Homepage

CZ0422075 - Borečský vrch

Rozloha: 34.1356 ha
Navrhovaná kategorie ochrany:
Biogeografická oblast - vysvětlivky: kontinentální
Souřadnice středu: 13°59'17'' v.d., 50°30'51'' s.š.
Nadmořská výška: 330 - 411 m n. m.

Mapa:

Poloha:

Převážně zalesněný Borečský vrch se zdvihá mezi obcemi Boreč a Režný Újezd, asi 4,5 km západně od Lovosic. Součástí lokality je národní přírodní památka Borečský vrch.  

Ekotop:

Geologie: Většina povrchu je kryta deskovitou sutí znělcovou, zčásti zpevněnou, zčásti volnou. Rozsáhlé souvislé plochy volných sutí jsou zejména na severním svahu, menší nesouvislé plochy volných sutí pak na východním svahu. Velké bloky horniny sbíhají hluboko k úpatí kopce. Na západní straně, kde je svah výrazně příkřejší, vystupují skupiny skalek a svislá lomová stěna opuštěného lomu. V sutích a puklinách vlastního sopečného tělesa zůstává vzduch relativně stálé teploty. V zimním období vystupuje teplý vzduch nahoru a vytváří teplé výdechy - ventaroly. V letním období klesá studený vzduch dolů a vyvěrá na úpatí sutě v tzv. ledových jamách.
Geomorfologie: Lokalita se nachází v Kostomlateckém středohoří, které tvoří střední část Milešovského středohoří.
Pedologie: Půdy se rychle střídají podle svahu a expozice, především eutrofní kambizemě a rankery s pararendzinami.
Reliéf: Borečský vrch (449 m n. m.) představuje téměř střed východní části Milešovského středohoří. Je to morfologicky dokonalá kupa - geologicky vypreparovaný trachytický lakolit, vystupující z mírně zvlněného terénu křídové tabule.
Krajinná charakteristika: Klasická lokalita ventarol, výronů teplého vzduchu v zimních obdobích z horních, částečně uměle rozšířených vyústění puklinového systému kopce. Na specifické mikroklimatické poměry je vázána přítomnost rostlinných a živočišných druhů, nesnášejících pokles teploty.
V mozaice volných pohyblivých sutí i sutí zazeměných se střídají lesní porosty s nelesními porosty - suchých trávníků, skal a sutí, na všech expozicích.  

Biota:

V lesních porostech převládají hercynské dubohabřiny (L3.1), které místy střídají suťové lesy (L4). Na skalách a sutích se vyskytují štěrbinové vegetace silikátových skal a drolin (S1.2), vysokostébelnaté trávníky skalních terásek (S1.3), vegetace pohyblivých sutí (S2B), bazifilní vegetace efemér a sukulentů (T6.1), skalní vegetace s kostřavou sivou (T3.1) a nízkými xerofilními křovinami (K4A). Při SV, V, JV úpatí můžeme nalézt i širokolisté suché trávníky (T3.4).
Borečský vrch je významnou lokalitou reliktních chladnomilných společenstev (Saxifraga rosacea) s nálety lísky (Corylus avellana), jeřábu (Sorbus sp.), buku lesního (Fagus sylvatica), břízy bělokoré (Betula pendula), lípy velkolisté (Tilia platyphyllos) a keři rybíz alpínský (Ribes alpinum), růže převislá (Rosa pendulina). V podrostu mařinka vonná (Galium odoratum), strdivka nící (Melica nutans), tolita lékařská (Vincetoxicum hirundinaria). Zastínění dřevinami není velké. Lokalita hostí stálou populaci koniklece otevřeného (Pulsatilla patens).  

Kvalita a význam:

Zachovalá lesní společenstva dubohabřin a suťových lesů, společně s velmi zachovalými a reprezentativními společenstvy skal a sutí a skalní štěrbinové vegetace. Na specifické mikroklimatické poměry (výrony teplého, vlhkého vzduchu v zimním období) je vázána přítomnost rostlinných a živočišných druhů nesnášejících pokles teplot pod O° C a druhů aktivních v chladném ročním období. Zároveň je Borečský vrch význačnou lokalitou reliktních chladnomilných společenstev odpovídajících drsnému klimatu poslední doby ledové. V rámci ČR je pozoruhodný výskyt středomořské játrovky borečky vzácné (Targionia hypophylla) na stěnách vyhloubených otvorů - rozšířených ve vyústění puklin na temeni kopce. Jejich spodní vyústění při úpatí pokrývají polštáře lomikamene trsnatého (Saxifraga rosacea). Celostátní význam lokality je dán mj. velkou koncentrací vzácných a zvláště chráněných druhů rostlin a živočichů.
Svahy vrchu hostí bohatství vzácných druhů rostlin - např.: koniklec otevřený (Pulsatilla patens), hvozdík pyšný (Dianthus superbus), kosatec bezlistý (Iris aphylla), řeřišničník skalní (Cardaminopsis petraea), pomněnka úzkolistá (Myosotis stenophylla) aj. V zimním období lze v místech výronů teplého vzduchu spatřit aktivní jedince mloka skvrnitého (Salamandra salamandra).
Jedna z mála relativně početných lokalit druhu koniklece otevřeného (Pulsatilla patens). Populace je svou stabilitou počtu rostlin i kvetoucích jedinců perspektivní. Celkový počet individuí činí 130 rostlin. Plocha populace činí 0,3 ha.  

Zranitelnost:

Biotopy koniklece otevřeného (Pulsatilla patens) předpokládaně nejsou ohroženy zastíněním náletových dřevin: lípa velkolistá (Tilia platyphyllos), jeřáb (Sorbus sp.), bříza bělokorá (Betula pendula) a další, velmi pomalu se šířících na okolních postupně zazemňovaných sutích.  

Management:

Plochy mimo lesní porosty ponechávány samovolnému vývoji bez speciálních zásahů.
Lesní porosty. Za příznivých okolností lze uplatnit samovolný přirozený vývoj, jen s občasným usměrněním. Při vysokém tlaku zvěře, nebo kalamitním průběhu trachomykózního onemocnění, bude nutná umělá obnova do vznikajících mezer, nejvhodněji miskovou síjí (dub, habr, lípa). Postup obnovy by sledoval postup rozpadu porostů.
V území nebyl doposud prováděn žádný managementový zásah ve prospěch koniklece otevřeného (Pulsatilla patens). V případě zahušťování porostu břízy bělokoré (Betula pendula) a dalších dřevin nebo expanze některého druhu bude vhodným opatřením redukce množství dřevin a prosvětlení lokality spolu s odstraněním zbytků z lokality.  

Možné střety zájmu:

Neuvedeno  

Stanoviště:

Stanoviště - přehled

Celková rozloha lokality:%ha: 34.1356
Z toho prioritních naturových biotopů: 11.984.0914
Z toho neprioritních naturových biotopů: 72.6624.8035
Z toho ostatních přírodních biotopů: 4.281.4635
Z toho X biotopů: 11.063.7772
Z toho nereklasifikovaných biotopů: 0

Zobrazovaná data rozloh stanovišť a biotopů odpovídají informacím o stavu při vyhlášení lokality a jsou rovněž shodná s daty zasílanými Evropské komisi formou standardního datového formuláře.
Aktuální data je možné získat na AOPK ČR (pavla.trachtova@nature.cz)

Naturové biotopy:

Stanoviště/BiotopRozloha (ha)Podíl (%)R/Z/GPředmět ochrany
40A0Kontinentální opadavé křoviny 0.12740.37A/A/AAno
K4A Nízké xerofilní křoviny - porosty se skalníky (Cotoneaster spp.)0.12740.37A/A/A
6110Vápnité nebo bazické skalní trávníky (Alysso-Sedion albi)0.11320.33B/A/-Ne
T6.2B Bazifilní vegetace efemér a sukulentů bez převahy netřesku výběžkatého0.11320.33B/A/-
6190Panonské skalní trávníky (Stipo-Festucetalia pallentis) 0.16990.49A/A/-Ne
T3.1 Skalní vegetace s kostřavou sivou (Festuca pallens)0.16990.49A/A/-
6210Polopřirozené suché trávníky a facie křovin na vápnitých podložích (Festuco-Brometalia) 2.56967.52B/B/AAno
T3.4D Širokolisté suché trávníky bez význačného výskytu vstavačovitých a bez jalovce obecného (Juniperus communis)2.56967.52B/B/A
6510Extenzivní sečené louky nížin až podhůří (Arrhenatherion, Brachypodio-Centaureion nemoralis) 3.02798.87C/B/CAno
T1.1 Mezofilní ovsíkové louky3.02798.87C/B/C
8150Středoevropské silikátové sutě 0.43621.27A/A/-Ne
S2B Pohyblivé sutě silikátových hornin0.43621.27A/A/-
8220Chasmofytická vegetace silikátových skalnatých svahů 0.65731.92A/A/AAno
S1.2 Štěrbinová vegetace silikátových skal a drolin0.65731.92A/A/A
9170Dubohabřiny asociace Galio-Carpinetum 17.942652.56B/A/-Ne
L3.1 Hercynské dubohabřiny17.942652.56B/A/-
9180Lesy svazu Tilio-Acerion na svazích, sutích a v roklích 3.850811.28B/A/-Ne
L4 Suťové lesy3.850811.28B/A/-

Ostatní přírodní biotopy

BiotopRozloha (ha)Podíl(%)R/Z
K3 Vysoké mezofilní a xerofilní křoviny0.37481.09B/B
S1.3 Vysokostébelné trávníky skalních terásek0.79152.31B/A
T4.1 Suché bylinné lemy0.29720.87B/A

Biotopy řady X

BiotopRozloha (ha)Podíl (%)
X2 Intenzivně obhospodařovaná pole3.482810.20
X11 Paseky s nitrofilní vegetací0.29440.86
 

Druhy - Rostliny:

Stálá populace Zastavující se Zimující Hnízdící
Podíl populace Zachovalost Izolace Celkové hodnocení
koniklec otevřený130
Pulsatilla patensBBAB
 

Druhy - Živočichové:

Nejsou předmětem ochrany.  

Kraje a katastrální území:

Kraj Ústecký kraj:

Boreč u Lovosic  

Prameny:

Korecký JiříInventarizační průzkum lesnický SPR Borečský vrch, pg. 18, foto. -Ms., depon. Správa CHKO České středohoří, Litoměřice.1984
Šimr J.SPR Borečský vrch. Vlastivědný sborník Litoměřicka, 1964:pgs.: 41 - 45, 2 foto, 1 diagram.1964
SCHKO České středohoříRezervační kniha - NPP Borečský vrch, Správa CHKO České středohoří
Demek J. a kolektivZeměpisný lexikon ČSR, Hory a nížiny, Academia, Praha, 584 str.1987
Hrouda L.u0042cs, U0042CS - Závěrečná zpráva z mapování Natura 2000, depon. in AOPK ČR, Praha.2001
AOPK ČRChráněná území ČR, Ústecko, Agentura ochrany přírody a krajiny ČR, Praha, 280. str.1999
Cajz V., Mlčoch B. a kolektivČeské středohoří, Geologická a přírodovědná mapa 1: 100 000, Český geologický ústav, Praha, 154 str.1996
Chytrý M., Kučera T., Kočí M.Katalog biotopů České republiky, 304 str., Agentura ochrany přírody a krajiny ČR, Praha.2001
 

Fotografie:

Poznámka: Zpracované souhrny doporučených opatření pro evropsky významné lokality naleznete na webových stránkách Ústředního seznamu ochrany přírody http://drusop.nature.cz/portal/

(c) 2006 Natura 2000 - Oficiální webové stránky soustavy Natura 2000 v České republice, všechna práva vyhrazena. Náměty, příspěvky a připomínky zasílejte na adresu natura2000@nature.cz. Redakce stránek využívá zpravodajství z databází ČTK, jejichž obsah je chráněn autorským zákonem. Přepis, šíření, či další zpřístupňování tohoto obsahu či jeho části veřejnosti, a to jakýmkoliv způsobem, je bez předchozího souhlasu AOPK ČR výslovně zakázáno. (c) 2006 - všechna práva vyhrazena. Materiály agentury AOPK ČR nesmí být dále publikovány, vysílány, přepisovány nebo redistribuovány. Správa a redakce stránek využívá redakční systém portálového rešení SuperServer firmy RAGTOOLS.