Homepage

CZ0314021 - Borkovická blata

Rozloha: 677.1239 ha
Navrhovaná kategorie ochrany:
Biogeografická oblast - vysvětlivky: kontinentální
Souřadnice středu: 14°38'34'' v.d., 49°13'42'' s.š.
Nadmořská výška: 416 - 426 m n. m.

Mapa:

Poloha:

Rozsáhlá plochá sníženina tzv. Soběslavsko-veselských blat mezi obcemi Borkovice, Mažice, Klečaty, Komárov a Vlastiboř. V SZ části, 3 km severně od obce Mažice, 7 km jihozápadně od Soběslavi rašeliniště, přírodní rezervace.  

Ekotop:

Geologie: Území patří k Třeboňské pánvi. Hlavní pánevní výplní jsou druhohorní světlé kaolinické pískovce až slepence a pestré jílovce klikovského souvrství (svrchní křída, coniak-santon), s mocností až 80 m. Na velké části plochy se nacházejí mohutná ložiska přechodové a vrchovištní rašeliny, v minulosti těžená.
Geomorfologie: Plochý terén severozápadní části Třeboňské pánve (Borkovická pánev), s nadmořskou výškou 410-430 m n. m.
Reliéf: Plochý a z velké části zalesněný komplex pánevních rašelinišť v rozsáhlé terénní sníženině, s celkovým velmi mírným spádem k jihu. V detailním utváření povrchu terénu se uplatňují zejména antropogenně podmíněné struktury hlubokých odvodňovacích příkopů (na ložisku Borkovická blata až 5 m široké a 3 m hluboké).
Pedologie: V půdním pokryvu převládá organozem, glej a organozemní glej, na píscích je vyvinut podzol arenický. Rašeliniště jsou sycena výstupnými prameny podzemní artézské vody z různě hlubokých zvodní.
Krajinná charakteristika: Zbylý komplex rašelinného lesa a přechodových rašelinišť s navazujícími vlhkými loukami a kulturou pozměněnými bory, s výskytem významné entomofauny a avifauny, obklopený širokým pásmem polopřirozených a kulturních vlhkých luk. Na obvodu pánevní sníženiny, na mírně se zdvíhajícím terénu, se nachází věnec menších obcí s dochovanými početnými stavbami lidové blatské architektury (selské baroko). Územím vede naučná stezka.
 

Biota:

Biota
Nejvýznamnějšími složkami vegetace jsou zbytky blatkových borů (as. Pino rotundatae-Sphagnetum) a rašelinných brusnicových borů (as. Vaccinio uliginosi-Pinetum sylvestris) na ložisku Borkovická blata (severozápadní část území) a rozsáhlý komplex společenstev přechodového rašeliniště na ložisku Kozohlůdky (jihovýchodní část území), který zahrnuje mozaiku fytocenóz svazů Sphagno recurvi-Caricion canescentis, Eriophorion gracilis, Sphagno-Utricularion, v malé míře i vrchovištní společenstva svazu Sphagnion medii.

Blatkové bory byly v minulosti výrazně ovlivněny narušením vodního režimu souvisejícím s průmyslovou těžbou rašeliny v jejich bezprostředním okolí. Poslední realizovaná měření (Vejsadová et al. 2011) ukazují, že podle počtu živých stromů je stále dominantní dřevinou borovice blatka (Pinus uncinata subsp. uliginosa) se zastoupením 34%, následují břízy (Betula pendula, B. pubescens) – 33%, smrk ztepilý (Picea abies) – 31% a borovice lesní (Pinus sylvestris) – 2%. Z celkového vyhodnocení zmlazení vyplývá, že současné podmínky konkurenčně zvýhodňují zejména smrk ztepilý a břízu bělokorou. Mladší věková stádia původní populace blatky se objevují jen velmi zřídka, semenáčky prakticky chybí.
Vyhraněné rašelinné brusnicové bory tvoří dominantně borovice lesní. V přirozené vegetační zonaci původně tyto porosty navazovaly na blatkový bor. V důsledku změněných stanovištních podmínek v území dnes většinou doplňují pestrou mozaiku sukcesních stádií rašelinného lesa na plochách po ukončené těžbě humolitu (tato mozaika zahrnuje např. společenstva rašelinných náletových březin, mokřadních vrbin, či netypických bažinných olšin) a vytvářejí degradační fáze po odvodněných blatkových borech.
V keřovém patře uvedených lesních společenstev je mimo zmlazení stromů (především smrku ztepilého a břízy bělokoré) bohatě zastoupena krušina olšová (Frangula alnus). V nižším keřovém a bylinném patře se nejčastěji a nejhojněji vyskytují borůvka (Vaccinium myrtillus), brusinka (V. vitis-idaea), vlochyně (V. uliginosum) a bezkolenec modrý (Molinia caerulea agg.). Běžný je rojovník bahenní (Rhododendron tomentosum), který v blatkovém boru dosud na řadě míst dominuje. Z dalších nápadných druhů rostou v podrostu roztroušeně například kapraď osténkatá (Dryopteris carthusiana), k. rozložená (D. dilatata), či plavuň pučivá (Lycopodium annotinum). V borkovaných partiích borů přežívají suchopýry (Eriophorum vaginatum, E. angustifolium) a klikva bahenní (Oxycoccus palustris).
Naposled jmenované druhy jsou velmi hojné v obdobně využívaných otevřených plochách přechodových rašelinišť s ostřicovo-rašeliníkovými a suchopýrovými společenstvy. Dominantním druhem obnovených rašelinotvorných procesů je ostřice zobánkatá (Carex rostrata), místy spolu s ostřicí plstnatoplodou (Carex lasiocarpa), ostřicí šedavou (C. canescens), suchopýrem úzkolistým (Eriophorum angustifolium) či přesličkou poříční (Equisetum fluviatile). V dosud nezapojených porostech je častá rosnatka okrouhlolistá (Drosera rotundifolia), zábělník bahenní (Comarum palustre) nebo vachta trojlistá (Menyanthes trifoliata), roztroušeně se objevuje vrbina kytkokvětá (Lysimachia thyrsiflora). Početné populace kriticky ohrožené kapradě hřebenité (Dryopteris cristata) obsazují vyvýšené bulty s bezkolencem modrým (Molinia caerulea agg.) a suchopýrem pochvatým (Eriophorum vaginatum). Řádově jde o stovky jedinců. V jihovýchodní části PR Borkovická blata se velmi vzácně vyskytuje suchopýr štíhlý (Eriophorum gracile). V mechovém patře dominují rašeliníky (Sphagnum spp.). Řídké keřové patro tvoří zejména vrba ušatá (Salix aurita) a zmlazení břízy bělokoré (Betula pendula) s borovicí lesní (Pinus sylvestris). V rámci PR Kozohlůdky jsou nálety na rozsáhlých plochách rašelinných bezlesí od poloviny 90. let 20. století pravidelně vyřezávány. Zachováno zůstává jen několik stromových solitér.
Součástí rašelinných bezlesí jsou rašelinné tůňky a zaslepené vodní příkopy, kde roste například rdest vzplývavý (Potamogeton natans), bublinatka jižní (Utricularia australis), b. menší (U. minor), místy žebratka bahenní (Hottonia palustris), vzácně i zevar nejmenší (Sparganium natans). Vlivem intenzivního rašelinotvorného procesu se plochy tůní s volnou vodní hladinou (zaplavené jámy po borkování a odvodňovací stoky) postupně zazemňují.
Po obvodu ložiska Kozohlůdky a západně od Borkovických blat je vyvinuta většinou těžko prostupná mozaika mokřadních vrbin (as. Salicetum pentandro-cinereae), porostů tavolníku vrbolistého (Spiraea salicifolia), nepříliš typických mokřadních olšin a vysokostébelných ostřicových porostů svazu Caricion gracilis.

Na suchých písčitých stanovištích severně od Kozohlůdek směrem k Borkovickým blatům se nacházejí lesní porosty řazené k boreokontinentálním lišejníkovým borům (as. Cladonio rangiferinae-Pinetum sylvestris). Jde většinou o stejnověké borové monokultury, které byly v minulosti uměle založené na přirozených borových stanovištích souboru lesních typů 0M (chudý /dubový/ bor). Ojediněle bývá vtroušen dub letní nebo bříza bělokorá. Keřové patro s výjimkou řídkého zmlazení borovice není vyvinuté. Druhově velmi chudé bylinné patro má jen nízkou pokryvnost, většinou do 10 %, maximálně do 20 %. Převažují vřes obecný (Calluna vulgaris), brusinka (Vaccinium vitis–idaea) a borůvka (Vaccinium myrtillus). Zastoupena je i metlička křivolaká (Avenella flexuosa). V nápadně vyvinutém mechovém patře dominují lišejníky s celkovou pokryvností místy až 30 %. Zjištěny byly například druhy: dutohlávka lesní (Cladonia arbuscula), d. sobí (C. rangiferina), d. hnědozelená (C. chlorophaea), d. vyzáblá (C.macilenta), d. křídlovitá (C. pleurota) a pukléřka islandská (Cetraria islandica).

Plošně nejvýznamnějším typem luční vegetace jsou louky svazu Molinion, vyvinuté v několika základních typech (polokulturní až kulturní Sanguisorbo-Festucetum pratensis, přirozenější porosty Junco-Molinietum caeruleae a posléze monocenotické porosty bezkolence modrého (Molinia caerulea agg.) na rašelině). Louky jsou aktuálně většinou kosené, z menší části i pasené (a většinou tím degradované) a malá část leží ladem. Z významnějších druhů na nich rostou svízel severní (Galium boreale), olešník kmínolistý (Selinum carvifolia), bukvice lékařská (Betonica officinalis), čertkus luční (Succisa pratensis), řebříček bertrám (Achillea ptarmica), kosatec sibiřský (Iris sibirica), ostřice Hartmanova (Carex hartmanii), krvavec toten (Sanguisorba officinalis) a rdesno hadí kořen (Bistorta major). Je nutné zmínit ještě relativně významně zastoupené mezofilní ovsíkové louky svazu Arrhenatherion, vyskytující se zde ve vlhčím typu (Arrhenatheretum elatioris subas. sanguisorbetosum) s vyšším podílem psárky luční (Alopecurus pratensis), medyňku vlnatého (Holcus lanatus) a metlice trsnaté (Deschampsia cespitosa).

Výskyt dalších naturových biotopů a biotopů ostatních je okrajový a nevýznamný.

Území hostí početné populace tyrfobiontní a tyrfofilní entomofauny, pestrá ptačí společenstva lesa i rašelinného bezlesí a velké populace obojživelníků.
K nejvýznamnějším bezobratlým patří z brouků potápníci (Bidessus grossepunctatus, Dytiscus circumcinctus a Hydaticus aruspex), vodomilové (Crenitis punctatostriata a Hydrophilus aterrimus), rákosníčci (Donacia cinerea, D. obscura a D. versicolorea), dřepčík (Sphaeroderma rubidum), krytohlav (Cryptocephalus decemmaculatus), kozlíček vrbový (Lamia textor), majka fialová (Meloe violacea), svižník polní (Cicindela campestris), svižník lesomil (Cicindela sylvicola), střevlíček (Amara famelica), drabčíci (Tachyporus transversalis a Lathrobium rufipenne). Z významných rovnokřídlých se zde vyskytuje saranče tlustá (Stethophyma grossum), z motýlů batolec duhový (Apatura iris), batolec červený (Apatura ilia), modrásek tečkovaný (Maculinea teleius), m. bahenní (Maculinea nausithous), bělopásek tavolníkový (Neptis rivularis), bělopásek topolový (Limenitis populi), modrásek stříbrnoskvrný (Vacciniina optilete), ohniváček černočárný (Lycaena dispar), okáč stříbrooký (Coenonympha tulia), perleťovec severní (Boloria aquilonaris), můra vlochyňovitá (Anarta cordigera), pestřenka (Sericomyia silentis) a mera (Cacopsylla led), z vážek šídlatka tmavá (Lestes dryas), šídélko kopovité (Coenagrion hastulatum), šídlo červené (Aeshna isosceles), šídlo luční (Brachytron pratense), vážka čárkovaná (Leucorrhinia dubia), vážka hnědoskvrná (Ortherum brunneum), vážka tmavoskvrná (Leucorrhinia rubicunda) a PO vážka jasnoskvrnná (Leucorrhinia pectoralis), vázaná na rašeliništní mokřady s tůňkami.
V rámci ornitologického inventarizačního průzkumu (Svoboda et al. 2012) bylo v EVL Borkovická blata zjištěno celkem 111 druhů ptáků. Z významějších druhů jsou to např. jestřáb lesní (Accipiter gentilis), husa velká (Anser anser), linduška luční (Anthus pratensis), kalous pustovka (Asio flammeus), moták pochop (Circus auruginosus), holub doupňák (Columba oenas), krkavec velký (Corvus corax), křepelka polní (Coturnix coturnix), labuť velká (Cygnus olor), racek chechtavý (Larus ridibundus), strakapoud malý (Dendrocopus minor), datel černý (Dryocopus martius), bekasina otavní (Gallinago gallinago), slípka zelenonohá (Gallinula chloropus), jeřáb popelavý (Grus grus), vlaštovka obecná (Hirundo rustica), krutihlav obecný (Jynx torquilla), sýkora parukářka (Lophophanes cristatus), skřivan lesní (Lullula arborea), slavík obecný (Luscinia megarhynchos), žluva hajní (Oriolus oriolus), koroptev polní (Perdix perdix), žluna šedá (Picus canus), žluna zelená (Picus viridis), chřástal vodní (Rallus aquaticus), bramborníček hnědý (Saxicola ruberta), bramborníček černohlavý (Saxicola torquata), sluka lesní (Scolopax rusticola), vodouš kropenatý (Tringa ochropus), čejka chocholatá (Vanellus vanellus).
Z obojživelníků zde byly zjištěny následující druhy: čolek obecný (Triturus vulgaris), č. horský (Triturus alpestris), č. velký (Triturus cristatus), blatnice skvrnitá (Pelobates fuscus), skokan hnědý (Rana temporaria), s. ostronosý (R. arvalis), s. zelený (Pelophylax esculentus), s. krátkonohý (P. lessonae), ropucha obecná (Bufo bufo), rosnička zelená (Hyla arborea) a naturový druh kuňka obecná (Bombina bombina).
Z plazů byly zaznamenány ještěrka živorodá (Zootoca viviparia), ještěrka obecná (Lacerta agilis), slepýš křehký (Anguis fragilis), užovka obojková (Natrix natrix), zmije obecná (Vipera berus).
Z ohrožených druhů ryb se na lokalitě vyskytuje karas obecný (Carrassius carrassius) ve vodních plochách v oblasti Komárovských blat.
 

Kvalita a význam:

Nejvýznamnějšími biotopy jsou blatkové a rašelinné brusnicové bory a komplex přechodových rašeliništních společenstev. Dnešní blatkové bory a rašelinné brusnicové bory jsou posledními zbytky kdysi mnohem rozsáhlejšího komplexu rašelinného lesa. Jsou negativně ovlivněny odvodněním v souvislosti s dřívější těžbou rašeliny a stromové patro blatkových borů se postupně rozpadá. Přesto jsou zdejší porosty velmi významné jako doklad rozsáhlého výskytu zmíněných rašelinných lesů v nejsevernější části Třeboňské pánve. Společenstva přechodového rašeliniště Kozohlůdky, vzniklá jako série sukcesních stadií po dřívější ruční těžbě rašeliny, jsou floristicky i fytocenologicky velmi cenná a představují jeden z nejvýznamnějších komplexů rašelinného bezlesí v jižních Čechách. Rozsáhlý komplex vlhkých (převážně bezkolencových) luk má velmi různou kvalitu, zejména v závislosti na způsobu obhospodařování; celkově má průměrnou floristickou a fytocenologickou hodnotu. Nicméně z důvodu celkově velké rozlohy má značný význam pro zachování ekologické stability a biotické a biotopové diverzity dotčeného území a jako účinná pufrační zóna ve vztahu k rašeliništním ekosystémům, které obklopuje.  

Zranitelnost:

Hlavním negativním faktorem je dřívější vytěžení a hluboké odvodnění převážné části ložiska Borkovická blata. Silný pokles hladiny spodní vody má za následek postupné odumírání blatkových porostů a rozvoj nežádoucí křovinné vegetace - krušiny olšové (Frangula alnus) a břízy bělokoré (Betula pendula). Blatka je zde navíc silně zasažena introgresivní hybridizací s borovicí lesní (hojný kříženec Pinus × digenea). Velká část plochy tohoto vytěženého ložiska po skončení těžby zarostla nálety expanzivních dřevin (bříza, osika), nebo byla uměle zalesněna a je silně narušena expanzí třtiny křovištní (Calamagrostis epigejos). Po zaslepení nejhlubších odvodňovacích příkopů a zpětném zavodnění se na části plochy přímo přiléhající ke zbytku blatkových borů dobře regeneruje rašeliništní i další mokřadní vegetace. Naopak ruční těžba s vyhloubením těžebních jam, dnes zaplněných vodou, aplikovaná historicky na ložisku Kozohlůdky, vyvolala obnovu rašelinotvorného procesu už před delší dobou, takže zde vznikla cenná společenstva přechodového rašeliniště. Volné plochy na rašeliništi jsou ohroženy postupným nalétáváním borovice, břízy, krušiny a vrby popelavé, takže musí být periodicky těchto náletů zbavovány.
Kulturní borové lesy na místě borových doubrav jsou negativně ovlivňovány holosečnou těžbou, po které následuje opět výsadba borovice. Vlhké bezkolencové louky jsou na části plochy ohroženy příliš intenzivní pastvou, menší část (většinou v bezprostředním okolí rašelinišť) je ponechána ladem, degraduje a zarůstá dřevinnými nálety. Naprostá většina luk je kosena 1-2x ročně, dodnes se však projevují negativní důsledky jejich dřívějšího odvodnění a regulace drobných potoků, které jimi protékají (převaha kulturních trav, snížená floristická diverzita).
Malá část lokality (tzv. Komárovské blato) je využívána k postupné a extenzivní těžbě humolitu pro lázeňské účely. Zásadnější poškození lokality hrozí jen v případě podstatného rozšíření těžené plochy a zvýšení intenzity těžby.  

Management:

Ponechat přirozenému vývoji; v odůvodněných případech provádět redukci nežádoucích expanzivních křovinných náletů (krušina, bříza, smrk, osika), podle možností do rozpadlých blatkových porostů uměle vpravovat sazenice borovice blatky místní provenience. Pokračovat v úpravách vodního režimu zaslepováním hlubokých odvodňovacích příkopů. Zemědělské luční pozemky využívat jako doposud, nezvyšovat intenzitu hospodaření (hnojení, intenzivnější pastva, odvodňování apod.).  

Možné střety zájmu:

Eutrofizace lokality v souvislosti se zemědělským hospodařením v povodí Bechyňského potoka. Ve zvýšené míře může dojít k eutrofizaci při přeplavení lokality povodní. Problémem mohou být nároky na rozšiřování (byť plošně nevýznamné) těžby humolitu pro lázeňské účely na tzv. Komárovském blatu v západní části lokality JV od Komárova. Případné konflikty mohou nastat v souvislosti se zvýšením intenzity využívání lučních pozemků zahrnutých do lokality.  

Stanoviště:

Stanoviště - přehled

Celková rozloha lokality:%ha: 677.1239
Z toho prioritních naturových biotopů: 15.68106.2028
Z toho neprioritních naturových biotopů: 27.61187.0126
Z toho ostatních přírodních biotopů: 24.69167.2368
Z toho X biotopů: 28.71194.4455
Z toho nereklasifikovaných biotopů: 0

Zobrazovaná data rozloh stanovišť a biotopů odpovídají informacím o stavu při vyhlášení lokality a jsou rovněž shodná s daty zasílanými Evropské komisi formou standardního datového formuláře.
Aktuální data je možné získat na AOPK ČR (pavla.trachtova@nature.cz)

Naturové biotopy:

Stanoviště/BiotopRozloha (ha)Podíl (%)R/Z/GPředmět ochrany
3150Přirozené eutrofní vodní nádrže s vegetací typu Magnopotamion nebo Hydrocharition 0.58280.08B/B/-Ne
V1C Makrofytní vegetace přirozeně eutrofních a mezotrofních stojatých vod s bublinatkou jižní nebo obecnou (Utricularia australis a U. vulgaris)0.05300.00B/B/-
V1F Makrofytní vegetace přirozeně eutrofních a mezotrofních stojatých vod - ostatní porosty0.52980.07B/B/-
3160Přirozená dystrofní jezera a tůně 0.24240.03A/A/AAno
V3 Makrofytní vegetace oligotrofních jezírek a tůní0.24240.03A/A/A
6230Druhově bohaté smilkové louky na silikátových podložích v horských oblastech (a v kontinentální Evropě v podhorských oblastech) 0.06370.00B/B/-Ne
T2.3B Podhorské až horské smilkové trávníky bez jalovce0.06370.00B/B/-
6410Bezkolencové louky na vápnitých, rašelinných nebo hlinito-jílovitých půdách (Molinion caeruleae)116.181417.15B/B/CAno
T1.9 Střídavě vlhké bezkolencové louky
Management: Pravidelné kosení 1 - 2x ročně dle typu louky (sušší častěji, vlhčí je 1x). Pokud možno vyloučit pastvu, nebo alespoň extenzivní pastvu střídat s kosením.
116.181417.15B/B/C
6510Extenzivní sečené louky nížin až podhůří (Arrhenatherion, Brachypodio-Centaureion nemoralis) 11.28951.66B/B/-Ne
T1.1 Mezofilní ovsíkové louky11.28951.66B/B/-
7120Degradovaná vrchoviště (ještě schopná přirozené obnovy) 14.8412.19B/B/-Ne
R3.4 Degradovaná vrchoviště14.84102.19B/B/-
7140Přechodová rašeliniště a třasoviště 26.02643.84A/B/AAno
R2.3 Přechodová rašeliniště
Management: Zaslepit některé z odvodňovacích příkopů, periodicky likvidovat nálety na otevřených plochách rašeliniště.
26.02643.84A/B/A
9190Staré acidofilní doubravy s dubem letním (Quercus robur) na písčitých pláních 1.20610.17C/B/-Ne
L7.2 Vlhké acidofilní doubravy1.20610.17C/B/-
91D0Rašelinný les 106.139115.6C/B/BAno
L10.2 Rašelinné brusnicové bory
Management: Ponechat přirozenému vývoji, v odůvodněných případech snížit zastoupení nežádoucích dřevin (břízy bělokoré, krušiny, smrku, osiky).
76.411811.28C/B/B
L10.4 Blatkové bory
Management: Ponechat přirozenému vývoji; v odůvodněných případech provádět redukci nežádoucích expanzivních křovinných náletů (krušina, bříza), podle možností do rozpadlých blatkových porostů uměle vpravovat sazenice borovice blatky místní provenience. Pokračovat v úpravách vodního režimu zaslepováním hlubokých odvodňovacích příkopů.
29.72734.39B/B/B
91T0Středoevropské lišejníkové bory 16.182.38B/B/BAno
L8.1A Boreokontinentální lišejníkové bory16.18002.38B/B/B
9410Acidofilní smrčiny (Vaccinio-Piceetea) 0.4630.06C/B/-Ne
L9.2B Podmáčené smrčiny0.46300.06C/B/-

Ostatní přírodní biotopy

BiotopRozloha (ha)Podíl(%)R/Z
K1 Mokřadní vrbiny26.24423.87B/B
L1 Mokřadní olšiny2.86390.42D/B
L7.3 Subkontinentální borové doubravy128.810319.02D/C
M1.1 Rákosiny eutrofních stojatých vod2.86760.42B/B
M1.3 Eutrofní vegetace bahnitých substrátů0.54340.08B/B
M1.5 Pobřežní vegetace potoků0.04080.00C/B
M1.7 Vegetace vysokých ostřic4.73670.69B/B
T1.5 Vlhké pcháčové louky0.39280.05C/C
T5.5 Acidofilní trávníky mělkých půd0.03820.00C/B
V2A Makrofytní vegetace mělkých stojatých vod s dominantními lakušníky (Batrachium spp.)0.35770.05B/B
V2B Makrofytní vegetace mělkých stojatých vod s dominantní žebratkou bahenní (Hottonia palustris)0.06750.00B/B
V2C Makrofytní vegetace mělkých stojatých vod - ostatní porosty0.27370.04B/B

Biotopy řady X

BiotopRozloha (ha)Podíl (%)
X1 Urbanizovaná území2.00330.29
X2 Intenzivně obhospodařovaná pole0.00022.95
X3 Extenzivně obhospodařovaná pole0.61960.09
X5 Intenzivně obhospodařované louky0.78970.11
X6 Antropogenní plochy se sporadickou vegetací mimo sídla1.46160.21
X7 Ruderální bylinná vegetace mimo sídla17.43202.57
X9A Lesní kultury s nepůvodními jehličnatými dřevinami74.350910.98
X10 Paseky s podrostem původního lesa7.77341.14
X11 Paseky s nitrofilní vegetací0.68110.10
X12 Nálety pionýrských dřevin84.618512.49
X13 Nelesní stromové výsadby mimo sídla0.04000.00
X14 Vodní toky a nádrže bez ochranářsky významné vegetace4.67520.69
 

Druhy - Rostliny:

Nejsou předmětem ochrany.  

Druhy - Živočichové:

Stálá populace Zastavující se Zimující Hnízdící
Podíl populace Zachovalost Izolace Celkové hodnocení
vážka jasnoskvrnnáP
Leucorrhinia pectoralisCBAC
 

Kraje a katastrální území:

Kraj Jihočeský kraj:

Borkovice, Klečaty, Komárov u Soběslavi, Mažice, Vlastiboř u Soběslavi, Zálší  

Prameny:

Albrecht J. a kol.Českobudějovicko. In: Mackovčin P., Sedláček M. (eds.): Chráněná území ČR, svazek VIII. - AOPK ČR a EkoCentrum Brno, Praha, 806 str.2003
Kotlaba F.Houby (Macromycetes) rašeliniště Soběslavská blata v jižních Čechách. - In: Kuthan J. (ed.): Houby rašelinišť a bažinatých lesů v Československu. Sborník referátů, 15-24, Praha.1989
Máca J.Inventarizační průzkum přírodní rezervace Borkovická blata (okres Tábor). Entomologie: brouci a dvoukřídlí. - MS, 8 str. Depon. in AOPK ČR Praha a Č. Budějovice.1997
Máca J.Inventarizační průzkum přírodní rezervace Kozohlůdky (okres Tábor). Entomologie: brouci a dvoukřídlí. - MS, 7 str. Depon. in AOPK ČR Praha a Č. Budějovice.1998
Mejtřík V.Borkovická blata. In: Dohnal Z. a kol. (1965): Československá rašeliniště a slatiniště, str. 241, NČSAV Praha.1965
Pykal J.Inventarizační průzkum státní přírodní rezervace Borkovická blata. Ptáci. - MS, 7 str., 1 mapa. Depon. in. AOPK ČR Praha a Č. Budějovice.1991
Pykal J.Inventarizační průzkum chráněného přírodního výtvoru Kozohlůdky. Ptáci. - MS, 11 str., 1 mapa. Depon. in. AOPK ČR Praha a Č. Budějovice.1991
Zbytovský P.Přírodní rezervace Kozohlůdky. Savci. - MS, 7 str. 1 mapa. Depon. in AOPK ČR Praha a Č. Budějovice.1999
Abazid D., Kučerová A.C0057 (Borkovická blata-Kozohlůdky) - Závěrečná zpráva podrobného a kontextového mapování biotopů soustavy Natura 2000. - MS, 6 str. tabulková příloha. Depon. in AOPK ČR Praha a Č. Budějovice.2002
Abazid D., Kučerová A.Botanický inventarizační průzkum PR Kozohlůdky. - MS, 40 str., 1 mapa. Depon. in AOPK ČR Praha a Č. Budějovice.1999
Boháč J.Společenstvo epigeických brouků rašelinišť Borkovická blata a Kozohlůdky - srovnání biotopů s různým managementem. - MS, 31 str. Depon. in AOPK ČR Praha a Č. Budějvice.1996
Feik V.Přírodní rezervace Kozohůdky. Motýli. - MS, 4 str., 3 mapy. Depon. in AOPK ČR Praha a Č. Budějovice.1998
Feik V. Konečný K.Perleťovec severní Boloria aquilonaris (Stichel, 1908) - nová populace z jižních Čech (Nymphalidae, Lepidoptera). - Sbor. Jihočes. Muz. v Čes. Budějovicích, Přírodní vědy, 30: 36, České Budějovice.1990
Flíček J.Inventarizační průzkum. Fauna vážek (Odonata) přírodní rezervace Borkovická blata. - MS, 26 str., obrazová příloha. Depon. in AOPK ČR Praha a Č. Budějovice.1999
Flíček J.Inventarizační průzkum. Fauna vážek (Odonata) přírodní rezervace Kozohlůdky. - MS, 18 str., obrazová příloha. Depon in. AOPK ČR Praha a Č. Budějovice.1998
Hájková P., Hanáková P., Hájek M.Několik fytocenologických zápisů rašelinné vegetace z přírodních rezervací Borkovická blata a Kozohlůdky. - Sbor. Jihočes. Muz. v Čes. Budějovicích, Přírodní vědy, 41: 35-42, České Budějovice.2001
Chytil J. a kol. (eds.)Mokřady České republiky. Přehled vodních a mokřadních lokalit ČR. - 327 s., ČRV, Praha.1999
Konečný K.Výskyt můry Anarta cordigera (Thnbg.) (Noctuidae, Lepidoptera) na rašeliništi Kozohlůdky u Borkovic severozápadně od Veselí nad Lužnicí. - Sbor. Jihočes. Muz. v Čes. Budějovicích, Přírodní vědy, 45: 165-166, České Budějovice.2005
 

Fotografie:

Poznámka: Zpracované souhrny doporučených opatření pro evropsky významné lokality naleznete na webových stránkách Ústředního seznamu ochrany přírody http://drusop.nature.cz/portal/

(c) 2006 Natura 2000 - Oficiální webové stránky soustavy Natura 2000 v České republice, všechna práva vyhrazena. Náměty, příspěvky a připomínky zasílejte na adresu natura2000@nature.cz. Redakce stránek využívá zpravodajství z databází ČTK, jejichž obsah je chráněn autorským zákonem. Přepis, šíření, či další zpřístupňování tohoto obsahu či jeho části veřejnosti, a to jakýmkoliv způsobem, je bez předchozího souhlasu AOPK ČR výslovně zakázáno. (c) 2006 - všechna práva vyhrazena. Materiály agentury AOPK ČR nesmí být dále publikovány, vysílány, přepisovány nebo redistribuovány. Správa a redakce stránek využívá redakční systém portálového rešení SuperServer firmy RAGTOOLS.