Homepage

CZ0514113 - Podtrosecká údolí

Rozloha: 518.8955 ha
Navrhovaná kategorie ochrany:
Biogeografická oblast - vysvětlivky: kontinentální
Souřadnice středu: 15°13'9'' v.d., 50°31'32'' s.š.
Nadmořská výška: 250 - 362 m n. m.

Mapa:

Poloha:

CHKO Český ráj. Soustava kaňonovitých údolí pod vrcholem Trosek, podél říčky Žehrovky a Želejovského potoka a Hruboskalské skalní město. Katastrální území: Dobšice, Malechovice, Mladějov v Čechách, Roveň u Sobotky, Rytířova Lhota (Královehradecký kraj); Hrubá Skála, Kacanovy, Karlovice, Mašov u Turnova, Troskovice, Vyskeř (Liberecký kraj). Součástí EVL jsou PR Hruboskalsko a PR Podtrosecká údolí.

 

Ekotop:

Geologie: Česká křídová tabule, kvádrové pískovce teplického souvrství.
Geomorfologie: Vyskeřská vrchovina - jižní část Turnovské pahorkatiny. Hruboskalské skalní město je zbytkem denudační plošiny, jejíž severní část je erodována v typické skalní město, jihozápadní část je rozčleněna třemi výraznějšími údolími charakteru širokých kaňonů. V jihovýchodní části navazuje na mladopleistocenní Podtrosecká údolí vzniklá zpětnou erozí, s primárně předurčeným tektonickým průběhem. V dolní části jsou již kvádrové pískovce proříznuty až na podložní slínovce, což je příčinou častých vývěrů v údolí.
Pedologie: Kambizemě arenické a luvické, podzol arenický.
Krajinná charakteristika: Pískovcové skalní město a soustava kaňonovitých údolí s komplexem mokřadních luk v údolní nivě Želejovského potoka a říčky Žehrovky.  

Biota:

V pískovcových skalních městech Českého ráje dominují lesní společenstva. Jedná se zejména o acidofilní bučiny (L5.4), subkontinentální borové doubravy (L7.3), boreokontinentální bory (L8.1B), vzácněji květnaté bučiny (L5.1), suťové lesy (L4), údolní jasanovo-olšové luhy (L2.2) a hercynské dubohabřiny v mozaice se smrkovými a borovými monokulturami (X9A). Kaňonovitá údolí jsou tvořena zalesněnými úbočími, jejichž lesní společenstva jsou tvořena stejnými biotopy a v odlesněné údolní nivě nalezneme kromě údolních jasanovo-olšových luhů také mokřadní olšiny (L1) a křoviny (K1), vlhké pcháčové louky (T1.5), vlhká tužebníková lada (T1.6), vegetaci vysokých ostřic (M1.7) a rákosin (M1.1, M1.5) a rybníky s makrofytní vegetací přirozeně eutrofních a mezotrofních stojatých vod (V1F). V mokřadu nad rybníkem Vidlák se vyskytuje vegetace parožnatek (V5).

Výskyt hlízovce Loeselova (Liparis loeselii) a srpnatky fermežové (Hamatocaulils vernicosus) je vázán na společenstva vysokých ostřic. Vláskatec tajemný (Trichomanes speciosum) se vyskytuje zejména ve spodních částech skalních masivů na dně roklí, vyznačujících se stabilním mikroklimatem (poměrně vysokou vlhkostí vzduchu a nízkým kolísáním teplot). Zde osidluje jeskyňky, dutiny a vodorovně orientované zářezy v pískovcových skalních stěnách zastíněných lesem.

Z živočišných druhů zde žijí modrásek bahenní (Maculinea nausithous) a m. očkovaný (M. teleius).
Výskyt sekavce (Cobitis taenia) je vázán na potok Jordánka - tj. pravostranný přítok Žehrovky a na rybníky Věžický a Krčák.
Na zámku Hrubá skála a na hradě Valdštějn se nacházejí letní i zimní kolonie vrápence malého (Rhinolophus hipposideros).


 

Kvalita a význam:

Jedná se o jednu z deseti lokalit druhu hlízovec Loeselův na území ČR, a zároveň o jedinou lokalitu v Českém ráji. Populace je stabilní s progresivním vývojem v posledních letech, se zabezpečeným managementem.
Lokalitu vláskatce tajemného tvoří větší počet "podlokalit" jak v prostoru samotných Podtroseckých údolí, tak ve skalním městě Hruboskalsko. Výskyt populací druhu je roztroušený po téměř celém území, samotné populace jsou tvořeny spíše drobnými koloniemi s průměrnou vitalitou.
V Libereckém kraji jde rovněž o velice významnou lokalitu druhu srpnatka fermežová. Přítomná populace tohoto mechu patří k největším recentně známým v ČR.
Na lokalitě se vyskytuje také sekavec, jehož výskyt v tocích lze považovat za významnější .  

Zranitelnost:

Hlízovec Loeselův (Liparis loeselii), srpnatka fermežová (Drepanocladus (Hamatocaulis) vernicosus) - pokud by došlo k přerušení kosení je biotop ohrožen přirozenou sukcesí - zarůstáním rákosem a náletem olše. Vážným ohrožením by mohla být i jakákoliv změna hydrologických poměrů na lokalitě, protože se jedná o rozvodí. Negativně by se projevilo jak odvodnění, tak např. i zásadní dlouhodobá změna výšky vodního sloupce v rybníku Vidlák, na který rašelinná louka bezprostředně navazuje. Nevhodné je také jakékoliv hnojení na okolních výše položených loukách, protože za deště by mohlo docházet ke splachům živin do rašeliniště a k jeho následné eutrofizaci. Na lokalitě byla pozorována i expanze rákosu.
Vláskatec tajemný (Trichomanes speciosum) - Ohrožení mohou představovat velkoplošné holoseče v lesních porostech, které můžou vést ke změně mikroklimatu, dále pak táboření, zakládaní ohňů, a "ukládaní "odpadků do skalních štěrbin.
Jinak není druh pro svou nenápadnost na navržené lokalitě ohrožen.
Vrápenec je ohrožen rušením letní kolonie, záměrným hubením apod., nepřímo pak opravami v půdním prostoru (oprava střechy, krovů, chemické ošetření) v letním období (od 1.4. do 15.9.), tedy v době porodů a výchovy mláďat ho mohou ohrozit stavební úpravy (například půdní vestavby) a jiné nevhodné změny v půdním prostoru, zamezení přístupu netopýrů na půdu, zakrytí či odstranění vletových otvorů.
Pro zachování populace modrásků je nutno neprodleně zavést odpovídající management, jinak hrozí její zánik.
Sekavec je ohrožen především znečišťováním toků.  

Management:

Pro hlízovce Loeselova (Liparis loeselii a srpnatku fermežovou (Drepanocladus (Hamatocaulis) vernicosus) zachovat hydrologické poměry na rašeliništi, pravidelně kosit, odstraňovat nálet a rákos, nehnojit.
Šetrné lesní hospodářství na místě výskytu vláskatce tajemného (Trichomanes speciosum).
Zajištění klidu kolonii vrápence v letním období (od 1.4. do 15.9.), zachování letního provozu kotelny ve stávajícím režimu.
Zachování přirozeného toku pro sekavce.
Modrásci: nutné provádět kosení luk s výskytem motýlů v dostatečném předstihu před jejich letovým obdobím tak, aby stačila obrazit a nakvést jejich živná rostlina – krkavec toten (Sanguisorba officinalis); specifikováno na místní podmínky ukončit veškeré kosení cca 3 týdny před zahájením letového období motýla. Kosení je nutno realizovat s ohledem i na další druhy lučních organizmů, především hostitelských mravenců. Je tedy nutno kosit mozaikovitě.
Naprosto nepřijatelné je kompletní pokosení sušších strání nad samotným rašeliništěm.  

Možné střety zájmu:

Rušení vrápence v období rozmnožování.  

Stanoviště:

Stanoviště - přehled

Celková rozloha lokality:%ha: 518.8955
Z toho prioritních naturových biotopů: 2.2011.4376
Z toho neprioritních naturových biotopů: 38.05197.4816
Z toho ostatních přírodních biotopů: 28.38147.2895
Z toho X biotopů: 28.64148.661
Z toho nereklasifikovaných biotopů: 0

Zobrazovaná data rozloh stanovišť a biotopů odpovídají informacím o stavu při vyhlášení lokality a jsou rovněž shodná s daty zasílanými Evropské komisi formou standardního datového formuláře.
Aktuální data je možné získat na AOPK ČR (pavla.trachtova@nature.cz)

Naturové biotopy:

Stanoviště/BiotopRozloha (ha)Podíl (%)R/Z/GPředmět ochrany
3130Oligotrofní až mezotrofní stojaté vody nížinného až subalpínského stupně kontinentální a alpínské oblasti a horských poloh a jiných oblastí, s vegetací tříd Littorelletea uniflorae nebo Isoëto-Nanojuncetea 0.32080.06B/C/-Ne
M2.1 Vegetace letněných rybníků0.32080.06B/C/-
3140Tvrdé oligo-mezotrofní vody s bentickou vegetací parožnatek 0.00720.00B/B/AAno
V5 Vegetace parožnatek0.00720.00B/B/A
3150Přirozené eutrofní vodní nádrže s vegetací typu Magnopotamion nebo Hydrocharition 30.28675.83A/A/-Ne
V1F Makrofytní vegetace přirozeně eutrofních a mezotrofních stojatých vod - ostatní porosty30.28675.83A/A/-
4030Evropská suchá vřesoviště 2.64110.50A/A/-Ne
T8.3 Brusnicová vegetace skal a drolin2.64110.50A/A/-
6230Druhově bohaté smilkové louky na silikátových podložích v horských oblastech (a v kontinentální Evropě v podhorských oblastech) 0.39030.07B/B/-Ne
T2.3B Podhorské až horské smilkové trávníky bez jalovce0.39030.07B/B/-
6410Bezkolencové louky na vápnitých, rašelinných nebo hlinito-jílovitých půdách (Molinion caeruleae)0.88560.17C/B/-Ne
T1.9 Střídavě vlhké bezkolencové louky0.88560.17C/B/-
6430Vlhkomilná vysokobylinná lemová společenstva nížin a horského až alpínského stupně 10.2991.98C/C/-Ne
T1.6 Vlhká tužebníková lada10.29901.98C/C/-
6510Extenzivní sečené louky nížin až podhůří (Arrhenatherion, Brachypodio-Centaureion nemoralis) 5.17510.99B/B/-Ne
T1.1 Mezofilní ovsíkové louky5.17510.99B/B/-
7140Přechodová rašeliniště a třasoviště 1.15660.22B/A/-Ne
M1.6 Mezotrofní vegetace bahnitých substrátů1.15660.22B/A/-
8220Chasmofytická vegetace silikátových skalnatých svahů 15.5262.99B/B/-Ne
S1.2 Štěrbinová vegetace silikátových skal a drolin15.52602.99B/B/-
8310Jeskyně nepřístupné veřejnosti 0.010.00B/B/BAno
S3B Jeskyně nepřístupné veřejnosti0.01000.00B/B/B
9110Bučiny asociace Luzulo-Fagetum 109.00321.00B/B/-Ne
L5.4 Acidofilní bučiny109.003021.00B/B/-
9130Bučiny asociace Asperulo-Fagetum 15.47852.98C/B/-Ne
L5.1 Květnaté bučiny15.47852.98C/B/-
9170Dubohabřiny asociace Galio-Carpinetum 6.67941.28C/B/-Ne
L3.1 Hercynské dubohabřiny6.67941.28C/B/-
9180Lesy svazu Tilio-Acerion na svazích, sutích a v roklích 1.48260.28B/A/-Ne
L4 Suťové lesy1.48260.28B/A/-
9190Staré acidofilní doubravy s dubem letním (Quercus robur) na písčitých pláních 0.01260.00C/B/-Ne
L7.2 Vlhké acidofilní doubravy0.01260.00C/B/-
91E0Smíšené jasanovo-olšové lužní lesy temperátní a boreální Evropy (Alno-Padion, Alnion incanae, Salicion albae) 9.56471.84B/B/-Ne
L2.2A Údolní jasanovo-olšové luhy, typické porosty9.56471.84B/B/-

Ostatní přírodní biotopy

BiotopRozloha (ha)Podíl(%)R/Z
K1 Mokřadní vrbiny0.61430.11A/A
K2.1 Vrbové křoviny hlinitých a písčitých náplavů0.02260.00B/A
K3 Vysoké mezofilní a xerofilní křoviny0.01010.00C/B
L1 Mokřadní olšiny12.40112.38B/A
L2.2B Potoční a degradované jasanovo-olšové luhy13.09182.52B/B
L7.1 Suché acidofilní doubravy3.11400.60B/A
L7.3 Subkontinentální borové doubravy49.76449.59B/B
L8.1B Boreokontinentální bory bez lišejníků19.27773.71A/A
M1.1 Rákosiny eutrofních stojatých vod9.91601.91A/A
M1.4 Říční rákosiny0.51140.09C/C
M1.5 Pobřežní vegetace potoků0.23430.04B/B
M1.7 Vegetace vysokých ostřic15.26232.94A/A
R1.4 Lesní prameniště bez tvorby pěnovců0.03510.00B/B
T1.3 Poháňkové pastviny0.11210.02C/B
T1.4 Aluviální psárkové louky7.06951.36B/B
T1.5 Vlhké pcháčové louky15.55632.99B/B
T4.2 Mezofilní bylinné lemy0.00090.00C/B
T5.5 Acidofilní trávníky mělkých půd0.01040.00C/B
V2C Makrofytní vegetace mělkých stojatých vod - ostatní porosty0.28520.05B/B

Biotopy řady X

BiotopRozloha (ha)Podíl (%)
X1 Urbanizovaná území9.85021.89
X2 Intenzivně obhospodařovaná pole0.00210.00
X4 Trvalé zemědělské kultury0.00850.00
X5 Intenzivně obhospodařované louky1.12340.21
X6 Antropogenní plochy se sporadickou vegetací mimo sídla0.34720.06
X7 Ruderální bylinná vegetace mimo sídla0.38480.07
X9A Lesní kultury s nepůvodními jehličnatými dřevinami109.402821.08
X9B Lesní kultury s nepůvodními listnatými dřevinami0.93570.18
X10 Paseky s podrostem původního lesa18.88103.63
X12 Nálety pionýrských dřevin2.50630.48
X13 Nelesní stromové výsadby mimo sídla4.75740.91
X14 Vodní toky a nádrže bez ochranářsky významné vegetace0.46160.08
 

Druhy - Rostliny:

Stálá populace Zastavující se Zimující Hnízdící
Podíl populace Zachovalost Izolace Celkové hodnocení
hlízovec Loeselův50-100
Liparis loeseliiBACA
srpnatka fermežováP
Hamatocaulis vernicosusABCA
vláskatec tajemnýR
Trichomanes speciosumABBB
 

Druhy - Živočichové:

Stálá populace Zastavující se Zimující Hnízdící
Podíl populace Zachovalost Izolace Celkové hodnocení
modrásek bahenníP
Maculinea nausithousCCCC
sekavecP
Cobitis taeniaABCA
vrápenec malý50
Rhinolophus hipposiderosBACB
 

Kraje a katastrální území:

Kraj Liberecký kraj:

Hrubá Skála, Kacanovy, Karlovice, Mašov u Turnova, Troskovice, Vyskeř

Kraj Královéhradecký kraj:

Dobšice, Malechovice, Mladějov v Čechách, Roveň u Sobotky, Rytířova Lhota  

Prameny:

ČGÚGeologická mapa ČR. List 03 - 34 Sobotka. - ČGÚ.1998
Jakšičová T.Ekologická studie druhu Hamatocaulis vernicosus (Mitt.) Hedenäs a návrh managementu na jeho lokalitách v ČR. Zhodnocení prozatímních výsledků diplomové práce.- Ms., 14 pp. + přílohy (Depon. in: AOPK ČR, Praha).2003
Mackovčin P., Sedláček M., Kuncová J. (eds.)Liberecko. In: Mackovčin Peter a Sedláček Miroslav (eds.): Chráněná území ČR, svazek III., Agentura ochrany přírody a krajiny ČR a EkoCentrum Brno, Praha, 331 pp.2002
Špryňar P.Podtrosecká údolí - údolí Jordánky (H0029CR), závěrečná textová zpráva k mapování biotopů soustavy Natura 2000 a Smaragd. - Ms., 9 pp. (Depon. in: AOPK ČR, Praha).2001
Štechová T.Monitoring druhu Hamatocaulis vernicosus rok 2005. – Ms., 151pp. + přílohy (Depon. in: AOPK ČR, Praha).2005
 

Fotografie:

Poznámka: Zpracované souhrny doporučených opatření pro evropsky významné lokality naleznete na webových stránkách Ústředního seznamu ochrany přírody http://drusop.nature.cz/portal/

(c) 2006 Natura 2000 - Oficiální webové stránky soustavy Natura 2000 v České republice, všechna práva vyhrazena. Náměty, příspěvky a připomínky zasílejte na adresu natura2000@nature.cz. Redakce stránek využívá zpravodajství z databází ČTK, jejichž obsah je chráněn autorským zákonem. Přepis, šíření, či další zpřístupňování tohoto obsahu či jeho části veřejnosti, a to jakýmkoliv způsobem, je bez předchozího souhlasu AOPK ČR výslovně zakázáno. (c) 2006 - všechna práva vyhrazena. Materiály agentury AOPK ČR nesmí být dále publikovány, vysílány, přepisovány nebo redistribuovány. Správa a redakce stránek využívá redakční systém portálového rešení SuperServer firmy RAGTOOLS.