Homepage

CZ0323159 - Plzeň - Zábělá

Rozloha: 114.7049 ha
Navrhovaná kategorie ochrany:
Biogeografická oblast - vysvětlivky: kontinentální
Souřadnice středu: 13°26'41'' v.d., 49°46'48'' s.š.
Nadmořská výška: 300 - 350 m n. m.

Mapa:

Poloha:

Přírodní komplex se nachází v úseku mezi obcemi Bukovec a Druztová, cca 2 km V od Plzně při obou březích řeky Berounky.  

Ekotop:

Základní charakteristika: Lokalita se skládá ze dvou lesních komplexů tvořených porosty doubrav a dubohabřin nad kaňonovitým údolím řeky Berounky.
Geologie: Území je budováno převážně břidlicemi, drobovými břidlicemi a drobami proterozoického stáří s výskyty metabazaltů (spility). V údolí Berounky je podloží překryto vrstvami fluviálních písčitohlinitých a jílovito-kamenitých a deluviálních hlinitokamenitých a hlinitopísčitých sedimentů s tvorbou kvartérních sedimentů - hlíny, písky, štěrky.
Geomorfologie: Má charakter plošin, na které navazují nad řekou Berounkou strmé, většinou skeletovité svahy. Území patří do Poberounské soustavy, podsoustavy Plzeňská pahorkatina, na rozhraní celku Plaská pahorkatina, podcelku Kralovická pahorkatina, okrsku Kožlanská plošina a celku Švihovská vrchovina, podcelku Rokycanská pahorkatina, okrsku Klabavská pahorkatina.  

Biota:

Největší část lokality zaujímá lesní komplex s pestrou mozaikou hercynských dubohabřin (L3.1) a suťových lesů (L4), v malé míře reliktních borů (L8.1B), suchých acidofilních (L7.1) a teplomilných (L6.5B) doubrav. Jedná se o víceetážové porosty s bohatým podrostem (především v dubohabřinách), přirozeným zmlazením a množstvím mrtvého dřeva. Vzhledem k výskytu souší a tlejícího dřeva je lokalita významná pro řadu doupných druhů ptáků a hmyzu vázaného na mrtvé a tlející dřevo např.: páchníka hnědého (Osmoderma eremita), tesaříky Clytus tropicus, Pedostrangalia revestita, Saphanus piceus, nosatce Acalles echinatus, zdobence zelenavého (Gnorimus nobilis) a pro další vzácné druhy brouků: tesaříka Chlorophorus herbsti, t. pilunu (Prionus coriarius), t. dubinového (Plagionotus detritus), krajníka hnědého (Calosoma inquisitor), nosatce Acalles hypocrita a hnojníka Aphodius zenkeri, z avifauny to jsou především lejsek bělokrký (Ficedula albicollis) (vlastní pozorování 2014), l. šedý (Muscicapa striata), žluna šedá (Picus canus), datel černý (Dryocopus martius). Z ostatních významných druhů ptáků se zde vyskytují: výr velký (Bubo bubo), krahujec obecný (Accipiter nisus), žluva hajní (Oriolus oriolus), v nivě Berounky též orel mořský (Haliaeetus albicilla), morčák velký (Mergus merganser), kormorán velký (Phalacrocorax carbo) - nocoviště na zimovišti (100-200 ex), ledňáček říční (Alcedo atthis). Vzácné druhy obojživelníků zastupuje recentní výskyt mloka skvrnitého (Salamandra salamandra).
Stromové a keřové patro tvoří dub letní (Quercus robur), d.zimní (Q. petraea), borovice lesní (Pinus sylvestris), habr obecný (Carpinus betulus), lípa srdčitá (Tilia cordata), javor mléč (Acer platanoides), j. klen (A. pseudoplatanus), j. babyka (A. campestre), líska obecná (Corylus avellana), brslen evropský (Euonymus europaeus), řešetlák počistivý (Rhamnus cathartica). V bylinném patře jsou zastoupeny typické druhy dubohabřin a suťových lesů včetně několika významných druhů: lilie zlatohlavá (Lilium martagon), bělozářka liliovitá (Anthericum liliago), dymnivka dutá (Corydalis cava), d. bobovitá (C. intermedia), jaterník podléška (Hepatica nobilis), sasanka pryskyřníkovitá (Anemone ranunculoides), ptačinec velkokvětý (Stellaria holostea), řeřišnice nedůtklivá (Cardamine impatiens), černýš hajní (Melampyrum nemorosum), hrachor jarní (Lathyrus vernus), ostřice prstnatá (Carex digitata), řimbaba chocholičnatá (Pyretrum corymbosum), zimostrázek alpský (Polygala chamaebuxus), řeřišničník písečný (Cardaminopsis arenosa). Další významnou částí EVL je údolní niva řeky Berounky, kde se nalézají mezofilní ovsíkové louky (T1.1), na pravém břehu řeky s bohatým výskytem diagnostického druhu mochny bílé (Potentilla alba). Nejzachovalejší vegetaci lze fytocenologicky zařadit do velmi ochranářsky cenné asociace Potentillo albae-Festucetum rubraeae. Jde o historického předchůdce dnešních ovsíkových luk odpovídajícího managementu vrcholného a raného středověku jako např. v Bílých Karpatech a Českém středohoří (SÁDLO 2007). Na tomto biotopu se vyskytují: tužebník obecný (Filipendula vulgaris), bukvice lékařská (Betonica officinalis), ostřice časná (Carex praecox), violka trojbarevná (Viola tricolor s.l.), krvavec toten (Sanguisorba officinalis), smldník olešníkový (Peucedanum oreoselinum), ocún jesenní (Colchicum autumnale), žluťucha lesklá (Thalictrum lucidum), sveřep vzpřímený (Bromus erectus). Navazujícím biotopem je vegetace bahnitých břehů řek (M6), respektive bahnitých náplavů, které se periodicky zaplavují při povodních, s druhy jako jsou: ostřice Buekova (Carex buekii), pomněnka trsnatá (Myosotis caespitosa) a mydlice lékařská (Saponaria officinalis). Aktivní činností řeky vznikla v meandrech pod jezem v Bukovci též mozaika štěrkových náplavů bez vegetace (M4.1) a říčních rákosin (M1.4), které běžně narušují a přemisťují povodně, z významných taxonů se zde vyskytuje rukev obojživelná (Rorippa amphibia) a vrba trojmužná (Salix triandra). Samotná Berounka v tomto úseku odpovídá biotopu makrofytní vegetace vodních toků (V4B) s druhy: lakušník (Batrachium sp.) a stolístek klasnatý (Myriophyllum spicatum). Lokálně na strmých svazích vystupují nebo byly uměle odkryty skalní výchozy a příkré svahy (především v okolí železniční tratě a nad Berounkou). Zde se vyvinulo cenné společenstvo skalních štěrbin (S1.2) s druhy jako jsou: sleziník červený (Asplenium trichomanes), hlaváč fialový (Scabiosa columbaria), jestřábník bledý (Hieracium schmidtii), řeřišničník písečný (Cardaminopsis arenosa), puchýřník křehký (Cystopteris fragilis), bukovník vápencový (Gymnocarpium robertianum) (SÁDLO 2007) - v regionu vzácný taxon. Tyto štěrbinové druhy doprovází např. kostřava ovčí (Festuca ovina), kručinka německá (Genista germanica) a len počistivý (Linum catharticum) aj. Velmi vzácným biotopem jsou spilitové skalky v PP Malochova skalka v SSZ části EVL na levém břehu Berounky, které hostí pěchavové trávníky (T3.2) svazu Diantho lumnitzeri-Seslerion částečně v mozaice se štěrbinovou vegetací vápnitých skal a drolin (S1.1) s druhy jako např.: pěchava vápnomilná (Sesleria caerulea) - nejzápadnější výskyt v ČR, pamětník rolní (Acinos arvensis), česnek chlumní horský (Allium senescens subsp. montanum), tolita lékařská (Vincetoxicum hirundinaria), rmen barvířský (Anthemis tinctoria), řimbaba chocholičnatá (Pyrethrum corymbosum), sleziník routička (Asplenium ruta-muraria), puchýřník křehký (Cystopteris fragilis), čilimník černající (Cytisus nigricans), dřišťál obecný (Berberis vulgaris) a jeřáb břek (Sorbus torminalis).
Z významných druhů motýlů lze jmenovat: chrostíkovníka lískového (Micropterix tunbergella), drobnokřídlíka modroskvrného (Eriocrania sparrmannella), drobníčka Stigmella tiliae, vakonoše Siederia listerella a osenici vrbovou (Mesogona oxalina) (vše ZÁRUBA 1988). Z dalších druhů živočichů se v EVL vyskytuje početnější aktivní populace bobra evropského (Castor fiber) a z ichtyofauny parma obecná (Barbus barbus). Byl zde zaznamenán také výskyt invazních druhů rostlin a živočichů, jako jsou: norek americký (Neovison vison), křídlatka japonská (Reynoutria japonica), netýkavka žláznatá (Impatiens glandulifera), n. malokvětá (I. parviflora), trnovník akát (Robinia pseudacacia), dub červený (Quercus rubra) a štětinec laločnatý (Echinocystis lobata).  

Kvalita a význam:

V okolí Plzně nejzachovalejší porosty dubohabřin, suťových lesů a skalních společenstev (L3.1, L4, S1.1, T3.2). Řeka má v této lokalitě přirozený charakter. Poříčí má pestrou geomorfologii, vegetaci i dynamiku, což je umožněno neregulovaným tokem řeky (M6, M4.1, M1.4, T1.1). Také je zde potvrzen a zaznamenán výskyt vzácných druhů rostlin a ptáků: výr velký (Bubo bubo), žluna šedá (Picus canus), datel černý (Dryocopus martius), kormorán velký (Phalacrocorax carbo) - nocoviště na zimovišti, lejsek bělokrký (Ficedula albicollis). Z entomofauny je zde významným druhem páchník hnědý (Osmoderma eremita), který zde tvoří početnou populaci.  

Zranitelnost:

Značená turistická stezka skeletovitou strání, kde pohyb návštěvníků je příčinou půdní eroze, která narušuje charakter tohoto přírodního biotopu. Neukázněnost cyklistů, kteří vjíždějí mimo oficiální cyklostezky, která dále způsobuje i erozi půdy. Obnova lesních dřevin, hlavně dubu a habru je ztížena hlavně okusem spárkaté zvěře, nebo ohryzem (muflon). Pokračující vnášení jehličnatých dřevin bude způsobovat degradaci lesních společenstev.  

Management:

Podpora zmlazení dřevin přirozené druhové skladby (výsev, výsadba především jedle, ochrana proti zvěři), při lesnických zásazích dbát na vhodnou prostorovou a druhovou skladbu, při obnovní těžbě preferovat výběrný způsob s ponecháním listnáčů do stadia rozpadu (včetně osluněných doupných solitérů). Pro regulaci návštěvnosti je třeba pravidelně obnovovat značení a technické prvky (mostky, lavičky, odpadkové koše apod.).
Některé části (především v MZCHÚ) lze v současné době ponechat samovolnému vývoji.
Luční porosty (T1.1) pravidelně kosit.
Podpora páchníka hnědého (Osmoderma eremita) a dalších druhů vázaných na tlející a mrtvé dřevo: V porostech ponechávat mrtvé dřevo (stojící i ležící), ponechání doupných stromů, uvolňování atraktivních stromů pro páchníka (osvětlené, sluncem vyhřívané kmeny listnatých dřevin).  

Možné střety zájmu:

Lesnické hospodaření (vnášení nepůvodních druhů, holosečné způsoby obnovy), myslivost (podporovaný chov především mufloní zvěře), cykloturistika.  

Stanoviště:

Stanoviště - přehled

Celková rozloha lokality:%ha: 114.7049
Z toho prioritních naturových biotopů: 7.338.4119
Z toho neprioritních naturových biotopů: 46.8153.7034
Z toho ostatních přírodních biotopů: 31.1835.7651
Z toho X biotopů: 15.9518.2979
Z toho nereklasifikovaných biotopů: 0

Zobrazovaná data rozloh stanovišť a biotopů odpovídají informacím o stavu při vyhlášení lokality a jsou rovněž shodná s daty zasílanými Evropské komisi formou standardního datového formuláře.
Aktuální data je možné získat na AOPK ČR (pavla.trachtova@nature.cz)

Naturové biotopy:

Stanoviště/BiotopRozloha (ha)Podíl (%)R/Z/GPředmět ochrany
3270Bahnité břehy řek s vegetací svazů Chenopodion rubri p.p. a Bidention p.p. 0.39920.34C/B/CAno
M6 Bahnité říční náplavy0.39920.34C/B/C
6510Extenzivní sečené louky nížin až podhůří (Arrhenatherion, Brachypodio-Centaureion nemoralis) 7.61166.63C/C/CAno
T1.1 Mezofilní ovsíkové louky7.61166.63C/C/C
8210Chasmofytická vegetace vápnitých skalnatých svahů 0.18270.15A/B/-Ne
S1.1 Štěrbinová vegetace vápnitých skal a drolin0.18270.15A/B/-
8220Chasmofytická vegetace silikátových skalnatých svahů 0.0110.00C/B/-Ne
S1.2 Štěrbinová vegetace silikátových skal a drolin0.01100.00C/B/-
9170Dubohabřiny asociace Galio-Carpinetum 44.944639.18B/A/BAno
L3.1 Hercynské dubohabřiny44.944639.18B/A/B
9180Lesy svazu Tilio-Acerion na svazích, sutích a v roklích 8.41197.33A/A/BAno
L4 Suťové lesy8.41197.33A/A/B
9190Staré acidofilní doubravy s dubem letním (Quercus robur) na písčitých pláních 0.55430.48B/B/-Ne
L7.2 Vlhké acidofilní doubravy0.55430.48B/B/-

Ostatní přírodní biotopy

BiotopRozloha (ha)Podíl(%)R/Z
K2.1 Vrbové křoviny hlinitých a písčitých náplavů0.55270.48B/B
K3 Vysoké mezofilní a xerofilní křoviny0.07770.06C/B
L2.2B Potoční a degradované jasanovo-olšové luhy0.37050.32B/B
L6.5B Acidofilní teplomilné doubravy bez kručinky chlupaté (Genista pilosa)12.374610.78B/B
L7.1 Suché acidofilní doubravy10.14918.84B/B
M1.1 Rákosiny eutrofních stojatých vod0.06410.05D/B
M1.4 Říční rákosiny0.82180.71C/B
M1.7 Vegetace vysokých ostřic0.23990.20C/B
M4.1 Štěrkové náplavy bez vegetace0.23450.20C/B
T1.4 Aluviální psárkové louky1.08820.94C/B
T1.5 Vlhké pcháčové louky0.02630.02D/C
V4B Makrofytní vegetace vodních toků - stanoviště s potenciálním výskytem makrofyt nebo se zjevně přirozeným či přírodě blízkým charakterem koryta9.76578.51B/B

Biotopy řady X

BiotopRozloha (ha)Podíl (%)
X6 Antropogenní plochy se sporadickou vegetací mimo sídla2.56702.23
X7 Ruderální bylinná vegetace mimo sídla0.35220.30
X9A Lesní kultury s nepůvodními jehličnatými dřevinami14.667312.78
X9B Lesní kultury s nepůvodními listnatými dřevinami0.22150.19
X12 Nálety pionýrských dřevin0.48990.42
 

Druhy - Rostliny:

Nejsou předmětem ochrany.  

Druhy - Živočichové:

Stálá populace Zastavující se Zimující Hnízdící
Podíl populace Zachovalost Izolace Celkové hodnocení
páchník hnědýP
Osmoderma eremitaCBCB
 

Kraje a katastrální území:

Kraj Plzeňský kraj:

Bukovec, Druztová, Chrást u Plzně, Senec u Plzně  

Prameny:

Západočeská pobočka ČSEVýskyt entomofauny - ústní sdělení.
Seidl K. a kol.Inventarizační průzkum SPR Zábělá. Manuscript, Plzeň, s. 90.1982
 

Fotografie:

Poznámka: Zpracované souhrny doporučených opatření pro evropsky významné lokality naleznete na webových stránkách Ústředního seznamu ochrany přírody http://drusop.nature.cz/portal/

(c) 2006 Natura 2000 - Oficiální webové stránky soustavy Natura 2000 v České republice, všechna práva vyhrazena. Náměty, příspěvky a připomínky zasílejte na adresu natura2000@nature.cz. Redakce stránek využívá zpravodajství z databází ČTK, jejichž obsah je chráněn autorským zákonem. Přepis, šíření, či další zpřístupňování tohoto obsahu či jeho části veřejnosti, a to jakýmkoliv způsobem, je bez předchozího souhlasu AOPK ČR výslovně zakázáno. (c) 2006 - všechna práva vyhrazena. Materiály agentury AOPK ČR nesmí být dále publikovány, vysílány, přepisovány nebo redistribuovány. Správa a redakce stránek využívá redakční systém portálového rešení SuperServer firmy RAGTOOLS.