Homepage

CZ0510415 - Rašeliniště Jizery

Rozloha: 396.7996 ha
Navrhovaná kategorie ochrany:
Biogeografická oblast - vysvětlivky: kontinentální
Souřadnice středu: 15°20'35'' v.d., 50°51'2'' s.š.
Nadmořská výška: 810 - 910 m n. m.

Mapa:

Poloha:

Rašeliniště Jizery se nachází v širokém údolí horní Jizery mezi Vysokým a Středním jizerským hřbetem - téměř od jejího pramene až po místa přibližně 850 m nad soutokem s říčkou Jizerkou. Severovýchodní hranici území tvoří státní hranice s Polskem. Celá lokalita leží v CHKO Jizerské hory, katastrální území: Bílý Potok pod Smrkem, Jizerka, Lázně Libverda. Součástí EVL je NPR Rašeliniště Jizery a PR Rybí loučky.  

Ekotop:

Geologie: Horninové podloží tvoří výrazně porfyrická, středně zrnitá žula až granodiorit krkonošsko jizerského žulového plutonu, stratigraficky řazená do svrchního karbonu (Chaloupský 1989). Ta vystupuje na povrch v podobě jednotlivých balvanů, případně i jejich početnějších seskupení pouze v okrajových, vyzdvižených částech území. Na většině území je žulové podloží překryto kvarterními sedimenty - rašelinou a písčitými štěrky. Rašelina je většinou vrchovištního typu, v dolní části území mnohdy typu přechodného. Mocnost rašeliny se v jádrových územích pohybuje mezi 2 až 3,5 m, místně může být ještě větší (až 5 m). Velmi nápadným fenoménem území jsou náplavové sedimenty lemující tok Jizery a v omezené míře i jejích hlavních přítoků - Krásného, Frýdlantského a Rybího potoka. Jsou tvořeny hrubým pískem, častěji však štěrkem různé zrnitosti a jejich reliéf je stále ovlivňován vodním proudem. Vlivem boční eroze dochází k neustálému překládání toku a vzniku zákrutů až meandrů. Na výsepní straně se Jizera často zařezává do obnažených stěn rašeliny a snižuje tak plošný rozsah vrchovišť. Na jesepní straně jsou pak ukládány ve značném objemu písčité štěrky. V pokročilém stádiu vývoje meandrů dochází k jejich protržení a ke vzniku mrtvých ramen, která se postupně zazemňují a zarůstají vegetací.
Geomorfologie: Zájmové území náleží do Krkonošsko-jesenické soustavy (subprovincie), Krkonošské podsoustavy (oblasti), celku Jizerské hory, podcelku Jizerská hornatina a okrsku Soušská hornatina.
Reliéf: je většinou málo členitý, akumulační, podmíněný holocénními náplavy a rozsáhlými ložisky rašeliny.
Pedologie: Dominantní půdní jednotkou území je organozem typická fibrická (vrchovištní). V místech s vyšší hladinou podzemní vody, tj. zpravidla ve sníženinách, se vyvinula též organozem glejová. V okrajových částech vrchoviště a všude mimo souvislejší rašelinná ložiska je pak hojně zastoupen glej organozemní, který je typický pro různá svahová prameniště, případně i zazemněné říční náplavy. Méně typické jsou pro území půdy podzolového typu, v příkrých svazích v dolní části území již spíše povahy rankeru, maloplošně až litozemě. V méně exponovaném terénu se projevují známky glejového procesu a rašelinění.
Krajinná charakteristika: Jedinečná mozaika rašelinných a podmáčených smrčin, rašelinných bezlesí a porostů kleče.
Lesnická typologie: Zde vymezuje následující lesní typy: 8Z9 (jeřábová smrčina skeletová), 8K2 (kyselá smrčina třtinová), 8N3 (kamenitá kyselá smrčina borůvková), 8V3 (podmáčená smrčina potoční), 8G3 (podmáčená smrčina třtinová), 8R1 (vrchovištní smrčina suchopýrová), 8R3 (vrchovištní smrčina borůvková) a 9R1 (vrchovištní kleč).



 

Biota:

Na území EVL Rašeliniště Jizery se střídají rašelinné smrčiny (L9.2A, Sphagno-Piceetum), podmáčené smrčiny (L9.2B, Mastigobryo-Piceetum) a na sušších místech i třtinové smrčiny (L9.1, Calamagrostio villosae-Piceetum). Okrajově se vyskytují i horské papratkové smrčiny (L9.3). Rašelinná společenstva jsou zastoupena na většině bezlesých ploch. Převažují přechodová rašeliniště (R2.3), vrchoviště s klečí (R3.2) a otevřená vrchoviště (R3.1), maloplošně jsou též zastoupeny vrchovištní šlenky (R3.3). Unikátním prostorem je niva Jizery s geomorfologicky aktivním meandrujícím tokem, podmiňujícím složitou mozaiku kontrastních biotopů, které zastupují zejména podhorské až horské smilkové trávníky (T2.3), k jejichž vegetační charakteristice náleží bohatá populace jalovce obecného nízkého (Juniperus communis subsp. alpina), pravděpodobně mladoholocénního původu. Významný je i výskyt vodních makrofyt (V4A) v toku Jizery se rdestem alpským (Potamogeton alpinus), zevarem jednoduchým (Sparganium emersum), zblochanem vzplývavým (Glyceria fluitans) a hvězdošem (Callitriche sp.).

Na lokalitě se vyskytuje typická a velmi cenná rašeliništní fauna bezobratlých s řadou reliktních a stenotopních druhů (pavouci, vážky, motýli, brouci, blanokřídlí atd.). Cenná je i ornitofauna: tetřívek obecný (Tetrao tetrix), bekasina otavní (Gallinago gallinago), jeřáb popelavý (Grus grus), sýc rousný (Aegolius funereus). V současné době se obnovuje i populace pstruha potočního (Salmo trutta) v horním toku řeky Jizery. Současné zarybnění vod horní Jizery umožnilo návrat vydry říční (Lutra lutra).

 

Kvalita a význam:

Toto území představuje nejrozsáhlejší rašelinný komplex v celých Sudetech. Jedná se pestrou mozaiku rašelinných bezlesí, rašelinných a podmáčených smrčin a klečových porostů. Území je od roku 2012 zařazeno mezi ramsarské mokřady pod názvem „Horní Jizera“.
Významné je velké zastoupení přirozených bezlesí, která hostí rozmanitá rašelinná společenstva od vlastních vrchovišť až po přechodová rašeliniště. Zachovaly se zde původní populace rašeliništního a pánevního smrku ztepilého (Picea abies), které jsou nenahraditelným zdrojem reprodukčního materiálu pro obnovu lesa na obdobných biotopech i jinde. Meandrující tok Jizery s mohutnými štěrkovými náplavy je rovněž unikátní a dodnes velmi aktivní. Četná jsou slepá ramena, většinou zazemněná a zarostlá vegetací. Vzhledem ke konfiguraci terénu je charakteristické tzv. pánevní klima. Velmi časté jsou mrazy, které se odráží na vývoji vegetace (mrazové formy smrku).
Květena Rašeliniště Jizery je dosti bohatá (okolo 200 druhů). Vyskytují se zde druhy zákonem chráněné i druhy figurující v červeném seznamu, např.: bříza karpatská (Betula carpatica), jalovec obecný nízký (Juniperus communis subsp. alpina), koprník štětinolistý (Meum athamanticum), zdrojovka potoční (Montia halii), všivec lesní (Pedicularis sylvatica). Fauna lokality je neméně významná, hlavně některé skupiny bezobratlých – motýli, střevlíkovití a potápníkovití brouci, a pavouci. Faunu obratlovců reprezentuje minimálně 60 druhů. Velmi významné je hnízdění některých ptáků, např. tetřívka obecného (Tetrao tetrix), bekasiny otavní (Gallinago gallinago) a jeřába popelavého (Grus grus).  

Zranitelnost:

Znečištění ovzduší v dnešní době, byť stále negativně ovlivňuje stav ekosystémů, není tak zásadní jako dříve. Začínají se však projevovat jeho "pozdní účinky" - acidifikace prostředí.
Některé smrkové porosty v okrajových částech území byly smýceny a nahrazeny porosty kulturními, nezřídka složenými z nepůvodních dřevin (např. alochtonní borovice kleč (Pinus mugo agg.) a smrk pichlavý (Picea pungens)). S tímto souvisí i nebezpečí znehodnocení genetického potenciálu domácí jizerskohorské kleče.
Dosti nepochopitelné jsou pokusy zalesnit některá přirozená bezlesí - výsadbami Pinus mugo na přechodových rašeliništích, případně Picea abies na štěrkových náplavech podél řeky.
Značné škody způsobuje trvale přemnožená zvěř: okus mladých stromků a rozdupávání, kaliště a eutrofizace především na přechodových rašeliništích a vrchovištích.  

Management:

Management uveden ve výčtu zastoupených biotopů.  

Možné střety zájmu:

Neuvedeno  

Stanoviště:

Stanoviště - přehled

Celková rozloha lokality:%ha: 396.7996
Z toho prioritních naturových biotopů: 48.58192.7668
Z toho neprioritních naturových biotopů: 26.95106.9679
Z toho ostatních přírodních biotopů: 1.817.1964
Z toho X biotopů: 21.1083.7484
Z toho nereklasifikovaných biotopů: 0

Zobrazovaná data rozloh stanovišť a biotopů odpovídají informacím o stavu při vyhlášení lokality a jsou rovněž shodná s daty zasílanými Evropské komisi formou standardního datového formuláře.
Aktuální data je možné získat na AOPK ČR (pavla.trachtova@nature.cz)

Naturové biotopy:

Stanoviště/BiotopRozloha (ha)Podíl (%)R/Z/GPředmět ochrany
3260Nížinné až horské vodní toky s vegetací svazů Ranunculion fluitantis a Callitricho-Batrachion 1.17570.29C/A/AAno
V4A Makrofytní vegetace vodních toků - porosty aktuálně přítomných vodních makrofyt1.17570.29C/A/A
4030Evropská suchá vřesoviště 0.60840.15B/A/-Ne
T8.3 Brusnicová vegetace skal a drolin0.60840.15B/A/-
6230Druhově bohaté smilkové louky na silikátových podložích v horských oblastech (a v kontinentální Evropě v podhorských oblastech) 10.5532.65C/B/BAno
T2.3A Podhorské až horské smilkové trávníky s jalovcem
Management: Bezzásahový režim.
3.52770.88C/A/A
T2.3B Podhorské až horské smilkové trávníky bez jalovce
Management: Bezzásahový režim.
7.02531.77C/B/B
6520Horské sečené louky 0.31410.07C/B/-Ne
T1.2 Horské trojštětové louky0.31410.07C/B/-
7110Aktivní vrchoviště 7.17751.80A/A/BAno
R3.1 Otevřená vrchoviště
Management: Bezzásahový režim.
5.68031.43A/A/B
R3.3 Vrchovištní šlenky1.49720.37B/A/B
7140Přechodová rašeliniště a třasoviště 46.484311.71A/A/AAno
R2.3 Přechodová rašeliniště
Management: Bezzásahový režim.
46.484311.71A/A/A
8220Chasmofytická vegetace silikátových skalnatých svahů 0.21120.05A/A/-Ne
S1.2 Štěrbinová vegetace silikátových skal a drolin0.21120.05A/A/-
91D0Rašelinný les 175.036344.1B/B/AAno
L10.1 Rašelinné březiny0.21110.05A/A/-
L9.2A Rašelinné smrčiny
Management: Bezzásahový režim, příp. podsadby stanovištně původních dřevin (smrk ztepilý, bříza karpatská) sadebním materiálem z místních zdrojů.
135.328134.10B/B/A
R3.2 Vrchoviště s klečí (Pinus mugo)
Management: Bezzásahový režim.
39.49719.95A/A/A
9410Acidofilní smrčiny (Vaccinio-Piceetea) 58.174214.66C/B/BAno
L9.1 Horské třtinové smrčiny
Management: Zvyšování podílu melioračních a zpevňujících dřevin (bříza, jeřáb) a buku, podsadby starých porostů (vždy ochránit před zvěří), prořezávky a probírky v mladých porostech.
42.073610.60C/B/B
L9.2B Podmáčené smrčiny
Management: Bezzásahový režim, příp. podsadby stanovištně původních dřevin (smrk ztepilý, bříza karpatská) sadebním materiálem z místních zdrojů.
15.54293.91B/B/B
L9.3 Horské papratkové smrčiny0.55770.14B/A/-

Ostatní přírodní biotopy

BiotopRozloha (ha)Podíl(%)R/Z
M1.5 Pobřežní vegetace potoků0.74460.18B/A
M1.7 Vegetace vysokých ostřic4.42581.11A/A
M4.1 Štěrkové náplavy bez vegetace0.07160.01A/A
R1.2 Luční prameniště bez tvorby pěnovců0.21460.05A/A
R1.4 Lesní prameniště bez tvorby pěnovců0.01010.00B/B
V2C Makrofytní vegetace mělkých stojatých vod - ostatní porosty0.01050.00B/B
V4B Makrofytní vegetace vodních toků - stanoviště s potenciálním výskytem makrofyt nebo se zjevně přirozeným či přírodě blízkým charakterem koryta1.71920.43B/A

Biotopy řady X

BiotopRozloha (ha)Podíl (%)
X6 Antropogenní plochy se sporadickou vegetací mimo sídla0.54080.13
X9A Lesní kultury s nepůvodními jehličnatými dřevinami40.047910.09
X10 Paseky s podrostem původního lesa43.159710.87
 

Druhy - Rostliny:

Nejsou předmětem ochrany.  

Druhy - Živočichové:

Nejsou předmětem ochrany.  

Kraje a katastrální území:

Kraj Liberecký kraj:

Bílý Potok pod Smrkem, Jizerka, Lázně Libverda  

Prameny:

Neuvedeno  

Fotografie:

Poznámka: Zpracované souhrny doporučených opatření pro evropsky významné lokality naleznete na webových stránkách Ústředního seznamu ochrany přírody http://drusop.nature.cz/portal/

(c) 2006 Natura 2000 - Oficiální webové stránky soustavy Natura 2000 v České republice, všechna práva vyhrazena. Náměty, příspěvky a připomínky zasílejte na adresu natura2000@nature.cz. Redakce stránek využívá zpravodajství z databází ČTK, jejichž obsah je chráněn autorským zákonem. Přepis, šíření, či další zpřístupňování tohoto obsahu či jeho části veřejnosti, a to jakýmkoliv způsobem, je bez předchozího souhlasu AOPK ČR výslovně zakázáno. (c) 2006 - všechna práva vyhrazena. Materiály agentury AOPK ČR nesmí být dále publikovány, vysílány, přepisovány nebo redistribuovány. Správa a redakce stránek využívá redakční systém portálového rešení SuperServer firmy RAGTOOLS.