Homepage

CZ0424036 - Běšický chochol

Rozloha: 30.6586 ha
Navrhovaná kategorie ochrany:
Biogeografická oblast - vysvětlivky: kontinentální
Souřadnice středu: 13°22'1'' v.d., 50°22'3'' s.š.
Nadmořská výška: 264 - 301 m n. m.

Mapa:

Poloha:

Lokalita těsně přiléhající k SZ části Nechranické vodní nádrže (okr. Chomutov).  

Ekotop:

Geologie: Podloží tvoří neovulkanické horniny paleogenního až neogenního stáří.
Geomorfologie: Lokalita je součástí Žatecké pánve (součást geomorfologického celku Mostecké pánve).
Reliéf: Dvojice vrchů (Běšický chochol - 350 m n. m., Čachovický vrch - 313 m n. m.) nad severními břehy Nechranické přehrady.
Pedologie: Hlavními půdními typy v oblasti jsou černozemě modální a karbonátové ze spraší a fluvizemě modální.
Krajinná charakteristika: Komplex teplomilných lesních společenstev a stepních trávníků s charakteristickou květenou.  

Biota:

Vrchol Běšického chocholu a jeho SV výběžek porůstá světlá perialpidská bazifilní teplomilná doubrava (sv. Quercion pubescenti-petraeae) v mozaice s vegetací suchých bylinných lemů (sv. Geranion sanguinei). Část lesních porostů má charakter suchých acidofilních doubrav (sv. Genisto germanicae-Quercion). Nelesní vegetace má výrazně stepní resp. lesostepní charakter. Typická je vegetace úzkolistých a širokolistých xerotermních trávníků (sv. Festucion valesiacae, sv. Bromion erecti). Tato společenstva jsou však ohrožena expandujícími křovinami.  

Kvalita a význam:

Běšický chochol je botanicky významná lokalita s lesostepním charakterem vegetace s výraznou převahou xerotermních prvků. Fenoménem území jsou hlavně stepní trávníky s celou řadou vzácných a zvláště chráněných druhů rostlin. Ochranářsky důležité jsou také zachovalé prvky teplomilných doubrav na vrcholech a částečně i svazích kopce. Ze vzácných rostlinných druhů se v lokalitě vyskytuje např.: rmen barvířský (Anthemis tinctoria), pelyněk pontický (Artemisia pontica), kozinec dánský (Astragalus danicus), kozinec bezlodyžný (Astragalus exscapus), dejvorec velkoplodý (Caucalis platycarpos), pcháč bělohlavý (Cirsium eriophorum), pcháč bezlodyžný (C. acaule), trýzel rozkladitý (Erysimum repandum), oman srstnatý (Inula hirta), locika prutnatá (Lactuca viminea), hrachor panonský (Lathyrus pannonicus), záraza hřebíčková (Orobanche caryophyllacea), jitrocel přímořský (Plantago maritima), černohlávek velkokvětý (Prunella grandiflora), koniklec luční český (Pulsatilla pratensis subsp. bohemica), sesel fenyklový (Seseli hippomarathrum), kavyl Ivanův (Stipa pennata), kavyl slíčný (Stipa pulcherrima), kavyl úzkolistý (Stipa tirsa), lněnka lnolistá (Thesium linophyllon), jetel červenavý (Trifolium rubens), strdivka sedmihradská (Melica transsilvanica), divizna knotovitá bělokvětá (Verbascum lychnitis subsp. moenchii), modřenec tenkokvětý (Muscari tenuiflorum), rozrazil rozprostřený (Veronica prostrata), ostřice nízká (Carex humilis), hlaváček letní (Adonis aestivalis), růže galská (Rosa gallica), třemdava bílá (Dictamnus albus), bělozářka liliovitá (Anthericum liliago), černýš hřebenitý (Melampyrum cristatum), lilie zlatohlávek (Lilium martagon), strdivka zbarvená (Melica picta), zvonek boloňský (Campanula bononiensis).
Lokalita je pro zachovalý lesostepní charakter nad územím zatopeným vodní nádrží také významným refugiem teplomilného hmyzu. Na stepních trávnících lze nalézt stepníka rudého (Eresus niger) či krasce rodu Cylindromorphus, řídké světlé doubravy hostí populaci roháče obecného (Lucanus cervus).
Z dalších významných druhů je nutno jmenovat výskyt ještěrky zelené (Lacerta viridis) a strakapouda prostředního (Dendrocopos medius).  

Zranitelnost:

Oblast je velice atraktivní co se týká rekreace. V blízkosti území probíhá naprosto živelná a nelegální výstavba chatek. Touto činností byly zničeny některé cenné partie stepní povahy jv. od Čachovického vrchu.
Travní společenstva nejsou adekvátně obhospodařována což vede k expanzi křovin a některých konkurenčně zdatných plevelů.
Ze zoologického hlediska je lokalita potenciálně ohrožena aplikací insekticidů či případně odstraňováním starého dřeva.  

Management:

Sečení nebo obnova pastvy travních porostů, redukce křovin.
Zásahy v bezlesí obecně podle zásad péče o nelesní biotopy (Háková A., Klaudisová A., Sádlo, 2004).
Pokud se jedná o hospodářské porosty, je nutno hospodaření v lokalitách roháče obecného upravit jako výběrové lesní hospodaření s ponecháním skupin starých stromů (dubů, lip, příp. jiných listnáčů) jako výstavků, dále ponechání torz a zbytků stromů, padlých kmenů a silných větví na místě. Po kácení kmenů je nutno ponechat pařezy (které představují jeden z nejdůležitějších biotopů pro larvy roháče). Mýtiny s ponechanými pařezy musí být plošně omezené tak, aby v dosahu letu imag byly vzrostlé porosty; lze uvažovat jako maximální rozměr mýtiny pod 1 ha. Les by neměl být obnovován sadbou, ale přirozeným zmlazením, případně kotlíkovou metodou s oplocením proti zvěři. Porosty je nutno směřovat k věkové diverzitě.
Jako vhodnější forma lesního hospodaření v lokalitách výskytu roháče se jeví pařezina s víceletou strukturou (kratší doba obmýtí), s ponechanými výstavky (obmýtí min. 200 let, případně trvalé ponechání; zde lze uvažovat počet cca 2 výstavky/1 ha).
Je nutno odstranit (odtěžit) z vybraných lokalit nepůvodní a pro tento druh nevhodné druhy dřevin (akáty, smrky, ostatní jehličnany). Těžbu dřeva je nutno provádět bez použití těžké mechanizace, vytěžené dřevo musí být včas (do konce dubna) odvezeno z lesa. Nepřípustná je orba mýtin a výsadba nepůvodních dřevin.
V případě nehospodářských porostů (rekreační lesy a lesoparky) je nutno zachovávat dostatečnou zásobu odumřelého dřeva, starých stromů a pařezů. Není možné odstraňovat pařezy a kácet stromy o průměru kmene nad 25 cm, kromě výjimečných odůvodněných případů (např. při oprávněných a odůvodněných sanačních zásazích). Velmi vhodné je ponechávání padlých kmenů a případná dosadba mladých dubů.
Neexistuje konflikt mezi managementem stanovišť a managementem pro roháče obecného.  

Možné střety zájmu:

Neuvedeno  

Stanoviště:

Stanoviště - přehled

Celková rozloha lokality:%ha: 30.6586
Z toho prioritních naturových biotopů: 28.078.6079
Z toho neprioritních naturových biotopů: 23.427.1803
Z toho ostatních přírodních biotopů: 40.7312.49
Z toho X biotopů: 0.800.2455
Z toho nereklasifikovaných biotopů: 0

Zobrazovaná data rozloh stanovišť a biotopů odpovídají informacím o stavu při vyhlášení lokality a jsou rovněž shodná s daty zasílanými Evropské komisi formou standardního datového formuláře.
Aktuální data je možné získat na AOPK ČR (pavla.trachtova@nature.cz)

Naturové biotopy:

Stanoviště/BiotopRozloha (ha)Podíl (%)R/Z/GPředmět ochrany
6190Panonské skalní trávníky (Stipo-Festucetalia pallentis) 0.08770.28B/B/-Ne
T3.1 Skalní vegetace s kostřavou sivou (Festuca pallens)0.08770.28B/B/-
6210Polopřirozené suché trávníky a facie křovin na vápnitých podložích (Festuco-Brometalia) 6.238320.3A/B/AAno
T3.3D Úzkolisté suché trávníky - porosty bez význačného výskytu vstavačovitých3.345710.91A/B/-
T3.4D Širokolisté suché trávníky bez význačného výskytu vstavačovitých a bez jalovce obecného (Juniperus communis)2.89269.43A/B/B
6510Extenzivní sečené louky nížin až podhůří (Arrhenatherion, Brachypodio-Centaureion nemoralis) 0.85432.78B/B/-Ne
T1.1 Mezofilní ovsíkové louky0.85432.78B/B/-
91H0Panonské šípákové doubravy 8.607928.07A/B/BAno
L6.1 Perialpidské bazifilní teplomilné doubravy8.607928.07A/B/B

Ostatní přírodní biotopy

BiotopRozloha (ha)Podíl(%)R/Z
K3 Vysoké mezofilní a xerofilní křoviny7.831625.54A/B
L7.1 Suché acidofilní doubravy1.26294.11B/B
T4.1 Suché bylinné lemy3.395511.07A/B

Biotopy řady X

BiotopRozloha (ha)Podíl (%)
X1 Urbanizovaná území0.00030.00
X9B Lesní kultury s nepůvodními listnatými dřevinami0.24520.79
 

Druhy - Rostliny:

Nejsou předmětem ochrany.  

Druhy - Živočichové:

Stálá populace Zastavující se Zimující Hnízdící
Podíl populace Zachovalost Izolace Celkové hodnocení
roháč obecnýP
Lucanus cervusCACA
 

Kraje a katastrální území:

Kraj Ústecký kraj:

Březno u Chomutova, Tušimice  

Prameny:

Fišer R.Závěrečná zpráva z mapování biotopů, Doupovské hory - sever - Nechranice. - MS, Archiv AOPK ČR, 8 str.2001
Chytrý M., Kučera T. et Kočí M.Katalog biotopů České republiky. - AOPK ČR, 307 str, Praha.2001
Neuhäuslová Z. et al.Mapa potenciální přirozené vegetace České republiky. - Academia, 341 str., 1 mapový list, Praha.2001
Tyráček J., Malkovský M. et Schovánek P.Přehledná geologická mapa severočeské hnědouhelné pánve a jejího okolí. - Ústřední ústav geologický, 1 list, Praha.1990
Procházka F. [ed]Černý a červený seznam cévnatých rostlin České republiky (stav v roce 2000). - AOPK ČR, Praha, Příroda: 18, 146 s.2001
Demek J. et all.Zeměpisný lexikon ČSR - Hory a nížiny. - Academia, 584 str., Praha.1987
Háková A., Klaudisová A., Sádlo J.Zásady péče o nelesní biotopy v rámci soustavy Natura 2000. - MŽP, Planeta 8/2004, Praha.2004
Jaroš P., Ondráček Č., Tejrovský V., Chobot K. et Čeřovský V.Lokality soustavy NATURA 2000 v okrese Chomutov. - dosud nepublikováno
 

Fotografie:

Poznámka: Zpracované souhrny doporučených opatření pro evropsky významné lokality naleznete na webových stránkách Ústředního seznamu ochrany přírody http://drusop.nature.cz/portal/

(c) 2006 Natura 2000 - Oficiální webové stránky soustavy Natura 2000 v České republice, všechna práva vyhrazena. Náměty, příspěvky a připomínky zasílejte na adresu natura2000@nature.cz. Redakce stránek využívá zpravodajství z databází ČTK, jejichž obsah je chráněn autorským zákonem. Přepis, šíření, či další zpřístupňování tohoto obsahu či jeho části veřejnosti, a to jakýmkoliv způsobem, je bez předchozího souhlasu AOPK ČR výslovně zakázáno. (c) 2006 - všechna práva vyhrazena. Materiály agentury AOPK ČR nesmí být dále publikovány, vysílány, přepisovány nebo redistribuovány. Správa a redakce stránek využívá redakční systém portálového rešení SuperServer firmy RAGTOOLS.