Homepage

CZ0424141 - Porta Bohemica

Rozloha: 6113.3000 ha
Navrhovaná kategorie ochrany:
Biogeografická oblast - vysvětlivky: kontinentální
Souřadnice středu: 14°8'46'' v.d., 50°39'31'' s.š.
Nadmořská výška: 124 - 662 m n. m.

Mapa:

Poloha:

Údolí řeky Labe v celkové délce 60 km od Třeboutic (okres Litoměřice) po Prostřední Žleb (okres Děčín).  

Ekotop:

Krajinná charakteristika: Území tvoří řeka Labe se svým mimořádně hodnotným údolím, místy až 400 m hlubokým, vzniklým zařezáváním velkého toku do pozvolna se zvedajícího terénu (antecedentní údolí). Údolí je tvořeno prudkými svahy, které přecházejí v plošiny nebo vrchy a hřbety s hluboce zaříznutými přítoky Labe. Prudké svahy jsou holé skalnaté nebo lesnaté, vrchy a plošiny jsou lesnaté. Na lesní enklávy navazují luční porosty.

Geomorfologie: Území leží v celcích České středohoří a Děčínská vrchovina, v rámci Českého středohoří pak v podcelcích Milešovské a Verneřické středohoří a okrscích Kostomlatské, Litoměřické a Ústecké středohoří. V rámci Děčínské vrchoviny pak v podcelku Děčínské stěny a okrsku Sněžnická hornatina. Antecedentně založené údolí řeky Labe představuje hluboký zářez do vulkanitů Českého středohoří a dále pak pískovců Děčínské vrchoviny. Svou hloubkou, dosahující místy až 300 m (v pískovcové tabuli), resp. 400 m (ve Verneřickém středohoří) přesahuje všechna ostatní údolí v České vysočině a reprezentuje tak povrchový útvar, vynikající mimořádnou rozměrovou jedinečností.

Geologie: Antecedentní vývoj údolí dal vyniknout mimořádné pestrosti zastoupeného geologického podloží. Již na vstupu do Českého středohoří jsou díky intenzivní hloubkové erozi místy zasaženy svrchnokřídové pískovce, odkryté po proříznutí čedičových lávových příkrovů v jejich podloží. V nadloží druhohorních sedimentů se ve středohorském úseku vyskytují efuzivní a explozivní vulkanity, petrograficky reprezentované čedičovými a trachytickými horninami. Jejich úložné poměry a specifické litologické vlastnosti rozhodují o pestrosti zastoupených vulkanických tvarů a bezprostředně se promítají do výsledné modelace. Vertikální rozčlenění tvarů svahů přinášejí i samostatné skalní stěny, připadající na čela obnažených lávových příkrovů, a terasovitě uspořádané skalní stupně, kopírující střídání odolnějších čedičů a snáze rozrušitelných tufů. Staršími horninami je tvořena Brána Čech, která je budována krušnohorským krystalinikem, vystupují zde převážně přeměněné horniny starohorního a prvohorního stáří, jako jsou ortoruly, amfibolity a ignimbrity.

Reliéf: Území tvoří hluboké, v Děčínské vrchovině kaňonovité, údolí Labe, jež je důsledkem dlouhodobého antecedentního zahlubování toku. Z vytvořených tvarů jsou morfologicky nápadné zejména neovulkanické suky, existenčně vázané na odolnější podpovrchové intruze. V důsledku vysoké odolnosti vulkanitů jsou labské údolní svahy převážné příkré místy se sklonem i nad 45°. Takto založené svahy jsou velice nestabilní, náchylné ke skalnímu řícení a sesuvům, důsledky toho se projevují nepravidelně zvlněným povrchem, výrazněji profilovanými tvary s odkrytými plochami odlučnosti a nově akumulovanými valy. K dalším typickým tvarům středohorského úseku Labe patří periglaciální jevy, zahrnující stopy mrazového zvětrávání, výskyty kamenitých a blokových akumulací, suťové proudy a mohutné úpatní akumulace a příklady soliflukce a kryoturbace. Při vyústění hluboce zaříznutých vodních toků do údolí Labe se dále formují náplavové kužele a v místech velice náhlého poklesu spádu až široce rozvětvené náplavové vějíře. Děčínská kotlina reprezentuje podmíněnou erozní sníženinu v soutokové oblasti Labe, Ploučnice a Jílovského potoka. Při průchodu touto kotlinou se Labe náhle široce rozevírá a v jeho nejbližším okolí se stávají dominantní akumulační tvary vyvinuté na geneticky pestrých kvartérních uloženinách – na spraších, terasových štěrcích a proluviálních či nivních sedimentech. Hlavním akumulačním tvarem zůstává labská údolní niva, plynule přecházející v nejníže položené terasy.

Pedologie: Typickými půdami jsou kambizemě eutrofní a jejich kombinace s kambizeměmi a pelozeměmi ze svahovin a slínů. Pro sníženinu mezi Verneřickým středohořím a Děčínskou vrchovinou jsou charakteristické pseudogleje a jejich kombinace s kambizeměmi. Zastoupeny jsou i kambizemě z opuk a dále rankery na skalách a exponovaných plochách. Okrajově jsou zastoupeny půdy na fluviálních terasách bez hlubších eolických překryvů v sousedství Terezínské kotliny.  

Biota:

Lesní společenstva na území Českého středohoří jsou tvořena květnatými bučinami, acidofilními bučinami, suťovými lesy, bazifilními teplomilnými doubravami, suchými acidofilními doubravami a hercynskými dubohabřinami. V lesním porostu jsou místně zastoupeny geograficky nepůvodní smrkové, modřínové a akátové porosty. Skalní terásky s jižní a jihovýchodní orientací osidlují suché stepní trávníky (př. Kalvárie, Kozí vrch), štěrbinová vegetace skal a drolin s nízkými xerofilními dřevinami (př. skály u Moravan, Panenská skála, Vrkoč, Ritina soutěska, Průčelská rokle). V místech s písčitým podložím v nivě řeky se můžeme setkat s kostřavovými trávníky písčin. Na svazích jsou pohyblivé sutě kyselých i karbonátových hornin (okolí Sebuzína, Dolních Zálezel, Brné a Těchlovic), dále štěrbinovou vegetací silikátových skal a drolin, při okrajích zazemněné sutě přecházejí v suťové lesy se zastoupením lípy velkolisté. Přítoky Labe lemují údolní jasanovo-olšové luhy, pobřežní vegetace potoků, dále se v jejich nivách a jejich okolí vyskytují střídavě vlhké bezkolencové louky, vlhká tužebníková lada i vlhké pcháčové louky. Luční porosty tvoří zejména mezofilní ovsíkové louky. Nivu Labe pokrývají místy zachovalé měkké luhy nížinných řek (Nebočady, Svádov aj.), bahnité říční náplavy se šmelem okoličnatým (Butomus umbellatus), bylinné lemy nížinných řek, říční rákosiny a vegetace vysokých ostřic. V koncentračních hrázích a jejich okolí, kde se bahnité a písčité náplavy usazují, se vyskytují vrbové křoviny. Vodní makrofyta Labe představují makrofytní vegetace vodních toků se stulíkem žlutým (Nuphar lutea).  

Kvalita a význam:

Labe, především v úseku severně od Ústí nad Labem, je v současné době posledním relativně přirozeným zbytkem velkého toku na území ČR. Řeka si zde zachovala původní charakter toku a vytvořila jedinečné údolí. V Českém středohoří odpovídá skladba biotopů na svazích údolí velmi pestré geologické stavbě i často extrémním klimatickým podmínkám. Díky mikroklimatickým zvláštnostem (podmrzající sutě a výhřevné skalní výchozy) se v labském údolí mohou v těsné blízkosti vyskytovat pontomediteránní (s centrem rozšíření v oblasti Černého a Středozemního moře) a boreomontánní (s centrem výskytu v severní Evropě a v horách střední Evropy) druhy. Vzhledem k unikátní orientaci údolí Labe jih - sever zde dochází k pronikání teplomilných prvků údolím dále na sever, dobrým příkladem je nejsevernější výskyt ještěrky zelené (Lacerta viridis) na Kalvárii a u Dolních Zálezel). Negativním příkladem je ovšem šíření nepůvodních expanzivních druhů rostlin např. křídlatek (Reynoutria sp.) a netýkavky žláznaté (Impatiens glandulifera) podél Labe a jeho přítoků. Labe je také důležitou zoogeografickou bariérou – zejména pro bezkřídlé bezobratlé. Vulkanické vrchy, které řeku svírají, jsou charakteristické těžko přístupnými lesními porosty, které mají místy přírodě blízký charakter. Jsou zde ponejvíce zastoupena společenstva květnatých bučin, suťových lesů, bazifilních a místy i acidofilních teplomilných doubrav a dubohabrových hájů. Lesní porosty jsou významné např. výskytem roháče obecného (Lucanus cervus), střevlíka nepravidelného (Carabus irregularis) a mnoho dalších mnohdy ještě významnějších bezobratlých (kovařík Ischnodes sanguinicollis aj.). Na skalách a skalních výchozech se hojně vyskytuje štěrbinová vegetace skal a drolin s dominantní tařicí skalní (Aurinia saxatilis subsp. arduini), místy s výskytem kosatce bezlistého (Iris aphylla), třemdavy bílé (Dictamnus albus) a porosty nízkých xerotermních křovin např. skalníku celokrajného (Cotoneaster integerrimus) nebo endemických druhů jeřábu českého (Sorbus bohemica) a jeřábu soutěskového (S. portae-bohemicae). Přítomna je též vegetace efemér a sukulentů. Mimo les jsou významně zastoupeny suché stepní trávníky zejména na svazích a vrcholech s výskytem mnoha vzácných a ohrožených druhů rostlin, např. kavyl sličný (Stipa pulcherrima), k. Ivanův (S. pennata), koniklec luční český (Pulsatilla pratensis subsp. bohemica), bělozářka liliovitá (Anthericum liliago) a živočichů, zejména pak bezobratlých. Na tento typ nelesních biotopů jsou vázány unikátní druhy brouků a motýlů, které se v rámci Čech vyskytují pouze v Labském údolí (např. nosatci: Hypera vidua vázaný na kakost krvavý, Liparus dirus vázaný na hladýš širolistý, Pericartiellus telephii vázaný na rozchodník největší a píďalka kropenatec pelyňkový (Narraga fasciolaria).
Cennými a zároveň nejohroženějšími typy biotopů jsou říční náplavy Labe. Na štěrkové náplavy Labe je vázaný kriticky ohrožený druh drobnokvět pobřežní (Corrigiola littoralis) a ohrožený druh potočnice lékařská (Nasturtium officinalis) a další. Zachovalé štěrkové, písčité nebo bahnité náplavy dosud hostí poslední zbytky kdysi mnohem bohatší pobřežní fauny bezobratlých např. střevlíčka Perileptus areolatus. Přímo v toku Labe žijí zvláště chránění mlži velevrub malířský (Unio pictorum) a velevrub tupý (Unio crassus), z vážek je významný výskyt klínatky rohaté (Ophiogomphus cecilia). Z obratlovců zde žijí např. losos atlantský, jelec jesen (Leuciscus idus), skokan skřehotavý (Rana ridibunda), ledňáček říční (Alcedo atthis). Zachovalé lužní porosty v nivě Labe zejména v prostoru Nebočadského luhu a okolí Svádova jsou významné pro výskyt bobra evropského (Castor fiber) a znovu se šířící vydru říční (Lutra lutra).  

Zranitelnost:

Výstavbou a existencí vodních děl na dolním toku Labe by byl zcela zničen přirozený charakter údolí se svými štěrkovými a bahnitými náplavy, které jsou biotopem celé řady zvláště chráněných druhů rostlin a živočichů. Nepochybně by také došlo k vymizení organizmů vázaných na proudící vodu.
Nadregionální význam má tzv. labská cesta adventivů, která je považována za jednu z hlavních migračních cest rostlin a živočichů ve střední Evropě - omezení šíření a likvidaci invazních druhů (Robinia pseudacacia, Impatiens glandulifera, Reynoutria spec., aj.)
- Kalvárie, Vendula: lokalita relativně zranitelná okolní dopravou (hluk) a degradací vysokými stavy černé a mufloní zvěře,
- Sluneční stráň: invazní šíření akátu, expanzivní šíření křovin (zarůstání stepních strání,
- Dolní Zálezly: lesní hospodářství všeobecně (nahrazování dubů jinými druhy dřevin),
- Loupežnická jeskyně: rušení zimujících netopýrů při vstupu osob do podzemí.
Lokalitu Porta Bohemica obecně ovlivňuje množství faktorů, z nichž lze zmínit především zemědělské aktivity, těžbu písku a štěrku související s lodní dopravou (prohrábky plavební kinety), znečištění vody vyplývající z rozsáhlé urbanizovaných ploch (továrny, přístavy), regulace toků a vodní hladiny.  

Management:

Management specifický pro jednotlivé dílčí části území.

V lesních partiích by se měl způsob hospodaření řídit těmito zásadami:
• omezit šíření geograficky nepůvodních dřevin,
• při výchově a obnově přednostně odstraňovat invazní geograficky nepůvodní dřeviny,
• do lesních porostů vnášet chybějící dřeviny přirozené druhové skladby,
• klást důraz na přirozenou obnovu porostů a s tím spojené citlivější způsoby hospodaření a dostatečnou ochranu proti zvěři,
• preferovat členitější prostorovou výstavbu porostů, tu lze docílit pestřejší druhovou skladbou, delší obnovní dobou a vhodnými výchovnými zásahy,
• při obnovách porostů s vyšším než minimálním zastoupením (podle vyhlášky č.83/1996 Sb.) původních MZD v žádném případě tento podíl nesnižovat. Naopak se doporučuje, aby byl postupně zvyšován až na úroveň přirozeného zastoupení těchto dřevin. Reálné se zdá být cca 50 % navýšení v jednom obnovním cyklu (např. ze současného 20 % zastoupení zvýšit na 30 %). Viz § 31 odst. 1 zákona č. 289/1995 Sb., o lesích.,
• neopomíjet úpravu druhové skladby porostů vzniklých živelně v důsledku pěstebního zanedbání (např. čisté jaseniny, čisté habřiny),
• při hospodaření v lesích neopomíjet význam mrtvého dřeva v lesním ekosystému. Jeho účast v porostech lze zajistit mimo jiné ponecháním jednotlivých stromů přirozené dřevinné skladby (zejména doupných) na dožití a posléze do úplného rozpadu dřevní hmoty na místě.

V bezlesí zásahy podle zásad péče o nelesní biotopy (Háková A., Klaudisová A., Sádlo J., 2004), př.:
* odstraňování invazivních a expanzivních křovin a dřevin na skalních teráskách a stepních porostech a loukách,
* pravidelné kosení luk (mozajkovitá seč, časově fázované posuny sečí) a pastva, především ovcí a koz,
* neprovádět intenzivní obnovu stabilizovaných, kosených travních porostů,
* k příp. zatravnění orné půdy používat doporučené travobylinné směsi.
 

Možné střety zájmu:

Neuvedeno  

Stanoviště:

Stanoviště - přehled

Celková rozloha lokality:%ha: 6113.3000
Z toho prioritních naturových biotopů: 14.70898.7501
Z toho neprioritních naturových biotopů: 46.782860.3986
Z toho ostatních přírodních biotopů: 19.491191.7935
Z toho X biotopů: 15.05920.2082
Z toho nereklasifikovaných biotopů: 0

Zobrazovaná data rozloh stanovišť a biotopů odpovídají informacím o stavu při vyhlášení lokality a jsou rovněž shodná s daty zasílanými Evropské komisi formou standardního datového formuláře.
Aktuální data je možné získat na AOPK ČR (pavla.trachtova@nature.cz)

Naturové biotopy:

Stanoviště/BiotopRozloha (ha)Podíl (%)R/Z/GPředmět ochrany
3150Přirozené eutrofní vodní nádrže s vegetací typu Magnopotamion nebo Hydrocharition 20.73320.33B/B/-Ne
V1F Makrofytní vegetace přirozeně eutrofních a mezotrofních stojatých vod - ostatní porosty20.73320.33B/B/-
3240Alpínské řeky a jejich dřevinná vegetace s vrbou šedou (Salix elaeagnos) 0.02750.00C/A/-Ne
K2.2 Vrbové křoviny štěrkových náplavů0.02750.00C/A/-
3260Nížinné až horské vodní toky s vegetací svazů Ranunculion fluitantis a Callitricho-Batrachion 57.89960.94B/B/-Ne
V4A Makrofytní vegetace vodních toků - porosty aktuálně přítomných vodních makrofyt57.89960.94B/B/-
3270Bahnité břehy řek s vegetací svazů Chenopodion rubri p.p. a Bidention p.p. 11.55460.18B/A/-Ne
M6 Bahnité říční náplavy11.55460.18B/A/-
4030Evropská suchá vřesoviště 0.62750.01A/A/-Ne
T8.1B Suchá vřesoviště nížin a pahorkatin bez výskytu jalovce obecného (Juniperus communis)0.04120.00B/B/-
T8.2B Sekundární podhorská a horská vřesoviště bez výskytu jalovce obecného (Juniperus communis)0.00720.00C/A/-
T8.3 Brusnicová vegetace skal a drolin0.57910.00A/A/-
40A0Kontinentální opadavé křoviny 2.51710.04B/B/-Ne
K4A Nízké xerofilní křoviny - porosty se skalníky (Cotoneaster spp.)2.51710.04B/B/-
6110Vápnité nebo bazické skalní trávníky (Alysso-Sedion albi)0.0610.00C/B/AAno
T6.2B Bazifilní vegetace efemér a sukulentů bez převahy netřesku výběžkatého0.06100.00C/B/A
6190Panonské skalní trávníky (Stipo-Festucetalia pallentis) 16.91180.27B/B/-Ne
T3.1 Skalní vegetace s kostřavou sivou (Festuca pallens)16.90190.27B/B/-
T3.2 Pěchavové trávníky0.00990.00B/A/-
6210Polopřirozené suché trávníky a facie křovin na vápnitých podložích (Festuco-Brometalia) 58.35130.95C/B/-Ne
T3.3D Úzkolisté suché trávníky - porosty bez význačného výskytu vstavačovitých7.75820.12B/B/-
T3.4D Širokolisté suché trávníky bez význačného výskytu vstavačovitých a bez jalovce obecného (Juniperus communis)49.99830.81C/B/-
T3.5B Acidofilní suché trávníky bez význačného výskytu vstavačovitých0.59480.00B/B/-
6230Druhově bohaté smilkové louky na silikátových podložích v horských oblastech (a v kontinentální Evropě v podhorských oblastech) 0.15950.00C/B/-Ne
T2.3B Podhorské až horské smilkové trávníky bez jalovce0.15950.00C/B/-
6410Bezkolencové louky na vápnitých, rašelinných nebo hlinito-jílovitých půdách (Molinion caeruleae)0.3220.00B/B/-Ne
T1.9 Střídavě vlhké bezkolencové louky0.32200.00B/B/-
6430Vlhkomilná vysokobylinná lemová společenstva nížin a horského až alpínského stupně 0.55360.00C/B/-Ne
M5 Devětsilové lemy horských potoků0.04290.00C/C/-
M7 Bylinné lemy nížinných řek0.45650.00C/B/-
T1.6 Vlhká tužebníková lada0.05420.00B/C/-
6510Extenzivní sečené louky nížin až podhůří (Arrhenatherion, Brachypodio-Centaureion nemoralis) 96.70861.58C/B/-Ne
T1.1 Mezofilní ovsíkové louky96.70861.58C/B/-
8150Středoevropské silikátové sutě 0.62070.01B/B/AAno
S2B Pohyblivé sutě silikátových hornin0.62070.01B/B/A
8160Vápnité sutě pahorkatin a horského stupně 0.1580.00B/B/AAno
S2A Pohyblivé sutě karbonátových hornin0.15800.00B/B/A
8220Chasmofytická vegetace silikátových skalnatých svahů 76.90971.25B/B/-Ne
S1.2 Štěrbinová vegetace silikátových skal a drolin76.90971.25B/B/-
8230Pionýrská vegetace silikátových skal (Sedo-Scleranthion, Sedo albi-Veronicion dillenii)0.27060.00B/B/-Ne
T6.1B Acidofilní vegetace efemér a sukulentů bez převahy netřesku výběžkatého0.27060.00B/B/-
9110Bučiny asociace Luzulo-Fagetum 410.27636.71C/B/-Ne
L5.4 Acidofilní bučiny410.27636.71C/B/-
9130Bučiny asociace Asperulo-Fagetum 1067.851917.46B/B/-Ne
L5.1 Květnaté bučiny1067.851917.46B/B/-
9170Dubohabřiny asociace Galio-Carpinetum 1014.440916.59B/B/-Ne
L3.1 Hercynské dubohabřiny1014.440916.59B/B/-
9180Lesy svazu Tilio-Acerion na svazích, sutích a v roklích 753.351812.32C/B/AAno
L4 Suťové lesy753.351812.32C/B/A
91D0Rašelinný les 0.80250.01B/A/-Ne
L10.1 Rašelinné březiny0.80250.01B/A/-
91E0Smíšené jasanovo-olšové lužní lesy temperátní a boreální Evropy (Alno-Padion, Alnion incanae, Salicion albae) 71.64961.17B/B/-Ne
L2.2A Údolní jasanovo-olšové luhy, typické porosty38.07480.62B/B/-
L2.4 Měkké luhy nížinných řek33.57480.54B/C/-
91F0Smíšené lužní lesy s dubem letním (Quercus robur), jilmem vazem (Ulmus laevis), j. habrolistým (U. minor), jasanem ztepilým (Fraxinus excelsior) nebo j. úzkolistým (F. angustifolia) podél velkých řek atlantské a středoevropské provincie (Ulmenion minoris) 14.37090.23D/C/-Ne
L2.3A Tvrdé luhy nížinných řek, člověkem málo ovlivněné porosty14.37090.23D/C/-
91H0Panonské šípákové doubravy 16.02720.26C/B/-Ne
L6.1 Perialpidské bazifilní teplomilné doubravy16.02720.26C/B/-
91I0Eurosibiřské stepní doubravy 54.02340.88B/B/-Ne
L6.4 Středoevropské bazifilní teplomilné doubravy54.02340.88B/B/-
91T0Středoevropské lišejníkové bory 2.90880.04A/A/-Ne
L8.1A Boreokontinentální lišejníkové bory2.90880.04A/A/-
9410Acidofilní smrčiny (Vaccinio-Piceetea) 9.05910.14C/B/-Ne
L9.2B Podmáčené smrčiny9.05910.14C/B/-

Ostatní přírodní biotopy

BiotopRozloha (ha)Podíl(%)R/Z
K1 Mokřadní vrbiny0.02530.00A/B
K2.1 Vrbové křoviny hlinitých a písčitých náplavů35.11400.57B/B
K3 Vysoké mezofilní a xerofilní křoviny156.36882.55B/B
L2.2B Potoční a degradované jasanovo-olšové luhy39.34510.64B/B
L6.5B Acidofilní teplomilné doubravy bez kručinky chlupaté (Genista pilosa)19.49650.31B/B
L7.1 Suché acidofilní doubravy36.50330.59B/B
L7.3 Subkontinentální borové doubravy40.81660.66C/C
L8.1B Boreokontinentální bory bez lišejníků9.14720.14B/A
M1.1 Rákosiny eutrofních stojatých vod1.99560.03B/B
M1.3 Eutrofní vegetace bahnitých substrátů0.53090.00B/A
M1.4 Říční rákosiny18.10910.29A/B
M1.5 Pobřežní vegetace potoků0.21380.00B/A
M1.7 Vegetace vysokých ostřic11.93440.19C/B
M4.1 Štěrkové náplavy bez vegetace0.40140.00-/A
R1.4 Lesní prameniště bez tvorby pěnovců0.26880.00C/B
S1.3 Vysokostébelné trávníky skalních terásek0.95350.01B/B
S1.5 Křoviny skal a drolin s rybízem alpínským (Ribes alpinum)0.03130.00B/B
T1.10 Vegetace vlhkých narušovaných půd0.28520.00B/B
T1.3 Poháňkové pastviny42.38930.69B/B
T1.4 Aluviální psárkové louky7.49960.12C/C
T1.5 Vlhké pcháčové louky2.05090.03C/C
T4.1 Suché bylinné lemy7.96490.13C/B
T4.2 Mezofilní bylinné lemy12.21720.19C/B
V1G Stanoviště bez vodních makrofyt, ale s přiroz. nebo přírodně blíz.charakt.dna a břehu12.01250.19B/B
V4B Makrofytní vegetace vodních toků - stanoviště s potenciálním výskytem makrofyt nebo se zjevně přirozeným či přírodě blízkým charakterem koryta736.118312.04B/B

Biotopy řady X

BiotopRozloha (ha)Podíl (%)
X1 Urbanizovaná území26.70590.43
X2 Intenzivně obhospodařovaná pole29.35190.48
X3 Extenzivně obhospodařovaná pole12.74040.20
X4 Trvalé zemědělské kultury0.10670.00
X5 Intenzivně obhospodařované louky16.95720.27
X6 Antropogenní plochy se sporadickou vegetací mimo sídla2.26290.03
X7 Ruderální bylinná vegetace mimo sídla74.19571.21
X8 Křoviny s ruderálními a nepůvodními druhy2.32340.03
X9A Lesní kultury s nepůvodními jehličnatými dřevinami467.85967.65
X9B Lesní kultury s nepůvodními listnatými dřevinami51.97180.85
X10 Paseky s podrostem původního lesa45.20640.73
X11 Paseky s nitrofilní vegetací54.65300.89
X12 Nálety pionýrských dřevin69.62521.13
X13 Nelesní stromové výsadby mimo sídla66.24811.08
 

Druhy - Rostliny:

Nejsou předmětem ochrany.  

Druhy - Živočichové:

Stálá populace Zastavující se Zimující Hnízdící
Podíl populace Zachovalost Izolace Celkové hodnocení
bobr evropský12-18 lokalit
Castor fiberCCCC
losos obecnýV
Salmo salarBCBC
 

Kraje a katastrální území:

Kraj Ústecký kraj:

Babětín, Bláhov, Boletice nad Labem, Borek u Děčína, Brná nad Labem, Březí u Malečova, Budov u Svádova, Církvice, Čeřeniště, České Kopisty, Český Bukov, Děčín, Děčín-Staré Město, Dobkovice, Dolní Zálezly, Dubice nad Labem, Horní Zálezly, Hostovice u Ústí nad Labem, Hoštice nad Labem, Chrochvice, Chvalov, Kamýk u Litoměřic, Kojetice u Malečova, Krásné Březno, Křešice u Děčína, Lesná u Děčína, Leština u Malého Března, Lhotka nad Labem, Libochovany, Litochovice nad Labem, Litoměřice, Loubí u Děčína, Lovosice, Ludvíkovice, Malé Březno nad Labem, Malé Žernoseky, Malšovice, Mašovice pod Vysokým kamenem, Mírkov, Mlékojedy u Litoměřic, Mojžíř, Moravany u Dubic, Nebočady, Němčí u Malečova, Neštědice, Neštěmice, Nová Ves, Olešnice u Svádova, Píšťany, Počaply u Terezína, Podlešín u Stebna, Podmokly, Povrly, Prackovice nad Labem, Prosmyky, Prostřední Žleb, Přední Lhota u Těchlovic, Přerov u Těchlovic, Roztoky nad Labem, Rychnov u Verneřic, Rytířov, Sebuzín, Střekov, Svádov, Těchlovice nad Labem, Tlučeň, Třeboutice, Týniště u Zubrnic, Ústí nad Labem, Valtířov nad Labem, Vaňov, Velké Březno, Velké Stínky, Velké Žernoseky, Vilsnice, Vitín u Malého Března, Vítov u Velkého Března, Zubrnice, Žalhostice  

Prameny:

Neuvedeno  

Fotografie:

Poznámka: Zpracované souhrny doporučených opatření pro evropsky významné lokality naleznete na webových stránkách Ústředního seznamu ochrany přírody http://drusop.nature.cz/portal/

(c) 2006 Natura 2000 - Oficiální webové stránky soustavy Natura 2000 v České republice, všechna práva vyhrazena. Náměty, příspěvky a připomínky zasílejte na adresu natura2000@nature.cz. Redakce stránek využívá zpravodajství z databází ČTK, jejichž obsah je chráněn autorským zákonem. Přepis, šíření, či další zpřístupňování tohoto obsahu či jeho části veřejnosti, a to jakýmkoliv způsobem, je bez předchozího souhlasu AOPK ČR výslovně zakázáno. (c) 2006 - všechna práva vyhrazena. Materiály agentury AOPK ČR nesmí být dále publikovány, vysílány, přepisovány nebo redistribuovány. Správa a redakce stránek využívá redakční systém portálového rešení SuperServer firmy RAGTOOLS.