Homepage

CZ0420528 - Klínovecké Krušnohoří

Rozloha: 1175.6730 ha
Navrhovaná kategorie ochrany: Přírodní rezervace - část, Přírodní památka - část
Biogeografická oblast - vysvětlivky: kontinentální
Souřadnice středu: 13°0'23'' v.d., 50°24'10'' s.š.
Nadmořská výška: 733 - 1200 m n. m.

Mapa:

Poloha:

Rozsáhlé území v okolí nejvyšší hory Krušných hor - Klínovce, rozprostírající se východně od silnice Jáchymov - Boží Dar a vybíhající až k vrchu Měděnec u stejnojmenné obce (okr. Karlovy Vary, Chomutov).  

Ekotop:

Geologie: Geologické podloží je budováno metamorfovanými horninami krušnohorského krystalinika (ruly, svory, fylity) s vložkami odolnějších hornin (např. varijské žuly). V nadloží jsou místy vyvinuty organické sedimenty rašelinišť.
Geomorfologie: Území je součástí Klínovecké a Loučenské hornatiny (Krušné hory).
Reliéf: Kerná hornatina s rozlehlými zbytky zarovnaných povrchů. Morfologicky výrazné jsou zbytky třetihorních lávových příkrovů. Nejvyšší body - Klínovec (1244 m n. m.), Macecha (1113 m n. m.), Měděnec (922 m n. m.), Milíře (914 m n. m.).
Pedologie: Hlavním půdním typem v oblasti jsou podzoly kambické.
Krajinná charakteristika: Převážně lesnatý komplex v centrální části Krušných hor.  

Biota:

Rozsáhlý komplex lesní i nelesní vegetace centrální části Krušných hor.
Pro oblast Klínoveckého Krušnohoří je charakteristický výskyt přirozených resp. polopřirozených horských smrčin supramontánního stupně (sv. Piceion excelsae). Jedná se převážně o společenstvo tzv. třtinových smrčin (L9.1) as. Calamagrostio villosae-Piceetum, menší plochy porůstají papratkové smrčiny (L9.3) as. Athyrio alpestris-Piceetum. Horské třtinové smrčiny se přirozeně vyskytují v nadmořských výškách nad 1000 m n. m. V Klínoveckém Krušnohoří se tedy jedná o výskyty zejména na Klínovci a jeho svazích a na vrchu Macecha. Ve stromovém a keřovém patře těchto porostů se mimo Picea abies uplatňují také Sorbus aucuparia, Acer pseudoplatanus, vzácněji i Fagus sylvatica. Zastoupení buku roste s klesající nadmořskou výškou. Dominantou bylinného patra bývá Calamagrostis villosa, Avenella flexuosa, Vaccinium myrtillus, Dryopteris dilatata, Oxalis acetosella aj. Z diagnostických druhů je hojněji zastoupen Trientalis europaea. Papratkové smrčiny byly zjištěny na severních svazích Klínovce. Jedná se o smrčiny s bohatším bylinným podrostem. Odlišujícím atributem těchto porostů ve srovnání s třtinovými smrčinami je hojné zastoupení Athyrium distentifolium. V papratkových smrčinách se také vyskytuje Cicerbita alpina.
Výskyt přirozených smrčin, avšak poněkud odlišného charakteru je na území Klínoveckého Krušnohoří také vázán na okolí pramenišť, rašelinišť a na zamokřené terénní sníženiny. Jedná se o společenstva rašelinných a podmáčených smrčin (L9.2). Stromové patro podmáčených smrčin (hlavně as. Mastigobryo-Piceetum, maloplošně i as. Equiseto-Piceetum) je tvořeno v důsledku trvalého zamokření téměř výhradně smrkem (Picea abies). Vzácnější je přítomnost Sorbus aucuparia. V keřovém patře obvykle dominuje zmlazující smrk. Bylinné patro je velmi chudé s poměrně nízkou pokryvností. Dominantou je vždy přítomná Vaccinium myrtillus, Avenella flexuosa, Eriophorum angustifolium, méně se vyskytují Calamagrostis villosa, Vaccinium vitis-idaea, vzácněji i Trientalis europaea. Pro podmáčené smrčiny as. Equiseto-Piceetum je charakteristickou dominantou přeslička (Equisetum sylvaticum). Charakteristicky je vyvinuto mechové patro podmáčených smrčin, které se vyznačuje mohutným rozvojem. Stabilně je přítomen rohozec trojlaločný (Bazzania trilobata), hojné jsou různé druhy rašeliníků (Sphagnum sp.). V okolí rašelinišť se podmáčené smrčiny vyskytují v komplexu s rašelinnými smrčinami as. Sphagno-Piceetum. Stromové patro rašelinných smrčin bývá vlivem extrémního zamokření vzrůstově nižší a rozvolněnější. V bylinném podrostu bývají hojně zastoupeny rašeliništní druhy (Vaccinium uliginosum, Empetrum nigrum, Oxycoccus palustris, Eriophorum vaginatum, vzácně i Ledum palustre). Mohutně se vyvíjí v rašelinných smrčinách mechové patro, v kterém dominují různé druhy rašeliníků.
Z lesních biotopů jsou maloplošně zastoupeny také acidofilní bučiny (L5.4) as. Luzulo-Fagetum a lužní lesy (L2.2) sv. Alnion incanae. Recentní zastoupení acidofilních bučin neodpovídá potenciálu oblasti. Většina bučin byla v minulosti nahrazena rozsáhlými monokulturami jehličnanů.
Lužní lesy mají podobu úzkých linií podél horských toků. Jedná se většinou o porosty s dominantním zastoupením olše (Alnus glutinosa).
Klínovecké Krušnohoří zahrnuje několik horských rašelinišť. Z významných lokalit to jsou: Vrchoviště pod Macechou, rašeliniště Na spáleništi, Červené bláto. Jedná se o biotopy otevřených vrchovišť (R3.1) s rašeliništními šlenky (R3.3), vrchovišť s klečí (R3.2) případně i vrchovišť degradovaných (R3.4) předchozí těžbou rašeliny. Charakteristicky a reprezentativně je vyvinuto zejména rašeliniště na jižních svazích vrchu Macecha (Vrchoviště pod Macechou). Vegetace rašeliniště vykazuje klasickou zonaci podle vlhkostního gradientu. Uprostřed je situováno otevřené vrchoviště (R3.1), jehož dominantní složkou jsou rašeliníky (Sphagnum sp.). V bylinném patře roste např. Oxycoccus palustris, Eriophorum vaginatum, Empetrum nigrum, Andromeda polifolia, Drosera rotundifolia. Otevřené vrchoviště je obklopeno prstencem porostů borovice kleče (Pinus mugo) a kleče rašelinné (Pinus x pseudopumilio). Roztroušeně je v těchto porostech zastoupená i borovice blatka (Pinus rotundata). V bylinném patře jsou hojné rašeliništní keříčky a byliny, pozoruhodný je výskyt Andromeda polifolia. Rašeliništní vegetace s klečí je obklopena komplexem rašelinných a podmáčených smrčin.
Podobné, i když méně zachovalé a reprezentativní jsou vrchovištní komplexy Červené bláto a Na spáleništi východně a jižně od obce Kovářská. Na těchto lokalitách se negativně projevuje zejména odvodňování.
Významnými rašeliništními biotopy jsou v rámci území také přechodová rašeliniště (R2.3). Významné přechodové rašeliniště je východně od vrchoviště Pod Macechou. Na této lokalitě roste např. Menyanthes trifoliata, Pinguicula vulgaris, Swertia perennis, Trifolium spadiceum, Montia hallii, Dactylorhiza fuchsii, Drosera rotundifolia aj.
Bezlesí je v přírodním komplexu zastoupeno málo. Rozsáhlejší plochy luk a pastvin jsou v okolí Měděnce a na jihovýchodních svazích Hájského kopce (JV od obce Loučná). V okolí Měděnce se jedná převážně o společenstva horských trojštětových luk (T1.2) sv. Polygono-Trisetion, případně o společenstva luk vlhkých až podmáčených (sv. Calthion palustris). Na důlních odvalech a na místech s vystupujícím horninovým podložím i na úvozech cest roste vegetace smilkových trávníků (T2.3) sv. Violion caninae a sekundárních vřesovišť (T8.2) sv. Genistion. Ze vzácných rostlinných druhů zde roste např. Arnica montana, Botrychium lunaria, Gentianella amarella, Hypochaeris maculata, Meum athamanticum. Bezlesí v okolí Měděnce představuje výškové maximum výskytu řady druhů naší květeny.
Obdobný ráz bioty má i bezlesí na JV svazích Hájského kopce. Část tohoto bezlesí je zahrnuta ve stávající přírodní památce Horská louka u Háje. Jedná se o komplex horských trojštětových luk (T1.2) sv. Polygono-Trisetion, vlhkých až podmáčených luk (sv. Calthion), smilkových trávníků (T2.3) sv. Violion caninae a sekundárních vřesovišť (T8.2) sv. Genistion. Centrální část Horské louky u Háje tvoří rašelinná louka. Ze vzácných rostlinných druhů zde roste např. Dactylorhiza majalis, D. fuchsii, Carex pauciflora, Drosera rotundifolia, Meum athamanticum, Arnica montana, Swertia perennis, Pinguicula vulgaris, Botrychium lunaria, Pedicularis sylvatica, Pseudorchis albida.
Přírodní komplex zahrnuje také louku v obci Horní Halže. Jedná se o vlhkou pcháčovou louku (T1.5) podsv. Calthenion palustris s bohatou populací Dactylorhiza majalis a s výskytem Botrychium lunaria.
Vzácnou formou bezlesí je v Klínoveckém Krušnohoří vegetace subalpínských vysokobylinných niv (A4.2) s Petasites albus a Cicerbita alpina. Tato vegetace se vyskytuje severozápadně od Klínovce.
Na skalních hranách, teráskách a drolinách a odvalech se maloplošně vyskytuje brusnicová vegetace (T8.3) sv. Vaccinion.
Bodový výskyt má vegetace okolí lučních a lesních pramenišť a mechových slatinišť.

Krušné hory byly v minulosti postiženy imisní kalamitou. Ta vedla k rozpadu rozsáhlých porostů smrčin, k jejich odumření a následnému vytěžení. Na takto vzniklé holiny byly vysazovány dřeviny, které byly k nadměrné imisní zátěži odolnější. Jednalo se zejména o Picea pungens, Larix decidua, Pinus mugo. Výsadbám často předcházelo razantní odvodnění pozemků. Rozsáhlé plochy byly také ponechány bez výsadeb a recentně mají podobu pasek zarostlých třtinou, kde se přirozeně uplatňují náletové dřeviny.

V Klínoveckém Krušnohoří se vyskytuje celá řada vzácných druhů rostlin. Některé byly již zmíněny. Jsou to: prha arnika (Arnica montana), prstnatec Fuchsův (Dactylorhiza fuchsii), prstnatec májový (Dactylorhiza majalis), plavuník alpínský (Diphasiastrum alpinum), plavuník zploštělý (Diphasiastrum complanatum), plavuník Isslerův (Diphasiastrum issleri), rosnatka okrouhlolistá (Drosera rotundifolia), šicha černá (Empetrum nigrum), hořeček nahořklý (Gentianella amarella), pětiprstka žežulník (Gymnadenia conopsea), koprník štětinolistý (Meum athamanticum), zdrojovka potoční (Montia hallii), klikva bahenní (Oxycoccus palustris), tučnice obecná (Pinguicula vulgaris), kropenáč vytrvalý (Swertia perennis), prstnatec listenatý (Dactylorhiza longebracteata), běloprstka bělavá (Pseudorchis albida), vratička měsíční (Botrychium lunaria), všivec lesní (Pedicularis sylvatica), mléčivec alpský (Cicerbita alpina), vachta trojlistá (Menyanthes trifoliata), jetel kaštanový (Trifolium spadiceum), ostřice chudokvětá (Carex pauciflora), rojovník bahenní (Ledum palustre), kyhanka sivolistá (Andromeda polifolia) aj.

Z faunistického hlediska je možné vyzdvihnout pravidelný výskyt Ciconia nigra, Tetrao tetrix, Corvus corax, Crex crex, Gallinago gallinago, Glaucidium passerinum, Saxicola rubetra, Nucifraga caryocatactes, Turdus torquatus, Vipera berus, Triturus alpestris, Lacerta vivipara, Aegolius funereus, Scolopax rusticola a řady dalších druhů.  

Kvalita a význam:

Významné jsou především v podmínkách Krušných hor zachovalé celky přírodě blízkých lesních porostů, především pak horských smrčin. Mezinárodní význam mají také rašeliništní biotopy v lokalitě pod horou Macecha a v okolí hory Měděnec (rašeliniště "Na spáleništi" a rašeliniště "Červené bláto) s charakteristickou mokřadní květenou a faunou. Velká část území Klínoveckého Krušnohoří je vymezena jako mokřad mezinárodního významu (RAMSAR).
Národní význam mají zachovalá společenstva slatinišť, pramenišť a horských luk s řadou kriticky a silně ohrožených druhů rostlin a živočichů. Horské květnaté louky se nejlépe zachovaly ve stávající přírodní rezervaci Horská louka u Háje (vyhlášeno v roce 1994).
Regionální význam z hlediska Ústeckého kraje má výskyt společenstev subalpínských vysokobylinných niv.
V lokalitě se vyskytuje celá řada vzácných a zvláště chráněných druhů rostlin a živočichů.
Část území také leží v ptačí oblasti Novodomské rašeliniště - Kovářská. Na severu pak lokalita navazuje na německou evropsky významnou lokalitou "Fichtelbergwiesen".  

Zranitelnost:

Krušné hory byly postiženy rozpadem lesních jehličnatých monokultur. Značná část území byla v minulosti zalesňována nepůvodními druhy dřevin (hlavně Pinus mugo, Picea pungens a Larix decidua) a s tím byly prováděny značné úpravy ve vodním režimu. Rozsáhlé plochy geograficky nepůvodních dřevin jsou, bohužel, současným fenoménem celých Krušných hor.
Vzrůstajícím negativním vlivem hlavně v oblasti masivu Klínovce je zvyšující se návštěvnost (hlavně v zimním období) a snaha o rozšiřování sjezdových tratí a stavby rekreačních zařízení, včetně velkokapacitních parkovišť.
Velkým problémem jsou stále vysoké stavy jelení zvěře, které zabraňují přirozenému zmlazování lesa a narušuje svou nadměrnou koncentrací především mokřadní biotopy, což zde vede nejen k jejich disturbanci ale i nadměrné eutrofizaci.
Zásadním nebezpečím pro bylinná společenstva travnatých plání je absence pastvy případně kosení nebo naopak příliš intenzivní pastva.  

Management:

V lesních celcích (obecně):
- eliminace porostů geograficky nepůvodních druhů dřevin a jejich náhrada dřevinami přirozeného lesa (z autochtonních zdrojů)
- zamezit odvodňování
- regulace stavů vysoké zvěře

V bezlesí (obecně):
- zamezit odvodňování
- obnovit původní obhospodařování pozemků (extenzivní pastva na suších stanovištích, sečení na stanovištích vlhkých a podmáčených)
- zabránit rozšiřování ploch využívaných k sjezdovému lyžování a ploch zasněžovaných technickým sněhem
- ochranářsky nevýznamné plochy je možné zalesnit dřevinami přirozeného lesa  

Možné střety zájmu:

Neuvedeno  

Stanoviště:

Stanoviště - přehled

Celková rozloha lokality:%ha: 1175.6730
Z toho prioritních naturových biotopů: 13.04153.3176
Z toho neprioritních naturových biotopů: 61.04717.6394
Z toho ostatních přírodních biotopů: 4.1648.9227
Z toho X biotopů: 21.36251.1829
Z toho nereklasifikovaných biotopů: 0

Zobrazovaná data rozloh stanovišť a biotopů odpovídají informacím o stavu při vyhlášení lokality a jsou rovněž shodná s daty zasílanými Evropské komisi formou standardního datového formuláře.
Aktuální data je možné získat na AOPK ČR (pavla.trachtova@nature.cz)

Naturové biotopy:

Stanoviště/BiotopRozloha (ha)Podíl (%)R/Z/GPředmět ochrany
4030Evropská suchá vřesoviště 23.34831.98A/A/BAno
T8.2B Sekundární podhorská a horská vřesoviště bez výskytu jalovce obecného (Juniperus communis)22.07921.87A/A/B
T8.3 Brusnicová vegetace skal a drolin1.26910.10B/B/B
6230Druhově bohaté smilkové louky na silikátových podložích v horských oblastech (a v kontinentální Evropě v podhorských oblastech) 8.04010.68B/B/AAno
T2.3B Podhorské až horské smilkové trávníky bez jalovce8.04010.68B/B/A
6430Vlhkomilná vysokobylinná lemová společenstva nížin a horského až alpínského stupně 33.22412.82B/B/BAno
T1.6 Vlhká tužebníková lada33.22412.82B/B/B
6520Horské sečené louky 106.43449.05B/B/AAno
T1.2 Horské trojštětové louky106.43449.05B/B/A
7110Aktivní vrchoviště 6.88540.58A/A/AAno
R3.1 Otevřená vrchoviště5.75280.48A/A/A
R3.3 Vrchovištní šlenky1.13260.09A/A/A
7120Degradovaná vrchoviště (ještě schopná přirozené obnovy) 7.50910.63A/A/BAno
R3.4 Degradovaná vrchoviště7.50910.63A/A/B
7140Přechodová rašeliniště a třasoviště 9.32680.79B/A/AAno
R2.2 Nevápnitá mechová slatiniště1.87160.15A/A/A
R2.3 Přechodová rašeliniště7.45520.63B/A/A
9110Bučiny asociace Luzulo-Fagetum 0.41120.03C/B/-Ne
L5.4 Acidofilní bučiny0.41120.03C/B/-
91D0Rašelinný les 138.392111.7B/B/AAno
L9.2A Rašelinné smrčiny109.78699.33B/B/A
R3.2 Vrchoviště s klečí (Pinus mugo)28.60522.43A/A/A
9410Acidofilní smrčiny (Vaccinio-Piceetea) 537.385545.70B/B/AAno
L9.1 Horské třtinové smrčiny410.479234.91B/B/A
L9.2B Podmáčené smrčiny126.211810.73B/B/A
L9.3 Horské papratkové smrčiny0.69450.05C/B/B

Ostatní přírodní biotopy

BiotopRozloha (ha)Podíl(%)R/Z
R1.2 Luční prameniště bez tvorby pěnovců0.60940.05A/A
R1.4 Lesní prameniště bez tvorby pěnovců0.18960.01B/A
T1.3 Poháňkové pastviny0.02360.00B/B
T1.5 Vlhké pcháčové louky48.10014.09B/B

Biotopy řady X

BiotopRozloha (ha)Podíl (%)
X1 Urbanizovaná území0.22800.01
X3 Extenzivně obhospodařovaná pole0.29680.02
X5 Intenzivně obhospodařované louky1.58260.13
X6 Antropogenní plochy se sporadickou vegetací mimo sídla0.87970.07
X9A Lesní kultury s nepůvodními jehličnatými dřevinami120.648310.26
X9B Lesní kultury s nepůvodními listnatými dřevinami0.05820.00
X10 Paseky s podrostem původního lesa113.37869.64
X11 Paseky s nitrofilní vegetací5.62350.47
X12 Nálety pionýrských dřevin8.31980.70
X14 Vodní toky a nádrže bez ochranářsky významné vegetace0.16740.01
 

Druhy - Rostliny:

Nejsou předmětem ochrany.  

Druhy - Živočichové:

Nejsou předmětem ochrany.  

Kraje a katastrální území:

Kraj Karlovarský kraj:

Jáchymov, Osvinov, Plavno, Vrch

Kraj Ústecký kraj:

Dolina, Háj u Loučné pod Klínovcem, Horní Halže, Kotlina, Kovářská, Měděnec  

Prameny:

Bělohlávková R.K0035 - Závěrečná zpráva z mapování biotopů Natura 2000, depon. in AOPK ČR, Praha.2001
Chytrý M., Kučera T. et Kočí M.Katalog biotopů České republiky. - AOPK ČR, 307 str., Praha.2001
Demek J. [ed.]Zeměpisný lexikon ČSR, hory a nížiny. - Academia, Praha, 584 s.1987
Fišerová D.Závěrečná zpráva z mapování biotopů, dílo k0092. - MS, Archiv AOPK ČR, Plzeň, 7 s.2002
Jaroš P.Ústecký kraj. – In: Vydrová A., Kuchařová P., Grulich V. [eds.]: Optimalizace výsl. map. přír. biotopů a jejich aktuálního zast. na území ČR jako předmětu ochr. v současné síti MZCHÚ v ČR. Vč. sb. přír. – Práce a studie. Pardubice, 2006: 162-184.2006
Kolektiv autorůChráněná území ČR, sv. Ústecko, Agentura ochrany přírody a krajiny ČR, Praha, 280. str.1999
Košner J.Závěrečná zpráva z mapování biotopů, dílo k0165. - MS, Archiv AOPK ČR, Plzeň, 5 s.2003
Lípa M.Závěrečná zpráva z mapování biotopů, dílo k0088. - MS, Archiv AOPK ČR, Plzeň, 12 s.2002
Mikyška R. et al.Geobotanická mapa ČSSR, 1:200 000. - ČSAV, Botanický ústav, Academia, Praha.1969
Moravec J. et al.Rostlinná společenstva České republiky a jejich ohrožení, 2. vydání. - Severočeskou přírodou, Litoměřice, 206 s.1995
Procházka F. [ed]Černý a červený seznam cévnatých rostlin České republiky (stav v roce 2000). - AOPK ČR, Praha, Příroda: 18, 146 s.2001
Tejrovský V.Závěrečná zpráva z mapování biotopů, dílo u0061. - MS, Archiv AOPK ČR, Ústí nad Labem, 12 s.2002
Tejrovský V.Závěrečná zpráva z mapování biotopů, dílo k0084. - MS, Archiv AOPK ČR, Plzeň, 12 s.2003
Tejrovský V.Závěrečná zpráva z mapování biotopů - dílo u0106. - MS, Archiv AOPK ČR, 13 str.2002
Tejrovský V.Závěrečná zpráva z mapování biotopů - Přísečnice. - MS, Archiv AOPK ČR, 6 str.2001
Tyráček J., Malkovský M. et Schovánek P.Přehledná geologická mapa severočeské hnědouhelné pánve a jejího okolí. - Ústřední ústav geologický, 1 list, Praha.1990
Zavadil V.Závěrečná zpráva z mapování biotopů, dílo k0058. - MS, Archiv AOPK ČR, Plzeň, 17 s.2002
 

Fotografie:

Poznámka: Zpracované souhrny doporučených opatření pro evropsky významné lokality naleznete na webových stránkách Ústředního seznamu ochrany přírody http://drusop.nature.cz/portal/

(c) 2006 Natura 2000 - Oficiální webové stránky soustavy Natura 2000 v České republice, všechna práva vyhrazena. Náměty, příspěvky a připomínky zasílejte na adresu natura2000@nature.cz. Redakce stránek využívá zpravodajství z databází ČTK, jejichž obsah je chráněn autorským zákonem. Přepis, šíření, či další zpřístupňování tohoto obsahu či jeho části veřejnosti, a to jakýmkoliv způsobem, je bez předchozího souhlasu AOPK ČR výslovně zakázáno. (c) 2006 - všechna práva vyhrazena. Materiály agentury AOPK ČR nesmí být dále publikovány, vysílány, přepisovány nebo redistribuovány. Správa a redakce stránek využívá redakční systém portálového rešení SuperServer firmy RAGTOOLS.