Homepage

CZ0510400 - Jizerskohorské bučiny

Rozloha: 3536.9561 ha
Navrhovaná kategorie ochrany:
Biogeografická oblast - vysvětlivky: kontinentální
Souřadnice středu: 15°9'58'' v.d., 50°51'46'' s.š.
Nadmořská výška: 341 - 1000 m n. m.

Mapa:

Poloha:

Jizerskohorské bučiny se rozprostírají na severních svazích Jizerských hor nad obcemi Oldřichov v Hájích, Frýdlant v Čechách, Raspenava, Hejnice, Bílý potok atd., v nadmořské výšce přibližně 350-1013 m. Navrhovaný PK se z velké části kryje s NPR Jizerskohorské bučiny.  

Ekotop:

Obecná charakteristika: Jedná se o největší komplex lesních porostů s převahou buku lesního v celém Českém masívu.
Geologie: Matečnou horninou je porfyrická hrubozrnná biotitická žula. Kančí vrch, který na území částečně zasahuje ze západu, je rulový.
Geomorfologie: Území je součástí Jizerské hornatiny.
Reliéf: Reliéf území je velmi členitý – příkré skalnaté svahy, hluboké rokle horských potoků s četnými vodopády, skaliska a skalní města, kamenná moře atd.
Pedologie: Hlavními půdními typy v oblasti jsou podzoly kambické a kambizemě dystrické.
Krajinná charakteristika: Severní svahy Jizerských hor působí při pohledu od Frýdlantska velmi majestátně (převýšení cca 400 m). Tento dojem podtrhují místy až pralesovité lesní porosty s velkým zastoupením buku lesního.
Lesnická typologie: Z pohledu typologické klasifikace výrazně převládají tyto SLT: 5N (kamenitá kyselá jedlová bučina) a 4K (kyselá bučina). Poměrně hojně se vyskytují SLT 4N (kamenitá kyselá bučina), 6N (kamenitá kyselá smrková bučina), 5K (kyselá jedlová bučina), 5Y (skeletová jedlová bučina), 5S (svěží jedlová bučina), 6Y (skeletová smrková bučina), 4S (svěží bučina), 4A (lipová bučina), 6K (kyselá smrková bučina) a 4M (chudá bučina).  

Biota:

Jizerskohorské bučiny představují rozlohou i zachovalostí jedinečný lesní komplex s dominancí přírodě blízkých bukových porostů. Na daném území převažují zejména acidofilní bučiny (L5.4), horské klenové bučiny (L5.2), staré květnaté bučiny (L5.1) a suťové lesy (L4).
Ve vegetační mozaice jsou též zastoupeny další společenstva, např.: jasanovo-olšové údolní luhy (L2.2A, L2.2B), horské třtinové a papratkové smrčiny (L9.1 a L9.3), podmáčené smrčiny (L9.2B), vegetace silikátových skal a drolin (S1.2) a brusnicová vegetace skal a drolin (T8.3) aj.
Na lesních okrajích se místně vyskytují též vlhké pcháčové a tužebníkové louky (T1.5, T1.6) s hojným výskytem prstnatce májového (Dactylorhiza majalis) a p. Fuchsův (D. fuchsii).
Na území NPR se vyskytují následující fytocenologické syntaxony: svaz Luzulo-Fagion - druhově chudé acidofilní bučiny, smrkové bučiny a jedliny (as. Luzulo-Fagetum, as. Calamagrostio villosae-Fagetum, as. Luzulo pilosae-Abietetum); svaz Fagion - květnaté bučiny, jedlobučiny a jedliny (as. Dentario enneaphylli-Fagetum, as. Aceri-Fagetum); svaz Tilio-Acerion zahrnující suťové a roklinové lesy (as. Lunario-Aceretum); svaz Alnion incanae - lužní jasanovo-olšové porosty v údolních polohách na březích vodních toků, na svahových prameništích a v terénních depresích s vysokou hladinou podzemní vody (podsv. Alnenion glutinoso-incanae – as. Stellario-Alnetum glutinosae a Piceo-Alnetum).  

Kvalita a význam:

Značná část území je v současné době chráněna v rámci NPR Jizerskohorské bučiny.
Unikátní společenstva se dochovala díky odolnosti buku (jejich edifikátoru) vůči imisím. Značný podíl na zachování přírodních hodnot tohoto území má jeho geomorfologická rozmanitost.
Pestrá škála zachovalých přírodních stanovišť (dubobukový až bukosmrkový LVS) předurčuje toto území k funkci genové banky pro řadu lesních dřevin: buk lesní (Fagus sylvatica) a javor klen (Acer pseudoplatanus), jedle bělokorá (Abies alba), jilm drsný (Ulmus glabra), jasan ztepilý (Fraxinus excelsior), dub zimní (Quercus petraea), lípa srdčitá (Tilia cordata) a l. velkolistá (Tilia platyphyllos), javor mléč (Acer platanoides) atd. Reprezentuje tedy nesmírnou hodnotu pro obnovu lesních ekosystémů Jizerských hor.
Ve vegetaci se snoubí prvky teplejších pahorkatin, např. lýkovec jedovatý (Daphne mezereum), spolu s horskými až subalpínskými prvky, např. mlečivec alpský (Cicerbita alpina) a charakteristickými prvky bučin, např. mařinka vonná (Galium odoratum).
Za zmínku stojí existence fragmentů květnatých bučin s kyčelnicí devítilistou (Dentaria enneaphyllos), k. cibulkonosnou (D. bulbifera), samorostlíkem klasnatým (Actaea spicata) aj.
Velká rozloha Jizerskohorských bučin také zaručuje dobré podmínky pro život vzácnějších a náročnějších živočichů, z ptačích druhů např. luňáka červeného (Milvus milvus), ostříže lesního (Falco subbuteo), čápa černého (Ciconia nigra).  

Zranitelnost:

K nejvýznamnějším negativním vlivům současnosti bezesporu patří imise, které i přes jisté zlepšení v minulých letech dále negativně působí na stav ekosystémů. Vysoká imisní zátěž spolu s antropogenním zvyšováním podílu smrku dnes způsobují výraznou acidifikaci přírodního prostředí.
Značné škody napáchá v mladých porostech a na přirozeném zmlazení a podsadbách vysoká a srnčí zvěř.
Je třeba se vyvarovat nešetrných způsobů lesního hospodaření, příp. ponechat vhodné plochy úplně bez zásahu.  

Management:

L5.4, L5.2, L4, L5.1 - V nejcennějších jádrových územích bezzásahový režim. Jinak podsadby stanovištně původními dřevinami (buk lesní, javor klen, jilm horský, jedle bělokorá, lípy, smrk ztepilý) sadebním materiálem z místních zdrojů, včetně ochrany před zvěří. Výchova mladých porostů.
L9.3, L9.1 - Stabilizace horního okraje Jizerskohorských bučin. Zvyšování podílu melioračních a zpevňujících dřevin (bříza, jeřáb) a buku, podsadby starých porostů (vždy ochránit před zvěří), prořezávky a probírky v mladých porostech.
S1.2 - Bezzásahový režim.  

Možné střety zájmu:

Obecně možné střety se zájmy vlastníků a nájemců lesa a honiteb.  

Stanoviště:

Stanoviště - přehled

Celková rozloha lokality:%ha: 3536.9561
Z toho prioritních naturových biotopů: 3.56126.0493
Z toho neprioritních naturových biotopů: 80.532848.3708
Z toho ostatních přírodních biotopů: 2.2981.1214
Z toho X biotopů: 13.59480.8839
Z toho nereklasifikovaných biotopů: 0

Zobrazovaná data rozloh stanovišť a biotopů odpovídají informacím o stavu při vyhlášení lokality a jsou rovněž shodná s daty zasílanými Evropské komisi formou standardního datového formuláře.
Aktuální data je možné získat na AOPK ČR (pavla.trachtova@nature.cz)

Naturové biotopy:

Stanoviště/BiotopRozloha (ha)Podíl (%)R/Z/GPředmět ochrany
3260Nížinné až horské vodní toky s vegetací svazů Ranunculion fluitantis a Callitricho-Batrachion 6.24930.17C/B/-Ne
V4A Makrofytní vegetace vodních toků - porosty aktuálně přítomných vodních makrofyt6.24930.17C/B/-
4030Evropská suchá vřesoviště 2.38160.06C/B/-Ne
T8.3 Brusnicová vegetace skal a drolin2.38160.06C/B/-
6230Druhově bohaté smilkové louky na silikátových podložích v horských oblastech (a v kontinentální Evropě v podhorských oblastech) 0.0260.00B/C/-Ne
T2.3B Podhorské až horské smilkové trávníky bez jalovce0.02600.00B/C/-
6510Extenzivní sečené louky nížin až podhůří (Arrhenatherion, Brachypodio-Centaureion nemoralis) 8.07690.22C/B/-Ne
T1.1 Mezofilní ovsíkové louky8.07690.22C/B/-
8220Chasmofytická vegetace silikátových skalnatých svahů 131.02273.70C/B/AAno
S1.2 Štěrbinová vegetace silikátových skal a drolin131.02273.70C/B/A
9110Bučiny asociace Luzulo-Fagetum 2181.468161.67C/B/AAno
L5.4 Acidofilní bučiny
Management: V nejcennějších jádrových územích bezzásahový režim. Jinak podsadby stanovištně původními dřevinami (buk lesní, javor klen, jilm horský, jedle bělokorá, lípy, smrk ztepilý) sadebním materiálem z místních zdrojů ,včetně ochrany před zvěří. Výchova mladých porostů.
2181.468161.67C/B/A
9130Bučiny asociace Asperulo-Fagetum 91.61232.59C/B/CAno
L5.1 Květnaté bučiny91.61232.59C/B/C
9140Středoevropské subalpínské bučiny s javorem (Acer) a šťovíkem horským (Rumex arifolius) 294.39548.32C/B/BAno
L5.2 Horské klenové bučiny294.39548.32C/B/B
9180Lesy svazu Tilio-Acerion na svazích, sutích a v roklích 66.02561.86B/B/BAno
L4 Suťové lesy66.02561.86B/B/B
9190Staré acidofilní doubravy s dubem letním (Quercus robur) na písčitých pláních 73.03012.06C/C/-Ne
L7.2 Vlhké acidofilní doubravy73.03012.06C/C/-
91D0Rašelinný les 0.00580.00C/C/-Ne
L9.2A Rašelinné smrčiny0.00580.00C/C/-
91E0Smíšené jasanovo-olšové lužní lesy temperátní a boreální Evropy (Alno-Padion, Alnion incanae, Salicion albae) 59.99191.69C/B/-Ne
L2.1 Horské olšiny s olší šedou (Alnus incana)14.47970.40C/B/-
L2.2A Údolní jasanovo-olšové luhy, typické porosty45.51221.28C/B/-
9410Acidofilní smrčiny (Vaccinio-Piceetea) 60.13441.70C/C/-Ne
L9.1 Horské třtinové smrčiny14.80830.41B/B/-
L9.2B Podmáčené smrčiny11.53580.32C/C/-
L9.3 Horské papratkové smrčiny33.79030.95D/C/-

Ostatní přírodní biotopy

BiotopRozloha (ha)Podíl(%)R/Z
K1 Mokřadní vrbiny1.93870.05C/B
L2.2B Potoční a degradované jasanovo-olšové luhy19.20290.54A/B
L7.1 Suché acidofilní doubravy28.40990.80C/B
R1.2 Luční prameniště bez tvorby pěnovců0.00600.00B/B
R1.4 Lesní prameniště bez tvorby pěnovců7.06440.19B/B
S1.3 Vysokostébelné trávníky skalních terásek21.86170.61C/B
T1.10 Vegetace vlhkých narušovaných půd0.01840.00C/C
T1.3 Poháňkové pastviny0.00380.00C/B
T1.5 Vlhké pcháčové louky1.80990.05C/B
V1G Stanoviště bez vodních makrofyt, ale s přiroz. nebo přírodně blíz.charakt.dna a břehu0.32330.00C/B
V4B Makrofytní vegetace vodních toků - stanoviště s potenciálním výskytem makrofyt nebo se zjevně přirozeným či přírodě blízkým charakterem koryta0.48240.01B/B

Biotopy řady X

BiotopRozloha (ha)Podíl (%)
X1 Urbanizovaná území1.49340.04
X2 Intenzivně obhospodařovaná pole0.64880.01
X3 Extenzivně obhospodařovaná pole1.51570.04
X5 Intenzivně obhospodařované louky1.52740.04
X6 Antropogenní plochy se sporadickou vegetací mimo sídla2.21160.06
X7 Ruderální bylinná vegetace mimo sídla0.17240.00
X8 Křoviny s ruderálními a nepůvodními druhy0.08660.00
X9A Lesní kultury s nepůvodními jehličnatými dřevinami345.14509.75
X9B Lesní kultury s nepůvodními listnatými dřevinami8.17740.23
X10 Paseky s podrostem původního lesa103.82842.93
X11 Paseky s nitrofilní vegetací11.65870.32
X12 Nálety pionýrských dřevin4.36330.12
X14 Vodní toky a nádrže bez ochranářsky významné vegetace0.05520.00
 

Druhy - Rostliny:

Nejsou předmětem ochrany.  

Druhy - Živočichové:

Nejsou předmětem ochrany.  

Kraje a katastrální území:

Kraj Liberecký kraj:

Albrechtice u Frýdlantu, Bílý Potok pod Smrkem, Fojtka, Frýdlant, Hejnice, Lázně Libverda, Oldřichov v Hájích, Raspenava  

Prameny:

Neuvedeno  

Fotografie:

Poznámka: Zpracované souhrny doporučených opatření pro evropsky významné lokality naleznete na webových stránkách Ústředního seznamu ochrany přírody http://drusop.nature.cz/portal/

(c) 2006 Natura 2000 - Oficiální webové stránky soustavy Natura 2000 v České republice, všechna práva vyhrazena. Náměty, příspěvky a připomínky zasílejte na adresu natura2000@nature.cz. Redakce stránek využívá zpravodajství z databází ČTK, jejichž obsah je chráněn autorským zákonem. Přepis, šíření, či další zpřístupňování tohoto obsahu či jeho části veřejnosti, a to jakýmkoliv způsobem, je bez předchozího souhlasu AOPK ČR výslovně zakázáno. (c) 2006 - všechna práva vyhrazena. Materiály agentury AOPK ČR nesmí být dále publikovány, vysílány, přepisovány nebo redistribuovány. Správa a redakce stránek využívá redakční systém portálového rešení SuperServer firmy RAGTOOLS.