Homepage

CZ0513506 - Horní Ploučnice

Rozloha: 873.5374 ha
Navrhovaná kategorie ochrany:
Biogeografická oblast - vysvětlivky: kontinentální
Souřadnice středu: 14°35'54'' v.d., 50°40'19'' s.š.
Nadmořská výška: 236 - 388 m n. m.

Mapa:

Poloha:

Lokalita Horní Ploučnice zasahuje z Podještědí až do České Lípy, kde navazuje na EVL Dolní Ploučnice a EVL Jestřebsko - Dokesko. Mezi Českou Lípou a Mimoní ji tvoří řeka Ploučnice s přilehlými podmáčenými loukami a lužními lesy a také soustava Hradčanských rybníků. Z Mimoně pokračuje EVL jednak po Panenském potoce až k Markvartickému rybníku v Jablonném v Podještědí a dále po Ploučnici k přítoku s Ještědským potokem a po Ještědském potoce až do Křižan. Lokalita zahrnuje i vrch Strážný u Mimoně, jehož nadmořská výška je 362 m.
Ploučnice pramení na JZ svahu Ještědu v nadmořské výšce 654 m. Ploučnice je pravobřežní přítok Labe v Děčíně v nadmořské výšce 122 m. Plocha povodí činí 1 193,9 km2. Délka toku je 106,2 km. Od městečka Osečná teče západním směrem přes Mimoň, Českou Lípu do Děčína. Pod Českou Lípou vtéká do Verneřického středohoří, kde vytváří hlubší údolí.
Panenský potok je pravostranným přítokem Ploučnice, do které se vlévá v Mimoni na jejím ř. km 74,8 v nadmořské výšce 280 m.
Ještědský potok pramení na SZ svahu Ještědu a je pravostranným přítokem Ploučnice, do které se vlévá ve Stráži pod Ralskem na jejím 86,3 ř. km v nadmořské výšce 302 m.  

Ekotop:

Geologie: Podloží je tvořeno svrchnokřídovými kvádrovými pískovci, méně slínovci a vápnitými jílovci, třetihorními vulkanity a pokryvy čtvrtohorních sedimentů.
Geomorfologie: Řeka protéká Zakupskou pahorkatinou s pestrým strukturně denudačním reliéfem. Celek Ralská pahorkatina, podcelek Zákupská pahorkatina.
Reliéf: Niva bohatě meandrující řeky s řadou mrtvých ramen v nadmořské výšce od 240 do 280 m, ve střední části z jihu obklopená pískovcovými Hradčanskými stěnami, jinak v pestrém, mírně členitém terénu. Rybniční soustava na Hradčanském potoce v poměrně mělkém širokém údolí v nadmořské výšce od 270 do 285 m.
Pedologie: Zastoupeny jsou tu modální i glejové fluvizemě, podél nivy Ploučnice pseudoglejové i arenické kambizemě (místy i podzoly), modální pseudogleje a luvizemě.
Krajinná charakteristika: Bohatě meandrující niva Ploučnice s řadou mrtvých ramen a s břehovými porosty olšin, rákosin a vlhkých a mokřadních luk. Soustava pěti rybníků (nejvýše položený Černý - zazemnělý s mokřadní vegetací, dále Vavrouškův, Strážovský - nedávno obnovený, Držník – spojen odvodňovacími stokami s rašeliništěm Pustý rybník - tj. součást EVL Jestřebsko Dokesko, nejníže Hradčanský rybník) propojených Hradčanským potokem. Převážně zalesněné území s porosty mokřadních olšin, podmáčených smrčin a rašelinných borů, borových doubrav a v rybniční soustavě s plochami makrofytní vegetace a bezlesí převážně mokřadního charakteru.
 

Biota:

V nivě horní Ploučnice je zastoupena jak makrofytní vegetace vodních toků, pobřežní mokřadní rákosiny a ostřicové porosty, přechodová rašeliniště a vlhké aluviální, pcháčové, tužebníkové a bezkolencové louky, mokřadní vrbiny a mokřadní i potoční olšiny, tak také porosty ovsíkových luk, kostřavové trávníky písčin a porosty dubohabřin a acidofilních a borových doubrav a borů. Makrofytní a mokřadní vegetace se v nivě střídá velmi mozaikovitě. V říčních ramenech a zarůstajících odvodňovacích kanálech je přítomna vegetace přirozeně eutrofních a mezotrofních stojatých vod s voďankou žabí sv. Hydrocharition, s bublinatkou jižní (Utricularia australis) a b. obecnou (U. vulgaris) a porosty sv. Lemnion minoris. Makrofytní vegetace mělkých stojatých vod s dominantními lakušníky spolu s žabníkem jitrocelovým (Alisma plantago-aquatica), lakušníkem vodním (Batrachium aquatile), hvězdošem jarním (Callitriche palustris), žebratkou bahenní (Hottonia palustris), okřehkem menším (Lemna minor) a o. trojbrázdým (L. trisulca) se vyskytuje např. v tůních některých mokřadních luk. Dále se zde vyskytuje vegetace parožnatek. Po celé délce toku Ploučnice a přítoků je v různé míře přítomna vegetace s dominantním zastoupením žabníku jitrocelového (Alisma plantago-aquatica), lakušníku vzplývavého (Batrachium fluitans), hvězdoše háčkatého (Callitriche hamulata), rdestu trávolistého (Potamogeton gramineus) nebo zevaru jednoduchého (Sparganium emersum). Rákosiny jsou zaznamenány především v meandrech, podél vysychavých melioračních kanálů a na částečně odvodněných plochách, a to jako jednodruhové porosty a nebo jako rozvolněné porosty s bohatým a dobře vyvinutým bylinným patrem s vachtou trojlistou (Menyanthes trifoliata), kyprejem vrbicí (Lythrum salicaria), tužebníkem jilmovým (Filipendula ulmaria), svízelem bahenním (Galium palustre), zblochanem vodním (Glyceria maxima), pupečníkem obecným (Hydrocotyle vulgaris), kosatcem žlutým (Iris pseudacorus), krvavcem totenem (Sanguisorba officinalis), orobincem širokolistým (Typha latifolia), kozlíkem lékařským (Valeriana officinalis). Často se vyskytují v mozaice s vegetací vysokých ostřic nebo s vrbovými křovinami. Společenstvo říčních rákosin s dominantní chrasticí rákosovitou (Phalaris arundinacea) zaujímá v nivě Ploučnice poměrně velké plochy a patří k druhově chudším porostům mapovaného území, často s příměsí tužebníku jilmového (Filipendula ulmaria). Toto společenstvo se vyskytuje po obou březích toku v úzkých pásech, zpravidla v zaplavovaných místech. Pobřežní vegetace potoků se vyskytuje podél toku Ploučnice a větších odvodňovacích kanálů, často v návaznosti na rákosiny eutrofních stojatých vod; se zastoupením druhů potočník vzpřímený (Berula erecta), vrbovka chlupatá (Epilobium hirsutum), zblochan vzpřímený (Glyceria fluitans), z. řasnatý (Glyceria notata), pomněnka bahenní (Myosotis palustris), chrastice rákosovitá (Phalaris arundinacea), pryskyřník plazivý (Ranunculus repens), opletník plotní (Calystegia sepium), chmel otáčivý (Humulus lupulus), lilek potměchuť (Solanum dulcamara) aj. Porosty vysokých ostřic s dominantní ostřicí ostrou (Carex acutiformis), o. zobánkatou (C. rostrata) nebo třtinou šedou (Calamagrostis canescens) jsou vyvinuty většinou mozaikovitě na oligotrofních stanovištích po obvodu nivy a spolu s přechodovými rašeliništi patří k nejvzácnějším rostlinným společenstvům. Jsou zde zastoupeny ostřice plstnatoplodá (Carex lasiocarpa), o. zobánkatá (C. rostrata), klikva bahenní (Oxycoccus palustris), vachta trojlistá (Menyanthes trifoliata), pupečník obecný (Hydrocotyle vulgaris), suchopýr širokolistý (Eriophorum latifolium), mochna bahenní (Potentilla palustris), brusnice borůvka (Vaccinium myrtillus) a brusnice brusinka (Vaccinium vitis-idaea) aj. Do rašeliništních společenstev na zmiňovaných lokalitách pronikají nálety dřevin a pomístně do nich expanduje rákos. Ze vzácných druhů je zastoupena např. rosnatka okrouhlolistá (Drosera rotundifolia), prstnatec májový (Dactylorhiza majalis) a kruštík bahenní (Epipactis palustris). Aluviální psárkové louky jsou většinou degradované v důsledku absence hospodaření, dominantním druhem bývá metlice trsnatá (Deschampsia cespitosa). Jedním z nejčastěji se vyskytujících porostů mapovaného území jsou vlhké pcháčové louky. Porosty jsou hustě zapojené s četnými druhy ostřic, dále např. pcháč zelinný (Cirsium oleraceum), p. bahenní (Cirsium palustre), skřípina lesní (Scirpus sylvaticus). V některých zachovalých porostech je přítomen prstnatec májový (Dactylorhiza majalis), sítina ostrokvětá (Juncus acutiflorus), mochna bahenní (Potentilla palustris) aj. významné druhy; část těchto luk je ovšem degradována odvodněním a zarůstáním nálety dřevin. Vlhká tužebníková lada jsou v nivě zastoupena jako druhově chudé porosty s dominancí tužebníku jilmového (Filipendula ulmaria), z dalších druhů např. kakost bahenní (Geranium palustre), vrbina obecná (Lysimachia vulgaris), kyprej vrbice (Lythrum salicaria), máta dlouholistá (Mentha longifolia), skřípina lesní (Scirpus sylvaticus). Bezkolencové louky se vyskytují v kontaktu s vlhkými pcháčovými loukami místy s bohatší druhovou skladbou. Suchá vřesoviště jsou zde zastoupena s dominantním vřesem obecným (Calluna vulgaris), jestřábníkem chlupáčkem (Hieracium pilosella), třezalkou tečkovanou (Hypericum perforatum), pavincem horským (Jasione montana). Pouze sporadicky se v EVL vyskytují trávníky písčin. Jde o řídké porosty s dominujícími kostřavami (Festuca sp. div.) a psinečkem obecným (Agrostis capillaris) s výskytem trávničky obecné (Armeria vulgaris). Mokřadní vrbiny jsou tvořeny zejména vrbou popelavou (Salix cinerea), krušinou olšovou (Frangula alnus), vrbou ušatou (Salix aurita) a vyskytují se nejčastěji v mozaice s mokřadními olšinami, pobřežní vegetací potoků nebo s porosty vysokých ostřic. Břehové porosty jsou často tvořeny vzrostlými stromovými vrbami s příměsí habru obecného (Carpinus betulus), olše lepkavé (Alnus glutinosa), střemchy obecné (Padus avium), jasanem obecným (Fraxinus excelsior) a nálety břízy bělokoré (Betula pendula). V bylinném patře jsou zde hojně zastoupeny druhy mokřadů metlice trsnatá (Deschampsia cespitosa), tužebník jilmový pravý (Filipendula ulmaria subsp. ulmaria), svízel bahenní (Galium palustre), vrbina obecná (Lysimachia vulgaris), kyprej vrbice (Lythrum salicaria), skřípina lesní (Scirpus sylvaticus). V nivě Ploučnice jsou rovněž zastoupeny vrbové křoviny hlinitých a písčitých náplavů, ve kterých dominuje vrba trojmužná (Salix triandra) a vrba křehká (Salix fragilis), v bylinném patře např. chmel otáčivý (Humulus lupulus), opletník plotní (Calystegia sepium). V menší míře byly mapovány vysoké mezofilní a xerofilní křoviny se slivoní trnkou (Prunus spinosa), hlohy (Crataegus spp.), místy líska obecná (Corylus avellana), brslen evropský (Euonymus europaea). Mokřadní olšiny (as. Calamagrostis canescentis-Alnetum, Carici acutiformis-Alnetum) jsou vázány na trvale zamokřené terénní deprese s více či méně stagnující podzemní vodou. Ve stromovém patře převažuje olše lepkavá (Alnus glutinosa), jasan ztepilý (Fraxinus excelsior), v bylinném patře druhy vysokých ostřic, violka bahenní (Viola palustris), škarda bahenní (Crepis paludosa), přeslička bahenní (Equisetum palustre), výjimečně rašeliník (Sphagnum sp.). Údolní jasanovo-olšové luhy tvoří břehový doprovod toku Ploučnice a vzácně v rozšířených částech přecházejí do rašelinných olšin s bohatším bylinným podrostem. V malé míře jsou zastoupeny svahové dubohabřiny (sv. Carpinion) s převahou habru (Carpinus betulus), dubu letního (Quercus robur) a lípy malolisté (Tilia cordata) s lískou obecnou (Corylus avellana) a hlohem (Crataegus sp.) v keřovém patře. Maloplošně jsou na svazích nivy zastoupeny acidofilní a borové doubravy s dubem letním (Quercus robur), krušinou olšovou (Frangula alnus), břízou bělokorou (Betula pendula), borovicí lesní (Pinus sylvestris) a jeřábem ptačím (Sorbus aucuparia) v podrostu s druhy: metlička křivolaká (Avenella flexuosa), kostřava ovčí (Festuca ovina), bika bělavá (Luzula luzuloides), lipnice hajní (Poa nemoralis), místy i vřesem obecným (Calluna vulgaris) a brusnicí borůvkou (Vaccinium myrtillus), u vlhčích typů doubrav s bezkolencem rákosovitým (Molinia arundinacea). Dále jsou okrajově v rámci lokality mapovány bory spíše kulturní povahy. Ze vzácných druhů rostlin se zde vyskytují např. lakušník štítnatý (Batrachium peltatum), potočník vzpřímený (Berula erecta), ďáblík bahenní (Calla palustris), ostřice latnatá (Carex paniculata), o. nedošáchor (C. pseudocyperus), odemka vodní (Catabrosa aquatica), rosnatka okrouhlolistá (Drosera rotundifolia), suchopýr úzkolistý (Eriophorum angustifolium), s. pochvatý (E. vaginatum), pupečník obecný (Hydrocotyle vulgaris), sítina slatinná (Juncus subnodulosus), rojovník bahenní (Ledum palustre), tajnička rýžovitá (Leersia oryzoides), vachta trojlistá (Menyanthes trifoliata), vrbina kytkokvětá (Lysimachia thyrsiflora), leknín bělostný (Nymphaea candida), klikva bahenní (Oxycoccus palustris), rdest ostrolistý (Potamogeton acutifolius), r. alpský (P. alpinus), r. tupolistý (P. obtusifolius), r. Zizův (P. x angustifolius), r. trávolistý (P. gramineus), r. světlý (P. lucens), mochna bahenní (Potentilla palustris), ptačinec dlouholistý (Stellaria longifolia), nahoprutka písečná (Teesdalia nudicaulis), kapradiník bažinný (Thelypteris palustris), sedmikvítek evropský (Trientalis europaea), bublinatka jižní (Utricularia australis), b. menší (U. minor), vlochyně bahenní (Vaccinium uliginosum).
V celé délce EVL se místy vyskytují invazní druhy netýkavka žláznatá (Impatiens glandulifera) a křídlatka (Reynoutria sp.).

Přirozené koryto Ploučnice - především v horní části – je vhodným trdlištěm lososa obecného (Salmo salar) - štěrkové plochy s prokysličenou vodou. Na všech tocích, které jsou součástí lokality, se vyskytuje vydra říční (Lutra lutra). Klínatka rohatá (Ophiogomphus cecilia) se vyskytuje a pravidelně rozmnožuje na Ploučnici v úseku meandrů mezi Mimoní a Českou Lípou. Modrásek bahenní (Maculinea nausithous), modrásek očkovaný (Maculinea teleius) a přástevník kostivalový (Callimorpha quadripunctaria) se vyskytují na loukách podél toku Ploučnice, především v okolí Mimoně a Pertoltic pod Ralskem, modrásek bahenní se vyskytuje i v meandrech Ploučnice pod Mimoní směrem k České Lípě. Výskyt vrkoče bažinného (Vertigo moulinsiana) byl zjištěn v oblasti Hradčanských rybníků.
EVL je významnou mokřadní lokalitou s výskytem řady ohrožených druhů živočichů. Z obojživelníků se zde vyskytuje rosnička zelená (Hyla arborea), skokan skřehotavý (Rana ridibunda), skokan štíhlý (Rana dalmatina), skokan hnědý (Rana temporaria) a ropucha obecná (Bufo bufo). V západní části nivy navazující na Českou Lípu se vyskytuje slabší populace kuňky ohnivé (Bombina bombina). Z plazů se vyskytují slepýš křehký (Anguis fragilis) a užovka obojková (Natrix natrix).
Z pohledu stanovišť rybích společenstev mají toky v EVL různorodý charakter. Liší se dolní tok Ploučnice u České Lípy od horní části pod Stráží pod Ralskem. Zcela specifické podmínky potom panují v Panenském i Ještědském potoce.
V dolním toku Ploučnice dominují jelec tloušť (Squalius cephalus), hrouzek obecný (Gobio gobio), plotice obecná (Rutilus rutilus) a okoun říční (Perca fluviatilis). Početný je také jelec proudník (Leuciscus leuciscus). Ojediněle se zde vyskytují pstruh obecný (Salmo trutta), který je chován např. v povodí Šporky, dále mřenka mramorovaná (Barbatula barbatula), perlín ostrobřichý (Scardinius erythrophtalmus) a také invazní střevlička východní (Pseudorasbora parva) splachovaná ze stojatých vod. Rybáři do toku vedle jelce tlouště a okouna říčního vysazují kapra obecného (Cyprinus carpio), lína obecného (Tinca tinca), cejna velkého (Abramis brama), lipana podhorního (Thymallus thymallus), štiku obecnou (Esox lucius), candáta obecného (Sander lucioperca), bolena dravého (Aspius aspius) a dokonce i místně nepůvodní ostroretku stěhovavou (Chondrostoma nasus).
Horní tok Ploučnice, kde jsou vymezeny pstruhové revíry, obývají zejména jelec tloušť a pstruh obecný. Významný podíl v početnosti má také okoun říční a pstruh duhový (Oncorhynchus mykiss), který je však plně závislý na vysazování. Vysazován je také siven americký (Salvelinus fontinalis). Mezi typické zástupce rybího společenstva zde dále patří lipan podhorní, hrouzek obecný, mřenka mramorovaná i štika obecná. Méně typickými druhy zde jsou kapr obecný a cejn velký, výjimečně jsou zaznamenáni candát obecný nebo ostroretka stěhovavá. V celém toku Ploučnice v EVL žije málo početná populace mihule potoční (Lampetra planeri).
Panenský potok obývají zejména jelec tloušť, jelec jesen (Leuciscus idus), plotice obecná, hrouzek obecný, kapr obecný, cejn velký a okoun říční méně často je zde možné zaznamenat perlína ostrobřichého nebo štiku obecnou.
Ještědský potok je zásadní lokalitou vysazovaných juvenilních lososů obecných. Tok obývá také početná populace mihule potoční. Dominantním druhem je však pstruh obecný. Méně častá je přítomnost lipana podhorního. Typickým druhem Ještědského potoka je také mřenka mramorovaná, místy se vyskytuje hrouzek obecný. Z nádrží je do toku splachována plotice obecná a také úhoř říční (Anguilla anguilla).
V roce 1995 byly ve vyježděných velkých jamách na lesní cestě vedle Strážovského rybníka nalezeny žábronožky letní (Branchipus schaefferi).
Při orientačním průzkumu ptáků zde bylo zaznamenáno 51 druhů, z toho 11 druhů je zvláště chráněných a 12 druhů je zařazeno do Červeného seznamu ohrožených druhů. Vzhledem k absenci větších vodních ploch v EVL zde téměř chybí typicky vodní druhy (vyjma ptáků vázaných na toky) a převažují luční druhy a ptáci křovin a remízů. K nejvýznamnějším druhům nivy v okolí Ploučnice patří chřástal polní (Crex crex), který zde dosahuje vysoké početnosti na nivních loukách. Hojní jsou cvrčilka zelená (Locustella naevia) a cvrčilka říční (L. fluviatilis), na Ploučnici, Panenském a Ještědském potoce hnízdí více párů ledňáčka říčního (Alcedo atthis), skorce vodního (Cinclus cinclus) a konipasa horského (Motacilla cinerea). Na křoviny a remízy jsou vázáni ťuhýk obecný (Lanius collurio) a krutihlav obecný (Jynx torquilla). Na vrchu Strážný byl pozorován moták lužní (Circus pygargus), který může hnízdit na území EVL nebo v jejím blízkém okolí. V okolí Hradčanských rybníků hnízdí jeřáb popelavý (Grus grus) a moták pochop (Circus aeruginosus).
Z území byl zaznamenán výskyt 23 druhů vážek. Vedle klínatky rohaté se na celém toku Ploučnice vyskytují další reofilní druhy (druhy vázané na biotop tekoucích vod), klínatka obecná (Gomphus vulgatissimus), páskovec kroužkovaný (Cordulegaster boltonii), motýlice lesklá (Calopteryx splendens), motýlice obecná (C. virgo). Nálezy ostatních druhů představují pravděpodobně druhotné zálety od stojatých vod, které využívají vodní tok jako migrační koridor, prostoru pro lov apod. bez užší závislosti vývoje na tekoucích vodách. Jedná se o druhy stojatých vod, sklony k reofilii je možno částečně sledovat jen u lesklice zelenavé (Somatochlora metellica) a šidélka ruměnného (Pyrrhosoma nymphula).
Průzkum denních motýlů potvrdil výskyt nejméně 41 druhů. K nejvýznamnějším patří modráskovití vlhkých luk, které jsou předmětem ochrany lokality – modrásek bahenní a modrásek očkovaný, dále také ohniváček černočárný (Lycaena dispar). Faunisticky zajímavý je také hojný výskyt soumračníka černohnědého (Heteropterus morpheus). Tento druh se na našem území vyskytuje v panonské oblasti a malý areál má také v severních Čechách včetně Českolipska. Obývá vlhké louky v nivě Ploučnice a často je jedním z mála druhů, které můžeme zastihnout na vysokých ruderalizovaných loukách, jež nejsou dlouhodobě obhospodařovány. Na vrchu Strážný byl zjištěn bělásek ovocný (Aporia crataegi), v minulosti vyhynulý a dnes postupně od západu se navracející druh.
 

Kvalita a význam:

Ploučnice (i toky v navazujícím povodí) je na větší části toku v EVL zachovalým přirozeně meandrujícím tokem. Díky tomu je podél toku i v nivě řeky zachována pestrá mozaika vodních, mokřadních i lučních společenstev, na něž mimo nivu navazujíc i cenná společenstva lesostepní. Na tento komplex je vázáno velké množství zvláště chráněných a vzácných druhů rostlin a živočichů. Například pouze na lokalitě Mokřiny mezi Žízníkovem a Vlčím Dolem bylo ve společenstvech podmáčených, rašelinných i vysychavých luk, rákosin, potočních a mokřadních olšin a na místech odvodňovacích příkopů potvrzeno 21 zvláště chráněných druhů rostlin (z celkového počtu 135 druhů), jako např. ostřice Davallova (Carex davalliana), o. šupinoplodá (C. lepidocarpa), o. blešní (C. pulicaris), prstnatec májový (Dactylorhiza majalis), rosnatka okrouhlolistá (Drosera rotundifolia), kruštík bahenní (Epipactis palustris), žebratka bahenní (Hottonia palustris), pupečník obecný (Hydrocotyle vulgaris), vachta trojlistá (Menyanthes trifoliata), vrbina kytkokvětá (Lysimachia thyrsiflora), klikva bahenní (Oxycoccus palustris), tolije bahenní (Parnassia palustris), všivec bahenní (Pedicularis palustris), kapradiník bažinný (Thelypteris palustris), upolín nejvyšší (Trollius altissimus), a dále řada druhů uvedených v Červeném seznamu cévnatých rostlin České republiky, jako např. ďáblík bahenní (Calla palustris), ostřice odchylná (Carex appropinquata), o. Hartmanova (C. hartmanii), suchopýr širokolistý (Eriophorum latifolium), bařička bahenní (Triglochin palustre), sítina ostrokvětá (Juncus acutiflorus), ptačinec bahenní (Stellaria palustris) aj. Lokalit podobného charakteru se v nivě horní Ploučnice vyskytuje více, ovšem převážná většina porostů lemujících řeku Ploučnici a Svitávku nebyla po mnoho let obhospodařována. V současné době dochází na některých místech k částečnému znovuobnovení hospodaření na těchto vlhkých, kdysi velmi hodnotných loukách.
Území je velmi významnou lokalitou pro vydru říční (Lutra lutra), která se zde pravidelně rozmnožuje. Jedinci z lokality jsou zdrojem pro osídlení širší okolní krajiny, lokalita představuje také migrační koridor vydry nadregionálního významu. Velmi významná je lokalita pro rozmnožování lososa obecného (Salmo salar) a vývoj jeho juvenilních stádií. Silná, pravidelně se rozmnožující populace klínatky rohaté (Ophiogomphus cecilia) je významná v celonárodním měřítku. Jedna z mála lokalit s výskytem vrkoče bažinného (Vertigo moulinsiana) v Čechách. Pro modráska očkovaného (Maculinea teleius), modráska bahenního (Maculinea nausithous) a přástevníka kostivalového (Callimorpha quadripunctaria) jde o jednu z mála lokalit výskytu v severních Čechách.  

Zranitelnost:

Snížení druhové pestrosti především u vlhkých luk v důsledku sukcesního vývoje ladem ponechaných ploch. Původně obhospodařované louky v nivě Ploučnice a dalších vodních toků nejsou koseny ani spásány, což zapříčiňuje pronikání invazních a expanzivních druhů a pozvolné zarůstání tužebníkem jilmovým (Filipendula ulmaria), třtina šedavá (Calamagrostis canescens), metlice trsnatá (Deschampsia cespitosa), ostřice štíhlá (Carex acuta), rákos obecný (Phragmites australis), kopřiva dvoudomá (Urtica dioica) a v neposlední řadě rychle se rozrůstající i vrby a olše na vlhčích plochách. Za velké ohrožení tohoto území jsou považovány invazní druhy - netýkavka žláznatá (Impatiens glandulifera), křídlatka japonská (Reynoutria japonica) a třapatka dřípatá (Rudbeckia laciniata). Naproti tomu intenzivní pastva skotu by měla za následek nitrifikaci a druhovou degradaci vlhkomilných společenstev. Eutrofizace, narušení vodního režimu, nešetrné lesní hospodářství.
Hradčanské rybníky: V minulosti byly hráze rozryty tanky, snížením hladiny byla vodní a rašelinná vegetace značně ochuzena. Černý rybník sloužil dokonce jako deponium pro odpad z ČOV v Kuřivodech a dnes je zanesen bahnem a probíhá zde revitalizace. V roce 1990 zasáhl území velký lesní požár. Menší opuštěné louky v blízkosti rybníků postupně degradují.
Území Horní Ploučnice: aplikace insekticidů, zarůstání či naopak intenzifikace hospodaření, úpravy koryta, změny vodních poměrů, znečištění vody.  

Management:

Pro zachování mokřadních lokalit je nutné uvažovat alespoň o udržovacím managementu: zachování původního vodního režimu, zpomalení sukcese vedoucí k zarůstání plochy dřevinami, kosení porostů a odstranění pokosené biomasy.  

Možné střety zájmu:

Neuvedeno  

Stanoviště:

Stanoviště - přehled

Celková rozloha lokality:%ha: 873.5374
Z toho prioritních naturových biotopů: 6.7158.7017
Z toho neprioritních naturových biotopů: 25.38221.7422
Z toho ostatních přírodních biotopů: 51.98454.118
Z toho X biotopů: 10.6893.3084
Z toho nereklasifikovaných biotopů: 0

Zobrazovaná data rozloh stanovišť a biotopů odpovídají informacím o stavu při vyhlášení lokality a jsou rovněž shodná s daty zasílanými Evropské komisi formou standardního datového formuláře.
Aktuální data je možné získat na AOPK ČR (pavla.trachtova@nature.cz)

Naturové biotopy:

Stanoviště/BiotopRozloha (ha)Podíl (%)R/Z/GPředmět ochrany
2330Otevřené trávníky kontinentálních dun s paličkovcem (Corynephorus) a psinečkem (Agrostis) 2.51870.28B/B/CAno
T5.1 Jednoletá vegetace písčin0.00850.00B/B/-
T5.2 Otevřené trávníky písčin s paličkovcem šedavým (Corynephorus canescens)0.42810.04B/C/B
T5.3 Kostřavové trávníky písčin2.08210.23B/B/C
3140Tvrdé oligo-mezotrofní vody s bentickou vegetací parožnatek 4.70350.53A/B/AAno
V5 Vegetace parožnatek4.70350.53A/B/A
3150Přirozené eutrofní vodní nádrže s vegetací typu Magnopotamion nebo Hydrocharition 17.36981.98B/B/BAno
V1C Makrofytní vegetace přirozeně eutrofních a mezotrofních stojatých vod s bublinatkou jižní nebo obecnou (Utricularia australis a U. vulgaris)3.31540.37C/B/B
V1F Makrofytní vegetace přirozeně eutrofních a mezotrofních stojatých vod - ostatní porosty14.05441.60B/B/B
3260Nížinné až horské vodní toky s vegetací svazů Ranunculion fluitantis a Callitricho-Batrachion 23.86512.73C/B/BAno
V4A Makrofytní vegetace vodních toků - porosty aktuálně přítomných vodních makrofyt23.86512.73C/B/B
3270Bahnité břehy řek s vegetací svazů Chenopodion rubri p.p. a Bidention p.p. 0.02370.00C/B/-Ne
M6 Bahnité říční náplavy0.02370.00C/B/-
4030Evropská suchá vřesoviště 0.46830.05B/B/-Ne
T8.2B Sekundární podhorská a horská vřesoviště bez výskytu jalovce obecného (Juniperus communis)0.46830.05B/B/-
6210Polopřirozené suché trávníky a facie křovin na vápnitých podložích (Festuco-Brometalia) 0.22880.02A/A/-Ne
T3.4D Širokolisté suché trávníky bez význačného výskytu vstavačovitých a bez jalovce obecného (Juniperus communis)0.22880.02A/A/-
6410Bezkolencové louky na vápnitých, rašelinných nebo hlinito-jílovitých půdách (Molinion caeruleae)10.0531.15B/B/BAno
T1.9 Střídavě vlhké bezkolencové louky10.05301.15B/B/B
6430Vlhkomilná vysokobylinná lemová společenstva nížin a horského až alpínského stupně 87.899310.0B/B/AAno
M7 Bylinné lemy nížinných řek13.53071.54B/B/A
T1.6 Vlhká tužebníková lada74.36868.51B/B/A
6510Extenzivní sečené louky nížin až podhůří (Arrhenatherion, Brachypodio-Centaureion nemoralis) 48.30615.52C/B/-Ne
T1.1 Mezofilní ovsíkové louky48.30615.52C/B/-
7140Přechodová rašeliniště a třasoviště 6.59150.75A/A/AAno
M1.6 Mezotrofní vegetace bahnitých substrátů3.66320.41A/A/B
R2.2 Nevápnitá mechová slatiniště0.01150.00B/B/-
R2.3 Přechodová rašeliniště2.91680.33B/B/-
8220Chasmofytická vegetace silikátových skalnatých svahů 0.43120.04C/C/-Ne
S1.2 Štěrbinová vegetace silikátových skal a drolin0.43120.04C/C/-
9110Bučiny asociace Luzulo-Fagetum 0.02850.00C/B/-Ne
L5.4 Acidofilní bučiny0.02850.00C/B/-
9130Bučiny asociace Asperulo-Fagetum 0.06630.00C/C/-Ne
L5.1 Květnaté bučiny0.06630.00C/C/-
9170Dubohabřiny asociace Galio-Carpinetum 11.42481.30C/B/-Ne
L3.1 Hercynské dubohabřiny11.42481.30C/B/-
9190Staré acidofilní doubravy s dubem letním (Quercus robur) na písčitých pláních 5.80040.66C/B/-Ne
L7.2 Vlhké acidofilní doubravy5.80040.66C/B/-
91D0Rašelinný les 41.25984.72B/B/BAno
L10.2 Rašelinné brusnicové bory25.14272.87B/B/B
L9.2A Rašelinné smrčiny16.11711.84B/C/B
91E0Smíšené jasanovo-olšové lužní lesy temperátní a boreální Evropy (Alno-Padion, Alnion incanae, Salicion albae) 17.44191.99B/B/CAno
L2.2A Údolní jasanovo-olšové luhy, typické porosty17.44191.99B/B/C
91T0Středoevropské lišejníkové bory 0.13070.01B/A/-Ne
L8.1A Boreokontinentální lišejníkové bory0.13070.01B/A/-
9410Acidofilní smrčiny (Vaccinio-Piceetea) 1.83250.20A/A/-Ne
L9.2B Podmáčené smrčiny1.83250.20A/A/-

Ostatní přírodní biotopy

BiotopRozloha (ha)Podíl(%)R/Z
K1 Mokřadní vrbiny37.50334.29B/B
K2.1 Vrbové křoviny hlinitých a písčitých náplavů7.59120.86B/B
K3 Vysoké mezofilní a xerofilní křoviny3.54990.40B/B
L1 Mokřadní olšiny58.90806.74B/B
L2.2B Potoční a degradované jasanovo-olšové luhy18.25892.09B/B
L7.1 Suché acidofilní doubravy5.13440.58C/B
L7.3 Subkontinentální borové doubravy75.53858.64C/B
L8.1B Boreokontinentální bory bez lišejníků1.86880.21B/B
M1.1 Rákosiny eutrofních stojatých vod45.73975.23B/B
M1.3 Eutrofní vegetace bahnitých substrátů0.69750.07A/A
M1.4 Říční rákosiny10.98211.25B/B
M1.5 Pobřežní vegetace potoků13.29041.52B/B
M1.7 Vegetace vysokých ostřic86.62539.91B/B
R1.4 Lesní prameniště bez tvorby pěnovců0.06750.00C/A
T1.10 Vegetace vlhkých narušovaných půd2.51200.28B/B
T1.3 Poháňkové pastviny0.84290.09C/B
T1.4 Aluviální psárkové louky40.77984.66B/B
T1.5 Vlhké pcháčové louky38.65414.42B/B
T4.2 Mezofilní bylinné lemy0.41720.04B/B
T5.5 Acidofilní trávníky mělkých půd0.00660.00B/B
V1G Stanoviště bez vodních makrofyt, ale s přiroz. nebo přírodně blíz.charakt.dna a břehu0.07750.00C/B
V2A Makrofytní vegetace mělkých stojatých vod s dominantními lakušníky (Batrachium spp.)0.69410.07B/B
V2C Makrofytní vegetace mělkých stojatých vod - ostatní porosty1.35790.15B/B
V4B Makrofytní vegetace vodních toků - stanoviště s potenciálním výskytem makrofyt nebo se zjevně přirozeným či přírodě blízkým charakterem koryta3.02040.34B/B

Biotopy řady X

BiotopRozloha (ha)Podíl (%)
X1 Urbanizovaná území16.31891.86
X2 Intenzivně obhospodařovaná pole0.95500.10
X3 Extenzivně obhospodařovaná pole1.71810.19
X5 Intenzivně obhospodařované louky7.46670.85
X6 Antropogenní plochy se sporadickou vegetací mimo sídla1.55200.17
X7 Ruderální bylinná vegetace mimo sídla27.82503.18
X8 Křoviny s ruderálními a nepůvodními druhy0.15340.01
X9A Lesní kultury s nepůvodními jehličnatými dřevinami10.64581.21
X9B Lesní kultury s nepůvodními listnatými dřevinami0.56790.06
X10 Paseky s podrostem původního lesa0.29650.03
X11 Paseky s nitrofilní vegetací1.35100.15
X12 Nálety pionýrských dřevin16.81761.92
X13 Nelesní stromové výsadby mimo sídla1.37540.15
X14 Vodní toky a nádrže bez ochranářsky významné vegetace6.26510.71
 

Druhy - Rostliny:

Nejsou předmětem ochrany.  

Druhy - Živočichové:

Stálá populace Zastavující se Zimující Hnízdící
Podíl populace Zachovalost Izolace Celkové hodnocení
klínatka rohatáP
Ophiogomphus ceciliaCBCB
losos obecnýP
Salmo salarABBA
modrásek bahenníP
Maculinea nausithousCBCB
modrásek očkovanýP
Maculinea teleiusCBCB
přástevník kostivalovýP
Callimorpha quadripunctariaCBCC
vrkoč bažinnýR
Vertigo moulinsianaCBCB
vydra říčníP
Lutra lutraCBCB
 

Kraje a katastrální území:

Kraj Liberecký kraj:

Boreček, Božíkov, Brenná, Brniště, Česká Lípa, Česká Ves v Podještědí, Dobranov, Dubice u České Lípy, Dubnice pod Ralskem, Heřmaničky u Dobranova, Hlemýždí, Hradčany nad Ploučnicí, Jablonné v Podještědí, Křižany, Kuřívody, Luhov u Mimoně, Markvartice v Podještědí, Mimoň, Noviny pod Ralskem, Pertoltice pod Ralskem, Stará Lípa, Stráž pod Ralskem, Velký Grunov, Velký Valtinov, Veselí nad Ploučnicí, Vítkov u Dobranova, Vlčí Důl, Žibřidice, Žizníkov  

Prameny:

Neuvedeno  

Fotografie:

Poznámka: Zpracované souhrny doporučených opatření pro evropsky významné lokality naleznete na webových stránkách Ústředního seznamu ochrany přírody http://drusop.nature.cz/portal/

(c) 2006 Natura 2000 - Oficiální webové stránky soustavy Natura 2000 v České republice, všechna práva vyhrazena. Náměty, příspěvky a připomínky zasílejte na adresu natura2000@nature.cz. Redakce stránek využívá zpravodajství z databází ČTK, jejichž obsah je chráněn autorským zákonem. Přepis, šíření, či další zpřístupňování tohoto obsahu či jeho části veřejnosti, a to jakýmkoliv způsobem, je bez předchozího souhlasu AOPK ČR výslovně zakázáno. (c) 2006 - všechna práva vyhrazena. Materiály agentury AOPK ČR nesmí být dále publikovány, vysílány, přepisovány nebo redistribuovány. Správa a redakce stránek využívá redakční systém portálového rešení SuperServer firmy RAGTOOLS.