzivní louky sv. Calthion, sušší acidofilní půdy porůstají trávníky sv. Violion caninae. Část dřívějších pastvin na živném podloží je zarostlá křovinami – Crataegus sp. a Rosa canina. Druhově bohaté pastviny v kvalitě přírodě blízkých biotopů jsou v běžné krajině vzácné a proto v dané lokalitě cenné a z hlediska managementových zásahů prioritní. Mezi lokalitou Padouchov a osadou Jiřičkov je cenná malá populace vstavače mužského (Orchis mascula), která na skalním výchozu a hranách vápencových terásek přežívá v počtu do třiceti jedinců. Roste zde také ohrožený hořec brvitý (Gentianopsis ciliata) a další regionálně význačné, nikoliv však zvláště chráněné druhy jako pcháč bezlodyžný (Cirsium acaule), vítod chocholičnatý (Polygala comosa), krvavec menší (Sangiusorba minor) aj., které jsou v této oblasti téměř bez výjimky vázány na vápencový substrát a jejich udržení je podmíněno extenzivním zemědělským hospodařením.
Důležité je zmínit slabou populaci invazních rostlin. Jde o křídlatku japonskou (Reynoutria japonica), kolotočník pestrý (Telekia speciosa) a celík kanadský (Solidago canadensis). Vázány jsou především na neobhospodařovanou pramennou lokalitu v centrální části EVL (v okolí Padouchova), jejich populace jsou však prozatím slabé.
Významnou součástí lokality jsou krasové jeskyně (S3B) a opuštěné vápencové lomy (S1.1) sloužící jako sociální místo pro netopýry, zejména netopýra velkouchého (Myotis bechsteinii). Mozaika suťových lesů s květnatou bučinou je prostředím, kde letní kolonie tohoto druhu nachází úkryt a má zde přirozená loviště. Na tento typ biotopu je druh existenčně zcela vázán.
K zimování jsou využívány výše uvedené podzemní prostory, vzhledem k jejich omezené velikosti jsou ale počty zimujících jedinců nízké. Vizuální sčítání je možné provádět pouze v Liščí a Křížové jeskyni a na Malé Base. Velká Basa byla z důvodu sčítání navštívena pouze jednou. Výskyt dalších netopýrů je možný v nepřístupných prostorech Hadí propasti. Liščí a Křížová jeskyně je situována poměrně mělko pod povrchem a silně promrzá, proto je netopýry využívána jen sporadicky a především chladnomilnými druhy. Od roku 1990 do roku 2010 zde bylo zjištěno 6 druhů, konkrétně netopýr velký (Myotis myotis), netopýr vousatý (Myotis mystacinus), netopýr Brandtův (Myotis brandtii), netopýr ušatý (Plecotus auritus), netopýr dlouhouchý (Plecotus austriacus) a netopýr severní (Eptesicus nilssonii). V Malé Base bylo ve sejném období zjištěno také šest druhů, konkrétně vrápenec malý (Rhinolophus hipposideros), netopýr vodní (Myotis daubentonii), netopýr vousatý (Myotis mystacinus), netopýr řasnatý (Myotis nattereri), netopýr ušatý (Plecotus auritus) a netopýr severní (Eptesicus nilssonii) a zimují zde i teplomilnější druhy (vrápenec malý).  

Kvalita a význam:

Lokalita zahrnuje komplex druhově bohatých luk s výskytem vstavačovitých, dříve i hořečků a dalších vzácných rostlin, obklopených fragmenty acidofilních bučin a suťových lesů na převažujícím karbonátovém podloží - v rámci Libereckého kraje poměrně vzácný fenomén. Lesní porosty tvoří největší soustředěný výskyt bučin v jižní části Ještědského hřbetu. Jedna z mála známých a dobře zachovaných lokalit s výskytem reliktního druhu netopýra velkouchého (Myotis bechsteinii) na území ČR s dostatečnou plochou listnatých (zejména bukových) porostů, s dostatkem doupných stromů pro letní i zimní úkryt umožňující existenci stabilní populace. Na lokalitě je i významný podíl mladých smrkových monokultur, které lokalitu mírně znehodnocují. Významným prvkem na lokalitě jsou i krasové jeskyně v délce od 4 do 36 metrů (Velká Basa, Malá Basa-propast, Malá Basa-jeskyně, Liščí a Křížová jeskyně) s tzv. Hadí propastí (pod vrcholem Vápenice v blízkosti Liščí a Křížové jeskyně, což je přírodní vstup do rozsáhlých a hlubokých sutí tvořící svah rozsochy Vápenice), sloužící jako sociální místo, tradičně využívané předmětným druhem v podzimním aspektu k páření. V komplexu listnatých lesů nacházejí dostatek přirozených dutin pro úkryt a dostatečné potravní zdroje m.j. druhy: netopýr velkouchý (Myotis bechsteinii), n. severní (Eptesicus nilssonii), n. ušatý (Plecotus auritus) a n. stromový (Nyctalus leisleri). Jako loviště je uvedená lokalita vhodná i pro netopýra velkého (Myotis myotis). Veškeré jeskyně na předmětné lokalitě jsou v podzimním aspektu. Jsou významným sociálním místem pro všechny výše uvedené druhy, mimo ně zde byli zjištěni netopýr vodní (Myotis daubentoni), n. vousatý (Myotis mystacinus), n. Brandtův (Myotis brandtii), n. řásnatý (Myotis nattereri), n. brvitý (Myotis emarginatus), n. pobřežní (Myotis dasycneme), n. večerní (Eptesicus serotinus), n. dlouhouchý (Plecotus austriacus) a n. černý (Barbastella barbastellus). V zimním období byli v jeskyních zjištěni zimující jedinci vrápence malého (Rhinolophus hipposideros), netopýra velkého (Myotis myotis), n. vodního (Myotis daubentoni), n. vousatého (Myotis mystacinus), n. Brandtova (Myotis brandtii), n. dlouhouchého (Plecotus auritus) a n. severního (Eptesicus nilssonii).  

Zranitelnost:

Místně se negativně projevuje zanedbávání údržby luk nebo jejich intenzivní využití. Potenciální riziko představuje expanze obytné a rekreační zástavby. V lesních porostech se negativně projevuje hospodářská preference smrku, popř. modřínu, a méně citlivé formy hospodaření, také úbytek doupných stromů v důsledku odstraňování umírajících stromů.
Nevhodné zásahy do vstupních partií krasových jeskyní a jejich bezprostředního okolí.  

Management:

Přechod lesního hospodaření k jednotlivě výběrnému, ponechávat dostatečné množství doupných stromů. Postupná přeměna smrkových monokultur na buko-javorové porosty. Rozlámané a rozvolněné smrkové mlaziny rekonstruovat na buko-javorové porosty. Při případných výsadbách a podsadbách převážně sázet zejména buk a javor. Při výchovných zásazích preferovat listnaté dřeviny. Údržba a případné opravy zabezpečení jeskyní průletnou mříží.
Extenzivní využití lučních porostů pastvou a kosením.  

Možné střety zájmu:

Neuvedeno  

Stanoviště:

Stanoviště - přehled

Celková rozloha lokality:%ha: 137.9301
Z toho prioritních naturových biotopů: 21.4029.5182
Z toho neprioritních naturových biotopů: 20.7628.6349
Z toho ostatních přírodních biotopů: 10.8314.9469
Z toho X biotopů: 46.7364.4633
Z toho nereklasifikovaných biotopů: 0

Zobrazovaná data rozloh stanovišť a biotopů odpovídají informacím o stavu při vyhlášení lokality a jsou rovněž shodná s daty zasílanými Evropské komisi formou standardního datového formuláře.
Aktuální data je možné získat na AOPK ČR (pavla.trachtova@nature.cz)

Naturové biotopy:

Stanoviště/BiotopRozloha (ha)Podíl (%)R/Z/GPředmět ochrany
6210Polopřirozené suché trávníky a facie křovin na vápnitých podložích (Festuco-Brometalia) 0.130.09C/B/-Ne
T3.4D Širokolisté suché trávníky bez význačného výskytu vstavačovitých a bez jalovce obecného (Juniperus communis)0.10000.07C/B/-
T3.5B Acidofilní suché trávníky bez význačného výskytu vstavačovitých0.03000.02C/B/-
6230Druhově bohaté smilkové louky na silikátových podložích v horských oblastech (a v kontinentální Evropě v podhorských oblastech) 3.23132.34C/B/CAno
T2.3B Podhorské až horské smilkové trávníky bez jalovce3.23132.34C/B/C
6430Vlhkomilná vysokobylinná lemová společenstva nížin a horského až alpínského stupně 0.27030.19D/C/-Ne
T1.6 Vlhká tužebníková lada0.27030.19D/C/-
6510Extenzivní sečené louky nížin až podhůří (Arrhenatherion, Brachypodio-Centaureion nemoralis) 8.38786.08C/B/-Ne
T1.1 Mezofilní ovsíkové louky8.38786.08C/B/-
6520Horské sečené louky 0.90370.65C/B/BAno
T1.2 Horské trojštětové louky0.90370.65C/B/B
8210Chasmofytická vegetace vápnitých skalnatých svahů 0.31370.22B/B/-Ne
S1.1 Štěrbinová vegetace vápnitých skal a drolin0.31370.22B/B/-
9110Bučiny asociace Luzulo-Fagetum 17.927612.99C/B/BAno
L5.4 Acidofilní bučiny17.927612.99C/B/B
9130Bučiny asociace Asperulo-Fagetum 0.70180.50C/C/-Ne
L5.1 Květnaté bučiny0.70180.50C/C/-
9180Lesy svazu Tilio-Acerion na svazích, sutích a v roklích 25.047218.15B/B/BAno
L4 Suťové lesy25.047218.15B/B/B
91E0Smíšené jasanovo-olšové lužní lesy temperátní a boreální Evropy (Alno-Padion, Alnion incanae, Salicion albae) 1.23970.89C/B/-Ne
L2.1 Horské olšiny s olší šedou (Alnus incana)1.23970.89C/B/-

Ostatní přírodní biotopy

BiotopRozloha (ha)Podíl(%)R/Z
K3 Vysoké mezofilní a xerofilní křoviny4.71053.41B/B
L2.2B Potoční a degradované jasanovo-olšové luhy1.50701.09C/C
R1.4 Lesní prameniště bez tvorby pěnovců0.01540.01B/B
T1.3 Poháňkové pastviny5.04503.65C/B
T1.4 Aluviální psárkové louky0.07120.05C/B
T1.5 Vlhké pcháčové louky0.08460.06B/C
T4.2 Mezofilní bylinné lemy3.30212.39B/B
T5.5 Acidofilní trávníky mělkých půd0.21110.15C/B

Biotopy řady X

BiotopRozloha (ha)Podíl (%)
X1 Urbanizovaná území0.66550.48
X5 Intenzivně obhospodařované louky3.15412.28
X7 Ruderální bylinná vegetace mimo sídla0.64860.47
X9A Lesní kultury s nepůvodními jehličnatými dřevinami52.211937.85
X9B Lesní kultury s nepůvodními listnatými dřevinami0.74470.53
X11 Paseky s nitrofilní vegetací2.72241.97
X12 Nálety pionýrských dřevin3.54312.56
X13 Nelesní stromové výsadby mimo sídla0.77300.56
 

Druhy - Rostliny:

Nejsou předmětem ochrany.  

Druhy - Živočichové:

Stálá populace Zastavující se Zimující Hnízdící
Podíl populace Zachovalost Izolace Celkové hodnocení
netopýr černýV
Barbastella barbastellusCCCC
netopýr velkouchýC
Myotis bechsteiniiBBAA
 

Kraje a katastrální území:

Kraj Liberecký kraj:

Javorník u Českého Dubu, Proseč pod Ještědem, Světlá pod Ještědem  

Prameny:

Jahodová Š.L0059 - Závěrečná zpráva z mapování Natura 2000, depon. in AOPK ČR.2002
Morávková K.Přírodní park Ještěd – Botanický průzkum. – Ms. [Depon in: SM Liberec].1995
Sýkora T.Fytocenologický rozbor bukových lesů v Ještědském pohoří. – 109 pp., ms. [Dipl. pr.; depon in: Knih. kat. bot. Přír. fak. UK Praha].1967
Sýkora T.Vegetace Ještědského pohoří z hlediska rozšíření přirozených porostů a chráněných rostlin. – Sborn. Severočes. Mus., Liberec, Ser. Natur., 3: 51–67.1967
Petřík P.Lesní a paseková společenstva Ještědského hřbetu. – Ms., 198 p. [Dipl. pr.; Depon. in: Knihovna Katedry botaniky PřF UK Praha].2000
Višňák R.Přirozené rozšíření dřevin v Ještědském hřbetu. – Ms. [Dis. Pr., depon. in: Knih. Kat. Bot. PřF UK, Praha].2000
Višňák R.Generel místního územního systému ekologické stability pro 13 katastrálních území v okrese Liberec (jižní a jihozápadní část Ještědského hřbetu s Kotelskou vrch.). – Ms., Projekta Liberec. [depon. in: OŽPZ KÚLK Liberec et Severočes. Museum Liberec].1993
Vonička P. [red.]Přírodní park Ještěd. – 96 p., Jizersko-ještědský horský spolek, Liberec.2001
Franklová H.Mechorosty Ještědského hřbetu. – Sbor. Severočes. Muz., Přír. Vědy, Liberec, 19: 61-86.1995
 

Fotografie:

Poznámka: Zpracované souhrny doporučených opatření pro evropsky významné lokality naleznete na webových stránkách Ústředního seznamu ochrany přírody http://drusop.nature.cz/portal/

(c) 2006 Natura 2000 - Oficiální webové stránky soustavy Natura 2000 v České republice, všechna práva vyhrazena. Náměty, příspěvky a připomínky zasílejte na adresu natura2000@nature.cz. Redakce stránek využívá zpravodajství z databází ČTK, jejichž obsah je chráněn autorským zákonem. Přepis, šíření, či další zpřístupňování tohoto obsahu či jeho části veřejnosti, a to jakýmkoliv způsobem, je bez předchozího souhlasu AOPK ČR výslovně zakázáno. (c) 2006 - všechna práva vyhrazena. Materiály agentury AOPK ČR nesmí být dále publikovány, vysílány, přepisovány nebo redistribuovány. Správa a redakce stránek využívá redakční systém portálového rešení SuperServer firmy RAGTOOLS.