Homepage

CZ0510509 - Jezevčí vrch

Rozloha: 95.9994 ha
Navrhovaná kategorie ochrany:
Biogeografická oblast - vysvětlivky: kontinentální
Souřadnice středu: 14°42'15'' v.d., 50°47'19'' s.š.
Nadmořská výška: 424 - 665 m n. m.

Mapa:

Poloha:

Význačná znělcová kupa severně od silnice I/13 mezi městy Cvikov a Jablonné v Podještědí.  

Ekotop:

Základní charakteristika: Mimořádně cenné porosty suťových lesů a květnatých bučin s hojným výskytem Lunaria rediviva, nejrozsáhlejší komplex přirozeného listnatého lesa ve východní části Lužických hor, typicky je vyvinut tzv.vrcholový fenomén.
Geologie: Jezevčí vrch (665 m n. m.) je znělcová kupa prorážející svrchně turonské vrstvy. Okolní krajina leží v nadmořské výšce kolem 400 m a je tvořena pískovcovými sedimenty (březenské souvrství), příkré svahy Jezevčího vrchu pak tvoří deluviální hlíny a suťový materiál, který místy přechází ve zpevněná balvanitá pole překrytá lesem.
Geomorfologie: Výrazný neovulkanit vystupuje ve vrcholové části v rozsáhlé, tektonicky vyzdvižené kry z coniackých kvádrových kaolinických pískovců, tvořících příkré střední a dolní části svahů s denudačními hřbítky, kaňony, roklemi, skalními stěnami, skalkami a s tvary selektivního zvětrání. Svahy mají průměrnou sklonitost mezi 15 a 30°.
Pedologie: Hlavním půdním typem v oblasti jsou kambizemě dystrické.
Krajinná charakteristika: Nejvýznamnější krajinná dominanta východní části Lužických hor.  

Biota:

V porostech dominuje buk lesní (Fagus sylvatica), přistupuje hojný smrk ztepilý (Picea abies), borovice lesní (Pinus sylvestris), javor klen (Acer pseudoplatanus), bříza bělokorá (Betula pendula), jasan ztepilý (Fraxinus excelsior), v širším okolí vrcholu zcela převažuje buk lesní s javorem klenem, lokálně hojný je i jasan ztepilý, jako vtroušený přistupuje jilm (v minulosti jistě velmi hojný). Bylinné patro je zřetelně diferencováno podle stanovišť a aktuální dřevinné skladby (porostní stádia). Na pískovci převažují acidofyty – metlička křivolaká (Avenella flexuosa), třtina chloupkatá (Calamagrostis villosa), brusnice borůvka (Vaccinium myrtillus), hasivka orličí (Pteridium aquilinum), bezkolenec modrý (Molinia caerulea), v inverzních polohách úžlabin přistupuje i žebrovice různorodá (Blechnum spicant), bika chlupatá (Luzula pilosa), bukovinec osladičovitý (Phegopteris connectilis) a sedmikvítek evropský (Trientalis europaea). Zajímavé jsou i pramenné a podmáčené polohy s kostřavou obrovskou (Festuca gigantea), krabilicí chlupatou (Chaerophyllum hirsutum), mokrýš střídavolistý (Chrysosplenium alternifolium), mokrýš vstřícnolistý (Chrysosplenium oppositifolium), vrbina hajní (Lysimachia nemorum), vrbina obecná (Lysimachia vulgaris), ostřice řídkoklasá (Carex remota). Ve středním stupni svahů jsou na značné rozloze zastoupeny porosty buku se smrkem s příměsí dalších listnatých dřevin a s bylinným podrostem indikujícím mezotrofní půdy: papratka samičí (Athyrium filix-femina), kapraď rozložená (Dryopteris dilatata), kapraď samec (Dryopteris filix-mas), pšeníčko rozkladité (Milium effusum), šťavel kyselý (Oxalis acetosella), ostružiník (Rubus sp.), starček Fuksův (Senecio ovatus), violka lesní (Viola reichenbachiana). Místy jsou – např. SV od vrcholu dochovány i druhově chudé bučiny se slabě vyvinutým podrostem acidofilních druhů. V širším okolí vrcholu se střídají květnaté bučiny s formacemi suťových dřevin (klen, méně jasan, buk, ve zbytcích ještě jilm), stanovištně jde převážně o acerózní bučiny. Podrost je bohatý, často však se sníženou pokryvností. Podílejí se na něm mj. druhy sveřep Benekenův (Bromus benekenii), konvalinka vonná (Convallaria majalis), kyčelnice cibulkonosná (Dentaria bulbifera), kyčelnice devítilistá (Dentaria enneaphyllos), kapraď samec (Dryopteris filix-mas), kostřava lesní (Festuca altissima), pitulník žlutý (Galeobdolon luteum), mářinka vonná (Galium odoratum), bukovník kapraďovitý (Gymnocarpium dryopteris), ječmenka evropská (Hordelymus europaeus), lecha jarní (Lathyrus vernus), strdivka jednokvětá (Melica uniflora), bažanka vytrvalá (Mercurialis perennis), pšeníkčo rozkladité (Milium effusum), brčál menší (Vinca minor), violka lesní (Viola reichenbachiana). Na vrcholu a v S a SV svahu pod ním dominuje na značné ploše měsíčnice vytrvalá (Lunaria rediviva), vyhraněný je i jarní aspekt s druhy sasanka pryskyřníkovitá (Anemone ranunculoides), dymnivka dutá (Corydalis cava), dymnivka bobovitá (Corydalis intermedia), křivatec žlutý (Gagea lutea), podbílek šupinatý (Lathraea squamaria), ze zajímavějších nově neověřených druhů stojí za zmínku česnek medvědí (Allium ursinum) a árón plamatý (Arum maculatum), vzácné jsou ptačinec velkokvětý (Stellaria holostea) a krabilice mámivá (Chaerophyllum temulum). Fytocenologicky lze lesní společenstva na Jezevčím vrchu hodnotit v rámci těchto asociací: Carici remotae-Abietetum (olšová stádia na prameništích, v bohatších polohách přecházející do as. Carici remotae-Fraxinetum); Lunario-Aceretum (měsíčnicové acerózní bučiny ve vrcholové oblasti); Mercuriali-Fraxinetum (primární suťové lesy bez měsíčnice, zvl. na východním svahu); Dentario enneaphylli-Fagetum (většina květnatých bučin, místy s přechody do as. Festuco altissimae-Fagetum); Luzulo-Fagetum (acidofilní bučiny pod vlivem křídového podloží; Luzulo pilosae-Abietetum (vlhké úžlabiny a úpatí svahů na troficky chudších půdách); Pino-Fagetum (arenické kambizemě a podzoly v S a SZ části, s přechodem do chudých borů as. Dicrano-Pinetum, popř. jedlin as. Vaccinio vitis-idaeae-Abietetum).  

Kvalita a význam:

Acerózní bučiny a suťové lesy ve vrcholové oblasti dosahují vysokého stupně přirozenosti, níže ve svazích a zejména v severní části přistupují kulturně podmíněný smrk a borovice. Jde o nejrozsáhlejší komplex přirozeného listnatého lesa ve východní části Lužických hor, většinu plochy PK tvoří jediná národní přírodní rezervace v CHKO. Zajímavá je i kombinace některých náročnějších rostlinných druhů, např. ptačinec velkokvětý (Stellaria holostea), lecha jarní (Lathyrus vernus), dymnivka plná (Corydalis cava), d. bobovitá (C.intermedia) a další, s horským charakterem acerózních bučin (fyziognomicky blízké podsvazu Acerenion).  

Zranitelnost:

Území mimo stávající NPR (a okrajově zasahující do PK) je zalesněno z větší části zejména borovými monokulturami, které představují labilní ekosystém nahrazující původní biotopy převážně bučin a jedlin. Jejich negativní vliv se projevuje hromaděním kyselého opadu a snižováním diverzity bylinného patra původního lesa.
V současnosti se provádí v těchto lesích velkoplošná těžba, což nemá dobrý vliv na další vývoj vysazených semenáčů (vysazuje se zejména borovice lesní, dále buk, smrk ztepilý a vzácně i jedle bělokorá). Z nepůvodních dřevin se šíří místy borovice vejmutovka.
Dalším negativním vlivem je stavba lesních cest, které mnohdy neuvážlivě zasahují do lesních okrajů. Při stavbě dochází k stržení povrchového humusu a k tvorbě eroze. Podél cesty se mohou šířit některé invazní druhy (vrbovka žláznatá) a dochází také k rozvrácení mikroklimatu.
Eutrofizace a acidifikace se projevují ruku v ruce s rostoucím znečištěním vzduchu, takže tyto vlivy jsou ztěží kontrolovatelné. K acidifikaci přispívají i rozsáhlé smrkové a borové monokultury, jejichž opad okyseluje půdní povrch a vyplavuje cenné báze.
Jilm horský je decimován tracheomykotickým onemocněním (rozpad na vrcholu Jezevčího vrchu, kde se však již vysazují mladé jilmy).
Velkým problémem jsou vysoké stavy srnčí zvěře. Tato zvěř decimuje obnovu buku a okusuje i mladé sazenice. Jelení zvěř škodí loupáním. Zvěř rovněž rozšlapává lesní prameniště, což souvisí s nadměrnou eutrofizací vodních zdrojů.  

Management:

V lesích dbát v rámci péče těchto obecných zásad:
• nešířit geograficky nepůvodní dřeviny
• při výchově a obnově přednostně odstraňovat invazní geograficky nepůvodní dřeviny
• do lesních porostů vnášet chybějící dřeviny přirozené druhové skladby
• klást důraz na přirozenou obnovu porostů a s tím spojené jemnější způsoby hospodaření a dostatečnou ochranu proti zvěři (např. snižování stavu vysoké zvěře)
• preferovat členitější prostorovou výstavbu porostů, tu lze docílit pestřejší druhovou skladbou, delší obnovní dobou a vhodnými výchovnými zásahy
• při obnovách porostů s vyšším než minimálním zastoupením (podle vyhlášky č.83/1996 Sb.) původních MZD v žádném případě tento podíl nesnižovat. Naopak se doporučuje, aby byl postupně zvyšován až na úroveň přirozeného zastoupení těchto dřevin. Reálné se zdá být cca 50 % navýšení v jednom obnovním cyklu (např. ze současného 20 % zastoupení zvýšit na 30 %). Viz § 31 odst. 1 zákona č. 289/1995 Sb., o lesích.
• neopomíjet úpravu druhové skladby porostů vzniklých živelně v důsledku pěstebního zanedbání (např. čisté jaseniny, čisté habřiny)
• při hospodaření v lesích neopomíjet význam mrtvého dřeva v lesním ekosystému. Jeho účast v porostech lze zajistit mimo jiné ponecháním jednotlivých stromů přirozené dřevinné skladby (zejména doupných) na dožití a posléze do úplného rozpadu dřevní hmoty na místě.  

Možné střety zájmu:

Neuvedeno  

Stanoviště:

Stanoviště - přehled

Celková rozloha lokality:%ha: 95.9994
Z toho prioritních naturových biotopů: 8.307.9764
Z toho neprioritních naturových biotopů: 59.3756.9965
Z toho ostatních přírodních biotopů: 13.3912.8551
Z toho X biotopů: 18.9218.1714
Z toho nereklasifikovaných biotopů: 0

Zobrazovaná data rozloh stanovišť a biotopů odpovídají informacím o stavu při vyhlášení lokality a jsou rovněž shodná s daty zasílanými Evropské komisi formou standardního datového formuláře.
Aktuální data je možné získat na AOPK ČR (pavla.trachtova@nature.cz)

Naturové biotopy:

Stanoviště/BiotopRozloha (ha)Podíl (%)R/Z/GPředmět ochrany
9110Bučiny asociace Luzulo-Fagetum 33.695535.09A/A/BNe
L5.4 Acidofilní bučiny33.695535.09A/A/B
9130Bučiny asociace Asperulo-Fagetum 23.30124.27A/A/BAno
L5.1 Květnaté bučiny
Management: V porostech s přirozenou druhovou skladbou hospodařit nanejvýš citlivým způsobem (nejlépe jednotlivý výběr), rozhodně vyloučit holoseč. V porostech s částečně pozměněnou dřevinnou skladbou (podobně i u jednotky L5.4 a navazujících jehličnanových kulturách) výchovou, popř. dosadbami (i podsadbami) postupně zvyšovat podíl stanovištně odpovídajících dřevin (zvl. buku, ale i javorů, jasanu, jedle, dubu, olše aj.), omezovat podíl smrku a borovice, s cílem dosáhnout přirozené druhové skladby již ve stávajícím anebo následujícím obmýtí (podle stáří a charakteru porostu).
23.301024.27A/A/B
9180Lesy svazu Tilio-Acerion na svazích, sutích a v roklích 7.97648.30A/B/AAno
L4 Suťové lesy
Management: V nejcennějších porostech v rámci NPR docílit bezzásahového režimu, což by pro uchování a rozvoj biodiverzity bylo v daném území jednoznačně optimální. Pokračovat ve výsadbách dříve hojného jilmu, který byl výrazně redukován tracheomykózou.
7.97648.30A/B/A

Ostatní přírodní biotopy

BiotopRozloha (ha)Podíl(%)R/Z
L2.2B Potoční a degradované jasanovo-olšové luhy0.29910.31C/C
L8.1B Boreokontinentální bory bez lišejníků12.510913.03C/B
R1.4 Lesní prameniště bez tvorby pěnovců0.04260.04B/B
T1.10 Vegetace vlhkých narušovaných půd0.00250.00C/C

Biotopy řady X

BiotopRozloha (ha)Podíl (%)
X9A Lesní kultury s nepůvodními jehličnatými dřevinami14.338914.93
X10 Paseky s podrostem původního lesa1.28311.33
X11 Paseky s nitrofilní vegetací1.55201.61
X12 Nálety pionýrských dřevin0.99741.03
 

Druhy - Rostliny:

Nejsou předmětem ochrany.  

Druhy - Živočichové:

Nejsou předmětem ochrany.  

Kraje a katastrální území:

Kraj Liberecký kraj:

Heřmanice v Podještědí, Kunratice u Cvikova, Mařenice  

Prameny:

Neuvedeno  

Fotografie:

Poznámka: Zpracované souhrny doporučených opatření pro evropsky významné lokality naleznete na webových stránkách Ústředního seznamu ochrany přírody http://drusop.nature.cz/portal/

(c) 2006 Natura 2000 - Oficiální webové stránky soustavy Natura 2000 v České republice, všechna práva vyhrazena. Náměty, příspěvky a připomínky zasílejte na adresu natura2000@nature.cz. Redakce stránek využívá zpravodajství z databází ČTK, jejichž obsah je chráněn autorským zákonem. Přepis, šíření, či další zpřístupňování tohoto obsahu či jeho části veřejnosti, a to jakýmkoliv způsobem, je bez předchozího souhlasu AOPK ČR výslovně zakázáno. (c) 2006 - všechna práva vyhrazena. Materiály agentury AOPK ČR nesmí být dále publikovány, vysílány, přepisovány nebo redistribuovány. Správa a redakce stránek využívá redakční systém portálového rešení SuperServer firmy RAGTOOLS.