Homepage

CZ0510028 - Ralsko

Rozloha: 183.5031 ha
Navrhovaná kategorie ochrany:
Biogeografická oblast - vysvětlivky: kontinentální
Souřadnice středu: 14°45'47'' v.d., 50°40'24'' s.š.
Nadmořská výška: 350 - 696 m n. m.

Mapa:

Poloha:

Neovulkanický vrch Ralsko 3,5 km severovýchodně od Mimoně. Katastrální území: Noviny pod Ralskem, Svébořice, Vranov pod Ralskem. Lokalita zahrnuje PR Ralsko a PP Vranovské skály.
 

Ekotop:

Geologie: Mohutnou podnož tvoří převážně středně zrnité, místy kaolinické a jílovité pískovce jizerského souvrství (střední až svrchní turon), jimiž prorážejí neovulkanická tělesa. Vlastní skalnatý vrchol je budován sodalitickým tefritem, jihozápadně vystupuje menší těleso olivinického bazaltu. Svahy dále prorážejí menší žíly nerozlišených bazaltických hornin. Vyšší stupeň svahů je překryt hlinitokamenitými a písčitokamenitými deluvii.
Geomorfologie: Celek Ralská pahorkatina, podcelek Zákupská pahorkatina, okrsek Cvikovská pahorkatina. Jde o jihovýchodní výběžek této jednotky, v jehož kontaktu vystupují další části Zákupské pahorkatiny: na západě Českolipská kotlina, na (jiho) východě Kotelská vrchovina a na severovýchodě Strážská kotlina.
Reliéf: Ralsko (696 m n. m.) je nejvyšším vrchem Ralské pahorkatiny. Ralsko je poměrně souměrným, izolovaně stojícím vrchem, zakončeným strmým skalnatým a suťovým kuželem. Pískovcová podnož je erozně zbrázděna a v četných terénních zářezech až roklích je obnaženo pískovcové podloží v podobě skalních stěn či výrazněji vystupujících skalních útvarů. Jejich největší koncentrace je při jihozápadním úpatí u Vranova pod Ralskem – Vranovské skály. Vyšší stupeň svahů je překryt neovulkanickou sutí, více či méně zazemněnou. Neovulkanický vrchol je skalnatý, s mrazovými sruby, pod nimiž se nacházejí rozlehlá otevřená suťová pole. Vrchol je dotvořen zříceninou gotického hradu.
Pedologie: Při úpatí se nachází typická kambizem, která záhy přechází do arenické kambizemě až arenického podzolu, vyšší stupeň svahů zaujímá ranker a litozem. Litozem odlišných vlastností je přítomna i na zvětralině pískovcových skal. V oblasti Vranovských skal je možné vylišit též pararendzinu.
Krajinná charakteristika: Ralsko je dominantou regionálního významu (nejvyšší kóta Ralské pahorkatiny), k čemuž přispívá i všesměrná izolovanost vrchu a jeho charakteristická zašpičatělá silueta. Impozantní jsou skalní výchozy, otevřená suťová pole a hradní zřícenina na vrcholu. V detailu upoutají pozornost pískovcové skály v nižších svahových stupních, turisticky atraktivní jsou Vranovské skály s Juliinou vyhlídkou. Úbočí Ralska jsou souvisle zalesněna (s výjimkou nižších východních svahů, které byly odlesněny při budování dolu chemické těžby), přičemž les má do značné míry přirozený charakter.  

Biota:

Lokalita s výraznou převahou lesních biotopů. Na Ralsku jsou nejčastějším biotopem květnaté bučiny (L5.1), které v nižších polohách volně přecházejí do bučin acidofilních (L5.4). Fytocenologicky se jedná o porosty as. Dentario enneaphylli-Fagetum (zejména ve východním a severním úbočí) a Melico-Fagetum (v jižním a západním úbočí). V exponovaných polohách vrcholového kuželu a s přesahy níže do východního svahu jsou rozšířeny suťové lesy (L4) as. Mercuriali-Fraxinetum a Lunario-Aceretum. V bylinném patře se poměrně hojně vyskytují mj. česnek medvědí (Allium ursinum), árón plamatý (Arum maculatum), dymnivka plná (Corydalis cava), dymnivka bobovitá (Corydalis intermedia), lilie zlatohlavá (Lilium martagon), měsíčnice vytrvalá (Lunaria rediviva). V zasuťovaných svazích pod vrcholem se stromový porost rozvolňuje a přechází do primárního bezlesí otevřených sutí a skal (S1.2) a reliktních vysokostébelných trávníků s třtinou chloupkatou (Calamagrostis villosa) i třtinou rákosovitou (Calamagrostis arundinacea). Na vrcholových skalách jsou vyvinuta společenstva s kostřavou sivou (Festuca pallens) a sporadicky zde vystupují další vzácné druhy: česnek tuhý (Allium strictum), skalník celokrajný (Cotoneaster integerrimus), nezvěstné jsou hvězdnice alpská (Aster alpinus) a kapradinka skalní (Woodsia ilvensis). Jižně od vrcholu je maloplošně zachována reliktní teplomilná doubrava (L6.5-L6.1). V nižších polohách úbočí při výchozech pískovců jsou maloplošně vyvinuty přechody acidofilních bučin do boreokontinentálních borů (L8.1). Při jižním úpatí Ralska jsou na vápnitých pískovcích vyvinuty pozoruhodné bukové bory s teplomilnými a bazifilními prvky - válečka prapořitá (Brachypodium pinnatum), zvonek broskvolistý (Campanula persicifolia), chrpa čekánek (Centaurea scabiosa), smldník bahenní (Peucedanum palustre), kokořík vonný (Polygonatum odoratum), silenka nicí (Silene nutans), jetel alpínský (Trifolium alpestre) aj.; dále se nacházejí skalní bezlesí mj. s porosty as. Festuco glaucae-Sedetum acris.

Lokalita je zajímavá zejména z hlediska výskytu reliktní entomofauny. Rozsáhlá suťová pole obývají mj. reliktní střevlíci Leistus montanus kultianus a Pterostichus negligens. Ve zbytcích přirozených lesních porostů s převahou buku žijí další reliktní druhy brouků, např. zvláště chráněný střevlík nepravidelný (Carabus irregularis).
Nedávno zde byla ověřena slabá populace kriticky ohroženého tesaříka alpského (Rosalia alpina) nalezeného zde již v 70. letech minulého století. Zaznamenán je i výskyt zvláště chráněných druhů motýlů – otakárka fenyklového (Papilio machaon) a bělopáska topolového (Limenitis populi), dále pak vzácného teplomilného krasce Lamprodila rutilans a vzácného tesaříka Leptura scutellata.
V posledních letech bylo potvrzeno hnízdění krkavce velkého (Corvus corax), výra velkého (Bubo bubo), z minulosti též sokola stěhovavého (Falco peregrinus). Posledně jmenovaný kriticky ohrožený druh zde byl pozorován i v roce 2011. Staré porosty listnatých stromů jsou významné jako hnízdiště dutinových druhů ptáků. Ze vzácnějších druhů zde bylo recentně potvrzeno hnízdění holuba doupňáka (Columba oenas), lejska bělokrkého (Ficedula albicollis), datla černého (Dryocopus martius) nebo žluny zelené (Picus viridis), pozorován byl v roce 2013 i lejsek malý (Ficedula parva).
 

Kvalita a význam:

Ralsko je nejvýraznějším vrchem poměrně rozsáhlého území Ralské pahorkatiny. Hlavní hodnotu představují na jedné straně kvalitní lesní ekosystémy zachovalé na velké ploše, na straně druhé primární bezlesí skalních výchozů (neovulkanitů i pískovců) se vzácnou reliktní květenou: hvězdnice alpská (Aster alpinus) – déle nezvěstná, česnek tuhý (Allium strictum), medvědice lékařská (Arctostaphylos uva-ursi), ostřice tlapkatá velkonohá (Carex pediformis subsp. macroura), kapradinka skalní (Woodsia ilvensis) aj. Z dalších významných druhů jsou zde zastoupeny např. árón plamatý (Arum maculatum), dymnivka bobovitá (Corydalis intermedia), netřeskovec výběžkatý (Jovibarba globifera), lilie zlatohlavá (Lilium martagon), měsíčnice vytrvalá (Lunaria rediviva).  

Zranitelnost:

Lesy na Ralsku jsou potenciálně ohroženy necitlivým lesním hospodařením – holosečnou obnovou lesů s případným zaváděním smrku a modřínu. Rizikovým faktorem je i početné stádo muflonů, které znemožňuje přirozenou obnovu lesů (zvláště v exponovaných suťových polohách) a do jisté míry decimuje i bylinné patro. Na vrcholu Ralska a na Vranovských skalách se značně projevuje i turistická zátěž – na Ralsku jí patrně lze přičítat zánik lokality hvězdnice alpské (Aster alpinus). V minulosti zde rušivý vliv turistů „nahrazovala“ přítomnost sovětských vojáků (Ralsko bylo součástí stejnojmenného vojenského újezdu).  

Management:

Neuvedeno  

Možné střety zájmu:

Neuvedeno  

Stanoviště:

Stanoviště - přehled

Celková rozloha lokality:%ha: 183.5031
Z toho prioritních naturových biotopů: 9.2917.0633
Z toho neprioritních naturových biotopů: 60.07110.2427
Z toho ostatních přírodních biotopů: 2.414.4314
Z toho X biotopů: 6.5111.958
Z toho nereklasifikovaných biotopů: 0

Zobrazovaná data rozloh stanovišť a biotopů odpovídají informacím o stavu při vyhlášení lokality a jsou rovněž shodná s daty zasílanými Evropské komisi formou standardního datového formuláře.
Aktuální data je možné získat na AOPK ČR (pavla.trachtova@nature.cz)

Naturové biotopy:

Stanoviště/BiotopRozloha (ha)Podíl (%)R/Z/GPředmět ochrany
6190Panonské skalní trávníky (Stipo-Festucetalia pallentis) 0.23010.12B/B/-Ne
T3.1 Skalní vegetace s kostřavou sivou (Festuca pallens)0.23010.12B/B/-
6210Polopřirozené suché trávníky a facie křovin na vápnitých podložích (Festuco-Brometalia) 0.08730.04B/A/-Ne
T3.4D Širokolisté suché trávníky bez význačného výskytu vstavačovitých a bez jalovce obecného (Juniperus communis)0.08730.04B/A/-
6510Extenzivní sečené louky nížin až podhůří (Arrhenatherion, Brachypodio-Centaureion nemoralis) 0.50440.27C/B/-Ne
T1.1 Mezofilní ovsíkové louky0.50440.27C/B/-
8150Středoevropské silikátové sutě 2.74351.49A/B/-Ne
S2B Pohyblivé sutě silikátových hornin2.74351.49A/B/-
9110Bučiny asociace Luzulo-Fagetum 21.109111.50B/B/BAno
L5.4 Acidofilní bučiny21.109111.50B/B/B
9130Bučiny asociace Asperulo-Fagetum 85.568346.63A/B/AAno
L5.1 Květnaté bučiny
Management: Odstranit stádo muflonů, které znemožňuje přirozenou obnovu bučin.
85.568346.63A/B/A
9180Lesy svazu Tilio-Acerion na svazích, sutích a v roklích 17.03339.28A/B/BAno
L4 Suťové lesy
Management: Omezit početnost stádo muflonů, které decimuje zmlazení dřevin i bylinný podrost.
17.03339.28A/B/B
91H0Panonské šípákové doubravy 0.030.01B/A/-Ne
L6.1 Perialpidské bazifilní teplomilné doubravy0.03000.01B/A/-

Ostatní přírodní biotopy

BiotopRozloha (ha)Podíl(%)R/Z
K3 Vysoké mezofilní a xerofilní křoviny0.16130.08B/A
L7.1 Suché acidofilní doubravy0.05000.02B/A
L8.1B Boreokontinentální bory bez lišejníků3.51871.91A/A
R1.4 Lesní prameniště bez tvorby pěnovců0.11500.06C/B
T4.1 Suché bylinné lemy0.19830.10B/B
T4.2 Mezofilní bylinné lemy0.38810.21C/B

Biotopy řady X

BiotopRozloha (ha)Podíl (%)
X1 Urbanizovaná území0.09060.04
X5 Intenzivně obhospodařované louky0.07480.04
X7 Ruderální bylinná vegetace mimo sídla0.19740.10
X9A Lesní kultury s nepůvodními jehličnatými dřevinami8.34344.54
X10 Paseky s podrostem původního lesa1.25360.68
X12 Nálety pionýrských dřevin1.99821.08
 

Druhy - Rostliny:

Nejsou předmětem ochrany.  

Druhy - Živočichové:

Nejsou předmětem ochrany.  

Kraje a katastrální území:

Kraj Liberecký kraj:

Noviny pod Ralskem, Svébořice, Vranov pod Ralskem  

Prameny:

Firbas F.Studie über den Standortscharakter auf Sandstein und Basalt. (Ansiedlung und Lebensverhältnisse der Gefäßpflanzen in der Felsflur des Rollberges in Nord-böhmen.) – Beih. Bot. Cbl., Prag – Dresden, 44B: 179 – 198.1924
Husáková J. & al.Posouzení problematiky ekologických škod, způsobených sovětskou armádou ve VVP Ralsko, zvláště pak na chráněných částech přírody z hlediska botaniky. – Ms., Botanický ústav AV ČR, Průhonice u Prahy.1991
Charvát F. [ed.] & al.Ochranářský průzkum Hamr. – Ms., Tis, Praha.1974
Petříček V. & Sýkora T.Státní přírodní rezervace Ralsko. – Ochr. Přír., Praha. 7: 152-155.1973
Rychtařík P.Plán péče o přírodní rezervaci Ralsko. – Ms. [depon. in Ref. ŽP OkÚ Česká Lípa].1996
Sýkora T.Zpráva o fytocenologickém průzkumu Ralské pahorkatiny. – In: Charvát F. [ed.], Ochranářský průzkum Hamr, Ms., Tis, Praha.1974
Sýkora T.Syntéza základního přírodovědeckého průzkumu Ralské pahorkatiny. – Stipa, Ústí nad Labem, 3: 116-136.1977
Sýkora T.Současný stav lokality hvězdnice alpské na Ralsku u Mimoně. – Živa, Praha, 25: 92-93.1977
Višňák R.Příroda východní části Zákupské pahorkatiny a její ochrana. – Ms. [depon. in: AOPK Praha].1997
Višňák R.Botanické poměry severovýchodní části Ralské pahorkatiny. 1. Potenciální přirozená vegetace a floristické poměry. – Zpr. Čs. Bot. Společ., Praha, 34: 185-212.1999
Višňák R.Botanické poměry severovýchodní části Ralské pahorkatiny. 2. Aktuální vegetace a přehled botanických lokalit. – Zpr. Čs. Bot. Společ., Praha, 35: 67-94.2000
Višňák R.L0017 (Jablonné v Podještědí-Stráž pod Ralskem) - Závěrečná zpráva z mapování Natury 2000, depon. in AOPK ČR, Praha.2001
 

Fotografie:

Poznámka: Zpracované souhrny doporučených opatření pro evropsky významné lokality naleznete na webových stránkách Ústředního seznamu ochrany přírody http://drusop.nature.cz/portal/

(c) 2006 Natura 2000 - Oficiální webové stránky soustavy Natura 2000 v České republice, všechna práva vyhrazena. Náměty, příspěvky a připomínky zasílejte na adresu natura2000@nature.cz. Redakce stránek využívá zpravodajství z databází ČTK, jejichž obsah je chráněn autorským zákonem. Přepis, šíření, či další zpřístupňování tohoto obsahu či jeho části veřejnosti, a to jakýmkoliv způsobem, je bez předchozího souhlasu AOPK ČR výslovně zakázáno. (c) 2006 - všechna práva vyhrazena. Materiály agentury AOPK ČR nesmí být dále publikovány, vysílány, přepisovány nebo redistribuovány. Správa a redakce stránek využívá redakční systém portálového rešení SuperServer firmy RAGTOOLS.