Homepage

CZ0424030 - Bezručovo údolí

Rozloha: 1195.0762 ha
Navrhovaná kategorie ochrany: Přírodní památka - část
Biogeografická oblast - vysvětlivky: kontinentální
Souřadnice středu: 13°20'42'' v.d., 50°30'11'' s.š.
Nadmořská výška: 358 - 800 m n. m.

Mapa:

Poloha:

Údolí potoku Chomutovka v délce od Chomutova až pod vrch Hadinec (okr. Chomutov).  

Ekotop:

Geologie: Podloží je tvořeno dvojslídnými pararulami místy s porfyroblasty plagioklasu, dále homogenní křemenem a živcem bohatou pararulou, a drobně až středně zrnitou dvojslídnou či muskovitickou ortorulou.
Geomorfologie: Údolí protíná část Loučenské hornatiny a Chomutovsko - teplické pánve.
Reliéf: Hluboce zaříznuté erozní údolí s četnými skalnatými srázy a suťovými svahy. Dominantami nad údolím jsou: Skleněný vrch (796 m n. m.), Hadinec (815 m n. m.), Sedm nosů (804 m n. m.), Chlum (762 m n. m.), Kulatý vrch (690 m n. m.).
Pedologie: Hlavními půdními typy v oblasti jsou podzoly kambické, kambizemě dystrické a kambizemě modální.
Krajinná charakteristika: Horské údolí význačné rozsáhlými porosty svahových bučin v bezprostřední blízkosti průmyslové aglomerace. Horní část říčky je též druhovou lokalitou pro živočicha Maculinea nausithous a součástí je i lokalita pro rostlinný druh Pulsatilla patens (0,5 km vjv. od Krásné Lípy). Součástí území jsou také dříve existující malá zvláště chráněná území, a to: PR Buky nad Kameničkou (předmětem ochrany je pralesovitý porost bučiny) a PP Krásná Lípa (předmětem ochrany je populace Pulsatilla patens na kyselém podloží krystalinika).  

Biota:

Údolí je převážně lesnaté. Převažujícím biotopem jsou svahové acidofilní bučiny (L5.4) sv. Luzulo-Fagion, méně jsou zastoupeny acidofilní doubravy (L7.1) sv. Genisto germanicae-Quercion. V kontaktu s tokem Chomutovky se vyvíjí, ve více či méně širokém pruhu, jasanovo-olšový lužní les (L2.2) podsv. Alnenion glutinoso-incanae. V lesních porostech se maloplošně vyskytují také suťové lesy (L4) sv. Tilio-Acerion, květnaté bučiny (L5.1) podsvaz: Eu-Fagenion a dubohabřiny (L3.1) sv. Carpinion. Na skalách, balvanech a sutích maloplošně roste chudá a řídká vegetace štěrbin a drolin silikátových skal (S1.2) sv. Asplenion septentrionalis, pomístně, hlavně na skalních teráskách, i vysokostébelné trávníky (S1.3) s dominantní třtinou rákosovitou (Calamagrostis arundinaceae). Maloplošně zastoupená luční společenstva mají převážně mezofilní charakter (sv. Arrhenatherion elatioris), případně se jedná o společenstva vlhkých až podmáčených nivních půd dna údolí (sv. Calthion palustris a sv. Molinion caeruleae). Tyto vlhké louky v mozaice s drobnými lesními porosty jsou biotopem vzácného modráska bahenního (Maculinea nausithous). Housenky tohoto motýla se živí na rostlině krvavci totenu (Sanguisorba officinalis), který v těchto porostech poměrně hojně roste. Vzácně se vyskytují i porosty suchých acidofilních trávníků, vřesovišť a bylinných lemů.
Na pahorku 0,5 km VJV od obce Krásná Lípa roste kriticky ohrožený koniklec otevřený (Pulsatilla patens). Koniklec zde roste v mírném svahu v suchém acidofilním trávníku. Bezprostřední okolí tohoto místa pokrývá acidofilní doubrava.  

Kvalita a význam:

Bezručovo údolí je jedno z nejdelších a nejkrásnějších údolí Krušných hor.
Zajímavá je vertikální diferenciace porostů s chladnomilnou podhorskou složkou květeny na dně údolí a s termofilní složkou na sluncem exponovaných stráních. Zmíněná diferenciace vegetace má příčinu v rozdílné insolaci stanovišť, která je daná geomorfologickým utvářením zdejší krajiny.
Význam Bezručova údolí spočívá v relativní zachovalosti rozsáhlého komplexu typických lesních biotopů, především pak svahových bučin a doubrav. Nejcennější lesní partie zahrnuje PR Buky nad Kameničkou. Ve zdejších lesích se vyskytuje celá řada vzácných rostlinných druhů, jsou to např.: udatna lesní (Aruncus vulgaris), mléčivec alpský (Cicerbita alpina), měsíčnice vytrvalá (Lunaria rediviva), pérovník pštrosí (Matteuccia struthiopteris), pryskyřník platanolistý (Ranunculus platanifolius), lilii zlatohlávek (Lilium martagon), jedle bělokorá (Abies alba), lýkovec jedovatý (Daphne mezereum), zimostrázek alpský (Polygala chamaebuxus).
Ochranářský význam má také málo zastoupená nelesní vegetace. V lučních společenstvech roste několik vzácných druhů, jsou to např.: koprník štětinolistý (Meum athamanticum), prha arnika (Arnica montana), prstnatec bezový (Dactylorhiza sambucina), kakost krvavý (Geranium sanguineum), smldník kmínolistý (Peucedanum carvifolia), zdrojovka potoční (Montia hallii), koniklec otevřený (Pulsatilla patens). Populace posledně zmíněného druhu je jednou z 12 v České republice a jedinou lokalitou na kyselém rulovém podloží. Populaci koniklece otevřeného představuje v současné době asi 160 jedinců.
Část vlhčích lučních porostů v Bezručově údolí má význam z hlediska ochrany vzácného modráska bahenního (Maculinea nausithous).
Ze vzácných druhů ptáku v údolí hnízdí např. čáp černý (Ciconia nigra), holub doupňák (Columba oenas), výr velký (Bubo bubo).  

Zranitelnost:

Malebná krajina s množstvím zajímavých květin, hub a zvířat, malá vzdálenost lokality od města Chomutov a snadná dostupnost láká jak cyklisty, motoristy, tak i pěší návštěvníky v každé roční době. Jedinečnost přírodní scenérie však ohrožují negativní projevy turistiky, ať už to jsou bezohlední lidé, vandalové, nebo motoristé. Krom toho se negativně na krajině podílí také přírodní sukcese – zarůstání luk náletovými dřevinami a expanze konkurenčně zdatných plevelů.
V současné době probíhají v údolí rekonstrukce řečiště a břehů a připravuje se realizace projektu příměstského rekreačního areálu města Chomutova. Značné škody podél toku Chomutovky napáchala činnost s. p. Povodí Ohře, jedná se hlavně o devastaci lužních porostů a hrubé zásahy do původně přirozeného koryta toku.
Významným nebezpečím je také nevhodné lesní hospodaření spojené s výsadbou plantáží geograficky nepůvodních druhů dřevin.
Na lokalitě koniklece otevřeného (Pulsatilla patens) u Krásné Lípy se po upuštění od pastvy projevila přirozená sukcese - zarůstání keři a stromovým náletem. Populace byla v minulosti vystavena negativním tlakům veřejnosti - docházelo k přímé likvidaci rostlin sběrem. Tento negativní faktor byl eliminován instalací vysokého drátěného pletiva se zámkem. V současné době se na celé ploše s výskytem konikleců šíří metlička křivolaká (Avenella flexuosa). Obecně dochází k eutrofizaci půdy.
Potenciální ohrožení lokality modráska bahenního (Maculinea nausithous) je možno vidět v případné aplikaci insekticidů, podmínky na lokalitě mohou být v budoucnu zhoršeny rovněž zarůstáním kvůli absenci managementu.  

Management:

Potřebné zásahy pro lokalitu koniklece otevřeného (Pulsatilla patens) VJV od Krásné Lípy:
1. Kosení travních porostů po odkvětu a vysemenění konikleců (květen - pol. června).
2. Rozrušování půdního pokryvu (drnu) v blízkosti trsů za účelem snadné ecese.
3. Zpracování záchranného programu za účelem posílení populace koniklece otevřeného.
Eliminace kulturních výsadeb smrku a jiných geograficky nepůvodních dřevin a jejich postupná náhrada dřevinami, jejichž druhové složení více odpovídá druhovému složení rekonstruované přirozené lesní vegetace.
Kosení vlhkých a podmáčených luk. Péče o ostatní luční porosty.
Management území s výskytem modráska bahenního (Maculinea nausithous) by se měl zaměřit na zachování vhodného vodního režimu na lokalitách, tzn. zamezení odvodňování luk, zasypáváním sníženin. Vhodné jsou úpravy vodního režimu na lokalitách, v minulosti nevhodně meliorovaných (např. výstavba hrázek na kanálech vedených loukami). U lokalit silně zamokřených je možné provést povrchové odvodnění do hloubky 15-30 cm v závislosti na výšce hladiny podzemní vody, aby v důsledku zamokření nedocházelo k vývoji vlhkomilnějších společenstev.
Nevhodné jsou chemické zásahy (hnojení, insekticidy).
Louky je nutno pravidelně kosit před dobou letu imág, tedy v době "normální" červnové senoseče, nikoli však později. Absolutně nepřípustná je druhá seč (otava). Sečení, nejlépe ruční, musí být prováděno nikoli celoplošně, ale mozaikovitě, v pruzích, šachovnicově, případně s ponechanými širokými lemy (kosené části střídat obrok).
Konflikt mezi managementem stanovišť a managementem koniklece otevřeného neexistuje.
Management vlhkých pcháčových luk a tužebníkových lad je nutné podřídit managementu modráska bahenního. Tedy kosit pouze 1x ročně v červnu (před dobou letu imág).  

Možné střety zájmu:

Neuvedeno  

Stanoviště:

Stanoviště - přehled

Celková rozloha lokality:%ha: 1195.0762
Z toho prioritních naturových biotopů: 5.3363.7077
Z toho neprioritních naturových biotopů: 60.02717.3395
Z toho ostatních přírodních biotopů: 11.71139.9846
Z toho X biotopů: 21.77260.1696
Z toho nereklasifikovaných biotopů: 0

Zobrazovaná data rozloh stanovišť a biotopů odpovídají informacím o stavu při vyhlášení lokality a jsou rovněž shodná s daty zasílanými Evropské komisi formou standardního datového formuláře.
Aktuální data je možné získat na AOPK ČR (pavla.trachtova@nature.cz)

Naturové biotopy:

Stanoviště/BiotopRozloha (ha)Podíl (%)R/Z/GPředmět ochrany
4030Evropská suchá vřesoviště 1.91150.15B/B/-Ne
T8.2B Sekundární podhorská a horská vřesoviště bez výskytu jalovce obecného (Juniperus communis)1.91150.15B/B/-
6210Polopřirozené suché trávníky a facie křovin na vápnitých podložích (Festuco-Brometalia) 0.08230.00B/B/-Ne
T3.5B Acidofilní suché trávníky bez význačného výskytu vstavačovitých0.08230.00B/B/-
6410Bezkolencové louky na vápnitých, rašelinných nebo hlinito-jílovitých půdách (Molinion caeruleae)0.36250.03B/B/-Ne
T1.9 Střídavě vlhké bezkolencové louky0.36250.03B/B/-
6430Vlhkomilná vysokobylinná lemová společenstva nížin a horského až alpínského stupně 7.37720.61C/C/-Ne
M5 Devětsilové lemy horských potoků0.01880.00A/A/-
T1.6 Vlhká tužebníková lada7.35840.61C/C/-
6510Extenzivní sečené louky nížin až podhůří (Arrhenatherion, Brachypodio-Centaureion nemoralis) 15.14931.26C/C/-Ne
T1.1 Mezofilní ovsíkové louky15.14931.26C/C/-
6520Horské sečené louky 0.13440.01C/C/-Ne
T1.2 Horské trojštětové louky0.13440.01C/C/-
8220Chasmofytická vegetace silikátových skalnatých svahů 8.18920.68C/C/CAno
S1.2 Štěrbinová vegetace silikátových skal a drolin8.18920.68C/C/C
9110Bučiny asociace Luzulo-Fagetum 565.588547.32B/B/BAno
L5.4 Acidofilní bučiny565.588547.32B/B/B
9130Bučiny asociace Asperulo-Fagetum 74.33496.22B/C/CAno
L5.1 Květnaté bučiny74.33496.22B/C/C
9170Dubohabřiny asociace Galio-Carpinetum 18.66261.56B/C/-Ne
L3.1 Hercynské dubohabřiny18.66261.56B/C/-
9180Lesy svazu Tilio-Acerion na svazích, sutích a v roklích 33.7292.82B/B/BAno
L4 Suťové lesy33.72902.82B/B/B
91E0Smíšené jasanovo-olšové lužní lesy temperátní a boreální Evropy (Alno-Padion, Alnion incanae, Salicion albae) 29.97872.50B/A/CAno
L2.2A Údolní jasanovo-olšové luhy, typické porosty29.97872.50B/A/C
9410Acidofilní smrčiny (Vaccinio-Piceetea) 25.54712.13C/C/-Ne
L9.1 Horské třtinové smrčiny23.50781.96C/C/-
L9.2B Podmáčené smrčiny2.03930.17C/C/-

Ostatní přírodní biotopy

BiotopRozloha (ha)Podíl(%)R/Z
K3 Vysoké mezofilní a xerofilní křoviny1.57070.13C/C
L2.2B Potoční a degradované jasanovo-olšové luhy13.58491.13C/B
L7.1 Suché acidofilní doubravy110.80559.27B/B
S1.3 Vysokostébelné trávníky skalních terásek0.38560.03C/C
T1.3 Poháňkové pastviny1.23960.10B/B
T1.5 Vlhké pcháčové louky12.17461.01C/B
T4.1 Suché bylinné lemy0.22370.01A/A

Biotopy řady X

BiotopRozloha (ha)Podíl (%)
X1 Urbanizovaná území4.60810.38
X2 Intenzivně obhospodařovaná pole2.62780.21
X3 Extenzivně obhospodařovaná pole1.81850.15
X4 Trvalé zemědělské kultury0.37280.03
X5 Intenzivně obhospodařované louky0.28730.02
X6 Antropogenní plochy se sporadickou vegetací mimo sídla1.19610.10
X7 Ruderální bylinná vegetace mimo sídla3.27120.27
X9A Lesní kultury s nepůvodními jehličnatými dřevinami211.983517.73
X9B Lesní kultury s nepůvodními listnatými dřevinami23.01921.92
X10 Paseky s podrostem původního lesa0.23930.02
X11 Paseky s nitrofilní vegetací0.18090.01
X12 Nálety pionýrských dřevin3.17430.26
X13 Nelesní stromové výsadby mimo sídla0.23710.01
X14 Vodní toky a nádrže bez ochranářsky významné vegetace7.15350.59
 

Druhy - Rostliny:

Stálá populace Zastavující se Zimující Hnízdící
Podíl populace Zachovalost Izolace Celkové hodnocení
koniklec otevřený160
Pulsatilla patensBBCB
 

Druhy - Živočichové:

Stálá populace Zastavující se Zimující Hnízdící
Podíl populace Zachovalost Izolace Celkové hodnocení
modrásek bahenníP
Maculinea nausithousCBCC
modrásek očkovanýP
Maculinea teleiusCBCB
 

Kraje a katastrální území:

Kraj Ústecký kraj:

Bečov, Blatno u Chomutova, Domina, Hrádečná, Chomutov I, Chomutov II, Krásná Lípa u Křimova, Menhartice u Křimova, Suchdol u Křimova  

Prameny:

Procházka F. [ed]Černý a červený seznam cévnatých rostlin České republiky (stav v roce 2000). - AOPK ČR, Praha, Příroda: 18, 146 s.2001
Čeřovský J. a kol.Červená kniha ohrožených a vzácných druhů rostlin a živočichů ČR a SR. Vol. 5. Vyšší rostliny.- Príroda a.s., Bratislava, 456 p.1999
Fišer R.Závěrečná zpráva mapování biotopů soustavy NATURA 2000, Hradiště–U0107. - Ms. Depon. in: AOPK ČR, Praha.2002
Kubát K.Pulsatilla patens (L.) Mill. V České republice.- Severočes. Přír., Litoměřice, 30:5-10.1997
Lorber J.Historie jedné lokality.- Severočes. přír., Litoměřice, 30:1-3.1997
Mackovčin P. /ed./Ústecko, Chráněná území ČR, Svazek 1.- AOPK ČR, Praha, 350 p.1999
Podhajská Z.Kriticky ohrožené druhy rostlin v ČSR. Koniklec otevřený - Pulsatilla patens (L.) Mill.- Památ. Přír., Praha, 10/8, 3 p.1985
Chytrý M., Kučera T. et Kočí M.Katalog biotopů České republiky. - AOPK ČR, 307 str, Praha.2001
Neuhäuslová Z. et al.Mapa potenciální přirozené vegetace České republiky. - Academia, 341 str., 1 mapový list, Praha.2001
Ondráček Č.Závěrečná zpráva z mapování biotopů - Krušné hory - Načetín. - MS, Archiv AOPK ČR, 9 str.2002
Ondráček Č.Závěrečná zpráva z mapování biotopů - Krušné hory - Boleboř. - MS, Archiv AOPK ČR, 9 str.2002
Roth J.Závěrečná zpráva z mapování biotopů - Bezručovo údolí. - MS, Archiv AOPK ČR, 8 str.2001
Roth J.Závěrečná zpráva z mapování biotopů - Krušné hory - Chomutov. - MS, Archiv AOPK ČR, 12 str.2002
Tyráček J., Malkovský M. et Schovánek P.Přehledná geologická mapa severočeské hnědouhelné pánve a jejího okolí. - Ústřední ústav geologický, 1 list, Praha.1990
Demek J. et al.Zeměpisný lexikon ČSR - Hory a nížiny. - Academia, 584 str., Praha.1987
Jaroš P., Ondráček Č., Tejrovský V., Chobot K. et Čeřovský V.Lokality soustavy NATURA 2000 v okrese Chomutov. - dosud nepublikováno
 

Fotografie:

Poznámka: Zpracované souhrny doporučených opatření pro evropsky významné lokality naleznete na webových stránkách Ústředního seznamu ochrany přírody http://drusop.nature.cz/portal/

(c) 2006 Natura 2000 - Oficiální webové stránky soustavy Natura 2000 v České republice, všechna práva vyhrazena. Náměty, příspěvky a připomínky zasílejte na adresu natura2000@nature.cz. Redakce stránek využívá zpravodajství z databází ČTK, jejichž obsah je chráněn autorským zákonem. Přepis, šíření, či další zpřístupňování tohoto obsahu či jeho části veřejnosti, a to jakýmkoliv způsobem, je bez předchozího souhlasu AOPK ČR výslovně zakázáno. (c) 2006 - všechna práva vyhrazena. Materiály agentury AOPK ČR nesmí být dále publikovány, vysílány, přepisovány nebo redistribuovány. Správa a redakce stránek využívá redakční systém portálového rešení SuperServer firmy RAGTOOLS.