Homepage

CZ0624095 - Údolí Dyje

Rozloha: 1821.0468 ha
Navrhovaná kategorie ochrany: Přírodní rezervace - část, Přírodní památka - část
Biogeografická oblast - vysvětlivky: kontinentální
Souřadnice středu: 15°43'45'' v.d., 48°55'24'' s.š.
Nadmořská výška: 327 - 492 m n. m.

Mapa:

Poloha:

Území se nachází v Bítovské pahorkatině na svazích údolí Dyje, v úseku od místa, kde tato řeka vtéká na naše území, k hrázi Vranovské přehrady.  

Ekotop:

Geologie: Podklad území tvoří převážně metamorfované horniny moravika a moldanubika (ruly, granulity). V údolním zářezu Dyje jsou v oblasti východně od Chvalatické zátoky a západně od Jelení zátoky a v okolí Cornštejna obnaženy krystalické vápence a amfibolity, většinou v polohách o mocnosti několika cm, vzácně až několika m, případně ve formě malých čočkovitých těles uvnitř metamorfitů. Podloží je tedy převážně kyselé, méně bohaté na živiny, jen lokálně se vyskytují vápnité a živné substráty, které svým rozsahem ovlivňují jen druhové složení menších plošek vegetace.
Geomorfologie: Území patří do Uherčické pahorkatiny. Jedná se o plochou pahorkatinu s plochými údolími, která se směrem k hlubokému údolí Dyje zařezávají.
Reliéf: Reliéf je velmi členitý tvořený strmými svahy spadajícími do údolí Dyje případně jejích přítoků. Vzhledem k meandrovitému charakteru původního koryta se v území vyskytují svahy všech orientací. Častý je také výskyt skalních stěn a ostrožen. Na strmé údolní svahy navazují mírně zvlněné zalesněné plošiny.
Pedologie: V bezprostřední blízkosti vodního toku je vymapována fluvizem, na kterou velice často navazuje ranker. Z dalších půdních typů jsou zde zastoupeny zejména kambizemě, hnědozemě a luvizemě.
Krajinná charakteristika: Jedná se o rozsáhlé převážně zalesněné území s pestrou mozaikou nejrůznějších biotopů.
Původní neupravený vodní tok má charakter parmového pásma se štěrkovitým dnem až kamenitým podél břehu s jemnými nánosy. Objevují se zde úseky turbulentního proudění. Dále navazující údolí Dyje je dnes zalité vzedmutými vodami přehradního jezera.  

Biota:

Vegetace v území je velice pestrá, vzhledem k velké škále stanovišť s odlišnými abiotickými podmínkami. Převažujícím typem vegetace jsou hercynské dubohabřiny (Melampyro nemorosi-Carpinetum), které se vyskytují na plošinách a mírných svazích. Druhým plošně nejrozšířenějším biotopem jsou suťové lesy asociace Aceri-Carpinetum, místy i Lunario-Aceretum. Další typy lesní vegetace se vyskytují jen ostrůvkovitě. Na jižních strmých svazích a hranách s bazickým podkladem jsou to bazifilní teplomilné doubravy, na kyselém podloží teplomilné acidofilní doubravy a acidofilní doubravy. Na nejextrémnějších stanovištích se vyskytují porosty reliktních borů.
Na strmých svazích, skalách a skalních teráskách jsou zachovány plochy primárního bezlesí se skalní vegetací s kostřavou sivou, vegetací efemér a sukulentů, vegetací nízkých xerofilních křovin, suchých bylinných lemů a vysokostébelných trávníků skalních terásek.
Z nelesních ploch jsou v území zastoupeny poměrně reprezentativní ovsíkové louky, aluviální psárkové louky a pastviny, pcháčové louky a tužebníková lada
V okrajových částech Vranovské přehrady se vyskytují také fragmenty mokřadních společenstev a společenstev bahnitých a štěrkovitých náplavů.
Z hmyzu byli v území zjištěni např. krasec Corebus undatus či tesařík broskvoňový (Pourpuricenus koehleri), kovařík Limoniscus violaceus, a roháč obecný (Lucanus cervus), z plazů ještěrka zelená (Lacerta viridis), ryb hrouzek běloploutvý (Gobio albipinnatus) a hořavka duhová (Rhodeus sericeus amarus) a z letounů netopýr velký Myotis myotis). Vyskytují se zde četné druhy ptáků vázané na les - datel černý (Dryocopus martius), strakapoud velký (Dendrocopos major), brhlík lesní (Sitta europaea), lejsek bělokrký (Ficedula albicollis), budníček lesní (Phylloscopus sibilatrix) apod. Prudké skalní srázy jsou tradičním hnízdištěm výra velkého (Bubo bubo).
Ze vzácných druhů rostlin se zde vyskytuje hvozdík moravský (Dianthus moravicus).  

Kvalita a význam:

Území je významné především různorodostí vegetace a výskytem řady prioritních vegetačních typů (L3.1, L4, T1.1, S1.1, S1.2, T3.1, L6.1, S2B, T6.1A, T6.1B, K4A, M6, V1F).
V území se vyskytuje velké množství ohrožených a vzácných druh rostlin a živočichů např. oměj jedhoj (Aconitum anthora), brambořík nachový (Cyclamen purpurascens), lýkovec jedovatý (Daphne mezereum), lilie zlatohlavá (Lilium martagon), měsíčnice vytrvalá (Lunaria rediviva), třemdava bílá (Dictamnus albus), kruštík širolistý (Epipactis helleborine) a dalších.
Významná lokalita Dianthus moravicus na západním okraji areálu druhu.
Pro hrouzka běloploutvého i hořavku duhovou představuje tok Dyje od jezu v Podhradí ke státní hranici unikátní vhodný biotop.
Výskyt netopýra velkého, roháče obecného a kovaříka druhu Limoniscus violaceus.  

Zranitelnost:

Lesní porosty území jsou většinou silně ovlivněny lesním hospodářstvím. I v podrobně mapované části jsou poměrně časté stejnověké výsadby borovice lesní, v menší míře i smrku a modřínu opadavého. Vyskytují se rozsáhlé paseky s nitrofilní vegetací. Na samotných svazích údolního zářezu je v lesních porostech typu dubohabřin místy početná příměs (do 50 %) smrku a borovice, případně je borovice dominantní ve vyšším stromovém patru, ale nižší patro a podrost jsou tvořeny druhy dubohabřin. Momentálně zde dochází (zejména v pravobřežní části) k těžbě listnatých porostů, především dubohabřin, místy i suťových lesů a teplomilných doubrav. Jen část porostů je osazována původními druhy dřevin, i většina mladých výsadeb (do 10 let) je tvořena borovicí. Negativní trend zmenšování plochy lesních přírodních biotopů v území tedy pokračuje i v současnosti. Jako nejméně ohrožené se jeví lesy na nejprudších svazích, tedy suťové lesy a teplomilné doubravy, případně reliktní bory, největší intenzita negativních změn je naopak soustředěna na dubohabřiny, které porůstají méně extrémní stanoviště. Reprezentativní porosty suťových lesů a teplomilných doubrav jsou navíc zastoupeny ve dvou existujících rezervacích, ochrana dosud reprezentativních a zachovalých dubohabřin zajištěna není. Významným negativním vlivem je v lesních ekosystémech, opět zejména v dubohabřinách na okrajích lesních celků, výrazná nitrifikace a ruderalizace podrostu. V řadě porostů jsou dominantními podrostovými druhy netýkavka malokvětá (Impatiens parviflora) a strdivka jednokvětá (Melica uniflora), vyskytují se i partie zarostlé typickými nitrofily – kopřiva dvoudomá (Urtica dioica), bez černý (Sambucus nigra), rulík zlomocný (Atropa bella-donna), některé druhy r. Rubus.
V okolí Vranovské údolní nádrže je velmi silným negativním faktorem rekreační využití lesních porostů. To je na řadě míst příčinou nitrifikace (odpady), mechanického poškození (sešlap, vjíždění vozidly) a zejména fragmentace původních biotopů masovým rozvojem chatařství (vznik „upravovaných“ prostranství v okolí chat, velmi hustá síť širokých zpevněných cest, parkovišť, sportovišť a dalších odlesněných či ruderalizovaných plošek). Silný vliv chatové zástavby a sezónní rekreace se týká i mokřadních či pobřežních společenstev, ta však jsou v mapovaném území vzhledem k velmi strmým břehům nádrže málo početná a nevýznamná. Nelesní biotopy na svazích (skály, skalní terásky, sutě) působí většinou zachovalým dojmem, místy dochází k postupnému rozrůstání xerofilních až mezofilních křovin, zejména trnky (Prunus spinosa) a růží (Rosa sp.). Na význačnějších skalách umožňujících vyhlídku je patrný též sešlap vegetace způsobený turistickým využitím území. Naštěstí je však vhodných ploch pro vyhlídky velký počet a sešlap jednotlivých lokalit je spíše méně intenzivní, výrazněji se projevuje pouze ojediněle.
Sekundární nelesní plochy jsou v současnosti bez odpovídajícího managementu a dochází k jejich zarůstání.  

Management:

Postupná náhrada stávajících jehličnatých porostů listnatými. Omezení těžby dřeva v zachovalých přirozených porostech, přechod na probírkovou těžbu.
V případě nelesních společenstev odstranění křovin a pravidelný management.  

Možné střety zájmu:

Neuvedeno  

Stanoviště:

Stanoviště - přehled

Celková rozloha lokality:%ha: 1821.0468
Z toho prioritních naturových biotopů: 8.03146.3938
Z toho neprioritních naturových biotopů: 48.00874.1175
Z toho ostatních přírodních biotopů: 7.44135.6014
Z toho X biotopů: 30.67558.537
Z toho nereklasifikovaných biotopů: 0

Zobrazovaná data rozloh stanovišť a biotopů odpovídají informacím o stavu při vyhlášení lokality a jsou rovněž shodná s daty zasílanými Evropské komisi formou standardního datového formuláře.
Aktuální data je možné získat na AOPK ČR (pavla.trachtova@nature.cz)

Naturové biotopy:

Stanoviště/BiotopRozloha (ha)Podíl (%)R/Z/GPředmět ochrany
3130Oligotrofní až mezotrofní stojaté vody nížinného až subalpínského stupně kontinentální a alpínské oblasti a horských poloh a jiných oblastí, s vegetací tříd Littorelletea uniflorae nebo Isoëto-Nanojuncetea 0.13670.00C/B/-Ne
M2.2 Jednoletá vegetace vlhkých písků0.13670.00C/B/-
3150Přirozené eutrofní vodní nádrže s vegetací typu Magnopotamion nebo Hydrocharition 0.56980.03B/A/BAno
V1F Makrofytní vegetace přirozeně eutrofních a mezotrofních stojatých vod - ostatní porosty0.56980.03B/A/B
3260Nížinné až horské vodní toky s vegetací svazů Ranunculion fluitantis a Callitricho-Batrachion 0.170.00A/A/-Ne
V4A Makrofytní vegetace vodních toků - porosty aktuálně přítomných vodních makrofyt0.17000.00A/A/-
3270Bahnité břehy řek s vegetací svazů Chenopodion rubri p.p. a Bidention p.p. 0.83280.04B/A/BAno
M6 Bahnité říční náplavy0.83280.04B/A/B
40A0Kontinentální opadavé křoviny 0.8820.04A/A/BAno
K4A Nízké xerofilní křoviny - porosty se skalníky (Cotoneaster spp.)0.88200.04A/A/B
6190Panonské skalní trávníky (Stipo-Festucetalia pallentis) 11.94850.65B/A/BAno
T3.1 Skalní vegetace s kostřavou sivou (Festuca pallens)11.94850.65B/A/B
6430Vlhkomilná vysokobylinná lemová společenstva nížin a horského až alpínského stupně 0.0750.00B/B/-Ne
T1.6 Vlhká tužebníková lada0.07500.00B/B/-
6510Extenzivní sečené louky nížin až podhůří (Arrhenatherion, Brachypodio-Centaureion nemoralis) 22.81051.25B/B/BAno
T1.1 Mezofilní ovsíkové louky22.81051.25B/B/B
8150Středoevropské silikátové sutě 0.9420.05B/A/BAno
S2B Pohyblivé sutě silikátových hornin0.94200.05B/A/B
8210Chasmofytická vegetace vápnitých skalnatých svahů 0.85580.04A/A/BAno
S1.1 Štěrbinová vegetace vápnitých skal a drolin0.85580.04A/A/B
8220Chasmofytická vegetace silikátových skalnatých svahů 20.65451.13A/A/BAno
S1.2 Štěrbinová vegetace silikátových skal a drolin20.65451.13A/A/B
8230Pionýrská vegetace silikátových skal (Sedo-Scleranthion, Sedo albi-Veronicion dillenii)1.21360.06A/B/BAno
T6.1A Acidofilní vegetace efemér a sukulentů s převahou netřesku výběžkatého (Jovibarba globifera)0.32350.01B/B/C
T6.1B Acidofilní vegetace efemér a sukulentů bez převahy netřesku výběžkatého0.89010.04A/B/A
9170Dubohabřiny asociace Galio-Carpinetum 813.555544.67B/B/BAno
L3.1 Hercynské dubohabřiny813.555544.67B/B/B
9180Lesy svazu Tilio-Acerion na svazích, sutích a v roklích 129.53577.11B/B/BAno
L4 Suťové lesy129.53577.11B/B/B
91E0Smíšené jasanovo-olšové lužní lesy temperátní a boreální Evropy (Alno-Padion, Alnion incanae, Salicion albae) 3.36180.18B/A/-Ne
L2.2A Údolní jasanovo-olšové luhy, typické porosty3.36180.18B/A/-
91H0Panonské šípákové doubravy 11.77910.64B/B/BAno
L6.1 Perialpidské bazifilní teplomilné doubravy11.77910.64B/B/B
91I0Eurosibiřské stepní doubravy 0.83520.04C/B/-Ne
L6.4 Středoevropské bazifilní teplomilné doubravy0.83520.04C/B/-
91U0Lesostepní bory 0.35280.01A/B/BAno
L8.2 Lesostepní bory0.35280.01A/B/B

Ostatní přírodní biotopy

BiotopRozloha (ha)Podíl(%)R/Z
K1 Mokřadní vrbiny0.18000.00B/A
K2.1 Vrbové křoviny hlinitých a písčitých náplavů8.40880.46B/B
K3 Vysoké mezofilní a xerofilní křoviny13.78480.75B/B
K4C Nízké xerofilní křoviny - porosty bez skalníků a bez s mandloně nízké0.91280.05B/B
L1 Mokřadní olšiny0.08000.00B/A
L2.2B Potoční a degradované jasanovo-olšové luhy8.12570.44B/B
L6.5B Acidofilní teplomilné doubravy bez kručinky chlupaté (Genista pilosa)47.59602.61B/A
L7.1 Suché acidofilní doubravy4.41660.24B/B
L8.1B Boreokontinentální bory bez lišejníků3.99720.21B/A
M1.3 Eutrofní vegetace bahnitých substrátů5.88180.32A/A
M1.4 Říční rákosiny5.73270.31B/B
M1.5 Pobřežní vegetace potoků0.12750.00B/C
M1.7 Vegetace vysokých ostřic7.12030.39B/B
R1.4 Lesní prameniště bez tvorby pěnovců0.00300.00D/A
S1.3 Vysokostébelné trávníky skalních terásek0.57150.03A/A
T1.3 Poháňkové pastviny1.13960.06B/B
T1.4 Aluviální psárkové louky15.97150.87C/B
T1.5 Vlhké pcháčové louky1.00300.05B/C
T4.1 Suché bylinné lemy7.51050.41B/A
T4.2 Mezofilní bylinné lemy2.82580.15B/B
T5.5 Acidofilní trávníky mělkých půd0.21230.01B/B

Biotopy řady X

BiotopRozloha (ha)Podíl (%)
X1 Urbanizovaná území48.88032.68
X2 Intenzivně obhospodařovaná pole0.21530.01
X5 Intenzivně obhospodařované louky0.00021.09
X6 Antropogenní plochy se sporadickou vegetací mimo sídla0.32040.01
X7 Ruderální bylinná vegetace mimo sídla7.45680.40
X8 Křoviny s ruderálními a nepůvodními druhy1.20360.06
X9A Lesní kultury s nepůvodními jehličnatými dřevinami250.710713.76
X9B Lesní kultury s nepůvodními listnatými dřevinami17.87830.98
X10 Paseky s podrostem původního lesa82.28794.51
X11 Paseky s nitrofilní vegetací109.50356.01
X12 Nálety pionýrských dřevin6.27550.34
X13 Nelesní stromové výsadby mimo sídla0.24570.01
X14 Vodní toky a nádrže bez ochranářsky významné vegetace33.55881.84
 

Druhy - Rostliny:

Stálá populace Zastavující se Zimující Hnízdící
Podíl populace Zachovalost Izolace Celkové hodnocení
hvozdík moravský35-40
Dianthus moravicusBBBB
 

Druhy - Živočichové:

Stálá populace Zastavující se Zimující Hnízdící
Podíl populace Zachovalost Izolace Celkové hodnocení
hořavka duhováC
Rhodeus sericeus amarusCBCB
hrouzek běloploutvýC
Gobio albipinnatusBABA
kovařík fialovýP
Limoniscus violaceusBBCB
netopýr velký80-100
Myotis myotisCBCB
roháč obecnýP
Lucanus cervusBBCB
tesařík obrovskýP
Cerambyx cerdoBACA
 

Kraje a katastrální území:

Kraj Jihomoravský kraj:

Bítov, Chvalatice, Jazovice, Korolupy, Lančov, Onšov na Moravě, Oslnovice, Podhradí nad Dyjí, Stálky, Starý Petřín, Štítary na Moravě, Uherčice u Znojma, Vranov nad Dyjí, Vratěnín, Vysočany u Znojma, Zblovice  

Prameny:

Neuvedeno  

Fotografie:



Autor: Mgr. Petr Slavík , 2006
Komentář: CZ0624095 Údolí Dyje



Autor: Mgr. Petr Slavík , 2006
Komentář: CZ0624095 Údolí Dyje



Autor: Mgr. Petr Slavík , 2006
Komentář: CZ0624095 Údolí Dyje



Autor: Mgr. Petr Slavík , 2006
Komentář: CZ0624095 Údolí Dyje



Autor: Mgr. Petr Slavík , 2006
Komentář: CZ0624095 Údolí Dyje



Autor: Mgr. Petr Slavík , 2006
Komentář: CZ0624095 Údolí Dyje



Autor: Mgr. Petr Slavík , 2006
Komentář: CZ0624095 Údolí Dyje



Autor: Mgr. Petr Slavík , 2006
Komentář: CZ0624095 Údolí Dyje

 
Poznámka: Zpracované souhrny doporučených opatření pro evropsky významné lokality naleznete na webových stránkách Ústředního seznamu ochrany přírody http://drusop.nature.cz/portal/

(c) 2006 Natura 2000 - Oficiální webové stránky soustavy Natura 2000 v České republice, všechna práva vyhrazena. Náměty, příspěvky a připomínky zasílejte na adresu natura2000@nature.cz. Redakce stránek využívá zpravodajství z databází ČTK, jejichž obsah je chráněn autorským zákonem. Přepis, šíření, či další zpřístupňování tohoto obsahu či jeho části veřejnosti, a to jakýmkoliv způsobem, je bez předchozího souhlasu AOPK ČR výslovně zakázáno. (c) 2006 - všechna práva vyhrazena. Materiály agentury AOPK ČR nesmí být dále publikovány, vysílány, přepisovány nebo redistribuovány. Správa a redakce stránek využívá redakční systém portálového rešení SuperServer firmy RAGTOOLS.