Homepage

CZ0813516 - Olše

Rozloha: 169.0421 ha
Navrhovaná kategorie ochrany: Národní přírodní památka - část
Biogeografická oblast - vysvětlivky: kontinentální
Souřadnice středu: 18°44'2'' v.d., 49°36'52'' s.š.
Nadmořská výška: 308 - 483 m n. m.

Mapa:

Poloha:

Lokalita Olše začíná u státní hranice s Polskou republikou a končí u města Třinec.
 

Ekotop:

Geologie: Geologickým podkladem v nivě Olše jsou kvartérní štěrkovité říční náplavy, okolní pohoří jsou zbudována z godulských a istebňanských pískovců.
Geomorfologie: Lokalita leží v Jablunkovské brázdě na rozhraní okrsků Milíkovská plošina a Náveská pahorkatina. Jedná se o pahorkatinu, budovanou souvrstvím paleogenních jílovců a pískovců, na SZ geologický podklad z části překryt pleistocenními říčními nánosy, v SV části s výskytem pleistocenních náplavových kuželů a erozních říčních teras, v JZ části s erozně denudačním reliéfem se stopami pliocenního a pleistocenního zarovnání.
Reliéf: Reliéf je plochý nebo pozvolně svažitý s jedním až dvěma prudkými stupni mezi jednotlivými říčními terasami, jejichž výškový rozdíl se pohybuje okolo 30 m. Řeka v mapovaném území protéká od jihovýchodu směrem na severozápad
Pedologie: V území převládají kambisoly, kambizemě stagnické a pseudogleje.
Krajinná charakteristika: Přirozené koryto řeky s převážně kamenitým až štěrkovým dnem a častými štěrkovými náplavami. V okolí toku je vyvinuta plochá údolní niva.
Střední tok řeky Olše v kulturní krajině se zástavbou, místy s břehovými porosty. Koryto většinou bez úprav.  

Biota:

Přirozená vegetace se v jinak intenzivně obhospodařované a osídlené nivě zachovala pouze v bezprostředním okolí řeky v podobě údolních jasanovo-olšových luhů, a na hospodářsky nevyužitelných prudkých svazích říčních teras v podobě fragmentů, polonských dubohabřin, případně acidofilních bučin často ovlivněných okolními sídly a příměsí nepůvodních dřevin. Olše má charakter tzv. divočící řeky s velmi proměnlivým sezónním průtokem. V dolní části jejího toku dochází k sedimentaci štěrku a tvorbě štěrkových říčních náplavů s nejrůznějšími sukcesními stadii na ně vázaných biotopů.
Dno je kamenité až štěrkové, místy písčité až bahnité, vlastní vodní tok je bez výskytu makrofyt. Tok je neregulovaný, břehy jsou zpevněné kolem mostních objektů. Významný je výskyt vydry říční a mihule potoční.  

Kvalita a význam:

Za nejcennější biotopy lze považovat štěrkové náplavy bez vegetace a štěrkové náplavy s třtinou pobřežní (Calamagrostis pseudophragmites) se zastoupením dominantních druhů - třtina pobřežní (Calamagrostis pseudophragmites), devětsil lékařský (Petasites hybridus), chrastice rákosovitá (Phalaris arundinacea). Dalším významným biotopem, který se občas vyskytuje v mozaice se štěrkovými náplavy, jsou vrbové křoviny, kde dominuje vrba lýkovcová (Salix daphnoides), vrba nachová (Salix purpurea) a vrba hlošinovitá (Salix elaeagnos).
Jedná se o významnou lokalitu z hlediska výskytu vydry říční (Lutra lutra) a mihule potoční (Lampetra planeri).  

Zranitelnost:

Lesy v nivách řek jsou narušovány intenzivní lidskou činností v jejich okolí, rekreací, budováním tábořišť a tvorbou černých skládek a šířením invazních druhů Reynoutria japonica a Reynoutria sachalinensis. Dalším nebezpečím je regulace a rekultivace vodního toku způsobující změny v sedimentačním režimu, protipovodňová opatření spojená s úpravou břehů a koryt toků, těžba štěrku.
Populace mihule potoční (Lampetra planeri) může být ohrožena nevhodnými úpravami toku - stavbami, které mohou vytvářet migrační bariéry, změnami morfologie koryta (zahlubováním a odtěžováním dnových sedimentů, zpevňování a narovnávání koryta) a dále znečištěním vody z lokálních zdrojů (chybějící čističky odpadních vod), významné odběry vody z toku, kdy dochází k vysychání náplavů, nadměrné vysazování lososovitých ryb (pstruha obecného).
Obdobné faktory spojené z regulací toku mohou negativně působit i na populaci vydry říční (Lutra lutra).  

Management:

U porostů poblíž lidských sídel je potřeba zamezit tvorbě černých skládek a odstranit stávající, zamezit poškozování porostů při rekreaci a zamezit šíření invazních druhů do narušených ploch.
Mihule potoční (larvy – minohy) je citlivá na dlouhodobé znečištění vody, proto je nutné usilovat o odstranění jeho zdrojů. Důležitá je výstavba ČOV (např. Bystřice nad Olší). Ve vztahu k uchování vhodných biotopů je nežádoucí těžba dnových sedimentů (zejména jemných frakcí) a takové zásahy do morfologie koryta, které by vedly k omezení jejich tvorby. Nežádoucí je výstavba migračně neprostupných příčných staveb. Změna průtokového režimu může významně degradovat stávající biotopy, proto by měly být nové odběry (zasněžování, MVE) povolovány jen omezeně. Naopak pozitivní vliv mohou mít revitalizace upravených úseků a zprůchodňování migračních bariér.
Rybářské hospodaření musí při plánování počtu vysazovaných dravců (především pstruha obecného) brát v zřetel potenciální možnost predačního tlaku na mihuli potoční
Pro ochranu vydry říční je důležité:
1. Osvěta a výchova mezi veřejností i zájmovými skupinami.
2. V maximální možné míře (a vždy mimo intravilán) zachovat toky v přirozeném stavu včetně břehových porostů.
3. Při stavbách a rekonstrukcích silničních mostů přes vodní tok důsledně dbát na to, aby vždy zůstaly zachované na obou stranách dostatečně široké suché břehy (zcela nevhodné jsou mosty, kde voda vyplňuje celý prostor mezi opěrami, nevhodné jsou také trubní propustky používané k převedení trvalých vodních toků pod silnicí).
4. Monitoring kvality vody a předcházet nebezpečí havarijních znečištění.
5. Při řešení škod vydrou propagace a aplikace zákona o náhradách škod (č. 115/2000 Sb.).  

Možné střety zájmu:

Neuvedeno  

Stanoviště:

Stanoviště - přehled

Celková rozloha lokality:%ha: 169.0421
Z toho prioritních naturových biotopů: 13.5722.9546
Z toho neprioritních naturových biotopů: 27.1345.8622
Z toho ostatních přírodních biotopů: 34.0457.5501
Z toho X biotopů: 5.759.7267
Z toho nereklasifikovaných biotopů: 0

Zobrazovaná data rozloh stanovišť a biotopů odpovídají informacím o stavu při vyhlášení lokality a jsou rovněž shodná s daty zasílanými Evropské komisi formou standardního datového formuláře.
Aktuální data je možné získat na AOPK ČR (pavla.trachtova@nature.cz)

Naturové biotopy:

Stanoviště/BiotopRozloha (ha)Podíl (%)R/Z/GPředmět ochrany
3220Alpínské řeky a bylinná vegetace podél jejich břehů 3.792.24C/C/CAno
M4.3 Štěrkové náplavy s třtinou pobřežní (Calamagrostis pseudophragmites)3.79002.24C/C/C
3240Alpínské řeky a jejich dřevinná vegetace s vrbou šedou (Salix elaeagnos) 12.1957.21B/B/BAno
K2.2 Vrbové křoviny štěrkových náplavů12.19507.21B/B/B
6430Vlhkomilná vysokobylinná lemová společenstva nížin a horského až alpínského stupně 0.50380.29C/C/-Ne
T1.6 Vlhká tužebníková lada0.50380.29C/C/-
6510Extenzivní sečené louky nížin až podhůří (Arrhenatherion, Brachypodio-Centaureion nemoralis) 1.8091.07C/B/-Ne
T1.1 Mezofilní ovsíkové louky1.80901.07C/B/-
9110Bučiny asociace Luzulo-Fagetum 0.44370.26C/B/-Ne
L5.4 Acidofilní bučiny0.44370.26C/B/-
9170Dubohabřiny asociace Galio-Carpinetum 27.120716.04B/B/-Ne
L3.2 Polonské dubohabřiny27.120716.04B/B/-
9180Lesy svazu Tilio-Acerion na svazích, sutích a v roklích 0.01540.00C/C/-Ne
L4 Suťové lesy0.01540.00C/C/-
91E0Smíšené jasanovo-olšové lužní lesy temperátní a boreální Evropy (Alno-Padion, Alnion incanae, Salicion albae) 22.939213.57B/B/CAno
L2.2A Údolní jasanovo-olšové luhy, typické porosty22.939213.57B/B/C

Ostatní přírodní biotopy

BiotopRozloha (ha)Podíl(%)R/Z
K2.1 Vrbové křoviny hlinitých a písčitých náplavů1.12650.66B/B
K3 Vysoké mezofilní a xerofilní křoviny0.03040.01A/A
L2.2B Potoční a degradované jasanovo-olšové luhy12.10067.15C/B
M1.4 Říční rákosiny0.35410.20B/A
M4.1 Štěrkové náplavy bez vegetace4.69932.77A/B
R1.4 Lesní prameniště bez tvorby pěnovců0.01180.00C/C
T1.3 Poháňkové pastviny0.19000.11C/C
T1.5 Vlhké pcháčové louky0.01860.01B/B
V4B Makrofytní vegetace vodních toků - stanoviště s potenciálním výskytem makrofyt nebo se zjevně přirozeným či přírodě blízkým charakterem koryta39.018823.08C/C

Biotopy řady X

BiotopRozloha (ha)Podíl (%)
X1 Urbanizovaná území0.19120.11
X5 Intenzivně obhospodařované louky2.22671.31
X7 Ruderální bylinná vegetace mimo sídla5.72203.38
X9A Lesní kultury s nepůvodními jehličnatými dřevinami0.95630.56
X11 Paseky s nitrofilní vegetací0.07850.04
X14 Vodní toky a nádrže bez ochranářsky významné vegetace0.55200.32
 

Druhy - Rostliny:

Nejsou předmětem ochrany.  

Druhy - Živočichové:

Stálá populace Zastavující se Zimující Hnízdící
Podíl populace Zachovalost Izolace Celkové hodnocení
mihule potočníP
Lampetra planeriCBCB
vydra říčníP
Lutra lutraCBCB
 

Kraje a katastrální území:

Kraj Moravskoslezský kraj:

Bukovec u Jablunkova, Dolní Líštná, Hrádek, Jablunkov, Karpentná, Lyžbice, Návsí, Písek u Jablunkova, Vendryně  

Prameny:

Neuvedeno  

Fotografie:

Poznámka: Zpracované souhrny doporučených opatření pro evropsky významné lokality naleznete na webových stránkách Ústředního seznamu ochrany přírody http://drusop.nature.cz/portal/

(c) 2006 Natura 2000 - Oficiální webové stránky soustavy Natura 2000 v České republice, všechna práva vyhrazena. Náměty, příspěvky a připomínky zasílejte na adresu natura2000@nature.cz. Redakce stránek využívá zpravodajství z databází ČTK, jejichž obsah je chráněn autorským zákonem. Přepis, šíření, či další zpřístupňování tohoto obsahu či jeho části veřejnosti, a to jakýmkoliv způsobem, je bez předchozího souhlasu AOPK ČR výslovně zakázáno. (c) 2006 - všechna práva vyhrazena. Materiály agentury AOPK ČR nesmí být dále publikovány, vysílány, přepisovány nebo redistribuovány. Správa a redakce stránek využívá redakční systém portálového rešení SuperServer firmy RAGTOOLS.