Homepage

CZ0510508 - Klíč

Rozloha: 322.8296 ha
Navrhovaná kategorie ochrany:
Biogeografická oblast - vysvětlivky: kontinentální
Souřadnice středu: 14°34'2'' v.d., 50°47'3'' s.š.
Nadmořská výška: 420 - 760 m n. m.

Mapa:

Poloha:

Oblast význačné krajinné dominanty SV Nového Boru.  

Ekotop:

Geologie: Podloží tvoří křídové křemenné pískovce březenského souvrství, kterými na mnoha místech pronikly třetihorní neovulkanity (především kyselé povahy). Nejvýznamnější z nich, Klíč, je tvořen fonolitem, jiné vrcholy různými typy trachytů (kóty 556 a 605). Maloplošně se vyskytují i živinami bohatší vulkanity - nefelinický bazanit – Sokolík, kóta 544 a bazaltoidní brekcie – Skalka, které umožňují existenci pestřejší a druhově bohatší vegetaci. Pro oblast jsou typické kvartérní deluviální sedimenty (kamenité a blokové), které nalezneme v širším okolí vulkanitů (nejtypičtěji vyvinuty jako kamenná moře a suti na Klíči).
Geomorfologie: Většina území leží v podcelku Kytlická hornatina a okrsku Klíčská hornatina. Je to plochá hornatina vyznačující se silně rozčleněným erozně denudačním reliéfem litologicky a tektonicky podmíněné sedimentární stupňoviny, s výraznými a rozsáhlými neovulkanickými suky a pískovcovými strukturními hřbety, s četnými tvary zvětrávání a odnosu, místy též s pískovcovými skalními městy a s hluboce zaříznutými údolími Kamenice a jejích přítoků. Nejvyšším bodem je Klíč (760 m), další význačné elevace leží mimo území pSCI.
Reliéf: Tvoří nejvýznamnější krajinnou dominantu JZ části Lužických hor, z vrcholu panoramatické výhledy na velkou část území Čech.
Vlastní Klíč je výrazný neovulkanický suk z miocénního fonolitoidu, se skalními tvary zvětrávání a odnosu, mrazovými sruby, rozsáhlými balvanovými proudy, se značným rozsahem primárního bezlesí (balvanité sutě na JZ svahu). Svahy v horním stupni jsou extrémně příkré, běžně přesahující 45° (někdy až 60°), výrazně zasuťované až skalnaté, V nižším stupni činí svažitost 15-25°.
Pedologie: Hlavními půdními typy v oblasti jsou kambizemě dystrické a podzoly arenické.
Krajinná charakteristika: Rozsáhlé plochy acidofilních a květnatých bučin s mimořádně cennými typy reliktních biotopů (společenstva skalních stěn a terásek, pohyblivých sutí a balvanitých kamenných moří), místy druhově bohaté porosty mezofilních luk a bylinných lemů.  

Biota:

PR Klíč: Z botanického hlediska pravděpodobně nejcennější lokalita v Lužických horách, s mimořádným reliktním potenciálem. Nelesní formace ve vrcholové části jsou zastoupeny acidoklinními společenstvy sv. Trifolion medii a Vaccinion (syngeneticky blízká ke sv. Calamagrostion arundinaceae a C. villosae), které jsou reliktem časného postglaciálu. Sýkora (1972) tato společenstva označuje jako as. Cynancho-Calamagrostidetum arundinaceae, Calamagrostio arundinaceae-Vaccinietum, Convallario-Vaccinietum myrtilli a Rhodococco-Vaccinietum myrtilli, na úrovni asociace není hodnoceno spol. s vůdčí třtinou chloupkatou (Calamagrostis villosa), maloplošně rozšířené na návětrném západním svahu. Lesní formace je význačná částečně zakonzervovaným kontaktem smrkových (ty však výrazně poškozeny působením imisí) a dubových lesů z doby zhruba před 7000 lety. Doubravy (s Quercus petraea) jsou zastoupeny jen drobným fragmentem JZ od vrcholu (přecházejí do rozvolněných bučin a primárního bezlesí), smrčiny mají ráz as. Calamagrostio villosae-Fagetum subas. vaccinetosum myrtilli; tyto smrčiny se v subboreálu alespoň zčásti změnily na převážně jedlové lesy. Na méně exponovaných svazích byl v mladším holocénu smrk zatlačen expandujícím bukem a zčásti i jedlí - výsledkem je mozaika společenstev hodnotitelných na úrovni as. Calamagrostio villosae-Fagetum, Calamagrostio arundinaceae-Fagetum (do této asociace zahrnuje Sýkora i vývojově ochuzené typy blízké as. Luzulo-Fagetum), Dentario enneaphylli-Fagetum a Luzulo-Fagetum (v nižším stupni svahů převažuje); na eutrofnějších stanovištích je maloplošně zastoupen i přechodný typ suťového lesa - as. Mercuriali-Fraxinetum (cenné porosty Z od suťového pole, místy s přechody do pramenné jaseniny Carici remotae-Fraxinetum).
Z floristického hlediska stojí za uvedení hlavně relikty ve vrcholové, ± bezlesé části Klíče: pažitka pobřežní horská (Allium schoenoprasum subsp. alpinum), hvězdnice alpská (Aster alpinus), zvonek broskvolistý (Campanula persicifolia), konvalinka vonná (Convallaria majalis), konopice úzkolistá (Galeopsis angustifolia), lýkovec jedovatý (Daphne mezereum), náprstník velkokvětý (Digitalis grandiflora), kostřava žlábkatá (Festuca rupicola), plavuň jedlová (Huperzia selago), lilie zlatohlavá (Lilium martagon), kokořík vonný (Polygonatum odoratum), tolita lékařská (Vincetoxicum hirundinaria), kapradinka skalní (Woodsia ilvensis). Bylinné patro lesů je chudší, v porovnání s okolními podobnými ekotopy ale zjevně rozmanitější, tvořeno převážně druhy submezotrofních stanovišť: třtina rákosovitá (Calamagrostis arundinacea), t. chloupkatá (C. villosa), kapraď osténkatá (Dryopteris carthusiana), k. rozložená (D. dilatata), bika bělavá (Luzula luzuloides), pstroček dvoulistý (Maianthemum bifolium), šťavel kyselý (Oxalis acetosella), lipnice hajní (Poa nemoralis), kokořík přeslenitý (Polygonatum verticillatum), věsenka nachová (Prenanthes purpurea), starček Fuchsův (Senecio ovatus), zlatobýl obecný (Solidago virgaurea), brusnice borůvka (Vaccinium myrtillus) aj. Na bohatších, zvl. suťových stanovištích přistupují druhy kapraď samec (Dryopteris filix-mas), pitulník žlutý (Galeobdolon luteum), konopice sličná (Galeopsis speciosa), ječmenka evropská (Hordelymus europaeus), strdivka jednokvětá (Melica uniflora), bažanka vytrvalá (Mercurialis perennis), pšeníčko rozkladité (Milium effusum) aj. Severní svahy, původně pokryté zakrslou (reliktní) smrčinou dnes zaujímá rozpadové stadium s expanzí pionýrských dřevin, zejména břízy.
Sokolík: Ve vrcholovém remízu i navazujících lesních porostech dominují buk, dub, jasan, klen, místy příměs jilmu drsného (Ulmus glabra), svahy jsou travnaté, místy s rozptýlenou zelení a keřovými formacemi. Bylinné patro lesních porostů a lemů je bohaté, rostou zde samorostlík klasnatý (Actaea spicata), kopytník evropský (Asarum europaeum), mařinka vonná (Galium odoratum), lilie zlatohlavá (Lilium martagon), bažanka vytrvalá (Mercurialis perennis), Viola cf. hirta, zvonek kopřivolistý (Campanula trachelium), vrbovka horská (Epilobium montanum), jahodník truskavec (Fragaria moschata), strdivka nicí (Melica nutans), prvosenka vyšší (Primula elatior), violka lesní (Viola reichenbachiana), válečka lesní (Brachypodium sylvaticum), sveřep Benekenův (Bromus benekenii), konvalinka vonná (Convallaria majalis), pitulník žlutý (Galeobdolon luteum), konopice pýřitá (Galeopsis pubescens), kakost smrdutý (Geranium robertianum), mateřka trojžilná (Moehringia trinervia), lipnice hajní (Poa nemoralis), kokořík mnohokvětý (Polygonatum multiflorum), ve světlinách a lemech též kozinec sladkolistý (Astragalus glycyphyllos), klinopád obecný (Clinopodium vulgare), silenka nadmutá (Silene vulgaris), jetel prostřední (Trifolium medium). Na lesní porosty navazuje sušší, druhově dosti bohatá louka, převažuje ovsík vyvýšený (Arrhenatherum elatius), místy kostřava červená (Festuca rubra), přistupuje psineček obecný (Agrostis capillaris), zvonek okrouhlolistý (Campanula rotundifolia), klinopád obecný (Clinopodium vulgare), čičorka pestrá (Coronilla varia), srha laločnatá (Dactylis glomerata), třezalka skvrnitá (Hypericum maculatum), hrachor lesní (Lathyrus sylvestris), roztroušeně se vyskytuje hvozdík kropenatý (Dianthus deltoides), mateřídouška vejčitá (Thymus pulegioides), z bylin svízel bílý (Galium album), starček přímětník (Senecio jacobaea). Severně od vrcholku je hojný svízel severní (Galium boreale).
Skalka u Nového Boru: druhově bohaté lesní porosty (L4 na přechodu k L3.1) s jasanem ztepilým (Fraxinus excelsior), javorem klenem (Acer pseudoplatanus), j. mléčem (A. platanoides), habrem obecným (Carpinus betulus) a lípou, v bohatém podrostu četné druhy zplanělé. Blízké asociaci Aceri-Carpinetum.
Vrch Kameňák (kóta 556): Rozsáhlá, místy značně prosvětlená bučina s bohatou podúrovní (nárosty) buku a břízy, okrajově i se smrkem. Bylinné patro je většinou zapojené, podílí se na něm poměrně úzké spektrum druhů, které indikují nepříliš bohaté trofické poměry při dobrém vláhovém zabezpečení. Rostou zde: papratka samičí (Athyrium filix-femina), metlička křivolaká (Avenella flexuosa), třtina rákosovitá (Calamagrostis arundinacea), kapraď osténkatá (Dryopteris carthusiana), kapraď rozložená (Dryopteris dilatata), kapraď samec (Dryopteris filix-mas) (dom.), kostřava lesní (Festuca altissima) (dom.), pitulník žlutý (Galeobdolon luteum), bukovník kapraďovitý (Gymnocarpium dryopteris), ostružiník křovitý (Rubus fruticosus agg.), ostružiník maliník (Rubus idaeus). Fytocenologicky jde o velmi typický porost as. Festuco altissimae-Fagetum chudšího typu.
Kóta 605: Lesní porosty s poměrně bohatou dřevinnou skladbou. Převažuje buk, doprovázený dubem zimním, dále borovicí, smrkem a břízou. Bylinné patro je nesouvisle vyvinuto, převládá v něm ostružiník křovitý (Rubus fruticosus agg.), k němuž přistupuje papratka samičí (Athyrium filix-femina), metlička křivolaká (Avenella flexuosa), třtina rákosovitá (Calamagrostis arundinacea), třtina chloupkatá (Calamagrostis villosa), metlice trsnatá (Deschampsia cespitosa), kapraď rozložená (Dryopteris dilatata), bika chlupatá (Luzula pilosa), vrbina hajní (Lysimachia nemorum), šťavel kyselý (Oxalis acetosella) (hoj.), věsenka nachová (Prenanthes purpurea), starček Fuchsův (Senecio ovatus), jeřáb ptačí (Sorbus aucuparia), ožanka lesní (Teucrium scorodonia), brusnice borůvka (Vaccinium myrtillus), bika chlupatá (Luzula pilosa), podél cest bezkolenec rákosovitý (Molinia arundinacea), ostřice zaječí (Carex ovalis).  

Kvalita a význam:

Mimořádná hodnota lokality spočívá především v jedinečné reliktní povaze vrchu Klíč dané velkým rozsahem primárního bezlesí a extrémní svažitostí, která podmínila výraznou diferenciaci přirozené vegetace v závislosti na světových stranách (expoziční klima). Jedinečné jsou společenstva bezlesí typu časného postglaciálu i zakonzervovaný kontakt původních smrčin a doubrav, jen částečně omezený expanzí buku a jedle. Z lokality bylo popsáno několik asociací jednotek T8.3, S1.2 a S1.3 (Sýkora 1972). Ze stejného území byla popsána i as. Calamagrostio arundinaceae-Fagetum Sýkora 1972. Množství porostů rozvolněných doubrav a bučin s vyšším podílem pionýrských dřevin nebo smrku je fytocenologicky obtížně klasifikovatelné.  

Zranitelnost:

Největší ohrožení je v nestabilitě lesních ekosystémů, v území (převážně však mimo navrhovaný PK) jsou časté smrkové monokultury i bučiny s výrazně navýšeným podílem smrku oproti přirozenému stavu. Na velkoplošných pasekách je velmi obtížné znovuzalesnění, šíří se ostřice třeslicovitá (Carex brizoides) a třtina chloupkatá (Calamagrostis villosa).
Rovněž ústup od tradičního obhospodařování nelesních ploch se projevuje zarůstáním luk a pastvin expanzivními druhy: pcháč oset (Cirsium arvense), pelyněk černobýl (Artemisia vulgaris), vratič obecný (Tanacetum vulgare), zlatobýl (Solidago sp.), místy i hasivka orličí (Pteridium aquilinum).
V oblasti jsou četná prameniště i rozsáhlé pramenné polohy, často dochází k jejich poškozování nešetrnou těžbou dřeva i přemnoženou zvěří.
Celá oblast NPR Klíč je turisticky mimořádně využívaná, častá je půdní eroze mimo cesty i poškození cenné reliktí vegetace.  

Management:

V lesních partiích dbát v rámci péče těchto obecných zásad:
• nešířit geograficky nepůvodní dřeviny
• při výchově a obnově přednostně odstraňovat invazní geograficky nepůvodní dřeviny
• do lesních porostů vnášet chybějící dřeviny přirozené druhové skladby
• klást důraz na přirozenou obnovu porostů a s tím spojené jemnější způsoby hospodaření a dostatečnou ochranu proti zvěři (např. snižování stavu vysoké zvěře)
• preferovat členitější prostorovou výstavbu porostů, tu lze docílit pestřejší druhovou skladbou, delší obnovní dobou a vhodnými výchovnými zásahy
• při obnovách porostů s vyšším než minimálním zastoupením (podle vyhlášky č.83/1996 Sb.) původních MZD v žádném případě tento podíl nesnižovat. Naopak se doporučuje, aby byl postupně zvyšován až na úroveň přirozeného zastoupení těchto dřevin. Reálné se zdá být cca 50% navýšení v jednom obnovním cyklu (např. ze současného 20% zastoupení zvýšit na 30%). Viz § 31 odst. 1 zákona č. 289/1995 Sb., o lesích.
• neopomíjet úpravu druhové skladby porostů vzniklých živelně v důsledku pěstebního zanedbání (např. čisté jaseniny, čisté habřiny)
• při hospodaření v lesích neopomíjet význam mrtvého dřeva v lesním ekosystému. Jeho účast v porostech lze zajistit mimo jiné ponecháním jednotlivých stromů přirozené dřevinné skladby (zejména doupných) na dožití a posléze do úplného rozpadu dřevní hmoty na místě.

Mimo les provádět zásahy podle zásad péče o nelesní biotopy (Háková, Klaudisová, Sádlo, 2004).  

Možné střety zájmu:

Neuvedeno  

Stanoviště:

Stanoviště - přehled

Celková rozloha lokality:%ha: 322.8296
Z toho prioritních naturových biotopů: 1.866.0063
Z toho neprioritních naturových biotopů: 69.76225.2313
Z toho ostatních přírodních biotopů: 4.1913.5538
Z toho X biotopů: 23.6376.3048
Z toho nereklasifikovaných biotopů: 0

Zobrazovaná data rozloh stanovišť a biotopů odpovídají informacím o stavu při vyhlášení lokality a jsou rovněž shodná s daty zasílanými Evropské komisi formou standardního datového formuláře.
Aktuální data je možné získat na AOPK ČR (pavla.trachtova@nature.cz)

Naturové biotopy:

Stanoviště/BiotopRozloha (ha)Podíl (%)R/Z/GPředmět ochrany
4030Evropská suchá vřesoviště 0.6370.19B/B/AAno
T8.3 Brusnicová vegetace skal a drolin
Management: "Locus clasicus" některých asociací popsaných odtud T.Sýkorou (vč. navazujících jednotek biotopu S1.3. V případě zajištění stávajících abiotockých podmínek na stanovišti nejsou biotopy bezprostředně ohroženy.
0.63700.19B/B/A
6190Panonské skalní trávníky (Stipo-Festucetalia pallentis) 0.27180.08A/A/-Ne
T3.1 Skalní vegetace s kostřavou sivou (Festuca pallens)0.27180.08A/A/-
6230Druhově bohaté smilkové louky na silikátových podložích v horských oblastech (a v kontinentální Evropě v podhorských oblastech) 0.020.00C/B/-Ne
T2.3B Podhorské až horské smilkové trávníky bez jalovce0.02000.00C/B/-
6430Vlhkomilná vysokobylinná lemová společenstva nížin a horského až alpínského stupně 0.97250.30C/B/-Ne
T1.6 Vlhká tužebníková lada0.97250.30C/B/-
6510Extenzivní sečené louky nížin až podhůří (Arrhenatherion, Brachypodio-Centaureion nemoralis) 19.12835.92C/B/CAno
T1.1 Mezofilní ovsíkové louky
Management: Na místní poměry druhově mimořádně bohaté porosty s výskytem řady teplomilných rostlinných druhů, četné přechody do jednotek T4.2, T1.3, T5.5. V oblasti Sokolíku u Svoru a Skalky u obchvatu kolem Nového Boru zajistit alespoň občasné kosení vybraných lučních partií, místy redukovat expandující porosty jednotky K3 (Crataegus sp.div., Rosa sp.div., Corylus avellana s doprovodem cenných druhů, ale i antropofytů)
19.12835.92C/B/C
8150Středoevropské silikátové sutě 0.36220.11B/A/BAno
S2B Pohyblivé sutě silikátových hornin
Management: Zamezit nadměrnému pohybu turistů v nejcennější části pod skalní stěnou.
0.36220.11B/A/B
8220Chasmofytická vegetace silikátových skalnatých svahů 2.83350.87B/A/AAno
S1.2 Štěrbinová vegetace silikátových skal a drolin
Management: Pokračovat v regulaci horolezectví na stěně. Kromě výskytu řady zvláště chráněných druhů rostlin jde i o potenciální hnízdiště sokola (v minulosti hnízdění prokázáno, v současnosti nainstalována hnízdní budka pro podporu jeho opětovné opětovného zahnízdění).
2.83350.87B/A/A
9110Bučiny asociace Luzulo-Fagetum 141.958843.97C/B/BAno
L5.4 Acidofilní bučiny
Management: Na rozsáhlých plochách s dominujícím smrkem (nižší R a Z) postupně docílit převahy buku a příměsi jedle, porosty v oblasti PR Klíč na extrémních stanovištích lze ponechat samovývoji (zde je vyšší podíl smrku a pionýrských dřevin typický pro toto reliktní stanoviště
141.958843.97C/B/B
9130Bučiny asociace Asperulo-Fagetum 56.033717.35B/B/-Ne
L5.1 Květnaté bučiny56.033717.35B/B/-
9180Lesy svazu Tilio-Acerion na svazích, sutích a v roklích 5.98631.85A/A/-Ne
L4 Suťové lesy5.98631.85A/A/-
9190Staré acidofilní doubravy s dubem letním (Quercus robur) na písčitých pláních 0.76190.23D/B/-Ne
L7.2 Vlhké acidofilní doubravy0.76190.23D/B/-
91T0Středoevropské lišejníkové bory 0.51160.15B/A/-Ne
L8.1A Boreokontinentální lišejníkové bory0.51160.15B/A/-
9410Acidofilní smrčiny (Vaccinio-Piceetea) 1.760.54C/B/-Ne
L9.2B Podmáčené smrčiny1.76000.54C/B/-

Ostatní přírodní biotopy

BiotopRozloha (ha)Podíl(%)R/Z
K1 Mokřadní vrbiny0.06000.01C/B
K3 Vysoké mezofilní a xerofilní křoviny1.58380.49C/B
L1 Mokřadní olšiny1.02820.31A/B
L2.2B Potoční a degradované jasanovo-olšové luhy1.12990.34C/B
L7.1 Suché acidofilní doubravy1.74420.54B/A
M1.5 Pobřežní vegetace potoků0.04000.01C/B
R1.4 Lesní prameniště bez tvorby pěnovců0.45900.14A/B
S1.3 Vysokostébelné trávníky skalních terásek1.52210.47B/A
T1.10 Vegetace vlhkých narušovaných půd0.15210.04C/B
T1.3 Poháňkové pastviny2.30100.71C/B
T1.4 Aluviální psárkové louky0.03000.00D/B
T1.5 Vlhké pcháčové louky1.22650.37C/B
T4.2 Mezofilní bylinné lemy1.35600.42B/B
T5.5 Acidofilní trávníky mělkých půd0.92100.28C/B

Biotopy řady X

BiotopRozloha (ha)Podíl (%)
X1 Urbanizovaná území0.00026.19
X4 Trvalé zemědělské kultury1.17000.36
X5 Intenzivně obhospodařované louky6.19521.91
X9A Lesní kultury s nepůvodními jehličnatými dřevinami57.909117.93
X9B Lesní kultury s nepůvodními listnatými dřevinami0.29050.08
X10 Paseky s podrostem původního lesa5.34051.65
X11 Paseky s nitrofilní vegetací2.31780.71
X12 Nálety pionýrských dřevin0.02110.00
X13 Nelesní stromové výsadby mimo sídla3.06040.94
 

Druhy - Rostliny:

Nejsou předmětem ochrany.  

Druhy - Živočichové:

Nejsou předmětem ochrany.  

Kraje a katastrální území:

Kraj Liberecký kraj:

Arnultovice u Nového Boru, Polevsko, Svor  

Prameny:

Neuvedeno  

Fotografie:

Poznámka: Zpracované souhrny doporučených opatření pro evropsky významné lokality naleznete na webových stránkách Ústředního seznamu ochrany přírody http://drusop.nature.cz/portal/

(c) 2006 Natura 2000 - Oficiální webové stránky soustavy Natura 2000 v České republice, všechna práva vyhrazena. Náměty, příspěvky a připomínky zasílejte na adresu natura2000@nature.cz. Redakce stránek využívá zpravodajství z databází ČTK, jejichž obsah je chráněn autorským zákonem. Přepis, šíření, či další zpřístupňování tohoto obsahu či jeho části veřejnosti, a to jakýmkoliv způsobem, je bez předchozího souhlasu AOPK ČR výslovně zakázáno. (c) 2006 - všechna práva vyhrazena. Materiály agentury AOPK ČR nesmí být dále publikovány, vysílány, přepisovány nebo redistribuovány. Správa a redakce stránek využívá redakční systém portálového rešení SuperServer firmy RAGTOOLS.