Homepage

CZ0510402 - Rašeliniště Jizerky

Rozloha: 263.5663 ha
Navrhovaná kategorie ochrany:
Biogeografická oblast - vysvětlivky: kontinentální
Souřadnice středu: 15°19'14'' v.d., 50°49'46'' s.š.
Nadmořská výška: 850 - 950 m n. m.

Mapa:

Poloha:

Jádrové území Rašeliniště Jizerky se rozkládá severozápadně od osady Jizerka, v plochém údolí mezi Vlašským a Středním jizerským hřebenem v nadmořské výšce cca 860-940 m.  

Ekotop:

Základní charakteristika: Rašeliniště Jizerky zahrnuje rozsáhlý komplex rašelinných luk, porostů kleče a smrkových lesů v povodí říčky Jizerky.
Geologie: Horninové podloží tvoří výrazně porfyrická, středně zrnitá žula až granodiorit. V nadloží je vyvinuta mocná vrstva rašeliny.
Geomorfologie: Území je součástí Jizerské hornatiny.
Reliéf: Z tohoto hlediska se jedná o ploché široké údolí situované mezi Vlašským a Středním jizerským hřebenem, které jsou součástí náhorní plošiny Jizerských hor.
Krajinná charakteristika: Území představuje kombinaci rašelinných bezlesí, klečových a smrkových porostů s lučními ekosystémy a rozptýlenou zástavbou v osadě Jizerka.
Pedologie: Hlavním půdním typem v oblasti jsou podzoly kambické a rašeliny.
Lesnická typologie: Zastoupeny jsou lesní typy 7. až 9. LVS, konkrétně jsou to: 7R2 (kyselá rašelinná smrčina borůvková), 8S1 (svěží smrčina šťavelová), 8V3 (podmáčená smrčina potoční), 8G3 (podmáčená smrčina třtinová), 8R1(vrchovištní smrčina suchopýrová), 8R3 (vrchovištní smrčina borůvková) a 9R1 (vrchovištní kleč).  

Biota:

Dominantním typem vegetace Rašeliniště Jizerky jsou rašelinné smrčiny (L9.2A), které zaujímají biotopy jak na okrajích přechodových rašelinišť a vrchovišť v pánevní poloze, tak podmáčené zrašelinělé lokality podél vodních toků. V místech s méně vyvinutou vrstvou rašeliny je střídají smrčiny podmáčené (L9.2 B).
Vrchoviště s klečí (Pinus mugo) (R3.2), přechodová rašeliniště (R2.3) a otevřená vrchoviště (R3.1) tvoří spolu s výše uvedenými rašelinnými a podmáčenými smrčinami velmi cennou mozaiku přírodních biotopů, které představují hlavní předmět ochrany tohoto území.
Na okolních svazích Středního Jizerského a Vlašského hřebene se vyskytují horské třtinové smrčiny (L9.1), které však byly značně postiženy ekologickou katastrofou na přelomu 70. a 80. let. Proto se také často jedná o mladé smrkové porosty (20-30 let), které místy obsahují i příměs náhradních dřevin (zej. smrk pichlavý).
Vysoký podíl mají v navrženém přírodním komplexu horské smilkové trávníky (T2.3B), jejichž chudší formy se vyskytují v údolní části osady Jizerka navazující na vlastní Rašeliniště Jizerky.  

Kvalita a význam:

Rašeliniště Jizerky je v současné době chráněno v kategorii národní přírodní rezervace, což svědčí o jeho významu minimálně na celorepublikové úrovni.
Jedná se o jeden z nejrozsáhlejších komplexů rašelinišť (zej. vrchovištního typu) s významným podílem přirozeného bezlesí, klečových porostů a rašelinných smrčin v Jizerských horách.
Inverzní charakter lokality umožnil přirozený výskyt porostů s převahou smrku ztepilého (Picea abies). Některé z nich lze považovat za pravděpodobně původní.
Řada přirozených bezlesí zejména rašelinných luk (např. Klugeho louka je největší vrchovištní loukou v Jizerských horách) hostí mozaiku společenstev svazů Sphagno recurvi-Caricion canescentis, Leuko-Scheuchzerion palustris, Sphagnion medii a Oxycocco-Ericion.
Výskyt vzácných a ohrožených rostlinných společenstev, zejména as. Drepanoclado fluitantis-Caricetum limosae, Scheuchzerio palustris-Sphagnetum cuspidati, Scirpo austriaci-Sphagnetum papillosi (resp. Eriophoro-Trichophoretum caespitosi) na velkých plochách.
Vzácná rašeliništní květena zastoupená především druhy vřesovec čtyřřadý (Erica tetralix), jalovec obecný nízký (Juniperus communis subsp. alpina), plavuňka zaplavovaná (Lycopodiella inundata), blatnice bahenní (Scheuchzeria palustris). Vyskytuje se zde i řada zvláště chráněných druhů rostlin a druhů červeného seznamu ohrožené květeny ČR.
Původní populace dvou vzácných jizerskohorských dřevin – břízy karpatské (Betula carpatica) a jalovce obecného prostředního (Juniperus communis subsp. alpina).
Ekosystém štěrkovitých náplavů Jizerky a jejich přítoků s mozaikou převážně travnatých rostlinných společenstev.
Význačná fauna bezobratlých s řadou reliktních druhů (pavouci, motýli, brouci). Z obratlovců je významná zejména stálá populace silně ohroženého tetřívka obecného (Tetrao tetrix) a hnízdní výskyt bekasiny otavní (Gallinago gallinago).  

Zranitelnost:

Dlouhodobým problémem negativně ovlivňujícím vegetaci je acidifikace prostředí způsobená letitým působením imisí. Radikální změny struktury lesních porostů způsobené nejméně dvěma stoletími lesního hospodaření vedly spolu s imisním zatížením a kalamitním výskytem hmyzích škůdců k velkoplošnému rozpadu lesních ekosystémů na náhorní plošině Jizerských hor. Tyto porosty byly následně holosečně odtěženy, čímž vznikly rozsáhlé imisní holiny. Rašeliniště Jizerky bylo těmito událostmi také postiženo, avšak díky statutu tehdejší státní přírodní rezervace tu nebyly odumírající porosty odtěženy. Dnes tyto fragmenty lesa poskytují mnohem lepší podmínky pro znovuzalesnění než zmíněné holiny.
Imisní zátěž, i přes výrazné snížení, stále negativně ovlivňuje rozšíření a diversitu zejména mechorostů a lišejníků, a ale i zdravotní stav lesních porostů.
Území je ovlivněno někdejšími výsadbami smrkových (Picea pungens) a borových exot (Pinus mugo, P. rotundata, P.contorta) a zjednodušenou věkovou, druhovou i prostorovou strukturou porostů (stejnověké, jednoetážové monokultury smrku). Právě nepůvodní borovice kleč a blatka můžou negativně působit na místní genové zdroje jizerskohorské kleče.
Pro obnovu lesa v takovéto lokalitě je bezpodmínečně nutné použití autochtonního sadebního materiálu, jelikož domácí sorty lesních dřevin jsou nejlépe adaptovány na místní přírodní prostředí.
Další nebezpečí, které může lokalitu teoreticky ohrozit, je i odvodňování zamokřených stanovišť a pokusy o zalesňování přirozených bezlesí, což snad díky stávající úrovni ochrany nenastane.
Velké škody způsobují nadměrné stavy zvěře - okus a vytloukání mladých stromů a sešlap, kaliště a eutrofizace na přechodových rašeliništích a vrchovištích. Veškeré výsadby je proto nutno nákladně ochraňovat před zvěří (oplocenky, individuální ochrany).
V zájmu ochrany přírody je nutné účinně usměrňovat turisticko-sportovní využívání krajiny.  

Management:

Management uveden ve výčtu zastoupených biotopů.  

Možné střety zájmu:

Neuvedeno  

Stanoviště:

Stanoviště - přehled

Celková rozloha lokality:%ha: 263.5663
Z toho prioritních naturových biotopů: 51.44135.5831
Z toho neprioritních naturových biotopů: 29.2277.017
Z toho ostatních přírodních biotopů: 1.012.6814
Z toho X biotopů: 18.3148.2848
Z toho nereklasifikovaných biotopů: 0

Zobrazovaná data rozloh stanovišť a biotopů odpovídají informacím o stavu při vyhlášení lokality a jsou rovněž shodná s daty zasílanými Evropské komisi formou standardního datového formuláře.
Aktuální data je možné získat na AOPK ČR (pavla.trachtova@nature.cz)

Naturové biotopy:

Stanoviště/BiotopRozloha (ha)Podíl (%)R/Z/GPředmět ochrany
4030Evropská suchá vřesoviště 0.55720.21B/A/-Ne
T8.2B Sekundární podhorská a horská vřesoviště bez výskytu jalovce obecného (Juniperus communis)0.55720.21B/A/-
6230Druhově bohaté smilkové louky na silikátových podložích v horských oblastech (a v kontinentální Evropě v podhorských oblastech) 32.695812.40C/B/CAno
T2.3A Podhorské až horské smilkové trávníky s jalovcem
Management: Bezzásahový režim.
0.65590.24C/B/C
T2.3B Podhorské až horské smilkové trávníky bez jalovce
Management: Odstraňování nadzemní biomasy pravidelnou nebo občasnou sečí, posečenou biomasu sklidit.
32.039912.15C/B/C
7110Aktivní vrchoviště 7.49372.84A/A/AAno
R3.1 Otevřená vrchoviště
Management: Bezzásahový režim.
5.89422.23A/A/A
R3.3 Vrchovištní šlenky
Management: Bezzásahový režim.
1.59950.60A/A/A
7140Přechodová rašeliniště a třasoviště 19.34467.33B/B/BAno
R2.2 Nevápnitá mechová slatiniště0.57230.21B/C/C
R2.3 Přechodová rašeliniště
Management: Bezzásahový režim.
18.77237.12B/B/B
91D0Rašelinný les 95.393636.1B/B/BAno
L10.1 Rašelinné březiny0.14770.05B/B/C
L9.2A Rašelinné smrčiny
Management: Bezzásahový režim, příp. podsadby stanovištně původních dřevin (smrk ztepilý, bříza karpatská) sadebním materiálem z místních zdrojů.
73.526627.89B/B/B
R3.2 Vrchoviště s klečí (Pinus mugo)
Management: Bezzásahový režim.
21.71938.24A/A/B
9410Acidofilní smrčiny (Vaccinio-Piceetea) 57.115221.67B/B/CAno
L9.1 Horské třtinové smrčiny
Management: Zvyšování podílu melioračních a zpevňujících dřevin (bříza, jeřáb) a buku, podsadby starých porostů (vždy ochránit před zvěří), prořezávky a probírky v mladých porostech.
30.700411.64B/B/C
L9.2B Podmáčené smrčiny
Management: Bezzásahový režim, příp. podsadby stanovištně původních dřevin (smrk ztepilý, bříza karpatská) sadebním materiálem z místních zdrojů.
26.414810.02B/B/B

Ostatní přírodní biotopy

BiotopRozloha (ha)Podíl(%)R/Z
M1.7 Vegetace vysokých ostřic1.71960.65A/A
R1.2 Luční prameniště bez tvorby pěnovců0.00730.00A/B
T1.5 Vlhké pcháčové louky0.95450.36B/B

Biotopy řady X

BiotopRozloha (ha)Podíl (%)
X1 Urbanizovaná území0.00040.00
X5 Intenzivně obhospodařované louky0.49820.18
X9A Lesní kultury s nepůvodními jehličnatými dřevinami28.235210.71
X10 Paseky s podrostem původního lesa19.55107.41
 

Druhy - Rostliny:

Nejsou předmětem ochrany.  

Druhy - Živočichové:

Nejsou předmětem ochrany.  

Kraje a katastrální území:

Kraj Liberecký kraj:

Jizerka  

Prameny:

Neuvedeno  

Fotografie:

Poznámka: Zpracované souhrny doporučených opatření pro evropsky významné lokality naleznete na webových stránkách Ústředního seznamu ochrany přírody http://drusop.nature.cz/portal/

(c) 2006 Natura 2000 - Oficiální webové stránky soustavy Natura 2000 v České republice, všechna práva vyhrazena. Náměty, příspěvky a připomínky zasílejte na adresu natura2000@nature.cz. Redakce stránek využívá zpravodajství z databází ČTK, jejichž obsah je chráněn autorským zákonem. Přepis, šíření, či další zpřístupňování tohoto obsahu či jeho části veřejnosti, a to jakýmkoliv způsobem, je bez předchozího souhlasu AOPK ČR výslovně zakázáno. (c) 2006 - všechna práva vyhrazena. Materiály agentury AOPK ČR nesmí být dále publikovány, vysílány, přepisovány nebo redistribuovány. Správa a redakce stránek využívá redakční systém portálového rešení SuperServer firmy RAGTOOLS.