Homepage

CZ0813462 - Řeka Ostravice

Rozloha: 203.3360 ha
Navrhovaná kategorie ochrany:
Biogeografická oblast - vysvětlivky: kontinentální
Souřadnice středu: 18°21'57'' v.d., 49°38'36'' s.š.
Nadmořská výška: 248 - 500 m n. m.

Mapa:

Poloha:

Úsek řeky Ostravice od hranic CHKO Beskydy na Ostravici po přítok Olešná v Paskově.  

Ekotop:

Geologie: Ostravice protéká jako typická karpatská řeka v závislosti na morfologii Moravskoslezských Beskyd podélnými a příčnými údolními úseky. V době před zaledněním uložila Ostravice karpatské štěrky a písky při úpatí Beskyd. Terasy jsou na Ostravici vyvinuty od ústí Čeladenky k soutoku s Odrou, kde se nejvýrazněji uplatňují střednopleistocenní až mladopleistocenní úrovně.
Geomorfologie: Hluboké údolí řeky Ostravice tvoří horopisnou hranici, neboť rozdělují pohoří na Lysohorskou a Radhošťskou hornatinu.
Reliéf: Ostravice je na našem území nejvýznamnějším pravostranným přítokem Odry. Průměrný spád Ostravice, která má až na nejdolejší úsek ráz bystřiny, je 9,6%. Vzniká v Zadních horách ze dvou zdrojnic Bílé a Černé, spojujícími se u hájovny Černá. V lokalitě Šance bylo údolí přehrazeno sypanou hrází.
Pedologie: V území převládají fluvizoly (fluvizemě modální, převážně z bezkarbonátových nivních sedimentů) a kambizoly (kambizemě dystrické z pevných a zpevněných hornin).
Krajinná charakteristika: Typický beskydský štěrkonosný tok, protékající širokou nivou. V minulosti byl téměř celý regulován (stejná šířka toku, kamenná pata svahu, v zastavěných územích vybudovány odsazené hráze). V současnosti si tok ve vymezeném korytu vytváří přirozenou strukturu dnových sedimentů - štěrkové nánosy jsou odtěžovány správcem toku z důvodu zlepšení průtočné kapacity koryta. Proud toku je většinou táhlý s peřejnatými úseky, které jsou spíše přechody mezi tůněmi.  

Biota:

Dle mapy potenciální přirozené vegetace by se na území vyvinuly střemchové jaseniny (Pruno-Fraxinetum), vzácně bučiny s kyčelnicí devítilistou (Dentario enneaphylli-Fagetum) a bikové doubravy (Luzulo albidae-Quercetum). Dle regionálně fytogeografického členění leží území ve fytogeografických okresech 84a. Beskydské podhůří a 99a. Radhošťské Beskydy. V intenzivně obhospodařované a osídlené nivě se přirozená vegetace zachovala pouze v bezprostředním okolí řeky v podobě fragmentů údolních jasanovo-olšových luhů (L2.2) a vrbových křovin štěrkových náplavů (K2.2). Naturová stanoviště, která jsou předmětem ochrany, jsou zde zastoupena biotopy M4.3 Štěrkové náplavy s třtinou pobřežní (Calamagrostis pseudophragmites). Celková výměra biotopu M4.3 je rok od roku velmi proměnlivá v závislosti na řadě faktorů (klimatických, hydrologických, sukcesních atd.). Dle provedené studie je v EVL Řeka Ostravice přes sto lokalit třtiny pobřežní, většinou se jedná pouze o jeden až několik trsů. Biotop K2.2 Vrbové křoviny štěrkových náplavů s vrbou šedou (Salix elaeagnos) je v území zastoupen věkově strukturovanými porosty se zastoupením vrby nachové (Salix purpurea), vrby šedé (Salix elaeagnos), vrby křehké (Salix fragilis), vrby trojmužné (Salix triandra), vrby lýkovcové (Salix daphnoides) a olše šedé (Alnus incana).
Ze zoogeografického hlediska se tato lokalita nachází v Podbeskydském bioregionu 3.5 karpatské podprovincie. Řeka Ostravice je významná výskytem celé řady chráněných druhů vodních organismů – např. mihule potoční (Lampetra planeri), střevle potoční (Phoxinus phoxinus), vranky obecné (Cottus gobio), vranky pruhoploutvé (Cottus poecilopus) a mnoha dalších.

 

Kvalita a význam:

V údolí řeky Ostravice jsou nejzajímavější poměrně četné štěrkové lavice s třtinou pobřežní (Calamagrostis pseudophragmites), fragmenty jasanovo-olšových luhů, vrbové křoviny hlinitých a písčitých náplavů a vrbové křoviny štěrkových náplavů. Z významnějších druhů zde rostou kyčelnice devítilistá (Dentaria enneaphyllos), kyčelnice žláznatá (Dentaria glandulosa), měsíčnice vytrvalá (Lunaria rediviva), udatna lesní (Aruncus vulgaris), pryšec mandloňovitý (Euphorbia amygdaloides), vrba hlošinovitá (Salix elaeagnos). V povodí Odry tok Ostravice představuje velmi významnou lokalitu vranky obecné (Cottus gobio).  

Zranitelnost:

Nejvýznamnější faktory podepisující se negativně na stavu vegetace zejména z hlediska stability ekosystému jejich produktivity a ovlivňování druhové diverzity na lokalitě jsou: vysazování jehličnatých kultur kolem toku, regulace toku, protipovodňová opatření spojená s úpravou břehů a koryt toku, velice intenzívní šíření křídlatky japonské, těžení štěrku, komunální znečistění a nevhodné rybářské obhospodařování (skladba a početnost obsádky).  

Management:

V zájmovém úseku je nutné omezit či zcela vyloučit vodohospodářské aktivity, které by vedly k poškození biotopu druhu. Jsou to zejména zásahy do morfologie dna a břehů v neupravených úsecích. Za velmi škodlivý zásah je nutné považovat odstraňování štěrkových sedimentů z koryta. Vzhledem k nízké mobilitě druhu je rovněž nežádoucí budování migračně neprostupných příčných staveb. Negativně působí rovněž vzdutí nad stupni, které mění charakter proudění v toku. Zvláštní pozornost je nutné věnovat stávajícím i zamýšleným odběrům vody, kdy hrozí ovlivnění průtokového režimu a následně změna ekologických podmínek. Veškeré případné zásahy do koryta musí probíhat mimo období tření a ranného vývoje jedinců (březen – duben). Rovněž je v tomto období nutné omezit práce v úsecích situovaných proti proudu, při nichž vzniká zákal.
Vhodnými opatřeními jsou naopak koncepčně realizované revitalizace v zájmovém úseku toku, ale také v úsecích navazujících.  

Možné střety zájmu:

Neuvedeno  

Stanoviště:

Stanoviště - přehled

Celková rozloha lokality:%ha: 203.3360
Z toho prioritních naturových biotopů: 19.4539.5521
Z toho neprioritních naturových biotopů: 3.216.5384
Z toho ostatních přírodních biotopů: 9.5819.4829
Z toho X biotopů: 23.6548.0908
Z toho nereklasifikovaných biotopů: 0

Zobrazovaná data rozloh stanovišť a biotopů odpovídají informacím o stavu při vyhlášení lokality a jsou rovněž shodná s daty zasílanými Evropské komisi formou standardního datového formuláře.
Aktuální data je možné získat na AOPK ČR (pavla.trachtova@nature.cz)

Naturové biotopy:

Stanoviště/BiotopRozloha (ha)Podíl (%)R/Z/GPředmět ochrany
3220Alpínské řeky a bylinná vegetace podél jejich břehů 1.47270.72B/B/AAno
M4.3 Štěrkové náplavy s třtinou pobřežní (Calamagrostis pseudophragmites)1.47270.72B/B/A
3240Alpínské řeky a jejich dřevinná vegetace s vrbou šedou (Salix elaeagnos) 2.19981.08B/B/BAno
K2.2 Vrbové křoviny štěrkových náplavů2.19981.08B/B/B
3270Bahnité břehy řek s vegetací svazů Chenopodion rubri p.p. a Bidention p.p. 0.05570.02C/C/-Ne
M6 Bahnité říční náplavy0.05570.02C/C/-
6510Extenzivní sečené louky nížin až podhůří (Arrhenatherion, Brachypodio-Centaureion nemoralis) 0.93470.45B/B/-Ne
T1.1 Mezofilní ovsíkové louky0.93470.45B/B/-
9110Bučiny asociace Luzulo-Fagetum 0.20240.09A/A/-Ne
L5.4 Acidofilní bučiny0.20240.09A/A/-
9170Dubohabřiny asociace Galio-Carpinetum 0.58480.28B/A/-Ne
L3.2 Polonské dubohabřiny0.30860.15B/A/-
L3.3B Západo-karpatské dubohabřiny0.27620.13A/A/-
91E0Smíšené jasanovo-olšové lužní lesy temperátní a boreální Evropy (Alno-Padion, Alnion incanae, Salicion albae) 39.552119.45B/B/-Ne
L2.2A Údolní jasanovo-olšové luhy, typické porosty39.552119.45B/B/-
91F0Smíšené lužní lesy s dubem letním (Quercus robur), jilmem vazem (Ulmus laevis), j. habrolistým (U. minor), jasanem ztepilým (Fraxinus excelsior) nebo j. úzkolistým (F. angustifolia) podél velkých řek atlantské a středoevropské provincie (Ulmenion minoris) 1.08830.53B/B/-Ne
L2.3B Tvrdé luhy nížinných řek, člověkem silně ovlivněné porosty1.08830.53B/B/-

Ostatní přírodní biotopy

BiotopRozloha (ha)Podíl(%)R/Z
K2.1 Vrbové křoviny hlinitých a písčitých náplavů12.26916.03B/B
L2.2B Potoční a degradované jasanovo-olšové luhy2.51891.23B/B
M1.4 Říční rákosiny0.37390.18B/B
M4.1 Štěrkové náplavy bez vegetace0.20490.10A/A
T1.3 Poháňkové pastviny4.11612.02B/A

Biotopy řady X

BiotopRozloha (ha)Podíl (%)
X1 Urbanizovaná území0.20880.10
X3 Extenzivně obhospodařovaná pole0.05450.02
X6 Antropogenní plochy se sporadickou vegetací mimo sídla0.52970.26
X7 Ruderální bylinná vegetace mimo sídla2.41411.18
X8 Křoviny s ruderálními a nepůvodními druhy0.64700.31
X9A Lesní kultury s nepůvodními jehličnatými dřevinami0.66490.32
X9B Lesní kultury s nepůvodními listnatými dřevinami0.02850.01
X12 Nálety pionýrských dřevin0.00014.91
X14 Vodní toky a nádrže bez ochranářsky významné vegetace43.543221.41
 

Druhy - Rostliny:

Nejsou předmětem ochrany.  

Druhy - Živočichové:

Stálá populace Zastavující se Zimující Hnízdící
Podíl populace Zachovalost Izolace Celkové hodnocení
vranka obecnáC
Cottus gobioCBCB
 

Kraje a katastrální území:

Kraj Moravskoslezský kraj:

Baška, Frýdek, Frýdlant nad Ostravicí, Hodoňovice, Kunčičky u Bašky, Lískovec u Frýdku-Místku, Lubno, Místek, Nová Ves u Frýdlantu nad Ostravicí, Ostravice 1, Paskov, Pržno, Řepiště, Staré Hamry 2, Staré Město u Frýdku-Místku, Sviadnov, Žabeň  

Prameny:

Neuvedeno  

Fotografie:

Poznámka: Zpracované souhrny doporučených opatření pro evropsky významné lokality naleznete na webových stránkách Ústředního seznamu ochrany přírody http://drusop.nature.cz/portal/

(c) 2006 Natura 2000 - Oficiální webové stránky soustavy Natura 2000 v České republice, všechna práva vyhrazena. Náměty, příspěvky a připomínky zasílejte na adresu natura2000@nature.cz. Redakce stránek využívá zpravodajství z databází ČTK, jejichž obsah je chráněn autorským zákonem. Přepis, šíření, či další zpřístupňování tohoto obsahu či jeho části veřejnosti, a to jakýmkoliv způsobem, je bez předchozího souhlasu AOPK ČR výslovně zakázáno. (c) 2006 - všechna práva vyhrazena. Materiály agentury AOPK ČR nesmí být dále publikovány, vysílány, přepisovány nebo redistribuovány. Správa a redakce stránek využívá redakční systém portálového rešení SuperServer firmy RAGTOOLS.