Homepage

CZ0513505 - Dolní Ploučnice

Rozloha: 615.9199 ha
Navrhovaná kategorie ochrany:
Biogeografická oblast - vysvětlivky: kontinentální
Souřadnice středu: 14°18'57'' v.d., 50°44'3'' s.š.
Nadmořská výška: 126 - 300 m n. m.

Mapa:

Poloha:

Lokalitu tvoří tok a část nivy Ploučnice od České Lípy po soutok Ploučnice s Labem v Děčíně.  

Ekotop:

Geologie: Mezi Českou Lípou a Policí protéká Ploučnice druhohorními svrchnokřídovými sedimenty. Mezi Policí a Děčínem prohloubila údolí v třetihorních vulkanitech a vulkanosedimentárních horninách.
Geomorfologie: Svrchní část řeky protéká Českou křídovou tabulí. Od Police po Děčín pak Českým středohořím.
Reliéf: Tok Ploučnice se nachází v hluboko zaříznutém údolí místy kaňonovitého charakteru.
Pedologie: Kromě modálních a glejových fluvizemí se podél nivy Ploučnice vytvořily glejové regozemě, modální pseudogleje až gleje a eutrofní variety modálních kambizemí.
Krajinná charakteristika: Povodí Dolní Ploučnice představuje komplex většinou malých vodních toků podhorského pásma. Toky mají převážně přirozené koryto. Částečně protéká intravilány menších obcí.  

Biota:

V toku Ploučnice je rozvinuta především makrofytní vegetace vodních toků - stanoviště s potenciálním výskytem makrofyt nebo se zjevně přirozeným či přírodě blízkým charakterem koryta (V4B), podél řeky se pak vyskytují zejména bylinné lemy nížinných řek (M7), vegetace vysokých ostřic (M1.7), říční rákosiny (M1.4) a rákosiny eutrofních stojatých vod (M1.1). V nivě řeky se nachází fragmenty lužních lesů tvořené především potočními a degradovaný jasanovo-olšovými luhy (L2.2B), mokřadními olšinami (L1), v menší míře také údolními jasanovo-olšovými luhy, typickými porosty (L2.2A). Porosty doprovodných dřevin jsou relativně úplné a zachovalé. Ve stromovém patře jsou tvořeny většinou olší lepkavou (Alnus glutinosa), jasanem ztepilým (Fraxinus excelsior), vrbou křehkou (Salix euxina), keřové patro je většinou tvořeno lískou obecnou (Corylus avellana), bezem černým (Sambucus nigra). Porosty jasanu jsou však silně napadeny nekrózou jasanu způsobenou Chalara fraxinae, olše pak chřadnutím olší v důsledku šíření Phytophthora alni. V údolní nivě mimo zastavěná území obcí se vyskytují zbytky lužních lesů a vlhké podmáčené louky, zejména vlhká tužebníková lada (T1.6) a vlhké pcháčové louky (T1.5), v sušších polohách dále mezofilní ovsíkové louky (T1.1). Při více zahloubených částech toku jsou svahy údolí Ploučnice nejčastěji tvořeny relativně zachovalými porosty hercynských dubohabřin (L3.1) a suťových lesů (L4). Podél toku a na vlhkých stanovištích v jeho nivě roste např. prstnatec májový (Dactylorhiza majalis), p. Fuchsův (D. fuchsii), ďáblík bahenní (Calla palustris), bledule jarní (Leucojum vernum), úpolín nejvyšší (Trollius altissimus), žebratka behenní (Hottonia palustris), pupečník obecný (Hydrocotyle vulgaris), vrba plazivá (Salix repens).
Z ryb a z mihulí se v toku vyskytují: mihule potoční (Lampetra planeri), úhoř říční (Anguilla anguilla), plotice obecná (Rutilus rutilus), jelec tloušť (Leuciscus cephalus), jelec jesen (Leuciscus idus), střevle potoční (Phoxinus phoxinus), bolen dravý (Aspius aspius), lín obecný (Tinca tinca), parma obecná (Barbus barbus), cejn velký (Abramis brama), kapr obecný (Cyprinus carpio), sumec velký (Silurus glanis), štika obecná (Esox lucius), pstruh obecný (Salmo trutta), pstruh duhový (Oncorhynchus mykiss), siven americký (Salvelinus fontinalis), lipan podhorní (Thymallus thymallus), mník obecný (Lota lota), vranka obecná (Cottus gobio), candát obecný (Sander lucioperca), okoun říční (Perca fluviatilis), cejnek malý (Abramis bjoerkna), jelec proudník (Leuciscus leuciscus), karas stříbřitý (Carassius auratus), ostroretka stěhovavá (Chondrostoma nasus), amur bílý (Ctenopharyngodon idella), hojná je ouklej obecná (Alburnus alburnus), ježdík obecný (Gymnocephalus cernuus), mřenka mramorovaná (Barbatula barbatula) a hrouzek obecný (Gobio gobio). Výjimečně se v úseku mezi soutokem a prvním jezem objeví podoustev říční (Vimba vimba) a hojný je v tomto úseku je také nepůvodní sumeček americký (Ameiurus nebulosus). Oba tyto druhy se sem rozšířily z Labe. Sporadicky se vyskytuje perlín ostrobřichý (Scardinius erythrophthalmus) a to v klidnější části nad Františkovem nad Poučnicí a u Žandova, dalším nepůvodním druhem je střevlička východní (Pseudorasbora parva). Vhodná trdliště lososa obecného (Salmo salar) – štěrkové plochy s prokysličenou vodou - se nacházejí především v okolí Benešova nad Ploučnicí.
Ploučnici a její okolí obývá celá řada vzácných živočichů. Poměrně početná je na celém území vydra říční (Lutra lutra), která pravidelně využívá pouze klidné úseky řeky mimo intravilány obcí, ve kterých se vyskytuje pouze při migracích a zimních potulkách. Nejčastější pozorování vydry jsou z Malé Veleně a v úseku nad Starým Šachovem po Stružnici.
Na vhodných biotopech podél Ploučnice, zejména na zamokřených loukách v okolí Stružnice, se hojně vyskytuje kuňka ohnivá (Bombina bombina). V úseku mezi Benešovem nad Ploučnicí a Starým Šachovem byl prokázán výskyt užovky podplamaté (Natrix tesselata), v celé EVL je relativně hojný skokan skřehotavý (Pelophylax ridibundus), v lokalitách Žandov-Stružnice byla zaznamenána rosnička zelená (Hyla arborea). Od soutoku s Labem po Benešov nad Ploučnicí se vyskytuje bobr evropský (Castor fiber). V Ploučnici žije rak říční (Astacus astacus), v jejích přítocích se vyskytuje rak kamenáč (Austropotamobius torrentium).
Řeka Ploučnice a porosty v jejím okolí jsou velice významné také pro avifaunu, zejména jako zimoviště a hnízdiště řady druhů ptáků - slavík obecný (Luscinia megarrhynchos), skorec vodní (Cinclus cinclus), ledňáček říční (Alcedo atthis), volavka bílá (Casmerodius albus), volavka popelavá (Ardea cinerea), lyska černá (Fulica atra), slípka zelenonohá (Gallinula chloropus), kormorán velký (Phalacrocorax carbo), labuť velká (Cygnus olor), kopřivka obecná (Anas strepera), čírka obecná (Anas crecca), ostralka štíhlá (Anas acuta), lžičák pestrý (Anas clypeata), zrzohlávka rudozobá (Netta rufina), polák velký (Athya ferina), polák chocholačka (Athya fuligula), hohol severní (Bucephala calandula), morčák velký (Mergus merganser), potápka roháč (Podiceps cristatus), potápka malá (Podiceps ruficollis), kulík říční (Charadrius dubius), pisík obecný (Actitis hypoleuca), racek chechtavý (Larus ridibundus), racek bouřní (Larus canus), čáp černý (Ciconia nigra), čáp bílý (Ciconia ciconia).  

Kvalita a význam:

Pro lososa obecného (Salmo salar) představuje Ploučnice unikátní lokalitu v rámci ČR, území je také kvalitní lokalitou vydry říční (Lutra lutra). Jedná se o významný migrační koridor pro šíření německé metapopulace vydry říční do ČR. Lokalita je jedním z mála stanovišť, které v širším regionu obývá kuňka ohnivá (Bombina bombina).  

Zranitelnost:

Znečištění vody.
Regulace vodního toku a existence příčných stupňů bránících v obousměrných migracích vodních živočichů.
Intenzivní chov ryb.  

Management:

Vydra říční (Lutra lutra)
Zajistit osvětu a výchovu mezi veřejností i zájmovými skupinami. Zachovat toky s pravidelným výskytem vydry v přirozeném stavu včetně břehových porostů. Při stavbách a rekonstrukcích silničních mostů přes vodní toky důsledně dbát na to, aby vždy zůstaly zachované na obou stranách dostatečně široké suché břehy (zcela nevhodné jsou mosty, kde voda vyplňuje celý prostor mezi opěrami, nevhodné jsou také trubní propustky používané k převedení trvalých vodních toků pod silnicí).
V místech opakovaných úhynů vyder na silnicích řešit zabezpečení těchto kritických úseků (zaplocení v kombinaci se zprůchodněním stávajícího mostu instalací bočních lávek nebo speciálního „vydřího tunelu“).
Škody na rybích obsádkách minimalizovat tzv. „odkláněcími rybníky“ a chovem druhově pestrých obsádek s dostatečným zastoupením „bílé ryby“. Monitoring kvality vody a předcházet nebezpečí havarijních znečištění. Při řešení škod vydrou propagace a aplikace zákona o náhradách škod (č. 115/2000 Sb.).

Losos obecný (Salmo salar)
Výskyt lososa obecného v České republice zůstává závislým na probíhajícím repatriačním programu a vysazování dostatečného počtu juvenilních jedinců. Počet vysazovaných ryb nesmí být vyšší než je skutečná kapacita biotopu pro druh, aby nedošlo ke zbytečně vysoké mortalitě nejmladších exemplářů. V plánu je pokračovat v každoročním dovozu 350 000 jiker, jež budou líhnuty v ČR. Zvláštní pozornost bude věnována odchovu jiker a plůdku před vysazením na lokalitu z důvodu zafixování mateřské lokality, tzn. výzkumu, zda je nutné odchovávat jikry a plůdek přímo na toku nebo dostačuje pouze přítok v povodí. Na základě poznatků bude potom možné navrhnout opatření optimalizující umělé vysazování na jednotlivé lokality a doplnit je výstavbou potřebného počtu moderních odchovných zařízení, jejichž provozovatelem bude Český rybářský svaz. Snahou repatriačního programu lososa obecného do českých řek je však docílení přirozeného rozmnožování. Je nutné dodržovat rybářské obhospodařování toků s výskytem strdlic blízké přirozenému stavu a podřízené ochraně lososa na úkor vysazování nižšího počtu ostatních ryb, především pstruha obecného. Je zapotřebí zprůchodnit toky výstavbou rybích přechodů až k trdlištím. Sledován musí být zdravotní stav populací důkladným veterinárním a parazitologickým vyšetřením.  

Možné střety zájmu:

Neuvedeno  

Stanoviště:

Stanoviště - přehled

Celková rozloha lokality:%ha: 615.9199
Z toho prioritních naturových biotopů: 9.2456.9351
Z toho neprioritních naturových biotopů: 14.0486.5208
Z toho ostatních přírodních biotopů: 36.00221.7361
Z toho X biotopů: 50.47310.8921
Z toho nereklasifikovaných biotopů: 0

Zobrazovaná data rozloh stanovišť a biotopů odpovídají informacím o stavu při vyhlášení lokality a jsou rovněž shodná s daty zasílanými Evropské komisi formou standardního datového formuláře.
Aktuální data je možné získat na AOPK ČR (pavla.trachtova@nature.cz)

Naturové biotopy:

Stanoviště/BiotopRozloha (ha)Podíl (%)R/Z/GPředmět ochrany
3150Přirozené eutrofní vodní nádrže s vegetací typu Magnopotamion nebo Hydrocharition 1.67610.27B/B/-Ne
V1A Makrofytní vegetace přirozeně eutrofních a mezotrofních stojatých vod s voďankou žabí (Hydrocharis morsus-ranae)0.38250.06B/A/-
V1F Makrofytní vegetace přirozeně eutrofních a mezotrofních stojatých vod - ostatní porosty1.29360.21B/B/-
3260Nížinné až horské vodní toky s vegetací svazů Ranunculion fluitantis a Callitricho-Batrachion 0.47180.07B/A/-Ne
V4A Makrofytní vegetace vodních toků - porosty aktuálně přítomných vodních makrofyt0.47180.07B/A/-
3270Bahnité břehy řek s vegetací svazů Chenopodion rubri p.p. a Bidention p.p. 0.32150.05B/C/-Ne
M6 Bahnité říční náplavy0.32150.05B/C/-
6110Vápnité nebo bazické skalní trávníky (Alysso-Sedion albi)0.26380.04B/B/-Ne
T6.2A Bazifilní vegetace efemér a sukulentů s převahou netřesku výběžkatého (Jovibarba globifera)0.26380.04B/B/-
6190Panonské skalní trávníky (Stipo-Festucetalia pallentis) 0.0670.01B/A/-Ne
T3.1 Skalní vegetace s kostřavou sivou (Festuca pallens)0.06700.01B/A/-
6210Polopřirozené suché trávníky a facie křovin na vápnitých podložích (Festuco-Brometalia) 0.060.00C/B/-Ne
T3.4D Širokolisté suché trávníky bez význačného výskytu vstavačovitých a bez jalovce obecného (Juniperus communis)0.06000.00C/B/-
6230Druhově bohaté smilkové louky na silikátových podložích v horských oblastech (a v kontinentální Evropě v podhorských oblastech) 6.57711.06C/B/-Ne
T2.3B Podhorské až horské smilkové trávníky bez jalovce6.57711.06C/B/-
6410Bezkolencové louky na vápnitých, rašelinných nebo hlinito-jílovitých půdách (Molinion caeruleae)4.23990.68B/B/-Ne
T1.9 Střídavě vlhké bezkolencové louky4.23990.68B/B/-
6430Vlhkomilná vysokobylinná lemová společenstva nížin a horského až alpínského stupně 29.274.75B/B/-Ne
M7 Bylinné lemy nížinných řek10.66581.73B/B/-
T1.6 Vlhká tužebníková lada18.60423.02B/B/-
6510Extenzivní sečené louky nížin až podhůří (Arrhenatherion, Brachypodio-Centaureion nemoralis) 32.07725.20C/B/-Ne
T1.1 Mezofilní ovsíkové louky32.07725.20C/B/-
7140Přechodová rašeliniště a třasoviště 0.2660.04C/B/-Ne
R2.2 Nevápnitá mechová slatiniště0.26600.04C/B/-
8220Chasmofytická vegetace silikátových skalnatých svahů 0.45670.07B/A/-Ne
S1.2 Štěrbinová vegetace silikátových skal a drolin0.45670.07B/A/-
8230Pionýrská vegetace silikátových skal (Sedo-Scleranthion, Sedo albi-Veronicion dillenii)0.0050.00C/C/-Ne
T6.1B Acidofilní vegetace efemér a sukulentů bez převahy netřesku výběžkatého0.00500.00C/C/-
9130Bučiny asociace Asperulo-Fagetum 0.73560.11C/B/-Ne
L5.1 Květnaté bučiny0.73560.11C/B/-
9170Dubohabřiny asociace Galio-Carpinetum 12.70492.06C/B/-Ne
L3.1 Hercynské dubohabřiny12.70492.06C/B/-
9180Lesy svazu Tilio-Acerion na svazích, sutích a v roklích 22.08663.58C/B/-Ne
L4 Suťové lesy22.08663.58C/B/-
9190Staré acidofilní doubravy s dubem letním (Quercus robur) na písčitých pláních 4.16910.67C/A/-Ne
L7.2 Vlhké acidofilní doubravy4.16910.67C/A/-
91E0Smíšené jasanovo-olšové lužní lesy temperátní a boreální Evropy (Alno-Padion, Alnion incanae, Salicion albae) 27.88684.52B/A/-Ne
L2.2A Údolní jasanovo-olšové luhy, typické porosty27.88684.52B/A/-
91I0Eurosibiřské stepní doubravy 0.12080.01D/C/-Ne
L6.4 Středoevropské bazifilní teplomilné doubravy0.12080.01D/C/-

Ostatní přírodní biotopy

BiotopRozloha (ha)Podíl(%)R/Z
K1 Mokřadní vrbiny4.82080.78C/B
K2.1 Vrbové křoviny hlinitých a písčitých náplavů5.75130.93B/B
K3 Vysoké mezofilní a xerofilní křoviny5.36910.87B/B
L1 Mokřadní olšiny5.60740.91B/B
L2.2B Potoční a degradované jasanovo-olšové luhy30.92235.02B/B
L7.1 Suché acidofilní doubravy26.75764.34C/B
L7.3 Subkontinentální borové doubravy3.48780.56C/C
L8.1B Boreokontinentální bory bez lišejníků0.13560.02C/B
M1.1 Rákosiny eutrofních stojatých vod16.39462.66C/B
M1.4 Říční rákosiny3.01330.48C/B
M1.5 Pobřežní vegetace potoků0.10440.01C/B
M1.7 Vegetace vysokých ostřic36.06895.85B/B
S1.3 Vysokostébelné trávníky skalních terásek0.01160.00C/B
S1.5 Křoviny skal a drolin s rybízem alpínským (Ribes alpinum)0.25470.04B/A
T1.10 Vegetace vlhkých narušovaných půd0.44120.07C/B
T1.3 Poháňkové pastviny12.20721.98C/B
T1.4 Aluviální psárkové louky24.51803.98C/B
T1.5 Vlhké pcháčové louky17.29542.80C/B
T4.2 Mezofilní bylinné lemy1.17170.19B/B
T5.5 Acidofilní trávníky mělkých půd0.04160.00B/B
V1G Stanoviště bez vodních makrofyt, ale s přiroz. nebo přírodně blíz.charakt.dna a břehu0.53840.08C/B
V2B Makrofytní vegetace mělkých stojatých vod s dominantní žebratkou bahenní (Hottonia palustris)0.82210.13B/B
V2C Makrofytní vegetace mělkých stojatých vod - ostatní porosty1.22740.19C/B
V4B Makrofytní vegetace vodních toků - stanoviště s potenciálním výskytem makrofyt nebo se zjevně přirozeným či přírodě blízkým charakterem koryta24.77374.02C/B

Biotopy řady X

BiotopRozloha (ha)Podíl (%)
X1 Urbanizovaná území148.809424.16
X2 Intenzivně obhospodařovaná pole19.36053.14
X3 Extenzivně obhospodařovaná pole1.92410.31
X5 Intenzivně obhospodařované louky9.72781.57
X6 Antropogenní plochy se sporadickou vegetací mimo sídla0.14650.02
X7 Ruderální bylinná vegetace mimo sídla74.558712.10
X8 Křoviny s ruderálními a nepůvodními druhy0.09850.01
X9A Lesní kultury s nepůvodními jehličnatými dřevinami23.69543.84
X9B Lesní kultury s nepůvodními listnatými dřevinami5.06800.82
X10 Paseky s podrostem původního lesa1.60770.26
X11 Paseky s nitrofilní vegetací2.01800.32
X12 Nálety pionýrských dřevin2.89880.47
X13 Nelesní stromové výsadby mimo sídla19.63053.18
X14 Vodní toky a nádrže bez ochranářsky významné vegetace1.34820.21
 

Druhy - Rostliny:

Nejsou předmětem ochrany.  

Druhy - Živočichové:

Stálá populace Zastavující se Zimující Hnízdící
Podíl populace Zachovalost Izolace Celkové hodnocení
kuňka ohniváP
Bombina bombinaCBCB
losos obecnýP
Salmo salarBBBB
vydra říčníP
Lutra lutraCBCB
 

Kraje a katastrální území:

Kraj Ústecký kraj:

Benešov nad Ploučnicí, Březiny u Děčína, Děčín, Děčín-Staré Město, Františkov nad Ploučnicí, Malá Veleň, Malý Šachov, Oldřichov nad Ploučnicí, Starý Šachov, Valkeřice

Kraj Liberecký kraj:

Česká Lípa, Dolní Libchava, Dolní Police, Dubice u České Lípy, Horní Police, Jezvé, Stráž u České Lípy, Stružnice, Žandov u České Lípy  

Prameny:

Neuvedeno  

Fotografie:

Poznámka: Zpracované souhrny doporučených opatření pro evropsky významné lokality naleznete na webových stránkách Ústředního seznamu ochrany přírody http://drusop.nature.cz/portal/

(c) 2006 Natura 2000 - Oficiální webové stránky soustavy Natura 2000 v České republice, všechna práva vyhrazena. Náměty, příspěvky a připomínky zasílejte na adresu natura2000@nature.cz. Redakce stránek využívá zpravodajství z databází ČTK, jejichž obsah je chráněn autorským zákonem. Přepis, šíření, či další zpřístupňování tohoto obsahu či jeho části veřejnosti, a to jakýmkoliv způsobem, je bez předchozího souhlasu AOPK ČR výslovně zakázáno. (c) 2006 - všechna práva vyhrazena. Materiály agentury AOPK ČR nesmí být dále publikovány, vysílány, přepisovány nebo redistribuovány. Správa a redakce stránek využívá redakční systém portálového rešení SuperServer firmy RAGTOOLS.